Tento dokument zpracoval a sběr publikací řídí: PhDr. Radim Kubeš, tel. 5848

(konečný termín sběru na 2. LF UK a FNM)

Jedná se o úplné záznamy, tj. takové, které jsou dovedeny do stavu, kdy odpovídají požadavkům RIV (výjimkou jsou rodná čísla některých zaměstnanců FNM, která ještě musí být doplněna). Z těchto celkových čísel je patrné, že sběr je již prakticky hotov. Zdroje doplněných úplných záznamů: Do databáze PUČ (publikační činnost) byly doplněny podle afiliací (částečně též hledáním podle jména) záznamy z následujících zdrojů: 1, WoS – články v časopisech s IF ( bodů) 2, Scopus – světové recenzované časopisy (12 bodů) 3, BMČ – české recenzované časopisy (4 body) 4, PubMed – selektivně podle autorů hledání multicentrických studií (zpravidla IF časopisy) 5, evaluace interních grantů FNM, prováděná v prosinci 2012 (některé monografie)

Vyhledávat lze: 1)Přes veřejný vyhledávač na 2)V kontě každého uživatele pod položkou „Vyhledávání“ 3)Na stránkách každého ústavu v sekci „Publikace“, např. Vzhledem k tomu, že drtivá většina záznamů je již doplněna, použijte vyhledávání jako první, nejrychlejší a nejméně pracný krok, jak být s vyplňováním záznamů za rok 2012 hotov! Vzhledem k tomu, že drtivá většina záznamů je již doplněna, použijte vyhledávání jako první, nejrychlejší a nejméně pracný krok, jak být s vyplňováním záznamů za rok 2012 hotov! Pamatujte, že záznamy si můžete nejen na stránkách prohlížet v biblioformátu, ale též exportovat do Word či Excel, v němž lze velmi rychle zpracovat (porovnat) i velké množství dat. Exportu slouží ikonky, které se zobrazí dole pod vyhledanými záznamy:

Záznamy, získané z uvedených zdrojů (viz předešlá stránka), byly doplněny podle údajů v nich uvedených, příp. podle fulltextu, byl-li k dispozici. Přesto doporučuji zkontrolovat (případně doplnit či opravit) jejich správnost v těchto klíčových oblastech: 1, domácí autoři, jejich pracoviště: V bibliografických záznamech jsou označeni tučně a plným jménem - takto lze získat rychlou představu o tom, kde je a kdo případně není zadán jako domácí autor (tj. ten, za jehož podíl dostaneme body RIV, resp. bude započítán v interní evaluace). Záznamy jsou rozděleny podle klíče prvního domácího autora z 2. LF UK, případně její FNM části. To, komu jsou záznamy přiděleny, nemá vliv na vyhledávání, exporty do RIV či fakultní a nemocniční evaluace, má vliv jenom na to, kdo může (vyjma administrátora) se záznamem manipulovat, měnit jeho obsah – což současně předpokládá, že vlastník jej zkontroluje, doplní. Podrobnější pohled – vyhledaná data lze i exportovat (viz dále Obecné zásady II., Vyhledávání), zde jsou již vidět konkrétní pracoviště – má význam zejména u autorů s více úvazky, případně s měnícími se úvazky. Pracoviště uvedeny kódem, „nemá+nemá“ znamená, že autor není zaměstnancem či studenem ani 2. LF ani FNM, dvě pozice uvedeny proto, že se standardně počítá s tím, že zaměstnanec má či může mít úvazek u 2. LF a zároveň u FNM.

2, financování Kde byly informace dostupné, byly konkrétní granty či výzkumné záměry doplněny. Pokud u záznamu údaje o nich chybí a je uvedena pouze „institucionální podpora“, jednalo se buď o články bez konkrétní grantové podpory anebo takový údaj nebyl k dispozici (databáze jej neuváděla a fulltext nebyl k dispozici) – bylo by tedy žádoucí, aby řešitelé grantů údaje o nich doplnili do konkrétních článků. Vyhledávat údaje o grantech je možno z vyhledávacího modulu, např. veřejného vyhledávače na Příklad vyhledávání článků z roku 2012 ke grantu NT11536:

3, ostatní - abstrakta, klíčová slova Bibliografické či databázové údaje jsou většinou beze zbytku plně dostupné a lze je automaticky hromadně zkontrolovat. Tuto oblast pokryje administrátor. Případně je ovšem ještě možno uživateli zkontrolovat abstrakta a klíčová slova. Aby abstrakt vyhověl formálním požadavkům, musí mít alespoň 64 znaků a nesmí se rovnat názvu. Aby mohl být záznam odevzdán do RIV, musí obsahovat alespoň jedno klíčové slovo. Na tuto úroveň jsou aktivní záznamy s příznakem RIV dovedeny. Vždy, když to bylo možné, byla použita data z článku, v menšině případů ovšem takové údaje k dispozici nebyly, abstrakta a klíčová slova tak byla vytvářena z obecných formulací, např.: Jmenoval-li by se článek „Nádory močového měchýře“, byl by vytvořen abstrakt znění „Předmětem tohoto článku je závažné téma urologie – nádory močového měchýře“, klíčové slovo potom „cancer bladder“ (klíčová slova musí být anglicky). Databáze RIV primárně slouží k bodovému hodnocení, resp. k stanovení výše finanční podpory výzkumným organizacím. Současně je ovšem veřejně přístupným zdrojem, který se může stát či být někým vnímán jako výstavka daných institucí. A tak v případě, že je k dispozici abstrakt splňující beze zbytku nejen formální, ale i obsahové požadavky, je dobré nahradit abstrakt již zadaný abstraktem odbornějším, klíčová slova změnit, doplnit.

Přes veškerou snahu o kompletnost bude jistě malé množství hodnocených výstupů v periodicích a větší množství výstupů v monografiích a nehodnocených periodicích chybět. Doporučuji proto následující strukturu X postup práce: 1, vyplnit vše hodnocené s hierarchií od bodově nejvíce hodnocených po nejméně 2, teprve potom všem ostatní – záznamy např. ve Zdravotnických novinách nejsou bodově hodnoceny, nebudou do RIV zasílány, je tak na jejich zadávání relativně dost času Monografie: Představují specifický problém. Taková fragmentace nejenže není nutná, ale ani není žádoucí. Představují specifický problém. V minulých letech se objevoval následující sporný jev - monografie, vzniklá z převážné většiny na určitém domácím pracovišti, byla zadána i v desítkách záznamů jednotlivých kapitol. Taková fragmentace nejenže není nutná, ale ani není žádoucí. Kromě toho, že si zadávající přidělávají zbytečnou práci, není potom možné zadat takovou publikaci na rektorát UK k dalšímu ocenění, protože rektorát UK hodnotí celé monografie zaslané do RIV. Monografii s vyjmenovaným autorským kolektivem domácích autorů (zaměstnanců 2. LF UK a FNM) proto použijte v případě, že máte na knize významný podíl. Kapitoly v monografiích použijte v případě, že jste autory několika kapitol v knize vytvořené širokým kolektivem z jiných institucí či jiné instituce. Monografie jsou totiž hodnoceny podle podílu stránek napsaných autorem ku celkovému počtu stránek knihy. RVvi je jedno, zda jí tuto informaci sdělíte ve 20 záznamech o jednotlivých kapitolách, anebo jedním záznamem (kdy oni si potom danou knihu seženou a stránky si sami spočítají).

Loginy, kontakry: PhDr. Radima Kubeše Aplikace PUČ, jejímž prostřednictvím se publikace vykazují, se nachází na V aplikaci jsou konta uživatelská a pracovišť, jsou chráněna uživatelským jménem a heslem, které lze získat u administrátora PhDr. Radima Kubeše na tel. 5848, případně Loginy zůstávají stejné jako v loňském roce. Uživatelským jménem je zpravidla univerzitní, fakultní či nemocniční ID (osobní číslo), heslem potom je náhodný řetězec šesti malých písmen. Další informace: 1, o předmětu sběru na „Definice výsledků“ 2, o bodovém hodnocení těchto výsledků tamtéž, odkaz „Bodové hodnocení“ 3, o konkrétních časopisech tamtéž, odkaz „Seznam j-imp, j-neimp, j-rec“ 4, o vyplňování konkrétních položek, požadovaných RIV – přímo ve formulářích v aplikaci PUČ jsou (snad) dostatečně návodné popisy. 5, našeptávač PUČ – aplikace „našeptává“ uživateli hodnoty, které má do pole zadat, např. u číselníků grantů, kde stačí napsat část textu (číselného kódu a PUČ sám nabídne příslušné hodnoty, viz obrázek:

DOPORUČUJI: preferovat „kopíruj- vlož“ Vždy, když je to možné, vyhnout se manuálnímu vpisování dat do databáze, preferovat „kopíruj- vlož“. Zvýší se rychlost práce a sníží počet chyb, jež při přepisování vznikají (překlepy, zkomoleniny, nepřesnosti v názvech, vynechávání celých slov či jejich nesprávná sekvence). Informace o jednotlivých výsledcích naleznete v elektronické podobě na stránkách jednotlivých databází – Web of Science, JCR, Scopus a BMČ. URL naleznete na stránkách Dalšími užitečnými databázemi jsou: PubMed (časopisy) Národní knihovna (monografie, sborníky, učebnice) Ze všech těchto zdrojů lze kopírovat na 99,99% přesné údaje (protože i vysoce sofistikované databáze obsahují malé množství překlepů a nepřesnosti, jež lze většinou „zdravým rozumem“ odhalit a korigovat – v případě nejasností či nepřesností je fulltext rozhodnou autoritou).

Uvedení nesprávného ISSN je důvodem k vyřazení jinak zcela správného záznamu. Zjištění správného ISSN činí řadě uživatelů potíže. Situaci komplikuje, že řada časopisů má více ISSN (tištěné, elektronické, někdy ale i změněné v čase), stejně jako i požadavek zadat impakt faktor. Problémem může být i správný tvar samotného názvu periodika. „seznam časopisů“ Všechny tyto problémy řeší automatický číselník v PUČ, díky němž se vyplní 1) správný název, 2) platné ISSN a 3) aktuální impakt faktor, je-li časopisu přidělen. Jen je třeba zvolit položku „seznam časopisů“.

Nový záznam“ + konkrétní formulář 1, po založení záznamu „Nový záznam“ + konkrétní formulář (např. „Článek z časopisu“ či „Monografie jako celek“ atd.) jej ze stavu neúplného - ikonka „nakousnutý citron“ – dostat do stavu úplného, aktivního, čili připraveného na export do RIV (a též pro fakultní či nemocniční evaluaci) - ikonka zelená fajfka. „Uložit do neúplných záznamů“ „Zrušit změny“, „Uložit“. 2, Pokud si s něčím nevíte rady, uložte záznam na konci formuláře „Uložit do neúplných záznamů“ a vraťte se k němu později. Pokud jste během vyplňování provedli změny, které nechcete, dejte na konci formuláře „Zrušit změny“, formulář se zavře, aniž by uložil jakékoliv změny v něm provedené. Pokud považujete záznam za hotový, dejte „Uložit“. Záznam se uloží mezi úplné záznamy – pokud je formulář (alespoň po formální stránce správně vyplněn, obsahovou samozřejmě s výjimkou číselníků neposoudí). Použít funkci „Uložit“ je dobré, i když víte, že ve formuláři není vše vyplněno, chybné či chybějící položky totiž zrůžoví (či snad zčervenají) a Vy hned vidíte, co je třeba doplnit či opravit:

nevytvářejte duplicitní záznamy Prosím, nevytvářejte duplicitní záznamy! Pokud Vám aplikace oznámí, že vytváříte duplicitní záznam, rozhodně nepřipisujte do názvu tečku, nekomolte název či dokonce neměňte rok vydání, ale pokuste se najít již hotový záznam a posoudit, zda Vámi vytvářený je či není skutečně novým záznamem. Pouze pokud dospějete k závěru, že záznam Vámi vytvářený není duplicitou, doplňte název tečkou na konci.DOPORUČUJI: 1)Nejprve provést selekci pomocí vyhledávání (záznamy již zadané X nutné zadat) 2)V novém formuláři nejprve vyplnit název (aplikace kontroluje duplicity názvem a rokem vydání), abyste se vyhnuli nepříjemnému překvapení po vyplnění všeho ostatního… Příklad vytváření duplicitního záznamu: Příklad oprávněného vytváření pouze zdánlivě duplicitního záznamu (tentýž článek vyšel ve dvou časopisech:

nevyplňujte abstrakta jako původní články editorialů Prosím, nevyplňujte abstrakta jako původní články, i kdyby to v Nature či Science bylo! Abstrakta nejsou podle měřítek, která si stanovila RVVI, považována za k hodnocení adekvátní výstup vědecké práce, jejich zadávání by mohlo vést k finančním sankcím ze strany RVVI (vykazovali bychom nepravdivé údaje). V krajním případě je zadejte jako „ostatní články“, v žádném ovšem nikoliv s příznakem RIV. Podobně tomu je i v případě editorialů – zejména u časopisů WoS a Scopus postupuje RVVI striktně podle příznaků, jaké má publikační výstup v těchto databázích – podle jejich logiky se řídí i administrátor PUČ. Editorialy jsou v PUČ uvedeny jako samostatný publikační typ.