Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, www.stredniskolaoselce.cz Projekt: Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0801 Název: Modernizace výuky všeobecných a odborných předmětů Název sady: Přehled dějin Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_06_17 Název DUMu: Vznik ČSR a 1. republika Pro obor vzdělávání: 64-51-L/41 Předmět: Dějepis Ročník: druhý Autor: Mgr. Pavla Brunová Datum: 05.11.2013

Vznik Československa a první republika 1918 - 1938

Češi za války Češi byli vypuknutím války překvapeni a s konfliktem se neztotožňovali. Mobilizace i nástup na frontu proběhly spořádaně, bez problémů, ale bez nadšení. Monarchie se proměnila v úřednicko-vojenskou diktaturu, byl rozpuštěn zákonodárný sbor, proto se čeští politici neměli možnost k válce vyjádřit. Byla zavedena cenzura, omezena občanská práva a ustal politický život.

Češi za války Byli zatčeni někteří čeští politici – Karel Kramář, Alois Rašín. Postupně se aktivizuje česká politická opozice, do zahraničí odchází T. G. Masaryk. Snaží se získat podporu pro myšlenku společného státu Čechů a Slováků u krajanů a překonat nezájem dohodových mocností.

Odboj V Čechách vzniká odbojová organizace Maffie – v čele Edvard Beneš. Dodává informace zahraničnímu odboji. Myšlenka boje proti R-U získala podporu nejprve mezi krajany v Rusku, ve Francii a v USA. 1914 – vznikají první krajanské oddíly: Rusko – Česká družina Francie – rota Nazdar

Maffie

Odboj Řídícím orgánem zahraničního odboje se stala Československá národní rada. V jejím čele stojí: T. G. Masaryk, od r. 1915 i E. Beneš a Milan Rastislav Štefánik. Podařilo se jim vybudovat i československé zahraniční vojsko - legie

Legie - 1916 = bojují po boku Dohody v Itálii (20 000), Francii (10 000) a v Rusku (80 000) – údaje o počtu legionářů v Rusku se značně liší (někde se udává až 100 000) Legie v Rusku se vyznamenaly především v bitvě u Zborova (1917 Ukrajina) a v občanské válce v bojích o Transibiřskou magistrálu (x bolševikům). Po uzavření brest-litevského míru se vracely přes Vladivostok.

Legie

Legie

Vnitřní politika V průběhu války se zhoršovala hospodářská situace a rostl odpor proti Rakousku – Uhersku. Vnitřní politika sice ještě v průběhu války doufala ve federalizaci R-U (zejména po nástupu Karla I.), ale její naděje se nenaplnily.

1918 V lednu schválili čeští a moravští poslanci Tříkrálovou deklaraci, kterou se přihlásili k myšlence samostatného Československa. Do čela české politiky se postavil Národní výbor v čele s Karlem Kramářem. Vedle něj existovala ještě Socialistická rada – zástupci soc. demokratů a socialistů. Ta vyhlásila na 14. 10. 1918 generální stávku proti vývozu potravin z Čech.

Václavské nám.

Rozpad Rakouska - Uherska

Versailleská smlouva

Vznik Československa Československo bylo vyhlášeno 28. října 1918. Jeho hranice byly vymezeny mírovými smlouvami a z nich vycházejícími rozhodnutími v rámci versailleského mírového systému.

Muži 28. října Národní výbor vydal první zákon, „zákon o zřízení samostatného státu československého“ Jiří Stříbrný Alois Rašín Vavro Šrobár František Soukup

T. G. Masaryk

http://dejiny. ceskatelevize http://dejiny.ceskatelevize.cz/211543116230095/ - vznik republiky http://cs.wikisource.org/wiki/Prohl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD_nez%C3%A1vislosti_%C4%8Deskoslovensk%C3%A9ho_n%C3%A1roda_jeho_prozat%C3%ADmn%C3%AD_vl%C3%A1dou_%C4%8Deskoslovenskou

1. československá vláda Karel Kramář Edvard Beneš

1. československá vláda Milan Rastislav Štefánik Václav Švehla

Československo po 1. SV Mladá republika si nesla celou řadu problémů. Národnosti: celkem 13,5 mil. Češi 6,7 mil. 50 % Němci 3,1 mil. 23 % Slováci 2,0 mil. 15 % Maďaři 0,8 mil. 5,5 % Karpatorusíni 0,5 mil. 3,5 % ostatní 0,5 mil. 4 % (Židé 1,4%, Poláci 0,6%) (sčítání lidu 1921, zaokrouhleno)

nejprve vznikají problémy na Slovensku – Maďaři – konsolidace poměrů za pomoci četníků a legionářů, pak zásah vojska Podkarpatská Rus - obsazena vojensky Německé pohraničí – vznikly 4 provincie, chtěly se připojit k Rakousku, opět zásah vojska Nevyrovnaná hospodářská vyspělost: Podkarpatská Rus – zaostalá Slovensko – zemědělství Čechy - průmysl

Oblasti s převahou německy mluvícího obyvatelstva

Hospodářství Nejprve dochází ke stabilizaci měny – měnová reforma - 1919. 1925 – vznik centrální banky Pak pozemková reforma – vyvlastněna půda nad 150 ha zemědělské půdy nebo 250 ha celkově – 1919 záborový zákon – vyvlastněná půda byla vykoupena za ceny určené státem. Následně byla rozdělena – 1920. 29. února 1920 schválilo Národní shromáždění ústavu, která formálně prohlásila Československo za demokratickou republiku, v jejímž čele stojí prezident. Zákonodárnou moc vykonávalo Národní shromáždění, skládající se z poslanecké sněmovny a ze senátu.

Hospodářství http://dejiny.ceskatelevize.cz/211543116230095/ - rozvoj průmyslu

Politika Pětka nebo velká pětka bylo neformální mimoparlamentní, mimovládní  a mimoústavní uskupení složené z šéfů velkých politických stran. Pětka vznikla roku 1921. Jednání první pětky se účastnili vedoucí představitelé: sociální demokracie (Rudolf Bechyně), národních demokratů (Alois Rašín), lidovců (Jan Šrámek), agrárníků (Antonín Švehla) národních socialistů (Jiří Stříbrný).

Hospodářská krize vyvrcholila 1931 – 1933 (v roce 1933 bylo v Československu téměř 1 000 000 nezaměstnaných) projevila se v průmyslu i v zemědělství pokles průmyslu o 40% snižování mezd, propouštění drobní podnikatelé a živnostníci byli nuceni své podniky zavřít úředníci byli propouštěni a předčasně penzionováni

Vláda se pokoušela důsledky krize zmírnit, zvyšovala podpory v nezaměstnanosti odborově organizovaným, přidělovala poukázky na potraviny nezaměstnaným (10 – 20 Kč týdně) Žebračenka

přesto dochází k bouřím, demonstracím, stávkám a dalším protestním akcím

Zdroj materiálů: SOCHROVÁ, Marie; HLADÍK, Jaroslav. Testy z humanitních věd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, ISBN 80-7200-108-6. ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. Praha: SPN, 2002, ISBN 80-7235-194-X. ČAPEK, Vratislav; PÁTEK, Jaroslav. Dějepis pro střední odborné školy. Praha: Scientia, 2001, ISBN 80-7183-237-5. AUBRECHT, Radek; KADERKA, Michal. Maturitní otázky - dějepis. Praha: Fragment, 2007, ISBN 978-80-253-0500-3. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:P%C5%99%C3%ADslu%C5%A1n%C3%ADci_7_roty_ve_Zborovsk%C3%BDch_z%C3%A1kopech.gif http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bronepoezd_Orlik.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Czechoslovaks_in_Yekaterinburg,_1918_a.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Czech_troop_monument2.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Karel_Kram%C3%A1%C5%99.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:TGM_Tabor_21.12.1918_3462a.jpg Není –li uvedeno jinak, je autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, autor uvedený na titulním snímku.

Zdroj materiálů: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rekv%C3%ADrov%C3%A1n%C3%AD_zvon%C5%AF_2.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Alois_Ra%C5%A1%C3%ADn.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:20_Korun_1926_Reverse.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mafie.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fronta_hladov%C3%BDch_d%C4%9Bt%C3%AD_%C4%8Dekaj%C3%ADc%C3%AD_na_pol%C3%A9vku_1_WW.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Austrian_POWs_captured_by_Italy.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mladistv%C3%AD_d%C4%9Bln%C3%ADci_v_tov%C3%A1rn%C4%9B_na_st%C5%99elivo_1_WW.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Demonstrace_%C5%BEen.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trp%C3%ADc%C3%ADmu_lidu.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:St%C3%A1vka_14.10.1918.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:28._%C5%99%C3%ADjen_1918.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C3%96sterreich-Ungarns_Ende.png http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Edvard_Bene%C5%A1.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Milan_Rastislav_%C5%A0tef%C3%A1nik.jpg Není –li uvedeno jinak, je autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, autor uvedený na titulním snímku.

Zdroj materiálů: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Versaillesk%C3%A1_smlouva.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anton%C3%ADn_%C5%A0vehla.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ji%C5%99%C3%AD_St%C5%99%C3%ADbrn%C3%BD.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Vavro_%C5%A0rob%C3%A1r http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Franti%C5%A1ek_Soukup.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Prvn%C3%AD_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_republika_do_1928.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Czechoslovakia_COA_large.svg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C5%BDebra%C4%8Denka.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Przemysl_Fortress_Bain_LOC_19648.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gorskii_04423u.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Deutschosterreich-cs.png http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sudetendeutsche_gebiete.svg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:5_K%C4%8D_(prvn%C3%AD_republika).jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:20_Kr_CZ_1919.jpg Není –li uvedeno jinak, je autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, autor uvedený na titulním snímku.

Zdroj materiálů: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:20_Korun_1926_Obverse.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pouli%C4%8Dn%C3%AD_demonstrace.gif http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Obydl%C3%AD_nezam%C4%9Bstnan%C3%BDch_na_pra%C5%BEsk%C3%A9_perif%C3%A9rii.gif http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_krize_v_%C4%8Ceskoslovensku_193..gif http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nezam%C4%9Bstnan%C3%AD_p%C5%99esp%C3%A1vaj%C3%AD_v_ciheln%C4%9B.gif Není –li uvedeno jinak, je autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, autor uvedený na titulním snímku.