aneb Měnová teorie a politika J. Brada, 2013 Úvod do kurzu N_MTP aneb Měnová teorie a politika J. Brada, 2013

Povinná literatura a předpokládané znalosti Hrnčíř, M.: Měnová teorie a politika (VŠFS) Předpokládané znalosti: Vysokoškolský kurz MAKROEKONOMIE, komerčního bankovnictví a CENTRÁLNÍHO BANKOVNICTVÍ – vše na úrovni bakalářského studia

Měnová politika (Prolog a připomenutí znalostí) Měnová politika (= monetární politika) je hospodářská politika (=souhrn ekonomických opatření, nástrojů a procesů, prostřednictvím níž je působeno na národní hospodářství) prováděná pomocí měnových (= měnově-politických) nástrojů centrální banky. Poznámky: Fiskální politika – důchodová politika x měnová politika – ekonomická síla měnové politiky je slabá Měnovou politiku provádí vždy centrální banka konkrétní země, a to (relativně a teoreticky) nezávisle na vládě.

Měnová politika Obsah: a. Cíle měnové politiky b. Nástroje měnové politiky c. Transmisní mechanismy měnové politiky a. Cíle měnové politiky (stejné jaké cíle CB – ČNB), tj. Vždy stabilita měny (tj. potlačování inflace) Jiné cíle: např. z magického čtyřúhelníku (plná zaměstnanost, rovnovážná platební bilance, růst HDP, stabilní cenová hladina). Poznámka: - Centrální banky (tj. i ČNB) mají ještě cíl „finanční stabilitu“ – tj. udržet stabilitu celého finančního sektoru v ekonomice

Měnová politika b. Nástroje řízení měnové (monetární) politiky centrální emisní bankou Členění nástrojů měnové politiky: (Pozor členění je někdy sporné.) Přímé – Nepřímé (nástroje měnové politiky)

Měnová politika Přímé - dopadají na "jednu" obchodní banku, ÚVĚROVÉ KONTINGENTY (kolik smí banka „poskytnou úvěrů“ určitým segmentům trhu) PRAVIDLA LIKVIDITY (předepsaná - zpravidla od CB – poměry a vztahy mezi jednotlivými položkami ve výkazech obchodních bank (př. Capital Asset Ratio - CAR )) KONVERZE A SWAPY Tj. promptní směna domácí měny za cizí (+ ev. swap). POVINNÉ VKLADY Určité centrální instituce mívají účet jen u CEB. DOPORUČENÍ, DOHODY, VÝZVY

Nepřímé - dopadají plošně na „všechny (resp Nepřímé - dopadají plošně na „všechny (resp. určité skupiny)" obchodní banky OPERACE NA VOLNÉM TRHU nákup a prodej (hlavně vládních) CP na mezibankovním trhu [nákup CP ⇒ roste měnová báze (MB), prodej cp ⇒ klesá měnová báze, ale jsou i dopady na úrokové sazby] PŘIJÍMÁNÍ RŮZNÝCH FOREM VKLADŮ (depozitní facility, lze i „stahovaci REPO“.) sazba, za kterou CEB poskytuje tzv. zaknihované úvěry "komerčním" bankám, POSKYTOVÁNÍ RŮZNÝCH FOREM ÚVĚRŮ (DISKONTNÍ, LOMBARDNÍ, reeskont vlastních bankovních směnek, „dodávací REPO“, zápůjční facility) POVINNÉ MINIMÁLNÍ REZERVY kolik „procent“ z přijatých vkladů musí "komerční" banka vložit do CEB Příčinou existence PMR mohou být i: daňové důvody, neboť (pokud jsou neúročené) PMR = v podstatě daň z depozit. zdroj (buffer) likvidity, neboť PMR = vždy pohotový zdroj dostatku hotovosti. Nástroj řízení peněžní zásoby, tj. nástroj provádění měnové politiky. Poznámka (v ČR jsou PMR úročené)

Měnová politika Důležitý pojem: Měnová báze (MB, ang. Power Money) MB = oběživo (C) + Rezervy komerčních bank u CB Působení nástrojů měnové politiky Operace na volném trhu Změna velikosti PMR (povinných min. rezerv) Problematika multiplikace depozit

c. Transmisní mechanismy měnové politiky Nástroje měnové politiky Operativní (měnová) kritéria Zprostředkující kritéria Cíle měnové politiky Monetaristický transmisní mechanismus Měnová báze Peněžní zásoba (M1,M2,…) Průměrná inflace v dlouhém období Keynesiánský transmisní mechanismus Krátkodobé úrokové sazby Dlouhodobé úrokové sazby Reálný růst (nezaměstnanost) Tzv. „Cílování inflace“ „Čistá“ inflace v konkrétním roce

Měnová politika Stabilita vztahů v kauzálních retězcích (v trasmisních mechanismech měnové politiky!) + Požadavky kladené na Operativní (měnová) kritéria Možnost měřit a rychlá dostupnost dat (denně MB, rezervy bank u CB,…) Operativní kritérium musí být pod kontrolou CB Zprostředkující kritéria Musí reagovat na změny rychleji nežli cíl

Měnová politika Tinbergenovo pravidlo: Měnová politika může být úspěšná, pokud počtu nezávislých cílů odpovídá počet nezávislých nástrojů. Princip efektivní tržní klasifikace R.A. Mundella: -každý nástroj má „pozitivní“ (´= přiblížení k žádánému rovnovážnému stavu) a negativní „vliv“ „K celkové rovnováze ekonomiky (rovnováze platební bilance a vnitřní rovnováze) povede taková orientace měnové a fiskální politiky, která bude ke každému cíli přiřazovat nástroj neúčinnější.“

Co jsou peníze – vymezení peněz Základní pojmy Vznik peněz Teoretické vymezení peněz Modely emise hotovostních peněz

Základní pojmy MAJETEK (= aktivum ) je cokoliv, co je předmětem vlastnictví BOHATSTVÍ je souhrn šech aktiv, která jsou v mém vlastnictví dle A. Smith "Národy jsou tím bohatší, čím více spotřebovávají." (1776)) ZBOŽÍ výrobek (tj. produkt práce), který je předmětem koupě a prodeje (směny) – odlišuje se se užitná x směnná hodnota zboží PENÍZE (zbožové peníze) jsou zbožím, které plní funkci všeobecného ekvivalentu (obecnější definice) peníze jsou cokoliv, co je všeobecně přijímáno při placení zboží a služeb (odtud: PENÍZE = všeobecný ekvivalent). Peníze jsou společenský vztah - tj. co to jsou peníze a způsob jejich užívání záleží na domluvě mezi lidmi

Základní pojmy FINANCE Je soustava peněžních vztahů v ekonomice DŮCHOD je suma příjmů (= přírůstek bohatství) za určitý čas [toková veličina] MĚNA je národní forma peněz. BILANCE a VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Poznámka: Bilance ekonomického subjektu (účetnicky: rozvaha) je soupis všech aktiv daného ekonom. subjektu a zdrojů ze kterého byla aktiva pořízena (= pasív) v peněžním vyjádření (účet = část bilance). Důležité po popis fungování subjektů působících na finančních trzích.

Základní pojmy OBĚH ZBOŽÍ x OBĚH PENĚZ v ekonomice (pohyb peněz proti pohybu zboží) NATURÁLNÍ SMĚNA (barter economy) [vysoké transakční náklady] ⇒ i hlavní význam peněz v ekonomice = minimalizace transakčních nákladů;

Základní pojmy Mlynář Pekař Kameník Mouka Mlýnský kámen Rohlíky

Vznik peněz Historický vývoj směnného obchodu (a vznik mincí) různé druhy zboží se mezi sebou směňují navzájem, různé druhy zboží lze vždy směnit (na určitém teritoriu) za jeden konkrétní druh zboží (tzv. všeobecný ekvivalent). Všeobecným ekvivalentem byl např.: "nejdříve" dobytek, kůže, "později" kovové předměty (trojnožky, sekery), "⇒ vývoj" kusy kovu (např. v Řecku ve formě tyčí = obolos), [později v Římě ve formě cihel s reliéfním obrazem], které se při obchodu vážily; "⇒ vývoj" kusy kovu, které byly označeny potvrzením váhy a ryzosti (tj. prapůvod mincí) [toto dělali obchodníci především v Babyloně a Lýdii, později provozuje tuto činnost stát].

Vznik peněz Historické formy všeobecného ekvivalentu: Slované: med, obilí, dobytek, kožešiny, plátno [odtud: platit] Římané: dobytek (lat. peníze = pecunia, pecus = dobytek) Mexiko: kakaové boby (do 19. stol.) Tichomoří: lastury (kauri), barevné peří drahé kovy: Au, Ag, Cu, bronz i Fe [podle váhy kovu (libra, šekel, hřivna, talent) vznikají i názvy měn],

Vznik peněz cca 2500 př. Kr. Egypt první kovové peníze ve formě kroužků . Babylónie hliněné destičky (předchůdce pozdějších akreditivů) cca 2100 př. Kr. Čína zlaté hřivny (první "moderní" použití Au jako platidla). cca 680 př. Kr. Lýdie (dnes západní Turecko) první "moderní", "šišatě" kulaté mince tzv. statéry (ze slitiny Au a Ag), zákonité, státem uznaná platidla. 650 po Kr. Čína (dynastie Tang) emitovala první známé papírové peníze (státovky),

Vznik peněz cca 1000 Evropa prolog k evropským papírovým penězům, (předchůdce dnešních akreditivů, kdy se dvě strany dohodly, že se nebude platit hotově ale prostřednictvím “korespondenčních bank”) Mongolsko (podle M. Pola) Kublaj Chan emituje "státovky" platné na území Mongolska. 1661 Švédsko první evropské papírové peníze, vydávala je Stockholmská Švédská banka (pozdější CEB), což byly obligace banky, které mohly být vyměněny za Au nebo Ag (velký úspěch při vydání).

Vznik peněz Jazykové důkazy o tom, co bylo všeobecným ekvivalentem v různých oblastech: latina: pecunia = peníze (z lat. pecus = dobytek); pendere = vážit = platit; hebr.: kesítá = ovce = peníze; řecky: obolus (název mince < pochází z obolos = rožeň) drachma (název mince < pochází z hrst 6ti tyčí, obolů) Egypt: šekel mince (i váhová jednotka = 180 zrn obilí (asi pšenice))

Vznik peněz čeština: platit (pochází ze slova plátno); Zpráva od kupce - Ibráhím ibn Jákúb(a) v letech 965-966 (originálně v arabštině) - "V zemi Bújima (= v zemi Boleslava II) zhotovují se též lehké šátky z tenké tkaniny v podobě síťky, které neslouží k ničemu. Cena těchto je u nich stála: 10 šátků za 1 kírát (0.212 g)“.

Vznik peněz „peníz“ přijato z němčiny s přílivem feniků do českých zemi. ("nejasné" snad pochází z lat. "pondus" = váha) groš z lat. „denarius grossus“ = "těžký, tlustý denár"

Vznik peněz Španělština peso mn. č. pesos. (= ve španělština váha, kus, hmotnost ) celý název peso de á ocho = kus po osmi, tj. celá mince měla hodnotu 8 dílčích jednotek původně šlo o těžkou stříbrnou minci (cca 27-28 g) „8mi real“ - váhou napodobovala "jáchymovský tolar“. 8mi realy se začaly razit za Karla I (1516-1551) v r. 1535 v Mexiku - do roku 1888 vyraženo celkem asi 3 miliardy exemplářů = 75 tisíc tun stříbra! USA: dolera = název mince "pesa" v severní americe ⇒ název DOLAR.

Vznik peněz Osmireal Filip V. Španělsko 1741

Vznik peněz angličtina money (ze 13. stol < ze starofranc. moneie <pochází z lat. Mon 𝑒 ta [Mon 𝑒 ta - chrám bohyně Juno, kde se razily mince ve starém Římě] pay (z 12. stol <z starofr. payer < lat. pãcãre [uspokojit (věřitele), dělat ústupky] < lat. pax [mír]

Teoretické vymezení peněz Vymezení peněz – funkční vymezení peněz (Peníze jsou zbožím, které plní funkce:) Současné učebnice ekonomie K Marx (1818-1883), Kapitál I. díl 1887 Zúčtovací jednotka (unit of account) MĚŘÍTKO CEN b) Prostředek směny (řidčeji oběživo) (medium of exchange – řidčeji i currency) PLATIDLO (angl. standard of deferred payments) Prodej zboží na úvěr – na slib zaplatit později OBĚŽIVO (hist. měnidlo) (angl. currency) Prodej zboží za platbu ihned SVĚTOVÉ PENÍZE c) Uchovatel hodnot (store of value) POKLAD

Teoretické vymezení peněz Důležité otázky: Lze vydáváním peněz ovlivňovat ekonomickou aktivitu? Kolik je v ekonomice peněz? Jak jejich množství změřit?

Teoretické vymezení peněz Modely oběhu peněz Oběh plnohodnotných peněz a dostatečné nabídky zlata (ve zkoumaném období): M x V = P x Q M (jako oběživo): M = (P x Q)/V M (jako platidlo): M = (P x Q + L)/V L = nároky na platbu v hotovosti vzniklé v minulosti a splatné ve zkoumaném období

Modely emise hotovostních peněz Původní (přirozená emise) „Kdo měl Au, Ag, Cu“ mohl razit „se svolením panovníka“ mince Bankovně úvěrová emise peněz (emise klasických bankovek) (Klasická) bankovka = vlastní směnka banky

Modely emise hotovostních peněz Rozpočtová emise peněz (státovky) Státovka = papírové peníze vydávané „státem“ ke krytí schodku státního rozpočtu. Stát „státovkami“ hradí své závazky. Státovkám je zajišťován tzv. nucený oběh. Rozpočtově-úvěrová emise peněz (dnešek) Hotovostní peníze jsou vydávány výhradně centrální bankou. (Bezhotovostní peníze jen „komerčními bankami“ – bude probráno později)