Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Národní parky ČR

Člověk svým chováním přírodu neustále mění a poškozuje. Tím, jak se postupně rozvíjí průmysl, města, doprava, přetváří se i vzhled přírody. Voda a ovzduší se znečišťují, pomalu vymírají lesy. Mnohé druhy rostlin a živočichů již úplně vyhynuly. Lidé se snaží o obnovu přírody, ale ta trvá velmi dlouho. Zalesňují se poškozené plochy, třídí se odpad, využívají se více přírodní zdroje, které neznečišťují životní prostředí – vodní a větrné elektrárny, sluneční konektory… Na územích, která si zachovala nedotčenou tvář, se zakládají chráněnné krajinné oblasti a národní parky.Zde se ochraně přírody věnuje zvýšená péče.

Informace a rady pro návštěvníky CHKO, národních parků a přírodních rezervací. Je zakázáno: rušit klid a ticho, poškozovat skály, stromy vyrýváním nápisů, psaním, házením a svalováním kamenů, poškozovat schody, zábradlí, lavičky, informační tabule, značení a ostatní vybavení prohlídkových okruhů, narušovat vodní režim a hrabat stelivo, vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů, rostlin, odchytávat volně žijící živočichy, kouřit v lese, rozdělávat ohně, tábořit, bivakovat, znečišťovat prohlídkové trasy odpadky, jezdit na koních, kolech mimo trasy a stezky k tomu určené a vyznačené, provádět bez souhlasu provozovatele veškeré hromadné nebo organizované sportovní akce, jezdit veškerými motorovými vozidly mimo vyhrazená parkoviště, motorová vozidla mýt nebo vyměňovat motorový olej, vstupovat mimo značené trasy, nechat volně pobíhat psy.

Národní park České Švýcarsko Ojedinělý členitý povrch z pískovců s četnými skalními útvary a hlubokými údolími ( Pravčická skála, soutěsky řeky Kamenice…)

Soutěsky na řece Kamenici Pravčická brána Soutěsky na řece Kamenici Umělý vodopád na řece Kamenici

Národní park Šumava Zbytky přirozených lesních porostů s rašeliništi (Boubínský prales) a horská ledovcová jezera (5 na české a 3 na německé straně) Rok vyhlášení - 1991 Rozloha - 68 500 ha rozlehlá rašeliniště zv. luhy a slatě silné poškození kůrovcem

ČERNÉ JEZERO Je největší z ledovcových jezer. Nadmořská výška - 1008 m Plocha - 18,4 ha Maximální hloubka - 39,8 m  Leží v Železnorudské hornatině (Královském hvozdu) na SV svahu Jezerní hory. Je k němu nejlepší přístup ze všech jezer.

ČERTOVO JEZERO Nadmořská výška -1030 m Plocha - 10,33 ha Maximální hloubka - 36,7m  Leží v Železnorudské hornatině na JV svahu Jezerní hory Je nedaleko Černého jezera.

PLEŠNÉ JEZERO Nadmořská výška - 1090 m Plocha - 7,5 ha Maximální hloubka - 18,3m  Leží v Trojmezenské hornatině na SV svahu Plechého. Vodu z jezera odvádí Jezerní potok, patří do povodí Vltavy.  Voda z jezera sloužila k plavení dřeva ve Schvarzenberském plavebním kanálu.             

PRÁŠILSKÉ JEZERO Plocha - 3,7 ha Maximální hloubka - 14,9 m Nadmořská výška - 1079 m Leží v západní části Šumavských plání na SV svahu Poledníku. Lesní porosty v okolí jezera patří k nejvíce ovlivněným lidskou činností v západní části národního parku.    

JEZERO LAKA Plocha - 2,78 ha Nadmořská výška - 1090 m. Maximální hloubka - 3,9 m Je nejmenší a nejmělčí ze šumavských ledovcových jezer Leží v západní části Šumavy na SV svahu vrcholu Debrník. Zvláštností je velmi mírná karová stěna a plovoucí ostrůvky rostlinného původu. V okolí jezera jsou přirozené lesní porosty. V minulém století byla hladina jezera 2x zvýšena umělou hrází. Původně zde byl jen močál s několika jezírky. Je to nejvýše položené jezero na Šumavě.

Krkonošský národní park Rok vyhlášení – 1963 (1991) Rozloha - 36 200 ha Nejvyšší horstvo ČR Vzhledem k znečišťování ovzduší z blízkých tepelných elektráren patří mezi 10 nejohroženějších NP světa.

Červený seznam krkonošské fauny je dosud zpracován jen pro některé skupiny červený seznam z roku 1987 obsahuje 457 druhů bezobratlých, z nichž je 26 druhů nezvěstných nebo vyhynulých, 1 endemit, 7 kriticky ohrožených, 37 silně ohrožených, 127 zranitelných a 259 vzácných tentýž červený seznam obsahuje téměř 110 druhů obratlovců, z nichž je 8 druhů mezi vyhynulými, 9 kriticky ohrožených, 17 silně ohrožených, 40 druhů zranitelných a 35 vzácných.

Co ohrožuje krkonošskou faunu velkoplošné odlesnění v minulosti a nahrazení listnatých a smíšených lesů jehličnatými při pozdějším zalesňování Přímé i vedlejší dopady dlouhodobého vlivu průmyslových imisí, následných hmyzích kalamit a jejich chemická likvidace Druhové a prostorové změny horských luk v důsledku nedostatečného nebo nevhodného hospodaření Zvyšování kyselosti vodních toků Krkonoš (acidifikace) v důsledku imisí Znečišťování vodních toků (eutrofizace) následkem nedostatečného čištění odpadních vod Přímé a nepřímé dopady intenzivního turistického a rekreačního využití území.

Vyhynulé a dlouhodobě nezvěstné druhy MEDVĚD HNĚDÝ ( v roce 1726 byl uloven poslední medvěd na na české straně Krkonoš, v roce 1736 na slezské straně hor) VLK vymizel v polovině 19. století RYS OSTROVID začátkem 19. století, (v současnosti se však pravděpodobně do Krkonoš vrátil), KOČKA DIVOKÁ vymizela koncem 19. století OREL SKALNÍ přestal v Krkonoších hnízdit v roce 1864.

OREL SKALNÍ VLK KOČKA DIVOKÁ MEDVĚD HNĚDÝ RYS OSTROVID

Prstnatec fuchsův Ostružiník moruška Hořec tolitový Jestřábník Zvonek krkonošský

srnec obecný jezevec lesní, netopýr vousatý tetřev hlušec jelen evropský,

Národní park Podyjí Rok vyhlášení - 1991 Rozloha - 6 300 ha Jedinečný mimořádně členitým reliéfem říčního kaňonu Významná archeologická naleziště

Téma: Národní parky ČR Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional Power Point internet, Vlastivěda 4. roč.( nakl. Nová škola ) Autor: Mgr. Alena Šmolíková ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)