autorský večer principála 27. května 2009 Krytové divadlo Orfeus, Plzeňská 76, Praha R A D I M A V A Š I N K Y.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Malí andělé.
Advertisements

Naučil jsem se....
divadelní inscenace ze vzpomínek, veršů a Pohádek pro nehodné děti připomínající dávný svět Prévertova dětství, v němž mnozí z nás poznávají.
- PO TÉTO PÍSNIČCE SI JDEME SEDNOUT - TMA A PŘÍPRAVA PÓDIA NA SCÉNKY
Kolja 5. Kdo je tady? Kdo má domácí úkol? RL8 nová slova.
krásný rok, kdy jsme dovršili naši lásku sňatkem.
Máš rád humor pro dospělé ?.
TIBETSKÝ TEST OSOBNOSTI
Karel Hynek Mácha Básník, prozaik, dramatik
Já vím.... Já vím... Vím, že láska může bolet i hřát, chci se s tím ale prát Vím, že láska může bolet i hřát, chci se s tím ale prát. Ty jsi neřekl,
R O S T I S L A V P O S P Í Š I L H U D E B N Í C I, P T Á Č N Í C I A K R A J I N Y l i s t o p a d G a l e r i e A v i a t i k.
C h v i l k a p o e z i e ( nikdy nikoho nezabije )
Jednou, až budou moje děti dost velké na to, aby pochopili, co motivuje jejich rodiče, řeknu jim: „Milovala jsem tě tolik, že jsem se tě vždy ptala kam.
Lásko dej mi čas.... Lásko dej mi čas... Možná se mýlíš, možná to není sen. To byla moje dlaň na tvém spánku, a tvůj dech podobný vánku.
P S Í P R O S B A. Pane, - Můj život trvá 10–15 let, každé odloučení od Tebe mi působí smutek, pamatuj na to, než si mně přivedeš domů - Dej mi čas, abych.
Víš, co je štěstí ? Je to dům, auto a chata ? V í š, c o j e š t ě s t í ? J e t o d ů m, a u t o a c h a t a ?
„Chci Ti ze srdíčka přát…. a pár svých slov darovat“.
Čtěte pomalu a tiše!  .
alias Ringo Silver  Šedesátka to nic není... Policajti říkají, tak prý k tomu do důchodu ještě pár let přidají. Nebuď smutný, nevěš hlavu, Tebe se to.
PANE MŮJ Pane můj, dals mi dost šťastnejch chvil,mnohem víc já zažil, než jsem mohl si přát. Pane můj marně teď vzpomínám, čím si zasloužit mám, že mě,
Pojďte se mnou posedět a také se projít krásným jarním dnem.
HORKÉ SRDCE.
Pár vtípků pro radost klikej.
JÁ SVOU VÍRU 1) V HORKU STÍNEM, V NOCI ÚTOČIŠTĚM MÝM, SILNÝM ŽÁREM
On Cítil jsi někdy touhu, udělat něco příjemného pro někoho, koho máš rád?
Š I L H Á N Í (strabismus) zraková vada, při které je porušena vzájemná spolupráce obou očí každé oko míří jiným směrem v naprosté většině případů se jedno.
Autor: Mgr. Vanda Malurová Datum: dubna 2012
… to je někdy víc než láska…
Vyznání.
To funguje..…   Ať mají Tvé ruce vždycky co dělat, Ať je v Tvé peněžence vždycky.
VÁNOČNÍ TAJEMSTVÍ Zpívá Hana Zagorová a Petr Rezek.
Toto je jeden z nejkrásn ě jších a nejsympati č t ě jších mail ů, který práv ě obíhají… P ř ekrásný týden p ř átelé !! Š ť astný p ř átelský týden !
Každý den jsme trochu starší…
které je stále třeba brát v úvahu !
Dopis od Boha.
1. výročí Danielka a Jaroušek 2007.
BEZ LÁSKY KDYBYS MLUVIL CIZÍ ŘEČÍ, ANDĚLSKOU ŘEČ ZNAL,
SEN NewFoton.
Neděle pěkná jako tulipán, a proto není radno býti sám, říkáme vesele, dneska jen v kostele vítáme zrovna vás. Slečna jde v džínách, to se nedělá, jít.
NA BORŮVKÁCH jen ostružiny rozhrnu a překročím pár stínů už spěchám cestou po drnu do stráně na mýtinu. Převislé větve rozplétám cesty jsou zotvírány.
Amore amore .... Amore amore ... Ode dne, co Tě znám, divný pocit v srdci mám Ode dne, co Tě znám, divný pocit v srdci mám. Sám sebe ptám.
Mámo, řekni 1. Mámo, řekni, co to máš, jakou knížku v rukách máš, černý obal s křížkem v dlaních schováváš. Řekni proč s ní chodíš spát, chci to tajemství.
KARIN   Kalendář mi dneska praví,    že se tvůj svátek slaví,    proto spěchám napsat přání,    hodně dárků k pomilování.    Hlavně štěstí, lásku a to.
1. Zde u tvých jeslí stát chci dnes, | můj Ježíši, mé žití
1. Tys naděj má, | jen ty sám, | Bože můj, na tebe spoléhám
1. Slyš, Pán Ježíš tebe volá: | proč jen otálíš? | Často slyšels hlas ten tichý, | kdy se obrátíš? | Dlouho, dlouho odkládáš to, | nač tak čekáš jen? |
Scházíš mi lásko .... Scházíš mi lásko ...
Pro svého miláčka na dobré ráno ….. Já a Ty Jsme my.
1. I hvězdy a slunce | a celičká zem | ctí dobrého Tvůrce | svým chvalozpěvem. | Že vzbuzuje bázeň | svou velebností? | Sám vnuká i bázeň | svou laskavostí.
1. Věčný Bože, silný v boji, | jak jsou příbytkové tvoji rozkošní, | ze všech nejkrásnější. | A proto touží má duše | po síních tvých v každém čase, |
1. Vezmi, Pane, život můj, | k své jej službě zasvěcuj
Spisovatelé dětské literatury Český jazyk a literatura 2. období Očekávaný výstup: žák se seznamuje s životem a dílem spisovatele, porovnává své dosavadní.
Jaký báječný svět… Louis Armstrong.
Ten je….
1. Svou lásku, pramen vody čisté | Kristus mne právě zjevuje | a jeho odpuštění jisté | teď z kříže ke mně směřuje. | Já na Krista tak pamatuji, | když.
Malí andělé.
( nikdy nikoho nezabije )
Naučil jsem se....
Máš rád humor pro dospělé ?.
Mámo, řekni 1. Mámo, řekni, co to máš, jakou knížku v rukách máš, černý obal s křížkem v dlaních schováváš. Řekni proč s ní chodíš spát, chci to tajemství.
Pár vtípků pro radost klikej.
Toto je jeden z nejkrásnějších a nejsympatičtějších mailů,
Malí andělé.
které je stále třeba brát v úvahu !
Každý den jsme trochu starší…
Malí andělé.
On.
Toto je jeden z nejkrásnějších a nejsympatičtějších mailů,
Morbidní říkanky a neb chvilka poezie.
Transkript prezentace:

autorský večer principála 27. května 2009 Krytové divadlo Orfeus, Plzeňská 76, Praha R A D I M A V A Š I N K Y

přednesené texty jsou vybrány V A Š I N K O V Y B Á S N I Č K Y (celoživotní dílo, 304 stran !) sepsané plk. Vašinkem (1.p. plk. Vašinko !) (umělecký pseudonym neznámého autora) z právě vydané principálovy sbírky

přednesené texty jsou vybrány V A Š I N K O V Y B Á S N I Č K Y (celoživotní dílo, 304 stran !) sepsané plk. Vašinkem (1.p. plk. Vašinko !) (umělecký pseudonym neznámého autora) z právě vydané principálovy sbírky

J I N O Š S T V Í M U Ž S T V Í K R E T É N S T V Í

Epitaf: Nikam to nedotáhnul Asi jako panenská blána

Epitaf: Nikam to nedotáhnul Asi jako panenská blána

* * * I v noci vonící čtyřmi sty osmnácti a ještě třemi vůněmi od tebe odcházím neboť jsi nezletilá a u rodičů Tvoje okno je zavřené a tmavé nechceš abych se otáčel a slzel Nebo bych ti začal zpívat pod verandou

* * * Velká panychida na tvoji počest Plavovlasá Bylo prolito mnoho laciného vermutu Bylo upáleno mnoho cigaret Dívku po pravici políbil jsem nejlehčím políbením

* * * Neoprávněně milkoval se mimo střídu Chycen při činu byl sťat za rozbřesku praporních trubačů Jeho poslední slova byla Vojáci a hlavně upozorňuji nezapomeňte si zapnout poklopec

* * * Socho Otevři mi socho Slyšíš socho Socho Smutná socho

A c h t y j e d n a m a l á k o k e t k o (věnováno S.D.) Nechoď mi do hájovny pro mléko v kalhotkách a podprsence děťátko rozverné To mě snad chceš rajcovat Co po mně chceš že mlčíš Šetři si rozkrok maličká Jednou se ti bude možná hodit

* * * Bylas mi zimní láskou podzimem počatá jara nedočkavá šat mělas jidášský modloslužebnou krev a co mi neřekla tvá ústa doslovil povídavý klín spával jsem s tebou rád byla jsi hvězdná byť i bludná Jestlipak máš pořád tak krásná prsa mrcho

* * * Hlavu v svém klíně nohu přes nohu jemně se vískám Tváří v tvář padajícím hvězdám marně přemýšlím co bych si měl přát

* * * Hlavu v svém klíně nohu přes nohu jemně se vískám Tváří v tvář padajícím hvězdám marně přemýšlím co bych si měl přát

C h v á s t á n í Ovládám několik tajemných formulí jimiž občas trestám přezíravé panny Vyřknu tři slova uhranu Tu prsa ztuhnou až to lupne v kříži cvrnknu a zmizím Má pomsta Kozí muka Nejlépe v poli nejlépe u hrušky

Motto: Každou svou touhu Slavíkem chvátím Hrob kopu došíra Tiše si lkám Srdce si obkládám Hořkými fáči Korunních plátků Růžových ran

Z m é h o ž i v o t a (Petru Skoumalovi) Rybník uprostřed lesů Českomoravské vysočiny Na hladině rybníka tu a tam hovno * Plavu nedaleko břehu Na hrázi sedí muž v černých krepsilonových plavkách se sokolským páskem (to jsem já) a vypráví mi vtipy Každému vtipu se hlasitě směji a topím se Když se vynořím vykládá mi muž v černých krepsilonových plavkách další vtip * Hovno ve 3. verši doporučuji při recitaci v rozhlase nahradit slovem výkal. (Plk.V.)

T y o v o z í č k á c h j á o k o z i č k á c h Kozičky moje co vy tu dvoje Proč jste tak bledé Kdo po vás jede Kozičko levá ještě se hněváš Kozičko pravá pořád jsi hravá Sedněte nestůjte moc se nevytahujte Uvařím kafe budete zas fest ruku na to dám

R č e n í p r o p r e k é r n í s i t u a c e v i n t i m n í o b l a s t i (Janu Zelenkovi) B á s n i č k a k u k l i d n ě n í d ě v č e t e k t e r é n e c h c e b ý t p o v ů l i a v p o s t e l i s e p e r e Slečno já vím co dělám Š v a n d o v n í b á s n i č k a n a p o m o c n e s m ě l ý m m i l e n c ů m k t e ř í j s o u p a k z a s k o č e n i t í m ž e s v é m u d ě v č e t i n e s u n d a l i h n e d n a z a č á t k u k a l h o t k y k t e r é t e ď v a d í ( d ř o u ) p ř i k o n á n í p o h l a v n í h o a k t u Slečno prosím vás sundéte si ty kalhotky moc to pruži

Těkám se kdesi proč a nač nosím si v sobě už jen pláč Strp by má pracovitá dlaň zlaskala ňadra molitan Dá bůh že klín tvůj upíří zas načas s životem mě usmíří listopad 76

* * * Jak děvka děvce podobají se mé dny S odchylkou barvy růže podmalovaných očí většinou blond a někdy na černo některé z lásky jdou i zadarmo Den za dnem i když voní jinak připomínají mi tu poslední která je jediná a jiná prosinec 76

N e z n á m é N. N. k u v á n o c ů m j a k o p ř i p o m e n u t í J o s e f a F r i č e Kdybych měl péro na klobouku vybral bych si tě za svou holku Takhle to máme oba těžký ať jdem za vozem anebo pěšky tvé sexuální ozdoby i tak dost mrzutostí nadrobí Hladce zmákneš každého vrabce holub na střeše ti nic neříká a to je dobře Čekáš na svého Sancha Panzu a jeho koníka Větrná mlynářová

D o z n á n í o n ě m ž m i n e n í j a s n é m á m - l i z n ě j m í t i r a d o s t č i ž a l : Paměť mi slábne tak dokonale že se zájmem si čtu své sotva měsíc staré básně

Č l o v ě k m u s í b ý t c h y t r ý Můj sexepíl je tak neodolatelný že se musím mezi mladými dívkami často procházet nahý abych se jim zošklivil

Báseň, kterou napsala moje dcera Lucie, když jí bylo 7 let, na papundeklový střed vypotřebované role toaletního papíru. Protože sama nepomýšlí na samostatnou sbírku a protože jde o verše značné myšlenkové hloubky, laskavě ji zahrnuji pod svá křídla. Myslím, že tak důstojně završuji vydání svého celoživotního díla.

Už mě vypotřebovali Už mě posplachovali a mím krásným bílím tělem zadnici utírali Utírali si jím zadek koupili mě za pár babek než uplyne chvilička zbyde jim jen rulička Báseň, kterou napsala moje dcera Lucie, když jí bylo 7 let, na papundeklový střed vypotřebované role toaletního papíru. Protože sama nepomýšlí na samostatnou sbírku a protože jde o verše značné myšlenkové hloubky, laskavě ji zahrnuji pod svá křídla. Myslím, že tak důstojně završuji vydání svého celoživotního díla.

A U T O G R A M I Á D A

f o t o g r a f i e D A G M A R P E T R Á Š K O V Á J A N L U K E Š L U K Á Š P A U L A S k o l á ž e M I R O S L A V H U P T Y C H

©