Může být Bible paradigmatem pro život člověka v XXI. století?

Smysl „paradigmatu“ V životě člověk obvykle mimoděčně jedná podle některé podoby odpovědi na většinou nevyslovené otázky: „Jaký to má smysl?“ „Co je podstatné a co ne?“ „Jde v mé existenci pouze o ni, nebo jde o víc?“

Co z toho vyplývá? Každá odpověď vede člověka obvykle jinou cestou a na křižovatkách ho směruje k určitým způsobům volby. Společnost lidí a poměry v ní panující jsou odrazem převažujících individuálních paradigmat

V čem se „vzorce“ mohou lišit? Jedním z rozlišujících rysů může být horizont, ke kterému člověk směřuje A) Věčnost B) Hranice vlastního života C) Bezprostřední přítomnost, nejbližší, dohledná budoucnost

A nebo také: Jak vnímáme hranici „MY – ONI“? A) Pouze JÁ a ONI B) Můj kmen (klan) a ONI C) Není žádné ONI, je pouze MY

V čem je „pevný bod“? Vlastní píle a práce Věci Vnější řád, garantovaný nad-lidskou autoritou

Bible K výkladu je nezbytný historický kontext dějin etnika, v jehož prostředí tento soubor písemností vznikl Úskalí fundamentalismu a doslovného čtení Rizika „soukromého čtení“

Bible jako paradigma Bible zprostředkovává velmi starou vrstvu myšlení o člověku a bytí. V těchto látkách neplatí pravidla, běžná v přírodovědě – novější poznání zde není nutně kvalitnější Na počátku lidských dějiny byly přehlednější poměry a lépe bylo vidět konce cest…

Problém „zamlžení“ Bible se stala nástrojem, ospravedlňujícím velmi širokou paletu zájmů a činů Im Mund Bibel, im Herz Übel

Nejstručnější nástin dějin judaismu 1200 př.n.l. pronikání Hebrejů do Kanaanu 1205 - vznik státu, král Saul 933- rozdělení na severní a jižní království 722 - pád Samaří /Assyrie/ 587 - dobytí Jeruzaléma - babylonské zajetí 538 - Kýrův edikt, návrat (Iz 45)

Soused, vzor i svod

Egypt, země v níž vládne Maat Pravidelnost, jasná ohraničenost a relativní bezpečí Představa řádu, který je člověku nakloněn Řád je statický a nesnadno se smiřuje se změnami

Další rysy Člověk ne podstatným doplňkem božského světa a Řádu Zásvětno a tajemno Vláda skrze boha na zemi Jediný vlastník celé země Člověk má duši, která je nositelem jeho individuality, morálních a rozumových kvalit a svého duchovního dvojníka

Mezopotámie

Zde nelze mluvit o řádu… Hledaným a nalezeným předobrazem dění na zemi pohyby planet Člověk se mnohem víc musí spolehnout sám na sebe Řád sice chybí, ale myšlení je otevřeno novénu Astrologie – hlas bohů

Řád, nalezený v neladu Astrologie, její předpoklady a dopady Počátky obchodu jako profese i životní filosofie - „peníze jsou krásné“ Obchodní domy se stovkami zaměstnanců Král pouze zástupcem boha na zemi Válka zdrojem příjmů Lidská aktivita má svůj význam

Nomád

Nomádův svět Materiální minimalismus (vše je nutno nést s sebou), posvátno ukryto ve Slovu. Sociálně je nomádská pospolitost rovnostářská, bez složité hierarchie – vystupuje pouze patriarcha. Pospolitá forma bytí, dílem vynucená samou povahou života Svět jako prostřený boží stůl Město je antipod

Nomádská minulost Nomádská minulost prosvítá celými dějinami, i svatými knihami Válečné tažení, či kulturní penetrace? Proces, trvající cca 200 let zhuštěn do jedné generace Vše by proběhlo „hladce“, nebýt…

Zemědělství a Kanaanci Pás pobřeží Středozemního moře představuje úrodný kraj. Obchodní cesty a spojnice Přírodní náboženství, Baal – vlastník, zemědělská magie, orgiastické slavnosti, tržně-peněžní vztahy, lichva, dlužní otroctví Kanaanec – „kramář, kšeftmon“

První anomálie Sedentarizace, probíhající jako „připojení“ nomádů k existující zemědělské kultuře proběhlo na mnoha místech světa. Nomádi více méně pochopili výhody nového způsobu života a byli ochotni se přizpůsobit

Problém sedentarizace Now-how zemědělství je spojeno s vegetativními božstvy, jejich kultem a magií Zemědělství předpokládá již zmíněné soukromé vlastnictví půdy, úvěrové vztahy a úrok, případně dlužní otroctví, jevy na poušti nemyslitelné Jenomže …

Hledání kompromisu Ochrana příchozího, sirotka a vdovy Milostivé léto – zábrana neomezené kumulace vlastnictví Sobota, zákaz paběrkování a jiné retardéry

Kmenový svaz První forma pospolitosti s původním obyvatelstvem – složité vyrovnávání odlišných představ Technologický imperativ zemědělství a vnější ohrožení si vynucuje pevnější vládu, volání po království

Postava „Prorok Hospodinův“ Ani „hlas lidu“, ani „předpovídatel budoucnosti“ Zástupce, u soudu jednající ve jménu určité strany sporu Odmítají synkretismus a vyjevují, kam se touto cestou dojde Hrozba ztráty identity, drasticky podáno Rechabitští

Království Prorok Samuel zprvu odmítá, ale na naléhání svoluje (Jotamova bajka Sd 9) …uvidíte sami, zač je toho loket… Zvolen relativně méně „božský“ model mezopotámský První králové, rozdělení říše a pád Samaří Jak se porážka vyhodnocovala

Judská říše Více jahvistických tradic Joziášova reforma Prorok Izaiáš a Jeremiáš a jejich poselství tváří v tvář babylonské hrozbě Na jeho slova došlo – a co dál? Pád Jeruzaléma a deportace vyšších tříd

Mezinárodněpolitický přehled – I. Již ve starověku existuje a praktikuje se „velmocenská politika“, dělící svět do „sfér zájmů“ Kanaan leží na pomezí, kde se střetal vliv a zájem egyptský se zájmy mocností, ovládajících Mezopotámii. Království vzniklo v době relativního oslabení oněch mocností

Mezinárodněpolitický přehled – II. Král Tiglad – pilaser III. (745-727) postavil Assyrii na nohy a začíná se opět velmocensky angažovat. Judské království nepřistoupilo ke koalici států, mající tomu čelit, má být přesvědčeno válkou. Pomoc hledá u samotné Assyrie, dostane ji a je zpoplatněno

Mezinárodněpolitický přehled – III. Za krále Jóšiáše (640-609) Assyrie upadla a král Judu v tichosti osamostatnil Vzestup Novobabylonské říše s králem Nebúkadnésarem, Assyřané volají na pomoc Egypt. Bitva u Karchemiše 606, Josiáš je zabit Jr 46,2-12. Spoléhání na Egypt, před kterým proroci varují, přechodný egyptský vliv

Mezinárodněpolitický přehled – IV. Egypťané vytlačeni Novobabylonci, kteří dosadili slabého krále Sidkiáše, jehož slabá moc nedokázala zkrotit knížata, pošilhávající stále po Egyptu. Definitivní trestná výprava 587/586, zboření Jeruzaléma, závěrečná deportace, nastěhování nových osídlenců

Babylonské zajetí Babylon – kulturní velmoc Dvě rizika: disidenti a buřiči asimilace dokázali projít mezi Scyllou a Charybdou

Tvořivě využitý čas Zpracování ústně tradovaných látek, položení základu souboru svatých písem Užitečná a tvořivá konfrontace s bohatší kulturou Základ univerzalistického myšlení – nutnost zpracovat celou prožitou historii Zvládnuto v podobě univerzální vlády Hospodinovy, stojící nad dějinami

Kulturní velmoc

Kýrův edikt a nová hrozba Kýros – osvícený panovník, propouštějící zajatce Hrozba „perského pochopení“ celého zajetí Troufale povážlivá slova proroka Izaiáše (kap. 45)

Hrozba perského dualismus Po Kýrově ediktu akutně hrozí „perské“ pochopení celé historie, které by ovšem znamenalo návrat k předexilnímu myšlení. Proto Izaiáš píše slova, kterým je možno rozumět právě v tomto historickém kontextu: „Já jsem Hospodin a jiného již není … já činím světlo i tmu, dobro i zlo…“

Možný závěr.. Státní samostatnost nebyla již (až do vzniku státu Izrael) obnovena Nebylo to upozornění na to, že boží lid má existovat v jiné podobě (formaci) než je stát? Babylon je svět

Vztah k světu Jsme ve světě, ne však ze světa Exil znamenal zrušení státu jako formy existence božího lidu, návrat k podobě, jejíž model (přibližně) vystihuje model ecclésia (církev) Svět je mnohoznačná skutečnost, vymykající se aristotelovským logickým kategoriím (Öersted) Kritická solidarita

Očekávání naplněná i nenaplněná Návrat do Jeruzaléma (nikoliv triumfální) Ezdráš a Nehemiáš Konfrontace nadějí a reality, a produkty tohoto setkání ve 4 postojích: zákoníci a farizeové saduceové sikkariové essénští

Myšlenka na závěr: Nezavážeš tlamu volu mlátícímu Dt 25,4