SZBP v 70.letech Doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc..

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Na cestě k Lisabonské smlouvě …
Advertisements

Politický systém. PhDr. Petr Kaniok, Ph.D. „Úvod do institucí EU“ „Předsednictví a Rady…“
Doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc.
Přímá cesta k příjetí SZBP
Organizační stránka předsednictví České republiky v Radě Evropské unie leden - červen 2009 PhDr. Jana Hendrichová, náměstkyně místopředsedy vlády pro evropské.
VY_32_INOVACE_ 13 Instituce EU I
EU a Česká republika Instituce EU
EVROPSKÁ UNIE Je regionální uskupení sdružující evropské státy, jehož cílem je vytvoření hospodářské, politické a měnové unie členských zemí.
Mezinárodní integrace
VY_32_INOVACE_ Politiky unie oblasti činnosti unie dělení podle resortu, kterých se týkají (doprava…), nebo podle toho, jak v nich rozhoduje Rada.
Co změní Lisabonská smlouva? Eurocentrum, Praha, 23. října 2008 Jan Karlas Ústav mezinárodních vztahů, Praha.
KOMBI Obsah shrnutí: Důvod vzniku a cíle evropské integrace
Instituce EU Evropská rada Rada Evropské unie Evropská komise
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Vzniklo v roce 1951 jako první ze tří evropských společenství. Jeho cílem byla podpora rozvoje dvou tehdy klíčových.
INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE Je nás sedm společných institucí EU. Máme také poradní orgány a další evropské instituce jako sousedy a spolupracovníky.
W.P Výbor regionů Stanovisko ke sdělení Komise pro Radu, Evropský parlament, Ekonomický a sociální výbor a Výbor regionů „Posilování místní dimenze.
Historické milníky evropského práva
Příprava předsednictví ČR v Radě EU a role Sekce pro evropské záležitosti Aleš Opatrný Odbor koordinace evropských politik Sekce pro evropské záležitosti.
Evropská integrace Dějiny EU.
VY_32_INOVACE_ Smlouva o EU je platná od Je zavedeno „evropské občanství“ Přináší „kritéria konvergence“ – ekonomické sblížení 1.Stabilita.
Vyjednání Národního strategického referenčního rámce a operačních programů na období 2007 – 2013 Jiří Čunek 1. místopředseda vlády a ministr pro místní.
Světová ekonomika OPF 1 SVĚTOVÁ EKONOMIKA 9. Světová ekonomika OPF 2 1) Charakteristika 2) Vývoj EU 3) Maastrichtská kriteria 4) Orgány EU 5) Rozpočet.
EVROPA A EUROATLANTICKÝ PROSTOR I: STUDENÁ VÁLKA
Jsme v EU, buďme v obraze. EU jako politický organismus Eva Pluskalová.
Dopady Lisabonské smlouvy na fungování Evropské unie
Doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc
Celostátní síť pro venkov. Obsah  Cíle, nástroje a zásady Sítě  Organizační zajištění Sítě  Tématické pracovní skupiny  Kontaktní místa Sítě  Informační.
Evropská integrace Dějiny EU.
Tato prezentace byla vytvořena
KONVENT prosinci 2001 Evropská rada v Laekenu schválila tzv. „Laekenskou deklaraci“. Tento dokument otevřel diskusi o budoucnosti Evropské unie s ohledem.
Evropská Integrace Aneb jak to vše začalo
Struktura a principy Evropského práva
Mezivládní organizace – jediná úroveň
Příprava zákona o elektronických komunikacích Jaromír Šiška, CSc. náměstek ministra - ředitel sekce elektronických komunikací a poštovních služeb Konference.
Rozhodovací proces v Evropské unii
Kavříková, Bělinová, Březinová, Štěrbová
ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ Jaromír Volf.  sdružuje 68 zájmových společností a 5 regionálních Domů techniky, které pokrývají většinu oborů dle číselníku.
Evropská Unie.
1 Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce VŠFS –kombinované magisterské studium
Monika Matysová.  Belgie  Nizozemsko  Lucembursko  Itálie  Francie  Německo.
Postavení Evropy ve světě
Společná bezpečnostní a obranná politika EU Tomáš Weiss. 1
1 VŠFS – prezen č ní studium LS 2004/05 Proces vzniku EU P ř ednáška
Evropská služba pro vnější činnost: možnosti a rizika Tomáš Weiss, Ph
Evropská unie - instituce
Monika Matysová.  Belgie  Nizozemsko  Lucembursko  Itálie  Francie  Německo.
Amsterodamská smlouva
Intergovernmental Organization one level State D State C State E State F State A State G State B Intergovernmental Organization.
Evropské právo životního prostředí Přednáška č. 2 Úvod: hlavní změny v EU po ratifikaci LS Ochrana ŽP jako cíl EU Pravomoci EU Prameny EP.
EVROPSKÁ UNIE.
Evropská občanská iniciativa
Dějiny evropské integrace
Společná obchodní politika EU (CCP) – právní rámec VŠFS seminář 2015.
Hlavní orgány v EU Monika Matysová.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Střední odborné učiliště nábytkářské a.
Prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. PRÁVO EVROPSKÉ UNIE Vývoj a organizační struktura Masarykova univerzita Brno 2016.
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství ročník III
Územní agenda Evropské unie Odbor rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské náměstí Praha 1.
Příprava předsednictví ČR v Radě EU a role
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:
Spolupráce organizací občanské společnosti na úrovni EU
Společná zahraniční a bezpečnostní politika
Evropa - Stadia Ekonomické Integrace
Kde jsme a kam jdeme na cestě k digitální ekonomice?
Společná zahraniční a bezpečnostní politika
Tvorba veřejných projektů – příklad Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Mgr. Bc. David Póč Oddělení pro strategii a rozvoj/Katedra.
VŠFS kombinované studium magisterské
Prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc
Evropské hospodářství
EVROPSKÁ UNIE 7. TŘÍDA, ZŠ SUCHDOL.
Transkript prezentace:

SZBP v 70.letech Doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc.

Vznik EPS a ZBS I.  Nesoulad zahraničněpolitických postojů zemí ES  Zpochybnění mezinárodní prestiže ES  Summit v Haagu – prosinec 1969 – nové směřování ES, nové politiky, rozšíření,  Návrh na koordinaci SZP - Etienne Davignon.

Vznik EPS a ZBS II.  První Davignonova zpráva květen  zajistit informovaností a pravidelnými konzultacemi lepší pochopení v mezinárodních otázkách,  posílit solidaritu sladěním názorů, konzultacemi o postojích, a v případě, že to bude možné a vhodné, společnými aktivitami.  základní rámec pro vznik Evropské politické spolupráce (EPS)  doporučovala pravidelná (2x ročně) setkání šesti ministrů zahraničních věcí  schůzky politických poradců.  jednání prezidentů či předsedů vlád členských zemí o SZP

Vznik EPS a ZBS III.  Hlavní cíle počáteční fáze vytváření SZBP  pravidelný kontakt a spolupráci mezi členskými zeměmi a  vyslovovat se jednohlasně v diplomatických otázkách.  Nevyjasněnost přechodu k politické spolupráci

Druhá Davignonova zpráva  červenec 1973,  zavazovala členské země ke konzultaci s partnery  dovolovala zaujmutí stanoviska před konzultacemi  nezavazovala ke společným postojům v zahraniční politice  jednomyslné schválení.

Tindemansova zpráva o Evropské unii z roku 1976  členské státy právní povinnost vzájemně projednat své zahraničněpolitické postoje  doporučoval většinové hlasování pro přijímání společných zahraničněpolitických rozhodnutí,  podřízenost menšiny většině

Praktická opatření  mechanismus pravidelných konzultací ministrů zahraničních věcí  předsedající země jako svolavatel schůzek  další konzultace MZV  koncepce sekretariátu ministrů zahraničních věcí odmítnuta  činnost a složení tzv. Politického výboru  národní ministerstva zahraničních věcí a expertizní činnost

Cesta k Evropské radě I.  Nové jednání o sekretariátu EPS – únor 1972 G. Pompidou a kancléř W. Brandt  francouzský postoj – Paříž, z dosahu EK  německý postoj - Brusel, vytvoření zvláštního orgánu  Summit v Paříži říjen 1972 – cíl vytvořit EU

Cesta k Evropské radě II.  Nárůst nedůvěry – Německo vs Francie, plovoucí kurz, konflikt na Blízkém východě, postoj k USA,  Praxe diplomatického zastupování ES  Nejednotné postoje k mezinárodním konfliktům – vůči SSSR, Falklandy 1982  Vztahy ES a USA v 70.letech

Cesta k Evropské radě II.  Vnitropolitické změny v roce 1974 Helmut Schmidt, Valéry Giscard d ´Estaing a Herold Wilson.  Nový francouzsko-německý blok  Pařížský summit v prosinci 1974,  pravidelné schůzky hlav států členských zemí ES  co nejrychleji najít všeobecný koncept pro Evropskou unii  Leo Tindemans

Tindemansova zpráva 1976  neúspěšný návrh na  vytvoření ekonomické a monetární unie,  evropské sociální a regionální politiky,  posílení výkonných orgánů ES nezávislých na národních vládách,  koncepce dvourychlostní Evropy atd.). Přestože Tindemansova zpráva obsahovala řadu radikálních návrhů, nakonec neposunula problematiku evropské politické spolupráce a politické unie nijak výrazněji kupředu.

Činnost Evropské politické společenství v 70.letech  Nutnost řešit institucionalizaci EPS  Jednání ER v Bruselu v prosinci 1978 analytickou komisi, tzv. Tří moudrých mužů, analýza efektivnosti ES Závěrečná zpráva z roku 1979  těžkopádnost v rozhodování a operacích ES  nutnost institucionální reformy pro zefektivnění a urychlení rozhodovacího procesu  potřeba udělit institucím větší odpovědnost.

Zpráva o EPS z 13.října 1981  rozšířena povinnost vzájemných konzultací  mírně byly posíleny pravomoci předsedající země  nový mechanismus schůzek do 48 hodin  zapojení komise ES do politické spolupráce na všech úrovních.

Genscher-Colombo plán  Předložení tzv. Genscher-Colombo plánu v Londýně v listopadu 1981  Původní návrh německého ministra zahraničních věcí (leden 1981) Akt o Evropě  Prohloubit v ES politickou spolupráci - Evropská rada  Posílit řídící pozice Evropské rady, rozšířit kompetence EP a zrušit princip jednomyslnosti v Radě ministrů  Zahrnout bezpečnostní politiku do evropské politické spolupráce  Prohloubit spolupráci v kulturní a právně politické oblasti.

Postoje zemí  „Act of European Union“  „Declaration on the themes of economic integration“.  Projednávání plánu v EP, první konflikty  dodržování smluvně zakotveného většinového hlasování v Radě ministrů,  začlenění bezpečnostní politiky do rámce Evropského společenství a  podstatné rozšíření pravomocí Evropského parlamentu.  Smlouva o Evropské unii – EP 1984

francouzsko-německý návrh  Milán červen rozsáhlý reformní projekt včetně SZBP  Diplomatická příprava projektu – Fr, Něm, Itálie, podíl UK  Postoj zemí k návrhu UK, Benelux, Dánsko, Řecko, Francie, Německo  posílení efektivnosti evropských rozhodovacích procedur,  většinové rozhodování v Radě ministrů,  rozšíření kompetencí Evropského parlamentu,  pevná dohoda o konečném stadiu vytvoření společného jednotného trhu  vybudování technologického společenství.  SZBP

Akt o jednotné Evropě  Mezivládní konference – Akt o jednotné Evropě, prosinec 1985 Lucembursko, oficiální podpis únor 1986  vytvoření vnitřního trhu do konce roku 1992  nová rozhodovací procedura  usiloval o propojení EPS s existující strukturou ES  zavedl nové politiky (životní prostředí, výzkum a technologie, sociální politika)