Průzkum reakcí publika ČRo 1 – Radiožurnál na změny ve vysílání od ledna souhrn

Metoda projektu CATI - telefonické dotazování s využitím počítačových aplikací pro výběr respondentů a tvorbu datového souboru Polovina souboru každé vlny řešena jako panel pro opakované dotazování Náhodný výběr z databáze pevných linek a náhodná generace čísel mobilních telefonů na základě screeningu poslechovosti Realizace STEM/MARK

Cílová skupina a vzorek respondentů Osoby, které poslouchají rádio alespoň 4 x týdně Posluchači rádií, kteří v posledních 7 dnech poslouchali ČRo 1 - Radiožurnál. Výchozí soubor cca screeningových rozhovorů Soubory dotazovaných posluchačů Radiožurnálu: 1.vlna n = 203 realizace – vlna n = 201 realizace – vlna n = 204 realizace –

Údaje z jednotlivých vln výzkumu vykazovaly vysokou stabilitu – změny v proporcích kategorií odpovědí převážně nepřesahují meze náhodného kolísání výsledků. Tuto skutečnost lze dobře dokumentovat na následujícím srovnání klíčových otázek, na které odpovídali účastníci všech tří vln:

„Jak se Vám líbilo vysílání ČRo 1 při posledním naladění?“ – výsledky 1., 2. a 3. vlny

„Je podle Vás Radiožurnál v následujících oblastech nyní lepší, horší nebo stejný jako dříve?" – výsledky 1., 2. a 3. vlny

„Myslíte, že Radiožurnál budete v nejbližší době poslouchat?“ – výsledky 1., 2. a 3. vlny:

Zvláště vysokou stabilitu měly výsledky sledovaného panelu jednoho sta respondentů, kteří byli dotazováni ve všech třech vlnách. Výsledky lze patrně interpretovat tak, že základní postoj který se vytvořil po rozpoznání změny (respektive po tom, co na ni byl respondent upozorněn), se během dalšího měsíce neměnil, přestože posluchač si většinou uvědomoval další změny v charakteru vysílání. Buď jsou další změny vnímány jako „kosmetické“, nebo se postoj k programu projevuje jako stereotyp (zjistit cesty vnějšího, sociálního ovlivnění by vyžadoval hlubší, nejspíše kvalitativní výzkum). Minimální změnu postojů členů panelu ilustrují odpovědi na závěrečnou otázku výzkumu. Ostatní otázky se v proporcích kategorií odpovědí měnily v obdobně malé míře.

„Myslíte, že Radiožurnál budete v nejbližší době poslouchat?“ (Členové panelu, kteří odpověděli na otázku ve všech třech vlnách n=71 výsledky jsou v procentech)

Souhrn za soubor respondentů všech tří vln n = 406 Vzhledem k nízké míře změny, s jakou výzkum probíhal, je možné pracovat se souhrnem respondentů všech tří vln jako s jedním souborem. V případě členů panelu je u opakovaných otázek použita její poslední verze. Údaje o poslechovém chování ukazují, že v souboru byli shromážděni respondenti s dostatečnou mírou znalosti Radiožurnálu, aby mohli smysluplně posuzovat změny programu a jejich míru:

Jak často během týdne obvykle naladíte Radiožurnál? (údaje v procentech)

Jak dlouho Radiožurnál alespoň občas posloucháte? (údaje v procentech)

V kolika dnech z posledních sedmi dnů jste naladil/a Radiožurnál? (údaje v procentech)

Když jste Radiožurnál naposled naladil/a, jak se Vám vysílání líbilo? (údaje v procentech)

Souhlasíte s názorem, že současný Radiožurnál působí moderněji než dříve? (údaje v procentech)

Zaznamenání změny v programu na počátku ledna 2008 (údaje v procentech) V průběhu výzkumu potvrdila zaznamenání změny programu zhruba polovina respondentů. Tento poměr se v jednotlivých vlnách významně nelišil. Tzn. pro polovinu dotázaných nebyla změna natolik podstatná, aby ji konstatovali.

Hodnocení změny charakteru vysílání Hodnocení změny prováděli pouze respondenti, kteří potvrdili její zaznamenání. V celku souboru n = 200

Jak se podle Vašeho názoru změnily následující oblasti? (údaje v procentech)

Hodnocení dalších změn (otázky ve 2. a 3. vlně) údaje v procentech

Myslíte, že Radiožurnál budete v nejbližší době poslouchat (údaje v procentech) :

Shrnutí Vzhledem k tomu, že výsledky všech tří vln přinesly zhruba stejná zjištění, lze je patrně pokládat za dostatečně validní. Aby bylo na jejich základě možné odhadnout reakci publika ČRo 1 - Radiožurnál. Lze konstatovat, že změnu přijala většina publika pozitivně – kladné hodnocení se ve většině aspektů pohybuje v pásmu 70 – 90 %. Další analýzy mohou ukázat ještě diferencující vlivy uvnitř publika. V Praze, PhDr. Václav Hradecký, Výzkum a analytika