Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě
Buditelé českého národa Z prvních vlastenců kteří šířili lásku k českému národu se vyklubali národní buditelé. Uvědomovali si,že příčinou špatného postavení českého národa je především zaostalost lidu. Jen vzdělaný národ může lépe žít i pracovat. Rozhodli se,že budou usilovat o změnu k lepšímu. Činnost buditelů byla rozličná. Mnozí psali odborné knihy: Josef Dobrovský napsal DĚJINY ČESKÉ ŘEČI A LITERATŮRY Josef Jungmann je autorem ČESKO-NĚMECKÉHO SLOVNÍKU František Palacký – zase napsal DĚJINY NÁRODA ČESKÉHO V ČECHÁCH A NA MORAVĚ Jiní skládalí,psali povídky,romány či divadelní hry Josef Kajetan Tyl – napsal HRU FIDLOVAČKA A TEXT PÍSNĚ KDE DOMOV MŮJ Jiní psali skládali písně a hudby František Škroup – složil hudbu k písni KDE DOMOV MŮJ Všichni usilovali o to aby se češi za svůj národ nestyděli.
Vynálezy mění svět Po zrušení nevolnictví mohli vesničané odcházet do měst a hledat si práci. Nacházeli ji ve velkých dílnách manufakturách. V manufaktuře pracovalo mnoho dělníků. Nevyráběli celý výrobek sami jako řemeslnických dílnách. Jeden látku šil,druhý ji barvil,třetí přišíval knoflíky,čtvrtý kapsy a už měli kabátek. Stroje v manufaktuách poháněla vodní kola. Ne všude však byly řeky. Proto se hledalo jiné řešení. Stal se jim parní stroj.Velký význam měla pára i v dopravě.První parní lokomotiva byla sestrojena v Anglii. Utáhla osm vozů a dosáhla 6km za hodinu. Nejprve jezdila v dolech.U nás byla první železnice na koňský pohon. Parní stroj byl použit i při pohánění lodí. První parník přeplul Atlantský oceán z Ameriky do Anglie za 26 dnů. Plachetnici to trvalo 30. Josef Ressel - sestrojil první lodní šroub Josef Božek - předvedl světu-parní loď a automobil Prokop Diviš - má na svědomí bleskosvod Bratranci Veverkové – se mohou podepsat pod ruchadlo
Romantismus Na minulých stránkách jsme poznali ,jak obrození českého národa a technické vynálezy změnily život v našich zemích. Pozadu nezůstala ani kultura a umění. Umělci se snažili svými díly především citově povznést člověka. Zrodil se nový umělecký sloh-romantismus. Romantičtí umělci se často vraceli ve svých dílech k minulosti,zajímali se o dějiny a obdivovali středověké rytíře. Lákal je dobrodružný život v cizích zemích. V českých zemís se romantismus prosadil v první polovině 19 století a zdůrazňoval sblížení lidí s přírodou.Mnozi umělci se snažili napodobovat lidové umění. Romantičtí spisovatelé objevovali krásu pohádek a pověstí. V české literatůře vynikl Karel Hynek Mácha. Se svou básní Máj.Do hudby vnášel romantismus zvuky přírody lidových písní a tanců.
Politické probuzení Rakouská vláda se obávala kulturního rozvoje i hospodářského vývoje v českých zemích. Aby nedošlo k oslabení jednoty říše,snažila se tento vývoj zabrzdit. Policie a cenzůra začala pronásledovat české vlastence.Čechové se této době nemohli účastnit se činnosti na vedení státu.Dlouho potlačovaná nespokojenost se projevila v roce 1848. Počátkem března se sešli zástupci Čechů v Praze na Václavském náměstí.(To bude dlouhý seznam) Požadovali rovnost všech občanů,zrušení cenzury,zrušení poddanství a roboty a odvádění dávek. Žádali rovnoprávnost češtiny s němčinou a částečnou samostatnost českých zemí. Chtěli aby o školství a ,soudnictví a bezpečnosti občanů rozhodovaly české úřady.Předpokládali však,že Rakousko zůstane zachováno. Na počátku června 1848 byl do Prahy svolán Slovanský sjezd.Slovanský sjezd však svá jednání nedokončil. V Praze došlo 12 června 1848 k sražce mezi studenty a císařským vojskem. Na různých místech v Pare vypukly velké bouře. Na ulici se stavěly proti vojsku barikády.Po několika dnech vojsko bouře potlačilo. Českým zemí se alespoň podařilo vybojovat si zruřšení poddanství a roboty.
Nespravedlivé Rakousko Na podzim roku 1848 došlo v Rakousku ke změně císaře. Na trůn nastoupil mladý František Josef I. A vládl téměř 68 let. Rozhodl se vládnout sám,zrušil ústavu a rozpustil sněm. To byl návrat k mocenskému absolutismu. Získané svobody byly omezovány. Přísný policejní dozor bránil volnějšímu životu. Český jazyk byl opět vytlačován z úřadů a ze škol,kam se dostal v revolučním roce 1848. Čeští vlastenci neunikli pronásledování. Smutný osud potkal Karla Havlíčka Borovského.Rakouská vláda se ho chtěla zbavit,protože svým dílem i životem vyjadřoval odpor proti Rakousku. Proto byl zatčen a odvezen do Brixenu. Po návratu brzy zemřel.Čeští politici byli nespokojeni. Maďaři také. Jim však Rakouská vláda vycházela vstříc.
Národ sobě Druhá polovina 19 století byla dobou kulturního rozvoje českého národa.Ve městech přibývalo české obyvatelstvo. Zvyšoval se počet úředníků,obchodníků a řemeslníků. Vycházely české noviny a zakládaly se různé kulturní spolky. Mezi nimi vynikl tělocvičný spolek Sokol.Stal se největší národní organizací.Nabízel ravidelné cvičení mládeži i dospělým. Začal pořádat veřejná cvičení slety. Velký rozmach nastal ve školství. Přibývaly nejen české obecné školy ale i střední a odborné.Od roku1882 bylo možné celé studium na Pražské univerzitě. Působila na ni řada Pražských vědců jeden z nich byl Tomáš Garik Masaryk. Splnil se i velký se buditelů. V Praze bylo postaveno národní divadlo. Poprvé ale zhořelo. Druhý pokus proběhl rychleji a úzpěšněji. K otevření národního divadla došlo v roce 1883 a první hra byla Libuše od Bedřicha Smetany. Na výzdobě národního divadla se podíleli malíři-Mikoláš Aleš a sochaři-Josef Václav Myslbek. Vnikala nová česká litera a jejim významnými představiteli byli básníci Jan Neruda a Jaroslav Vrchlický nebo spisovatelé Božana Němcová a Alois Jirásek