Unità lessicali superiori Jan Radimský

Literatura k tématu Ježek Elisabetta, Lessico. Classi di parole, stutture, combinazioni. Bologna, Mulino, 2005, p. 17-46. Dardano M. ...

Lexikalizace (EJ, 17-19) Předpokládáme-li, že významy (it. concetti) mohou existovat do jisté míry nezávisle na jazyku, pak lze pojem lexikalizace chápat dvojím způsobem: Proces spojení formy s významem (cognata = sorella del marito) Proces, při kterém např. často opakovaná sekvence forem (nebo alolex jmenné či slovesné flexe) dostanou autonomní význam – získají status samostatného slova: per lo più > perlopiù (tzv. univerbizace, it. univerbizzazione / univerbazione) cantante (part. pres.) > il / la cantante

Typy lexikalizace (1) Spojení významu (concetto) a formy bývá komplexní, tj. zřídka v poměru 1:1 – spíše 1:N nebo N:1 (cf. Karcevskij S., Asymetrický dualismus jazykového znaku) Typ 1 forma – více významů / sémů: typicky u sloves pohybu. muovere – pohyb andare, correre, camminare, zoppicare...? = pohyb + směr, způsob, nástroj (s použitím nohou) Jaké příklady pro pohybová slovesa by bylo možné najít v češtině?

Typy lexikalizace (2) Typ více forem – 1 význam: typicky u „víceslovných pojmenování“ avere paura – bát se (it. temere qc.) andare fuori – uscire fare un salto – saltare prendere uno spavento – spaventarsi Je problematické stanovit, co je „jednotkou významu“ a který význam je naopak „komplexní“ – cf. sémická analýza (rozkládání významů na sémy): židle, křeslo, pohovka, lavička, stolička, ... Lze však říci, že vztah forma:význam nemívá podobu 1:1

Typy lexikalizace (3) Lze navrhnout i další typologii „lexikalizace“ (EJ, 22-23), v závislosti na vzájemném vztahu celku a částí: descrittiva (=analytická, popisná, motivovaná) etichetante (=syntetická, nemotivovaná) analytická – např. v aztéckých jazycích: kámen = to, co ztvrdlo syntetická – není zřejmá motivace: it. medico Analytická lexikalizace v italštině: typicky v konstruovaných slovech lavastoviglie = ciò che lava le stoviglie lavoratore = colui (= -tore) che lavora Etymologicky může být přítomna i u slov dnes vnímaných jako nemotivovaná granum = ciò che è seccato

Lexikalizace v mezijazykovém srovnání Jak si všímá už F. de Saussure: Stejné obsahy (koncepty, významy) lze v různých jazycích (i v témže) vyjádřit synteticky nebo analyticky: Himmelreich – royaume des cieux – království nebeské Poměr významů a forem se mezi jazyky liší – jazyky nesegmentují významy stejným způsobem: fr. bois = it. bosco / legno it. tempo = angl. time, tense, weather it. orologio = angl. watch, clock; čes. hodinky, hodiny; fr. horloge, montre Zůstává otevřenou otázkou, zda významy existují především autonomně – nezávisle na jazyce, nebo se vytvářejí teprve v jazyce (cf. EJ, 23-24)

Víceslovné lexikální jednotky Typické jednotky složené z více slov: kompozita (lavastoviglie) Stejné vlastnosti ale mají i jednotky, které se „píší zvlášť“: ferro da stiro – žehlička sala da pranzo – jídelna datore di lavoro – zaměstnavatel sala di attesa – čekárna Několik forem tu skládá dohromady jeden význam (koncept, pojem) Lexikalizace analytického typu V příkladech záměrně vybrány takové, kterým v češtině odpovídá jednoslovný ekvivalent Terminologie: unità lessicali superiori (Dardano), unità polirematiche (De Mauro - Gradit), parole complesse, multi word expressions, sintagmi fissi, sinapsi (fr. synapsies – E. Benveniste)

Víceslovné jednotky mezi lexikologií a syntaxí Klíčový problém: jak poznat komplexní lexikální jednotku od běžného syntagmatu? Dardano-Trifone (1997:552): sala da pranzo sala per ricevere ospiti ???

Kritéria VLJ (1) Syntagma: mluvčí je může vytvořit libovolně (kreativita), syntaktická pravidla mohou zasahovat dovnitř struktury, kompozicionální význam Lexikální jednotka: existuje v jazyce (mluvčí ji nevytváří), syntaktická pravidla nemohou zasahovat dovnitř, význam může být nekompozicionální Jak se to projeví ?

Sémantická kritéria „Image unique“ – označuje jeden koncept agent de police (cf. Darmesteter, 1894) velmi obtížně se testuje možný test: existuje jednoslovné synonymum (příslušník policie – policista) Nekompozicionálnost významu tavola rotonda, palla al piede, vuotare il sacco

Syntaktická kritéria – externí Distribuce – kompozitum má stejnou distribuci, jako jednoduché slovo Ho preso un ferro da stiro. coltello da cucina cucchiaio Il ferro da stiro che ho preso. To ale platí i pro syntagmata Aktualizace – aktualizovat lze kompozitum pouze jako celek, nikoli jednotlivé části sala per ricevere ospiti sala grande per ricivere ospiti sala da pranzo * sala grande da pranzo [grande] [sala da pranzo]

Syntaktická kritéria – interní Blokování transformací una macchina veloce una tavola rotonda nominalizace la velocità di questa macchina * la rotondità di questa tavola transformace attributo > predicativo questa macchina è veloce * questa tavola è rotonda tázací transformace è veloce questa macchina? * è rotonda questa tavola?

Syntaktická kritéria – interní 2 Blokování synonymie una chiave inglese * una chiave britannica un buco nero * un buco scuro

Syntaktická kritéria - omezení Často se stává, že některé testy jdou a jiné ne: stare male: sta sempre male / *è stato per ore male vuotare il sacco: ha vuotato rapidamente il sacco / *ha vuotato con fatica il sacco chiedere scusa: chiede spesso scusa / ?ha chiesto più volte scusa Ne všechna víceslovná pojmenování mají stejný stupeň „ustálenosti“

Další kritéria formální (grafické spojení) autonomie složek původ složek samostatný přízvuk složek...

Kolokace Jiná perspektiva: vychází ze studia souvýskytů slov v textu. Dva základní přístupy: a) kvantitativní (statistický): J.R.Firth, J. Sinclair... b) funkční (cf. výše)

Kolokace – kvantitativní přístup John R. Firth (1951, 1957): You shall know a word by the company it keeps První, kdo položil teoretické základy pro studium kolokací Určitá slova se navzájem předpokládají: slovo „Y“ se objevuje vedle báze „X“ častěji, než by bylo statisticky pravděpodobné (důkladná analýza, konečné rozhodnutí). Kolokace v sobě zahrnují idiomy (jako podmnožinu): modrá knížka

„průkaz“ v ČNK řidičský 394 občanský 272 zbrojní 94 technický 62 být 37 služební 33 voličský 28 pilotní 24 a platný 21 o 20 tento 18 se 17 , 16 na 15 očkovací . 13 předložit že 11 svářečský registrační mít 10 zdravotní 9 svůj nějaký osobní i žádný 8 novinářský těhotenský nový 7

Kolokace - kvantitativní přístup John Sinclair (1991): Corpus, concordance, collocation Open choice principle („slot and filler“) nakreslit + ? Idiom principle – nulový výběr (locutions) nemaluj čerta na + ?

Další informace... Anderson, Wendy J. (2006), The Phraseology of Administrative French. A corpus-based study. Amsterdam-New York, Rodopi. EJ, s. 177

Funkční klasifikace kolokací: Marco Baroni Volné kombinace (Combinazioni libere) lavare la macchina (umýt auto) quaderno rosso (červený sešit) Vázané kombinace Omezené kombinace (Combinazioni ristrette) parcheggiare la macchina (zaparkovat auto) capelli biondi (blond vlasy) Kolokace (Collocazioni) Konstrukce s kategoriálním slovesem (Costruzioni a verbo supporto) fare una telefonata (uskutečnit telefonní hovor) prendere sonno (být přemožen spánkem) Frazeologismy (Espressioni idiomatiche) Giovanni ha cantato (Giovanni zazpíval, tj. vyzradil tajemství) Ostatní kolokace stendere un documento (sepsat dokument) disco fisso (pevný disk)