Jan Lucemburský

10.srpna 1296– 26.srpna 1346 Desátý český král(1310-1346, korunován 1311) hrabě lucemburský dočasně i titulární král polský Synem Jindřicha VII. Markéty vyrůstal na francouzském královském dvoře Filipa Sličného

otec zvolen římskoněmeckým králem→ zájem o říšskou politiku→ čtrnáctiletý Jan titul „hrabě lucemburský, hrabě v Laroche a markrabě v Arlonu.“ 1310-po nátlaku českého poselstva dojednán nástup Jana na český trůn Svatba Jana s Eliškou Přemyslovnou ve špýrské katedrále

Korunovace nucen vojensky obsadit Čechy přijal slib věrnosti od českých stavů→potvrdil jejich privilegia– inaugurační diplom pro Čechy a Moravu(zakazovaly zastávat v Čechách úřady lidem, kteří nežili v Čechách a na Moravě lidem, kteří nežili na Moravě) Dne 7. února 1311 byl společně s Eliškou korunován českým králem

Vláda Vzorem mu byla vláda na francouzském dvoře Česká šlechta nechtěla silného panovníka Po příjezdu Jana do Prahy poslouchá rádce svého otce,naopak šlechta se postavila proti němu Po smrti otce(1313) stáhl kandidaturu na římského krále( podmínkou 18 let věku)

Smír zprostředkoval až římský král Ludvík IV. Bavor Král Jan odjel do Lucemburska-obsadil Čechy vojensky Šlechta se proti králi znovu postavila a Jan Lucemburský se málem musel vzdát české koruny Smír zprostředkoval až římský král Ludvík IV. Bavor Podepsány tzv. Domažlické úmluvy, které ve svých důsledcích posílily moc šlechty (1318)

O rok později se pokusil o vzpouru proti králi pražský patriciát, který uzavřel spojenectví s Vilémem Valdekem a královnou Eliškou Jan dokonce okupoval Prahu Ztratil o Čechy zájem – bral je jako zdroj financí pro rodovou evropskou politiku

Nepřítomnost panovníka Následkem rozrušování struktur země a společenských poměrů a spolu s vládou panské kliky Jindřicha z Lipé začala počátkem 30. let vzbuzovat nevoli Jan na popud šlechty poslal do Čech svého prvorozeného syna Václava-Karla

1333 a 1334 udělil synovi titul markrabě moravský→ Nastává období tzv 1333 a 1334 udělil synovi titul markrabě moravský→ Nastává období tzv. lucemburského dvojvlád Napětí polevuje po zajištění Karlovo nástupnictví na český trůn 1338 král povolil zřízení Staroměstské radnice – první v Čechách 1344 pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství současně v Litomyšli zřízeno nové biskupství – zemi již fakticky spravoval Karel IV.

Král diplomat pravidelným hostem papeže a francouzských králů Na Ludvíku Bavorovi v roce 1322 vymohl jako trvalou zástavu Chebsko 1319-1329 připojena Horní Lužice a 1335 Vratislav V držení italská města:měst Bergamo, Bobbio, Brescia, Cremona, Milán, Novara, Pavia, dědičně získal Luccu

1335 setkání polských, českých a uherských vládců v Trenčíně→ Jan Lucemburský se vzdal titulu polský král( náhradu 20 tisíc kop českých grošů a polský král Kazimír III. Veliký se vzdal Slezsk vytvoření pevných hranic států ve střední Evropě(dále pak docházelo jen k menším změnám) 11. července 1346 římskoněmeckým králem zvolen syn, Karel IV.

V posledních letech Jana postihla dědičná oční choroba→1339 oslepl Zemřel v bitvě u Kresčaku,kde stál na straně Francouzů Přes jeho v podstatě záporný vztah k zemi, které vládl třetinu století, se Janovi podařilo rozšířit území království a dát zvučné jméno titulu českého krále Jan Lucemburský je pohřben v Lucemburku v katedrále Panny Marie v předsíni velkovévodské krypty

Tereza Sekyrová Zdroje: www.wikipedia.cz www.google.cz www.images.google.cz