Život na středověkém hradě, ve středověké vesnici i městě

Život na hradě Kdo zakládal hrady? Hrady zakládají králové nebo významní šlechtici. Proč se hrady stavěly, jakou měly funkci? Funkce obranná, ochranná, prezentace moci majitele. Jak se na hradě žilo (chtěl/a bys na hradě bydlet)? Panovníkům asi dobře, ale jinak asi ne. Vše kamenné, zima. Jak vypadal středověký hrad? Jaké měl části? Palác – obytná část, součástí paláce je kaple, hlavní věž, vnější opevnění, hlavní vchod s padacím mostem, vnitřní opevnění chránící obytnou část. Hospodářské budovy ve vnější části. Jak bylo třeba hrad zabezpečit, aby byl nedobytný? Stavby na kopci, mohutná opevnění, nebo např. vodní příkop kolem hradu. Jak se na hradě jedlo? Kuchyně byla malá, vařilo se v ní jen pro obyvatele hradu. V kuchyni se připravují pokrmy, suroviny se zpracovávají jinde.

Jak se na hradě spalo? Ložnice je velká místnost s tlustými zdmi, v zimě chladno. Na krátké posteli se spí vsedě (kvůli velkým účesům i kvůli pověrám. Jak vypadala hygiena? Nebyly koupelny jako dnes, umývání sporadické. Záchody suché. Co dělali lidé ve volném čase? Muži lovili, ženy vyšívali, synové se učili šermovat. Co je to heraldika? Heraldika je věda, která se zabývá erby. Znáš nějaké české středověké hrady? Karlštejn, Křivoklát, Pernštejn, Kost, Bezděz

Středověké hrady

Život na vesnici Jak vznikla středověká vesnice? Co je to kolonizace? Co je to vnitřní a vnější kolonizace? Zakládání vesnic se nazývá kolonizace. Vnitřní kolonizace – rolníci z té země založí novou vesnici, vnější – přicházejí cizinci zakládat nové vesnice. Kolonisté byli osadníci, kteří zakládali nové vsi. Kde se vesnice zakládaly? Jak se stavěly? Jak vesnice vypadala? Ve vesnici 5-6 domů, domy ze dřeva, sroubené. Střechy ze slaměných došků (výměna po roce). Uvnitř síň, chlév, komora, obytná místnost. V místnostech lavice, na kterých spali, uprostřed stůl. Truhla na cennosti a slavnostní oděvy. Podlaha z udusané hlíny.

Proč museli vesničané odevzdávat dávky. Co to je „dávka“ Proč museli vesničané odevzdávat dávky? Co to je „dávka“? Část úrody odevzdávají šlechtici, aby je chránil. Co jsou to „desátky“? Poplatky církvi (10% z úrody) Proč se mnoho vesnic nazývá Lhota nebo Lhotka? „lhůta“ – doba, po kterou nemuseli vesničané z nové vsi odevzdávat dávky Jak se živili obyvatelé vesnice? Pracovali na poli. Co byla typická mužská a ženská práce? Muži pracují na poli, ženy se starají o děti, domácnost, hospodaření. Jaké měly povinnosti děti? Děti se staraly o domácí zvířata. Kdo měl ve vesnici nejvyšší postavení? Rychtář (starosta – řeší spory, vybírá dávky)

Jak se zdokonalilo zemědělství? Co seli? Pšenici, proso, žito. Co je to trojpolní hospodaření? Pole se rozdělilo na tři části, jedna část se osívala na podzim (ozim), druhá na jaře (jař) na třetí nebylo nic (zůstala ladem) – během tří let se na všech částech vystřídaly všechny způsoby Jaké nové nástroje se v zemědělství začali používat? Pomoc koně, zapřažení do chomoutů Rádlo Pluh Ozim Jař Ladem

Život ve městě Jak může vzniknout nové město? Kdo je to „lokátor“? Lokátor má na starosti založení nového města. Město buď vznikne z vesnice nebo hradiště, nebo zcela nové – na zeleném drnu. Jaké jsou první roky v takovém nově vzniklém městě? Budují se domy, kostel, nakonec hradby. První roky jsou těžké, musí se toho nejvíce postavit. Co je to město „na zeleném drnu“? Město je nově vybudované, většinou na návrší, chráněno přírodním zdrojem. Vysvětli následující druhy / typy měst: Město královské – založeno králem, nejdůležitější Poddanské – zakládá šlechtic nebo církev Věnné – patří královně Horní – těží se v něm drahé kovy

Kdo žije ve městech? Jaké skupiny obyvatelstva? Měšťané, řemeslníci, obchodníci, zástupci církve. Jak město vypadá? Jak jsou uspořádány domy? Co je v centru města? Centrem města je rynek s trhem, z každé strany jedna ulice, celé město šlo obejít jednou spojovací ulicí. Jak je město chráněno? Jak se do něho vchází? Dvojité hradby s baštami, brány, příkop, val. Jaká mají města privilegia (práva)? Právo tržní – konat trh, jarmark Právo mílové – na míli od města nesmí být jiný řemeslník Právo várečné – vařit pivo Právo hrdelní – konat popravy Právo hradební – stavět hradby

Kdo jsou ve městech nejdůležitější osoby? Purkmistr (starosta), konšelé (zastupitelé obce) Co jsou cechy? Sdružení mistrů řemeslníků Co je to ghetto a kdo v něm bydlí? Židovská čtvrť, oddělená od ostatní městské části Co je to mázhaus? Středověká hospoda – nalévá se zde pivo, medovina Co jsou „hanzovní města“? Velká města, která se zabývají dálkovým obchodem, německá města (Hamburg)