Základní dendrometrické veličiny na úrovni stromu: věk výčetní tloušťka výška kruhová plocha stromu výtvarnice (další veličiny …)

Věk stromu čas, který uplyne od „počátku“ do okamžiku měření. „Počátek“: vyklíčení semene založení porostu (nutno připočítat věk sazenice) Způsoby stanovení: podle přeslenů podle počtu letokruhů na pařezu podle počtu letokruhů na vývrtu podle údajů o vzniku porostu (např. LHP)

Věk stromu jarní dřevo letní dřevo podle letokruhů dřeň roky

Věk stromu podle přeslenů

Věk stromu podle vývrtů přírůstový nebozez

Odebírání vývrtů

Odebírání vývrtů

Odebírání vývrtů

Tloušťka, obvod, plocha příčného průřezu Příčný průřez kmene – je uzavřená množina bodů, jejichž hranici představuje uzavřená hladká křivka  Obvod příčného průřezu - délka konvexní čáry spojující vypouklé body na křivce  Tloušťka příčného průřezu – kolmá vzdálenost dvou tečen vedených rovnoběžně v protilehlých bodech obvodu průřezu.

Měření tloušťky Tloušťka kmene se měří průměrkou. Dělení podle účelu: milimetrové – pro přesná měření, vědecké účely taxační – pro účely stanovení zásob porostů, obvykle dělené na tloušťkové stupně Dělení podle konstrukce: s pohyblivým ramenem s okulárním odečtem hodnot elektronická průměrka (automatická evidence hodnot) bez pohyblivého ramene parabolická průměrka („kosa“) úhlová průměrka

Měření tloušťky

Měření tloušťky

Měření tloušťky

Měření tloušťky - zásady průměrka musí mít správnou a čitelnou stupnici pohyblivé rameno musí po pravítku hladce klouzat průměrka se přikládá ke kmeni ve třech bodech (na pravítku a na pevném a pohyblivém rameni) pohyblivé rameno průměrky musí být přesně kolmé k pravítku průměrka se musí přikládat kolmo k podélné ose kmene rameno průměrky musí být delší než polovina tloušťky kmene u parabolické průměrky bez pohyblivého ramene je nutné dodržet rovnoběžnost pohledu měřiče a ramene průměrky

Měření tloušťky - zásady kvalitní a čitelná stupnice přiložení ve třech bodech rameno delší než 1/2 tloušťky rovnoběžná ramena

Měření tloušťky - zásady

Měření tloušťky – možné chyby Chyba z nesprávné průměrky Pro praktické účely: Chyba je systematická!! obvykle dosahuje 1- 4 % (odklon 1- 4 cm)

Měření tloušťky – možné chyby Chyba ze šikmého přiložení průměrky ke kmeni: chyba je vždy kladná – systematická !! obvykle dosahuje 0.5 – 1.5 % (odklon 5 – 10 stupňů)

Měření tloušťky – možné chyby Chyba z nedodržení stanoveného místa měření – výčetní výšky ed = 2h.tg Chyba je kladná i záporná (podle směru posunu) a závisí na sbíhavosti kmene obvyklá hodnota je do 3 % (při posunu do 30 cm od výčetní výšky)

Měření tloušťky – obvodová měřidla jsou podobné chybám při průměrkování (kromě chyby způsobené vykloněním ramene) nejdůležitější je chyba způsobená šikmým přiložením ke kmeni (asi dvojnásobná než u průměrkování) – nutno vždy zabezpečit, aby měřidlo bylo přiloženo kolmo k podélné ose kmene) proto při měření je vhodné stabilizovat místo měření značkami na opačných stranách kmene (zvláště u silných kmenů)

Měření tloušťky – obvodová měřidla

Vztahy mezi chybami tloušťky, obvodu a kruhové plochy Střední chyba kruhové plochy odvozené z tloušťky: Relativní chyba určení kruhové plochy se rovná dvojnásobku relativní chyby tloušťky!!

Vztahy mezi chybami tloušťky, obvodu a kruhové plochy Střední chyba určení tloušťky z obvodu: Relativní chyba stanovení tloušťky z obvodu kmene se rovná relativní chybě obvodu !

Výška stromu Výška stromu h je kolmá vzdálenost mezi dvěma rovnoběžnými rovinami vedenými kolmo na podélnou osu kmene v patě kmene (nejvyšším místě, kde kořenové náběhy mizí v půdě) a ve vrcholu (nejvzdálenějším vegetačním orgánu).

Měření výšky nakloněných stromů   asi 45°

Měření výšky košatých listnáčů

Výškoměry - typy výškoměry pravé (určeny prioritně k měření výšky) založené na podobnosti pravoúhlých trojúhelníků založené na stejnolehlosti obecných trojúhelníků elektronické výškoměry výškoměry nepravé (určené prioritně k jiným měřením), např. geodetické přístroje

Výškoměry založené na podobnosti pravoúhlých troúhelníků h = L.(tg1 +tg2) = h1 + h2

Výškoměry založené na podobnosti pravoúhlých troúhelníků h = L.(tg1 - tg2) = h1 - h2

Výškoměry založené na podobnosti pravoúhlých troúhelníků Blume-Leiss Suunto

Výškoměry založené na podobnosti pravoúhlých troúhelníků Haga

Výškoměry založené na podobnosti pravoúhlých troúhelníků Postup při měření výšek: stanovení odstupové vzdálenosti (obvykle 15, 20, 30 a 40 m) tak, aby ze zvoleného místa bylo vidět zároveň na vrchol i patu stromu změření výšky stromu nejprve změřit výšku h1 zacílením na vrchol stromu poté změřit výšku h2 zacílením na patu stromu obě dílčí výšky sečíst při měření ve svahu provést korekci výšky odečtením korekčního faktoru na výškoměru (Blume-Leiss) nebo pomocí nomogramu (Suunto)

Výškoměry založené na podobnosti pravoúhlých troúhelníků Postup při měření výšek: stanovení odstupové vzdálenosti (obvykle 15, 20, 30 a 40 m) na měřený strom upevnit dálkoměrnou lať odstoupit na přibližně měřenou vzdálenost přes průzor dálkoměru zacílit na lať a snažit se sesouhlasit značky příslušné výšky skutečné latě a jejího obrazu (např. 20-20) skutečná lať obraz latě

Měření výšky stromů z libovolné vzdálenosti lať s

Výškoměry založené na stejnolehlosti obecných trojúhelníků Christenův výškoměr: lať k k s

Výškoměry založené na stejnolehlosti obecných trojúhelníků

Výškoměry - porovnání BlumeLeiss, Suunto, …: Výhody: relativně vyšší přesnost (mh% = 1-2%) univerzálnost (kromě výšky i měření sklonu, vzdáleností) Nevýhody: konstantní odstupová vzdálenost hůře se hledá místo s dobrým výhledem na vrchol i patu současně dvojí čtení (vyšší možnost chyby), sečítání vyšší cena Christen: Výhody: snadněji se najde vhodné místo k měření (není potřeba přesná odstupová vzdálenost) jedno měření není nutná korekce na svah levný rychlejší měření Nevýhody: nižší přesnost (mh% = 5 - 6%) nutnost přenášení latě v terénu nepřesný pro vyšší výšky (nad 25 m)

Výškoměry – další typy

Výškoměry – další typy

Výškoměry – další typy