Mezinárodní politická ekonomie Mgr. martin tománek

Blok IV: FINANČNÍ KRIZE

Témata bloku Druhy finančních krizí Stručná historie finančních krizí Velká deprese 1930s a její srovnání s finanční krizí 2008-2009 Evropská dluhová krize Krizový vývoj v ČR (1990s)

--- There is nothing new except what is forgotten. --- Rose Bertin

Finanční krize? Nic nového… Finanční krize nejsou nic nového, opakují se od rozvoje peněz a finančních trhů. Finanční trhy jsou inherentně nestabilní. Země, instituce a finanční instrumenty se mohou měnit, ale charakter lidí zůstává stejný. Krize s počátkem v roce 2007 je pouze poslední manifestací historického vzoru. Víte, že… …v období 1800 až do druhé světové války bylo Řecko prakticky v nepřetržitém bankrotu?

Stále se opakující vzor chování Státy, jednotlivci, firmy a banky se v dobrých dobách příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese. „Úvěrový mejdan“ soukromého sektoru může nafouknout ceny akcií a nemovitostí dalece nad jejich dlouhodobě udržitelné úrovně. Víte, že… … historicky známe jen relativně malý počet zemí, které byly schopné vyhnout se opakujícím se bankrotům?  Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Dánsko, Thajsko, USA

Druhy finančních krizí

Různé typy finančních krizí Bankroty států  Argentina 2001 Bankovní krize  Konec 2000s Měnové krize  Asie, Evropa a Latinská Amerika 1990s Krize charakteristické velmi vysokou inflací (de facto default) Inflace umožňuje všem dlužníkům splatit dluhy v měně, která má mnohem nižší kupní sílu oproti době, kdy byly půjčky realizovány. Například Peru 1990 (inflace 7650 %), Výmarská republika 1923

Velká deprese

Velká deprese Celosvětová ekonomická krize 1929 až cca 1939 Nejdelší a nejvážnější deprese, kterou industrializované země Západu zažily Přestože krize vypukla v USA, vedla k drastickému poklesu výroby, velmi vysoké nezaměstnanosti a akutní deflaci celosvětově Velmi vážné sociální a kulturní dopady krize Krize byla nejhlubší a trvala nejdéle v USA a Evropě, o něco mírnější průběh měla v Japonsku a Latinské Americe Christina Romer: „Pokles spotřebitelské poptávky, finanční panika a chybná vládní politika způsobily v USA propad ekonomické aktivity. Zlatý standard, který spojoval téměř všechny země světa v síť s fixními měnovými kurzy, hrál klíčovou roli v přenosu krize do dalších zemí. Oživení bylo do značné míry způsobeno opuštěním zlatého standardu a následnou měnovou expanzí.“

Velká deprese v USA Počátek 1929, průmyslová produkce klesala až do začátku 1933 Pokles průmyslové produkce o 47 % a reálného HDP o 30 %, deflace (pokles cenové úrovně o 33 %) Výrazné oživení 1933 až 1937, poté pokles, po roce 1938 růst Oživení ve zbytku světa mělo různé načasování Krize byla nejhlubší a trvala nejdéle v USA a Evropě, o něco mírnější průběh měla v Japonsku a Latinské Americe Velká Británie, Německo, Japonsko oživení 1932 USA, Kanada 1933 Francie 1938 (deprese začala později)

Příčiny Velké deprese Fundamentální příčinou v USA pokles agregátní poptávky  Pokles průmyslové výroby, růst nezaměstnanosti Z čeho pramenil počáteční pokles výroby v létě 1929? Přísná měnová politika (FED v letech 1928 a 1929 zvýšil úrokové sazby při pokusu zpomalit extrémně rychlý růst akciového trhu) Vyšší úrokové sazby měly negativní vliv na některé sektory ekonomiky, např. nemovitostní sektor (propad ve stavebnictví) Splasknutí cenové bubliny na akciovém trhu, panické výprodeje (Černý čtvrtek, „Great Crash 1929“) Krach na burze významně snížil agregátní poptávku, výrazně se snížily výdaje domácností a investice firem Vysvětlení? Finanční krize vytvořila velkou nejistotu ohledně budoucích příjmů, domácnosti a firmy odložily výdaje a investice Výrazný propad HDP

Ocenění akcií

Z recese do deprese: bankovní panika Podzim 1930 první vlna bankovní paniky (celkově čtyři), začíná bankovní krize („run“ na banky)  ZTRÁTA DŮVĚRY V EKONOMICE V prosinci krach Bank of United States – v tom samém měsíci následně krachuje 352 amerických bank Celkově během krize zmizelo 10.000 bank! Bludná sestupná spirála bankrotů, poklesu výroby, růstu nezaměstnanosti, poklesu poptávky a dalších bankrotů Deprese dosáhla svého „dna“ v roce 1933, kdy klesl nominální HDP na polovinu a reálný na 2/3 úrovně z roku 1929 Šíření nákazy do světa různými „kanály“: zlatý standard, zahraniční obchod Bankovní paniky: Rakousko (Creditanstalt), Německo, Maďarsko Katastrofální následky krize v Německu: nezaměstnanost vzrostla až na 43%!!!

Pokles průmyslové produkce (max.) Zdroj: Romer 2003

Nečinnost FEDu Čtvrtá bankovní panika  národní „bankovní prázdniny“ vyhlášené prezidentem Franklinem Rooseveltem Nečinnost FEDu (smrt guvernéra FED NY Benjamina Stronga) Výrazný pokles měnové zásoby, FED navíc zvýšil v roce 1931 úrokové sazby (GB opustila zlatý standard, strach z devalvace dolaru) Politika FEDu měla silně negativní vliv na ekonomický růst Prudký pokles měnové zásoby a pokles cenové úrovně (deflace)  očekávání deflace ze strany spotřebitelů a firem, tj. nižších cen a také mezd v budoucnosti  méně úvěrů, méně investic

Změna hospodářské politiky 1936 v Anglii vychází kniha Johna Maynarda Keynese „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“  východiskem z deprese mohou být zvýšené výdaje státního rozpočtu (teorie agregátní poptávky) 1933 vítězí ve volbách Franklin D. Roosevelt Sliboval vyvést zemi z krize razantními zásahy státu do ekonomiky, zahájeny rozsáhlé veřejné investice Vznikla Federální pojišťovna vkladů (FDIC), která měla do budoucna zabránit bankovním panikám

Zlatý standard Názor některých ekonomů: FED zapříčinil obrovský propad měnové zásoby částečně proto, aby zachoval zlatý standard  FED se snažil zvýšením úrokových sazeb v roce 1931 předejít spekulativnímu útoku na dolar (USA by musely opustit zlatý standard) Ohledně role zlatého standardu se vede debata, nicméně je nepopiratelné, že tento systém byl klíčovým faktorem v přenosu krize do světa. pokles americké ekonomiky zintenzivnil příliv zlata do USA (deflace vedla k tomu, že americké zboží se stalo pro cizince cenově velmi atraktivním, ve stejnou dobu snižující se příjmy Američanů vedly k nižší poptávce v USA po zahraničním zboží)  Centrální banky po celém světě reagovaly zvyšováním úrokových sazeb, což vedlo k poklesu průmyslové výroby a cen

Zdroje oživení Hlavní zdroje: devalvace měn, měnová expanze Existuje silná korelace mezi dobou, kdy země opustily zlatý standard (nebo devalvovaly měnu) a obnovením růstu Velká Británie opuštění ZS v 9/1931, oživení 4/1932 USA devalvace až 1933, následovalo oživení Argentina a Brazílie devalvace 1929 – relativně mírné projevy krize „Zlatý blok“ (Belgie, Francie) – průmyslová produkce v roce 1935 stále pod úrovní 1929 Celosvětová měnová expanze stimulovala výdaje (snížení úrokových sazeb, dostupnější úvěry), inflační očekávání

Role fiskální politiky Fiskální politika (vládní výdaje) hrála ve stimulaci ekonomického oživení relativně malou roli Revenue Act 1932 – výrazné zvýšení daní (pokus o vyrovnání federálního rozpočtu), vedlo k dalšímu poklesu New Deal 1933 – federální programy s cílem obnovit růst Vyšší vládní výdaje (vyšší deficity) byly relativně k velikosti ekonomiky malé  sice vzrostl federální deficit, ale deficity států federace poklesly! New Deal velmi omezený vliv na ekonomiku (vliv na sentiment?) Armádní výdaje související s WW2 nebyly až do roku 1941 tak vysoké, aby měly významnější vliv na průmyslovou produkci a hospodářský růst Fiskální politika úspěšnější v Německu a Japonsku (Německo veřejné projekty a zbrojení; Japonsko zbrojení a podhodnocený yen)

Ekonomické důsledky Velké deprese Počátek 1930s – výrazný pokles životní úrovně, čtvrtina pracovní síly v rozvinutých zemích si nemohla najít zaměstnání V polovině 1930s se situace začala zlepšovat, nicméně celkového zotavení nebylo dosaženo až do konce dekády! Deprese zásadním způsobem změnila světovou ekonomiku, urychlila konec nebo vedla ke konci zlatého standardu 1930s – výrazné posílení odborů a welfare state USA – Social Security Act 1935 – podpora v nezaměstnanosti a státní penze Nové vládní regulace – v USA vznik SEC v roce 1934, 1933 Glass-Steagall Act (pojištění vkladů v bankách a oddělení obchodního a investičního bankovnictví) Rozvoj makroekonomické politiky – John Maynard Keynes (protiváha vůči depresi: vládní výdaje, snížení daní, měnová expanze)

Pokles reálného HDP (USA) Zdroj: U.S. Department of Commerce; Romer 2003

Nezaměstnanost (USA) Zdroj: United States Department of Labor; Rogoff 2009

Vývoj nezaměstnanosti (USA) Zdroj: Washington Post

Bankroty bank (USA) Zdroj: FDIC; Rogoff 2009

Velké poklesy na akciových trzích

Vážné (systémové) finanční krize po WW2 Španělsko 1977 – bankovní krize Norsko 1987 – bankovní krize Finsko 1991 – pokles HDP o 14 % (ek.deprese), nezaměstnanost až 18 %, navíc externí šok v podobě snížení obchodu v důsledku kolapsu SSSR Švédsko 1991 – deprese v porovnání s Finskem mírnější, nezaměstnanost max 10 % Japonsko 1992 – splasknutí cenové bubliny na realitním trhu, dlouhé období deflace

Finanční krize 2008 – ukázka poučení z Velké deprese ve 1930s

Poučení z krizového vývoje Politika FEDu – QE Opatření vlády Home Buyer Tax Credits TARP (Troubled Asset Relief Program)