Morfologie italštiny I (2) Substantiva Jan Radimský

Podstatné jméno (sostantivo, nome) Terminologie jména (podstatná i přídavná) v latině jeden slovní druh: proto nome = sostantivo Základní charakteristiky: morfologické syntaktické formální sémantické

Morfologická charakteristika Substantiva jsou: Ohebná v čísle Nositelé rodu př.: tavola (fem.) Některá jména ohebná v rodě označují osoby: ragazzo – ragazza zvířata: gatto – gatta činitelská jména: re - regina

Syntaktická charakteristika Velmi často má „determinant“ (člen, determinační adjektivum): il museo, questo museo determinant může „substantivizovat“ slovo jakéhokoli jiného slovního druhu: il ridere, il passato, i pro e i contro, ci sono dei se e dei ma Centrální syntaktické fce: soggetto: Il cane abbaia. Il cane è un animale. predicato: Questo animale è un cane. predicativo: Il cane spesso diventa un amico. complemento oggetto diretto: (Io) accarezzo il cane. complemento di termine: Hai dato il giocattolo al cane? altri complementi indiretti: Prendi il collare del cane.

Formální charakteristika Po formální stránce jsou substantiva jednoduchá: mela, cane, orso... složená n. odvozená attaccapanni < attaccare, panno (V+N) cassaforte < cassa, forte (N+A) ferro da stiro < ferro, da, stiro cementazione < cemento, -zione Vnitřní strukturu složených slov zkoumá lexikální morfologie

Sémantická charakteristika Substantiva typicky označují (zjednodušeně řečeno): konkrétní entity: osoby, zvířata, věci abstraktní entity vlastnosti (bellezza) – zejm. deadjektivní činnosti (moto = pohyb) – zejm. deverbální stavy (stanchezza) jiné abstraktní entity...

Vnitřní dělení substantiv podle dalších kritérií (1) N. animati x inanimati vliv na gram. kategorii rodu N. propri x comuni odlišný způsob denotace, pravopis (velké písmeno) N. collettivi x individuali collettivi: gram. číslo neodpovídá počtu denotovaných objektů (popolo, folla, clientela, pubblico, stormo, sciame...) problém shody v čísle (logická n. gramatická)

Vnitřní dělení substantiv podle dalších kritérií (2) N. concreti x astratti intuitivní kategorie, teoretická lingvistika je nerada používá (v komputační lingvistice běžnější) „abstraktnost“ je relativní (subjektivní), může se měnit podle způsobu užití slova: amore x l’amore della mia vita; celebrità x c’erano molte celebrità alla festa abstrakta jsou často odvozena od sloves / adjektiv (viz výše) konkréta jsou často bází pro denominální derivaci ragazzo – ragazzesco scanner – scannare, scanerizzare N. contabili x non contabili nepočitatelná: označují entity, které nelze počítat (např. jména látková – acqua) nemohou se kombinovat s číselnými výrazy (*tre libertà, *tre sangui), nejde-li o zvlášní počitatelné užití nepočitatelného jména: obvyklé množství: tre caffè = tre tazze di caffè typ: tre libertà = libertà religiosa, libertà di parola, libertà di espressione... nemají plurál (giustizia – ?giustizie) nemohou mít neurčitý člen (un/una je souč. číslovka „jeden“)

Rod substantiv (il genere) morfologická vlastnost, kterou jméno prostřednictvím shody (accordo) přenáší na závislé členy (zejm. na determinanty a přívlastky, ale i na přísudek u složených tvarů) Una lunga scala ci ha portato alla base della statua. L’amica di Luigi è arrivata ieri. Každé podstatné jméno patří do skupiny maskulin nebo feminin Pro zařazení je klíčové, jestli je dané jméno životné / neživotné

Rod neživotných jmen (1) U neživot. jmen je rod ARBITRÁTNÍ, může být ale MOTIVOVANÝ arbitrární = nahodilý. Není žádný (přímý) vztah mezi významem slova a zařazením k rodu (mezi jazyky se liší: luna – f., měsíc – m.). Rod je výsledkem historické náhody. motivovaný = existují nějaké vnitrojazykové důvody, proč určitá jména mají určitý rod. Např. sémantická motivace: stromy jsou M, plody F (melo – mela, arancio – arancia) formální motivace: sufix –zione = jméno F (abbreviazione, abolizione, kromě složenin typu caposezione, capostazione)

Rod neživotných jmen (2) U neživot. jmen existují některá jména s rodovou opozicí. Rozlišujeme dva případy: Jména pocházejí od různých etymonů – jde o historickou náhodu. Významově jsou velmi vzdálená. arco (luk) – arca (archa, loď n. sarkofág) caso (náhoda) – casa (dům) baro (podvodník) - bara (rakev) tappo (zátka, špunt) – tappa (etapa, úsek) palato (patro v ústech, mlsoun) – palata (rána lopatou) Jména od stejného etymonu – obvykle pův. synonyma, později se význam specializoval. systémová rodová opozice (viz dále)

Rodové opozice neživotných jmen (1) Synonyma, ale jeden člen páru je zastaralý / knižní pineta – † pineto (borový lesík) candela – † candelo (svíčka) Synonyma, ale liší se konotací cosa (věc) – coso (krám) discorso (projev) – discorsa (dlouhý bezobsažný projev) Opozice velký – malý buco (díra) – buca (jáma) gambo (stonek) – gamba (noha) spillo (špendlík) – spilla (jehlice) pezzo (kus) – pezza (záplata) Opozice nástroj – děj/výsledek děje bilancio (rozpočet) – bilancia (váha) lancio (vrh, hod) – lancia (kopí)

Rodové opozice neživotných jmen (2) Opozice strom – plod (již v latině) melo – mela; arancio – arancia castagno – castagna; pesco – pesca il noce – la noce; olivo – oliva ... Opozice vlastník – vlastněná věc gobbo (hrbáč) – gobba (hrb) chierico (klerik) - chierica (tonzura) Opozice surovina – výrobek canapo (konopné lano) – canapa (konopí) a další...

Rod životných jmen (1) Rozlišujeme rod u osob a zvířat. U osob: rod (gram. kateogrie) obvykle koreluje s pohlavím osoby. Formálně dvě řešení: jméno mění rod (přechylování): amico – amica re – regina avvocato – avvocatessa jméno má stejný tvar pro oba rody (tzv. genere comune) zakonč. –e/ -a/ -ista/ -cida: nipote, parente, insegnante, cantante, collega, atleta, pediatra, pianista, artista, omicida, suicida...

Rod životných jmen (2) Ne vždy ale rod koreluje s pohlavím: asymetrie Tvar M označuje výhradně ženy (extrémní případ): soprano, mezzosoprano, contralto (ev. la soprano; la soprana = ironické) Tvar M (řidčeji F) je bezpříznakový – může označovat osoby obou pohlaví (častý případ – tzv. genere promiscuo) poliziotto, soldato, senatore, donna delle pulizie Asymetrie rod – pohlaví může být komplikovanější (specializace jednoho z členů páru): avvocato / avvocata (dei fedeli = panna Marie) / avvocatessa (advokátka) presidente / presidentessa (paní prezidentová) / la presidente (prezidentka) ambasciatore / ambasciatrice (velvyslankyně i paní velvyslancová) V takových případech působí protichůdné tendence a požadavky: systémově korelovat rod – pohlaví (je obtížné příp. neslušné mluvit o osobě v rodě, který neodpovídá jejímu pohlaví) přechýlené tvary z historických důvodů nemusejí existovat, příp. mají hanlivou / žertovnou konotaci v mnoha kontextech je v komunikaci funkční (potřebný) tzv. bezpříznakový tvar (ideál: M-F-Bezp. např. uomo – donna – gente; taková trojice je zcela výjimečná), zejm. v právním jazyce

Rod životných jmen (3) Rod u zvířat Velmi častý tzv. genere promiscuo (bezpříznakový tvar), zejm. u divokých zvířat: balena, aquila, delfino, corvo, leopardo, gru (f), mosca, scorpione U domácích zvířat přechylování gatto/gatta gallo/gallina toro/vacca montone/pecora...

Formální přechylování (1) Mění se tvar → sostantivi mobili Jiný kořen (supletivismus): padre/madre, maschio/femmina, frate/suora, toro/vacca, verro/scrofa, montone/pecora... Změna koncovky: figlio/figlia, contadino/contadina Přípona: e/a-essa: dottore/dottoressa, duca/duchessa tore-trice: imperatore/imperatrice

Formální přechylování (2) Nemění se tvar: Genere comune – přechylování bez formálního znaku -e: il/la nipote, parente, insegnante, cantante -a: il/la collega, atleta, ipocrita, pediatra -ista: il/la pianista, artista -cida: il/la omicida, suicida Genere promiscuo – existuje jen jeden rod (užíván bezpříznakově) balena (f), aquila (f), delfino (m)...

Číslo substantiv Není vlastností jména (jako rod), ale kategorie, ve které se jméno ohýbá. Obecná jména počitatelná – běžně se ohýbají v čísle (tavola – tavole) Obecná jména nepočitatelná – obvykle pouze v sg. Někdy možný pl. Abstrakta: brio (živost), coraggio (odvaha), giustizia (spravedlnost), pazienza (trpělivost), fame, sete... Látková jména: il fiele (žluč), pepe (pepř), oro (zlato), ossigeno (kyslík), il rame (měď), riso (rýže), latte... Možný PL typicky ve třech případech: druhy dané látky: i risi cinesi předměty z dané látky: i ferri (nářadí), gli ori (šperky), i bronzi (bronzové předměty) počitatelná kvantifikace, která operuje s „obvyklým množstvím“: un caffè (= una tazza di caffè) Unika: il sole, l’equatore, l’universo, l’aria, il sud, gennaio Vlastní jména V gramatikách se příliš neuvádí. Principiálně obdobný případ jako „unika“ (označují jedinečného referenta). Obvykle nemají PL, ale v typových případech ho mívají, většinou bez formální flexe: Přirovnání: i piccoli Mozart (malí Mozartové) Díla daného autora: tre Tiziano a Parigi Lidé stejného křestního jména: tre Marie (tady možno s flexí) Lidé stejného příjmení (rodina): i Rossi

Asymetrie SG - PL Nomi difettivi del plurale – viz výše Nomi difettivi del singolare – tzv. jména pomnožná Označují věci složené z částí: calzoni, pantaloni (kalhoty), mutande (spodky), mutandine (kalhotky), occhiali (brýle), le nari (nozdry), le forbici (nůžky), i viveri (potraviny), le viscere (vnitřnosti), le stoviglie (nádobí), i dintorni (okolí), le busse (výprask), le spezie (koření)... Přešly v PL formě z latiny: gli annali, le esequie (pohřeb), le nozze (svatba), le tenebre (temnota), le calende (kalendy – 1. den v měs.), i posteri (potomstvo), i penati (dom. bůžkové, přen. domov)...

Formální morfologie jmen S ohledem na rod a číslo - v italštině velmi výrazná a relativně přehledná Cf. Hamplová S. (2004:58-60, 70-79 a násl.) Zde pouze rámcový přehled Následující tabulka přináší typologii italských substantiv podle zakončení:

Typ zakončení Rod Konc. Příklady Komentář Zakonče-ní -A -O -E Centrální M -o ragazzo běžné F -a ragazza M / F -e padre, nave Periferní poeta, problema často učeného původu, zejm. z řečtiny typic. sufixy/konfixy: -ista, -cida (socialista, omicida) mano, eco, virago + moto, auto, foto, radio... - zcela výjimečné - rozšířené pouze u zkrácených slov F: la motocicletta > la moto Jiné zakončení -VOC jednoslabičné, konč. na samohlásku dì, re, sci, tè, gru víceslabičné, konč. na přízvučnou samohlásku bontà, libertà, servitù, virtù, città papà, bebé, caffé - patří sem hodně abstrakt fem. na -tà, -tù -i F:crisi, ipnosi, metropoli, prassi M:brindisi, alibi -často učeného původu, zejm. z řečtiny -CONS sport - slova cizího původu, novější zejm. z germ. jazyků

Formální tvoření plurálu Vychází z typického zakončení singuláru v daném rodě Doplňte do předcházející tabulky flexi v čísle

Systematické nepravidelnosti SG-PL (1) M –co, -go paroxytona (přízvuk na 2.slab. od konce) zachovávají tvrdou výslovnost: bosco – boschi, cuoco – cuochi. sem patří většina případů výjimky: amici, nemici, porci, Greci proparoxytona (př. na 3.sl.) mají většinou měkkou výslovnost: medico – medici, psicologo – psicologi sufix –ico (adjektiva n. substantivizovaná adj.) je typický pro proparoxytona, proto je v některých učebnicích uváděna měkká výslovnost u slov na –ico u proparoxyton řada výjimek (tvrdá výslovnost) – viz Hamplová, s. 71.

Systematické nepravidelnosti SG-PL (2) M –io (zio, cambio) „I“ před koncovkou přízvučné: uchovává se zio – zii, rinvio – rinvii „I“ před koncovkou nepřízvučné nebo pouhý grafický znak (nevyslovuje se):v pl. odpadá cambio – cambi, olio – oli viaggio – viaggi, bacio – baci pokud by odpadnutím „I“ došlo k homonymii s plurálem jiného slova, je možné (nikoli obvyklé) dvojí řešení: vyznačit psaný přízvuk, pokud se umístěním přízvuku slova liší, příp. ponechat druhé „I“: principe (kníže), principio (začátek) – prìncipi x princìpi, principii, principî ponechat „I“, pokud jsou slova přízvukována stejně: assassino (vrah), assassinio (vražda)

Systematické nepravidelnosti SG-PL (3) F i M –ca, ga zachovává tvrdou výslovnost vždy: F: collega – colleghe, vasca – vasche M: collega – colleghi, monarca - monarchi výjimka: il belga – i belgi (F belghe)

Systematické nepravidelnosti SG-PL (4) F –cia, -gia „I“ před koncovkou přízvučné: uchovává se farmacia – farmacie, bugia – bugie „I“ před koncovkou nepřízvučné: v pl. postrádá fonetické opodstatnění a většinou odpadá. V tomto je velké kolísání před –cia/-gia je samohláska – mělo by „I“ zůstat: camicie, valigie, ciliegie před –cia/-gia je souhláska – mělo by „I“ odpadnout: province, spiagge, gocce

Další případy flexe PL kompozit – záleží na vnitřní struktuře kompozita (viz. předmět „lexikologie“) Substantiva se dvěma tvary v pl. – mohou se významově lišit (viz. Hamplová, s. 80-81).