VATIKÁN Ivana Stránská 80426 OV-TE

Základní informace: Znak Vlajka Hlavní město Vatikán Rozloha 44 Km2 Počet obyvatel 921 Jazyk úředním jazykem je latina, běžně se používá italština, jazykem švýcarské gardy je němčina

Národní hymna Roma immortale di Martirie di Santi, Roma immortale accogli i nostri canti: Gloria nei cieli a Dio nostro Signore, Pace ai Fedeti, di Cristo nell'amore. A Te veniamo, Angelico Pastore, In Te vediamo il mite Redentore, Erede Santo di vera e santa Fede; Conforto e vanto a chi combate e crede, Non prevarranno la forza ed il terrore, Ma regneranno la Verit, l'Amore. Salve Salve Roma, patria eterna di memorie, Cantano le tue glorie mille palme e mille altari. Roma degli apostoli Madre e guida dei Rendenti, Roma luce delle genti, il mondo spera in te! Salve Salve Roma, la tua luce non tramonta, Vince l'odio e l'onta lo splendor di tua belt. Roma degli Apostoli Madree guida dei Redenti, Roma luce delle genti, il mondo spera in te! 

Papež a jeho předchudce Jan Pavel II Benedikt XVI

Politické uspořádání Hlavou státu je papež, volený doživotně kolegiem kardinálů. Je hlavou římskokatolické církve. Nejvyššími poradními orgány papeže v církevních záležitostech jsou koncily církevní, kolegium kardinálů a biskupský synod. Praktické řízení církevních, politických a hospodářských záležitostí Vatikánu a římskokatolické církve je v kompetenci římské kurie. Tvoří ji sekretariát, který má dvě sekce: pro veřejné (všeobecné) záležitosti církve a pro vztahy mezi státy a církví. Ke kurii patří 9 posvátných kongregací, 3 tribunály, 12 pontifikátních rad, 15 pontifikátních komisí a výborů.

Vznik Dnešní vatikánský stát je dědicem papežského státu, který se zformoval v polovině 8.století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce 1870 bylo území papežského státu násilně připojeno k Italskému království. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva. Pahorek Vatikán a některá exteritorální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Mussoliniho Itálií dne 11.února 1929 - tzv. Lateránské smlouvy. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.

1. Světová válka Těsně po vypuknutí války byl zvolen papežem Benedikt XV. (1914-1922). Všechno své úsilí okamžitě napnul k jejímu zastavení a ke zmírnění jejích hrůz. Jeho výzva v prosinci 1914 k zastavení konfliktu ani k vánočnímu příměří nebyla vyslyšena. V roce 1915 vstoupila do války Itálie. Vyslanci u papeže museli opustit Říma činnost papeže na mezinárodním poli se tak značně zkomplikovala. V roce 1917 vypracoval Benedikt XV návrhy mírových podmínek připravené tak, aby byly přijatelné pro obě strany. Německo se po počátečním souhlasu od jednání odklonilo po změně ve vládě a nakonec souhlasilo jen Rakousko, Bulharsko a Turecko. Proti přijetí podmínek se aktivně angažovala zejména Itálie, která nechtěla, aby byl papež iniciátorem jakéhokoli vyjednávání.

Meziválečné období Ve dvacátých letech posílily své vztahy k Vatikánu Francie a Španělsko, se kterými nová velmoc Itálie soupeřila o vliv na latinské národy. Ze všech těchto důvodů bylo zřejmé, že současná italská politika poškozuje především Itálii. Národní a liberální tisk, který až dosud papeže jen tupil, proto najednou obrátil, postavil se do čela snah po změně a vyzýval k úpravě vzájemných vztahů založených na teritoriální nezávislosti papeže, Konečně došlo v roce 1929 k podepsání Politické lateránské smlouvy. Smlouvou vznikl miniaturní, ale plně nezávislý stát „Město Vatikán" o rozloze 45 hektarů. Zahrnoval území kolem Vatikánu a jako exteritoriální území Lateránský palác, hlavní římské basiliky a některé další budovy. Itálie se zavázala vybudovat poštu, železnici, telegraf, telefon, veřejnou dopravu i rozhlasový vysílač.

2. Světová válka Koncem roku 1938 vzniklo mezi fašisty a Vatikánem nové napětí, neboť Mussolini přijal protižidovské rasové zákony, které papež ihned příkře odsoudil. Toto napětí se podařilo zdánlivě urovnat počátkem příštího roku. V této době papež neočekávaně onemocněl a za tajemných okolností zemřel. Za války se musel papež řídit Lateránskou úmluvou z roku 1929, která ho zavazovala k neutralitě. Přes tuto neutralitu se papež snažil apelovat na svědomí lidí na obou stranách. Papežský nuncius se na příklad několikrát marně zasazoval u prezidenta fašistického Slovenského státu Tisa o zastavení transportů Židů ze Slovenska do Říše.

Současné cíle vatikánské politiky: Definice práva poslání církve Působnost církve v armádě Působnost na poli kulturním, vzdělávacím a charitativním Ekonomické záležitosti – systém finančního zajištění církve „Provázanost“ smlouvy s právním řádem příslušného státu

Vatikán v obrazech