prof. Iva Stuchlíková, CSc. Úvod do psychologie ψ prof. Iva Stuchlíková, CSc.
Seznam přednášek 1. Psychologie jako věda 2. Biologická a sociokulturní determinace psychiky 3. Senzorické procesy, vnímání 4. Představy a fantazie, denní snění 5. Vědomí, změněné stavy vědomí 6. Učení 7. Paměť 8. Myšlení a řeč 9. Emoce 10. Motivace 11. Schopnosti, inteligence
Požadavky a Zkouška zkouška písemná znalostní test část výběr z nabídnutých variant odpovědí část vlastní formulace na rozsáhlejší otázku
Literatura Základní literatura: Plháková, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004 Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C., Smith, E.E., Bem, D.J. (1995). Psychologie. Praha: Victoria Publishing Cumminsová, D. (1998). Záhady experimentální psychologie. Praha: Portál Hill, G. (2005). Moderní psychologie,. Praha: Portál Doporučená literatura: Kern, H., Mehlová, Ch., Nolz, H., Peter, M., Winterspergerová, R. (1999). Přehled psychologie. Praha: Portál Vágnerová, M.: Základy psychologie. Karolinum, Praha, 2004. Další prameny: Hartl, P., Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál Koukolík, F. (1997). Kniha o Evě a Adamovi. Praha: Makropulos Stuchlíková, I. (2002). Základy psychologie emocí. Praha: Portál Howard, P.J. (1998). Příručka pro uživatele mozku. Praha: Portál Nakonečný, M. (1998). Encyklopedie psychologie, Praha: Academia
1: Psychologie jako vědní obor ψ 1: Psychologie jako vědní obor
Struktura přednášky Představení psychologie Počátky psychologie jako samostatné disciplíny Psychologie jako věda Výzkumné přístupy
Představení psychologie Co je psychologie? Vědecké zkoumání chování a prožívání (chování a mentálních procesů). Psychologie používá kritického myšlení a je vědecká. Pseudopsychologie (e.g., new age, parapsychologie) jsou NEvědecké.
Promyslete si: Proč studovat psychologii? Psychologie nám pomáhá vědecky vyhodnotit běžná laická přesvědčení a opravit mylná pojetí toho jak probíhá lidské chování a mentální procesy. Například – která z následujících tvrzení jsou správná a která nesprávná?
Správně nebo nesprávně? Reklamy často používají podprahového přesvědčování Očité svědectví je často nespolehlivé Podobnost je jeden z nejlepších prediktorů dlouhodobého vztahu Je-li více přihlížejících, je při nehodě se větší šance, že někdo z nich pomůže N A
Čtyři hlavní cíle psychologie: Deskripce - popis: říká nám „co“ probíhá Vysvětlení: říká “proč” k chování nebo mentálnímu procesu dochází Predikce - předpověď: určuje podmínky za nichž se pravděpodobně určité chování nebo mentální procesy objeví Změna: využívání psychologického poznání k zabránění nežádoucímu chování či podpoře žádoucích cílů
Počátky psychologie jako vědního oboru Wilhelm Wundt Strukturalismus: hledání základních stavebních jednotek, neboli struktur mysli cestou introspekce (W. Wundt a E.B.Titchener) Funkcionalismus: studoval jak mysl mind funguje při adaptaci organismu na prostředí ve kterém se nalézá o (W. James)
Počátky psychologie (pokrač.) Psychoanalytický/ Psychodynamický přístup: nevědomé procesy a nerozřešené konflikty z minula Sigmund Freud
Počátky psychologie (pokrač.) Behavioristický přístup: objektivní, pozorovatelné vlivy prostředí ovlivňují zjevné (pozorovatelné) chování (J.B. Watson, I.P. Pavlov, B.F. Skinner) B.F. Skinner
Počátky psychologie (pokrač.) Kognitivní přístup: mysl jako zpracovávání informací (vnímání=percepce, mentální reprezentace, myšlení, rozhodování)
Počátky psychologie (pokrač.) Humanistický přístup: svobodná vůle, sebeaktualizace a přirozená tendence k růstu C.R. Rogers A. H. Maslow
Počátky psychologie (pokrač.) Neurovědecký/ neurobiologický přístup: genetické a další biologické procesy v mozku a dalších částech nervového systému
Počátky psychologie (pokrač.) Evoluční přístup: přirozený výběr, adaptace a evoluce Sociokulturní přístup: sociální interakce a kulturní determinace
Psychologie současnosti - propojování přístupů Biopsychosociální model lidské psychiky (i spirituální dimenze) : kombinuje všechny předešlé hlavní přístupy
Výzkum v psychologii základní: získávání základního vědeckého poznání oboru aplikovaný : navržený k řešení konkrétních problémů
Výzkumné strategie a výzkumné metody Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum
Výzkumné strategie a výzkumné metody 4 klíčové výzkumné strategie: Experimentální Deskriptivní Korelační Biologická
4 klíčové výzkumné strategie (pokrač.): 1. Experimentální výzkum: pečlivě kontrolovaná vědecká procedura, která manipuluje s proměnnými, aby umožnila zjistit příčiny a následky
Experiment (pokrač.) : Klíčové rysy experimentu: nezávislá proměnná (faktor, který měníme) versus závislá proměnná (faktor, který je měřen) experimentální skupina (zasahuje se do průběhu dějů) versus kontrolní skupina (děj probíhá bez zásahu)
Experiment (pokrač.) : Zvyšuje sledování násilí v TV agresivitu? jedině experiment může určit co je příčinou a co následkem.
4 klíčové výzkumné strategie (pokrač.): Descriptivní výzkum: pozorování a zaznamenávání chování bez vytváření kauzálních (příčinných) interpretací
Deskriptivní výzkum (pokrač.): 3 typy of deskriptivního výzkumu: pozorování v přirozených podmínkách (strukturované nebo ne) strukturované pozorování vzorku populace případové studie (intenzivní zkoumání 1 účastníka, hluboké zkoumání souvislostí jednotlivého případu)
4 klíčové výzkumné strategie (pokrač.): Korelační výzkum: pozorování nebo měření (bez přímého zasahování) dvou nebo více proměnných se záměrem zjistit vztahy mezi nimi
Korelační výzkum (pokrač.) Pozitivní korelace: dvě proměnné se „mění“ ve stejném směru
Korelační výzkum (pokrač.) Negativní korelace: dvě proměnné se „mění“ v opačném směru
Korelační výzkum (pokrač.) nulová korelace: mezi proměnnými není žádný vztah, když se hodnoty jedné zvýší, mohou hodnoty druhé být jakékoli
Korelační výzkum (pokrač.)
Korelační výzkum (pokrač.) Je zřejmé, proč korelace nemůže nikdy určit příčinu a následek?
4 klíčové výzkumné strategie (pokrač.): 4. Biologický výzkum: vědecké zkoumání mozku a tělesných funkcí, jež ovlivňují duševní procesy
Pamatujete si ? Připomeňte si. Které hlavní přístupy k předmětu psychologie si vybavujete? Umíte je charakterizovat? Proč je experiment jedinou cestou k určení příčiny a následku? Jaký je rozdíl mezi pozitivní a negativní korelací?