mikroekonomická politika státu Mikroekonomie I Ing. Veronika Mazalová, Ph.D.

Mikroekonomická politika Tržní selhání snižuje efektivnost tržní alokace statků, vláda může na tuto situaci reagovat a pokusit se svými opatřeními snížit negativní důsledky tržního selhání (např. zvýšení daní). Vybrané daně lze použít pro přerozdělovací procesy (např. transferové platby) a podílet se tak na vytváření sociálně přijatelného rozdělení příjmů ve společnosti.

Příčiny tržního selhání V reálném světě existuje mnoho překážek dokonalé konkurence resp. příčin selhání trhu. Nejčastější příčiny lze rozdělit do čtyř skupin: Monopolní síla Externality Veřejné statky Asymetrické informace

Nedokonalá konkurence monopolní síla

Nedokonalá konkurence (monopolní síla) Výrobce v podmínkách dokonalé konkurence volí objem výroby, při němž se mezní náklady = ceně produkce. MCx = Px Monopolní výrobce volí objem kdy : MCx = MRx, současně Px > MRx → Px > MCx . Na rozdíl od dokonalé konkurence se mezní míra transformace produktu nerovná podílu cen vyráběných statků, ale poměru MR v monopolizované výrobě a ceny v dokonale konkurenční výrobě : MRPT = MRx/Py

Nedokonalá konkurence (monopolní síla) Likviduje jednotné kritérium rozhodování spotřebitelů a výrobců, a následně mechanizmus efektivního umísťování zdrojů. Poptávku spotřebitelů s nabídkou firmy přímo propojuje pouze rovnost ceny a mezních nákladů; není-li tomu tak, nejsou zdroje rozmísťovány efektivně.

externality

Externality Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za ně platili. Externality mohou existovat jak ve výrobě, tak ve spotřebě, vždy jde o vztah, který není postižen systémem cen.

Externality Externality mohou být dvojí : kladné a záporné: Kladné externality jsou situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit. Záporné externality jsou naopak takové situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny a přitom z nich současně nezískává žádnou výhodu.

Externality - příklad Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře. Kladná externalita může vzniknout např. když si vlastník domu ve vilové čtvrti pořídí hlídacího psa, který odradí případné zloděje i od domů sousedů. Prospěch, který vznikne sousedům, nebere zřejmě majitel psa při jeho pořizování a chovu v úvahu.

Externality a stát 1. možnost řešení : přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování – umožní definovat původce externality i subjekt, na který účinky dopadají – Coaseho teorém. 2. možnost řešení: zdanění záporných externalit – licence na výrobu určitého množství produkce, pokuty, poplatky, daně

Ovlivňování rozsahu externalit státem a) Záporných externalit b) Kladných externalit Kč/Q Kč/Q SMC = MC s daní MC bez dotace SMU MC bez daně MC s dotací D PE P1 EMC = daň P1 PE D EMU = dotace QE Q1 Q Q1 QE Q

Veřejné statky

Veřejné statky Jsou to statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti : Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) spotřeba statku kýmkoli, nemá žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní Nevyloučitelnost není možné (nebo extrémně nákladné) neplatícího spotřebitele vyloučit ze spotřeby statku Typickými veřejnými statky je např. národní obrana, policie, síť dálnic a silnic, ale také třeba povinné očkování proti infekčním nemocem apod.

Tržní křivka poptávky po veřejném statku Užitek, Kč Vláda poskytuje veřejný statek 2 občanům. na ose X – množství veřejného statku na ose Y – hodnota statku Křivka D1 představuje poptávku 1. občana. Křivka D2 poptávku druhého občana. Každá z nich vyjadřuje mezní užitek, který spotřebitel získá při spotřebě. D – křivka tržní poptávky (D1+D2) 90 80 70 60 50 40 30 D 20 10 D1 D2 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Výstup

Optimální množství veřejného statku Užitek, Kč Optimum nastává tehdy, kdy částky, které by oba spotřebitelé byli ochotni dohromady zaplatit za dodatečnou jednotku statku přesně pokrývají náklady na poskytnutí této dodatečné jednotky. MC E 55 D D2 D1 QE = 2 Výstup

Asymetrické informace

Asymetrické informace Situace na trhu, kdy jedna strana ví více než druhá – informace je asymetrická. Touto nevyrovnaností je jedna strana znevýhodněna. Asymetrická informace vzniká v důsledku : utajené činnosti – nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné utajené informace – jedna strana trhu má více odborných znalostí

Morální hazard a nepříznivý výběr Vznikají na základě asymetričnosti informací. Morální hazard: informovaný subjekt maximalizuje svůj užitek snižováním užitku ostatních (neinformovaných). Nepříznivý výběr: vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu zbožím méně kvalitním.

Informace a optimální množství statku V případě neúplné informace o určitém statku vzniká neadekvátní poptávka po tomto statku, která je vyšší (v případě neznalosti záporných charakteristik – křivka D1) nebo nižší (neznalost kladů), než poptávka v dokonalé konkurenci (D2). P1 E1 E2 P2 F D1 D2 Q Q2 Q1

Stát a tržní rovnováha

Stát a tržní rovnováha Stát získává finanční zdroje na svou činnost odčerpáváním zdrojů jednotlivým spotřebitelům a firmám – tím se jim snižují jejich příjmy a tak i jejich poptávka na trzích. Za tyto prostředky nakupují státní orgány výrobky a služby, které se ovšem liší strukturou od struktury nákupů spotřebitelů a firem. Mění se tak nejen rovnováha na jednotlivých dílčích trzích, ale i rovnováha celková.

Graf – Stát a tržní rovnováha a) trh výrobku X b) trh výrobku Y P P S S P´´ E´´ E´´´ 10 E´´ E 10 P´ P´ E 7,5 7,5 E´ E´ D´´ D 5 5 D´´´ D D´´ 2,5 2,5 D´ D´ X´ Y´ Y´´ X Y 25 50 75 100 25 50 75 100

Selhávání státu Je třeba porovnávat náklady na minimalizaci důsledků tržního selhání a užitek, který se tím získá. Zjistit zda je efektivní tyto prostředky vynakládat. Stát by proto měl mít : přesné informace (problém asymetrických informací) správné načasování rozhodovacího procesu (zákon vstoupí v platnost dokud platí podmínky, které řeší) V ostatních případech dojde k selhání státu – místo minimalizace tržních selhání může dojít k jinému typu selhání.

Děkuji Vám za pozornost Ing. Veronika Mazalová, Ph.D.