Pořadové číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:VY_32_INOVACE_DUM51_02 Sada:VY_32_INOVACE_DUM51 Autor: Mgr. Jaroslav HASIL Ročník/předmět:6. – 9.ročník, Mediální výchova – časopis, volitelný předmět

Předmět: Mediální výchova – časopis, volitelný předmět Ročník: 6. – 9. ročník Klíčová slova: Mediální výchova, školní časopis Jméno autora: Mgr. Jaroslav HASIL Adresa školy: Základní škola, Most, J. A. Komenského 474, Most

Karel Čapek: Ve většině případů se člověk stává novinářem následkem svedení; nevím o nikom, kdo by od dětství horoval jen o tom, že jednou bude žurnalistou. Vydavatel Vydavatelem na půdě školy může být několik žáků, třída, ročník nebo škola jako celek. Rozhoduje o podobě a obsahu časopisu, počtu stran, způsobech šíření a propagace, tisku. Vydavatel školního časopisu je jeho vlastníkem. Šéfredaktor Hlavou celé redakce je šéfredaktor. Bývá zodpovědný za obsah a podobu celého časopisu. Stará se o chod redakce a koordinuje jednotlivé činnosti potřebné pro vznik časopisu. Je zodpovědný vydavateli nebo redakční radě. Šéfredaktor zastupuje časopis na veřejnosti. Editor Co dělá editor? Pročítá články redaktorů. Přemýšlí, zda čtenáři mohou článkům porozumět, a upravuje je. Sleduje, zda články působí logicky, někdy ověřuje i fakta a zdroje. Fotoeditor vybírá vhodné místo pro fotografii k textu; někdy rozhoduje, k nemilosti fotografa, i o její podobě.

Redaktor Několik žáků – redaktorů tvoří redakci. Jsou zodpovědní za určitou část nebo rubriku svého časopisu. Někteří redaktoři se již starají i o internetovou podobu časopisu. U školních časopisů splývá často práce redaktora s prací reportéra nebo zpravodaje. V čistější podobě je redaktorem ten, kdo zpracovává spíše informace v redakci (na rozdíl od reportérů a zpravodajů). Specifickými redaktory bývají recenzenti. I školní redaktoři se specializují, mají na starost určitou část obsahu časopisu, recenzím se věnují napříč svými oblastmi. Zodpovídají za vytvořené texty, jejich obsah a jazykovou správnost. Dávají konečný tvar informacím, které získali. Reportér Reportér je redaktor, který pracuje v terénu. Musí být pohotový, schopný rychle formulovat a dávat si věci do souvislostí, mít smysl pro detail. Reportér popisuje většinou událost, které se osobně účastnil. Událost pozoruje a popisuje; využívá při jejím zpracování autentických situací a reakcí přímých účastníků děje. Reportér se musí účastníků na řadu údajů dotazovat; reportáže obsahují i zkrácené rozhovory. Moderní formou je fotoreportáž. Školní časopisy, podobně jako časopisy profesionální, často formu reportáže nebo fotoreportáže využívají, nicméně specialistu – reportéra nebo fotoreportéra bychom v nich nalezli zřídka. Zpravodaj Podobně jako reportér i zpravodaj je převážně v terénu. Získává informace na místě události (např. parlamentní nebo zahraniční zpravodaj). Pokud zpravodaj není zaměstnán v redakci, jde o korespondenta. Původní zpravodajství bývá velmi ceněno. V prostředí školního časopisu si mnozí z redaktorů práci zpravodaje nebo reportéra vyzkouší, nebývá zvykem však takovou pozici ustanovovat. Je tomu podobně jako u reportéra.

Fotograf Fotograf s pomocí (digitálního) fotoaparátu pořizuje fotografii – pro školní časopisy nejčastěji portrétní, žurnalistickou, reportážní nebo reklamní. Profesionální časopisy využívají také fotografie specializovaných tiskových agentur. Fotograf svým záběrem dokáže v pravý okamžik zastavit děj, podat bezprostřední svědectví o události. Řada školních časopisů má své fotografy. Korektor Zatímco redaktoři školních časopisů spoléhají ohledně kontroly chyb ve svých textech spíše na učitele, kamaráda nebo vygenerování chyb počítačem, jsou pro profesionální časopisy a noviny korektoři nepostradatelní. Časté chyby v textech by mohly odradit čtenáře. Korektoři opravují nejčastěji pravopisné a slohové chyby. Různé překlepy, chyby a případné doplňky textu, ilustrací nebo popisků vyznačují korektoři na otisku textu. Základní korektorské značky jsou k dispozici přehledně na kmil.trios.cz: Korektor Zatímco redaktoři školních časopisů spoléhají ohledně kontroly chyb ve svých textech spíše na učitele, kamaráda nebo vygenerování chyb počítačem, jsou pro profesionální časopisy a noviny korektoři nepostradatelní. Časté chyby v textech by mohly odradit čtenáře. Korektoři opravují nejčastěji pravopisné a slohové chyby. Různé překlepy, chyby a případné doplňky textu, ilustrací nebo popisků vyznačují korektoři na otisku textu. Základní korektorské značky jsou k dispozici přehledně na kmil.trios.cz: Distribuce Zatímco redaktoři školních časopisů často předávají jednotlivé výtisky do městské knihovny, na obecní úřad, do domova důchodců či „abonentům“ z řad rodičů osobně, velká vydavatelství mívají svá oddělení distribuce, starající se o rozvoz časopisů a zajišťující předplatné. Využívají distribuční společnosti. Tyto časopisy nezůstávají na stáncích déle, než vyjde příští číslo. Vydavatel sleduje počty neprodaných výtisků (tzv. remitenda).

Zdroje: ABC ČR (Audit Bureau of Circulations – Kancelář ověřování nákladu tisku): Čapek, Karel: Jak se co dělá, O lidech, Československý spisovatel, Praha, 1960 Krajča, Tomáš: Časopis: Osvaldová, Barbora – Halada, Jan: Praktická encyklopedie žurnalistiky, Libry, Praha, 2002 Školní časopisy 1. a 2. ročníku soutěže „Náš časopis“