Monetární politika

Monetární politika Představuje souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. Je to nástroj Centrální banky, jejíž základní funkcí je ovlivňování inflace prostřednictvím regulace nabídky peněz. Míra vládního vlivu je závislá na míře samostatnosti centrální banky.

Funkce centrální banky Je bankou emisní, tj. má jako jediná banka v daném státě právo emitovat hotovostní peníze. Je bankou vlády (státu); vede účty a provádí některé operace pro vládu, centrální orgány, orgány místní správy a samosprávy. Je banka bank – prostřednictvím různých nástrojů reguluje do určité míry (převážně nepřímo) činnost obchodních bank, poskytuje jim úvěry, shromažďuje část depozit těchto bank, vede jim účty ap. Je vrcholným subjektem měnové politiky. Bývá vrcholnou institucí bankovního dozoru, někdy bývá správcem státního dluhu; bývá pověřena správou devizových rezerv země.

Hlavní úlohy centrální banky Stav ke dni v mil. USD v mil. Kč v mil. EUR 31.05.2014 57.861,3 1.167.987,5 42.518,7 … 30.11.2013 55.621,3 1.119.266,9 40.864,1 31.10.2013 47.462,2 894.757,4 34.788,4 Hlavní úlohy centrální banky emise bankovek a mincí, kontrola množství peněz v ekonomice, regulace úrokových sazeb, stanovení podmínek úvěrování, vyhlašování kurzu dané měny vůči cizím měnám, spravování zlaté a devizové rezervy. Stav ke dni v mil.USD 31.05.2014 431,91 cca 8,7 mld. Kč

Ovlivňování peněžní zásoby Ke zvýšení peněžní zásoby v ekonomice dochází zejména když: Centrální banka nakupuje CP (operace na volném trhu) případně devizy Centrální banka emituje bankovky a mince Centrální banka snižuje PMR Opačnými zásahy dochází ke snížení peněžní zásoby

Harmonizované peněžní agregáty ČR ČNB rozlišuje následující druhy (vrstvy) peněžní zásoby tzv. peněžní agregáty: Úzké peníze (M1) zahrnují oběživo, tj. bankovky a mince, a také zůstatky, které lze okamžitě převést na oběživo nebo použít k bezhotovostní platbě, např. jednodenní vklady. "Střední" peníze (M2) zahrnují úzké peníze (M1) a navíc vklady se splatností do 2 let a vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců. V závislosti na likvidnosti lze tyto vklady převést na složky úzkých peněz, ale v některých případech se mohou objevit určitá omezení, jako např. nutnost dát výpověď, prodlení, penále nebo poplatky. Definice M2 odráží zájem o analýzu a sledování peněžního agregátu, který kromě oběživa zahrnuje i likvidní vklady. Široké peníze (M3) zahrnují M2 a obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí. Do tohoto agregátu patří některé nástroje peněžního trhu, zejména akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a repo operace. Vysoká míra likvidity a cenová jistota zajišťují, že jsou tyto instrumenty blízkými substituty vkladů. Jejich zahrnutí vede k tomu, že M3 je méně ovlivňován substitucí mezi různými kategoriemi likvidních aktiv než jsou užší definice peněz a díky tomu je stabilnější. Cca 13 %

Typy monetární politiky Nositelem MP v ČR je ČNB (vznikla k 1. 1. 1993). Je nezávislá na výkonné moci. Řídícím orgánem je sedmičlenná bankovní rada v čele s guvernérem. ČNB z dosažených výnosů hradí svou činnost, doplňuje rezervní a další fondy, a zbytek zisku odvádí do SR. Rozlišujeme dva typy monetární politiky Expanzivní MP – zvyšování nabídky peněz v ekonomice, Restriktivní MP – snižování nabídky peněz v ekonomice. Důsledky MP na úrokovou míru (cenu peněz) a množství peněz Expanzivní MP – při stejné DM zvyšuje peněžní zásobu a snižuje úrokovou míru Restriktivní MP - při stejné DM snižuje peněžní zásobu a zvyšuje úrokovou míru

Ovlivňování množství peněz Peněžní přítoky Ovlivňování množství peněz Odtoky peněz Vklady (deposita) bank, PMR, aj. Komerční banky Půjčky bankám Vklady (deposita) Emise peněz ČNB Půjčky, úvěry, hypotéky, atd. Nákup CP Domácnosti Firmy Stát Prodej CP

Směrování expanzivní MP Keynesiánský pohled - větší důraz kladen z hlediska MP na úrokové sazby. Snížení úrokové sazby stimuluje investice a ty mají účinek na produkt a nezaměstnanost. Investice by však neměly převýšit úspory. Monetaristický pohled – peníze jsou „neutrální“ a ovlivňují jen cenovou hladinu (viz kvantitativní teorie peněz). Snaží se v rámci MP ovlivňovat peněžní zásobu skrze měnovou bázi (hotovostní peníze + PMR) a s ní ovlivňovat inflaci

Nástroje monetární politiky - přímé Pravděpodobně nejtěžším nástrojem, který může být uvalen na banku je tzv. nucená správa. Jde o extrémní opatření k nápravě značně omezující autonomii vůle dohlížené banky, jehož podstata spočívá v dosazení speciálního orgánu banky, tzv. nuceného správce, který banku v podstatě neomezeně řídí. Úkolem nuceného správce je odstranění závažných nedostatků v činnosti banky, které byly důvodem pro zavedení nucené správy. Můžeme je členit podle různých hledisek na přímé a nepřímé, krátkodobé a dlouhodobé, běžné a výjimečné, bankovní a nebankovní Přímé nástroje CB – většinou administrativní nařízení narušující tržní fungování bankovního sektoru Pravidla likvidity – určení závazné struktury aktiv a pasiv obchodních bank Úvěrové kontingenty – určení limitů úvěrů, jeden z nejtvrdších nástrojů Úrokové limity (úrokové stropy) - centrální banka může komerčním bankám stanovit maximální úrokové sazby, které mohou požadovat z jimi poskytovaných úvěrů, nebo naopak minimální úrokové sazby z přijímaných depozit. Doporučení, výzvy, dohody – častokráte nepsaná pravidla a dohody mezi CB a obchodními bankami

Nástroje monetární politiky - nepřímé Nepřímé nástroje CB – využívají zákonů trhu, působí plošně (neadresně) Operace na volném trhu CP – CB prodává (odčerpání peněz, oběh se zpomalí) nebo nakupuje (načerpání peněz, oběh se zrychlí) státní CP, banky si půjčují u CB prodejem svých CP Emise státních CP slouží i k získání peněz do SR, což může být proti cílům MP (např.  peněz v hosp. krizi). Reeskont směnek – repo sazba – když potřebují banky rychle peníze, může od nich CB odkoupit (reeskontovat) směnky, které banky předtím odkoupily (eskontovaly) od svých klientů. Úroková sazba se nazývá repo sazba , je vyšší než diskontní sazba a na krátkou dobu (např. 14 dní) Regulace výše diskontu – diskontní (úrokové) sazby, za kterou si půjčují banky a stát. Ovlivňuje výši úvěrů a tím i množství peněz v ekonomice  diskontu  zdražení peněz  oběh se zpomalí  restriktivní MP (snížením diskontu opačný dopad) Lombardní úvěr – lombardní sazba – banky si mohou půjčit u CB zástavou CP (lombardní úvěr). Lomb. sazba bývá větší než repo sazba Změny lombardní sazby mají stejný dopad jako diskontní sazba Intervence na devizových trzích - centrální banka takto ovlivňuje vývoj obchodní bilance státu a míru inflace

Nástroje monetární politiky - nepřímé Regulace PMR – CB stanovuje povinný podíl minimálních rezerv z primárních vkladů u bank  PMR  odčerpání peněz z ekonomiky  restriktivní MP ČNB: Povinné minimální rezervy = 5 % 50 000 47 500 Povinné minimální rezervy Každá banka (včetně stavebních spořitelen) a pobočka zahraniční banky, která má v ČR bankovní licenci nebo se rozhodne v ČR podnikat na základě tzv. "Jednotné licence", je povinna držet na svém účtu u ČNB určitý předem stanovený objem likvidních prostředků, tzv. povinné minimální rezervy (PMR). Banky v současné době udržují PMR na svém účtu ve Zúčtovacím centru ČNB (tzv. účet platebního styku) a též na účtu pro výběry a skládání hotovostí, mají-li tento účet zřízen. Předepsaný objem PMR je stanoven na 2 % ze základny pro výpočet PMR. S platností od 12.7.2001 je touto základnou objem primárních závazků dané banky (tj. především vkladů od nebankovních subjektů), jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky. Příslušná banka je povinna udržovat na účtech pro držení PMR takový denní zůstatek, který je v průměru za udržovací období (přibližně 1 měsíc - začíná první čtvrtek v měsíci a končí ve středu před prvním čtvrtkem v následujícím měsíci) roven minimálně stanovené PMR pro dané udržovací období. Prostředky na tomto účtu až do výše předepsaného objemu PMR jsou počínaje 12.7.2001 bankám úročeny dvoutýdenní repo sazbou ČNB (dříve úročeny nebyly). Funkce PMR jako měnověpolitického nástroje je v současné době nízká. Prostředky deponované bankami v ČNB za účelem plnění PMR však mají jinou významnou úlohu: slouží jako "polštář" zajišťující plynulost mezibankovního platebního styku v Zúčtovacím centru ČNB. V roce 1999 dokončila ČNB proces postupného snižování sazby PMR na úroveň 2%, která je shodná s výší sazby PMR stanovenou Evropskou centrální bankou pro banky v Hospodářské a měnové unii (EMU). Aby byla zachována plynulost mezibankovního platebního styku i po snížení sazby PMR na současnou úroveň, byla zavedena kolateralizovaná (tj. poskytovaná bankám výměnou za cenné papíry) vnitrodenní úvěrová facilita. V jejím rámci ČNB, jakožto operátor platebního systému a systému vypořádání obchodů s krátkodobými dluhopisy, poskytuje bankám krátkodobé úvěry v průběhu dne tak, aby byly schopny plynule provádět platby i v případě, že v daný okamžik nemají na svém účtu platebního styku u ČNB dostatek prostředků. Vnitrodenní úvěr je poskytován za sazbu 0 % a v případě nesplacení automaticky přejde v marginální zápůjční facilitu. Vkladatel (domácnost) 1 000 000 950 000 902 500 Banka A Banka B Podnik

Nástroje monetární politiky - nepřímé Konverze a swapy cizích měn – CB nakupuje a prodává cizí měny bankám, 2 podoby: Promptní obchod bez následných zpětných operací (konverze) – prodej (nákup) v aktuálním kurzu; Swap – prodej (nákup) za aktuální kurz a zároveň je uzavírána smlouva o budoucím zpětném odkupu (prodeji) za předem dohodnutý kurz. Dopady konverzí a swapů jako nástrojů MP: Prodej deviz za koruny  peníze jsou odčerpány z ekonomiky  oběh se zpomalí  restriktivní MP (při nákupu obráceně) Tyto operace mají mimo jiné dopad i na kurzy měn.

Nástroje monetární politiky - nepřímé Situace u ČNB Operace na volném trhu Hlavní měnový nástroj má podobu repo operací prováděných formou tendrů (aukcí). Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry. Nástroje jemného ladění (devizové operace, operace s cennými papíry) používá ČNB ad hoc zejména v případech nečekaných krátkodobých výkyvů v likviditě trhu, kdy je ohrožena stabilita vývoje úrokových sazeb. Automatické facility Depozitní facilita poskytuje bankám možnost uložit přes noc u ČNB svou přebytečnou likviditu. Marginální zápůjční facilita poskytuje bankám možnost vypůjčit si přes noc od ČNB formou repo operace likviditu. Operace na volném trhu Cílem operací na volném trhu je usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Operace na volném trhu jsou většinou prováděny ve formě repo operací (na základě rámcové smlouvy o obchodování na finančním trhu). Z hlediska cíle a pravidelnosti lze operace na volném trhu rozdělit následovně: Hlavní měnový nástroj má podobu repo operací prováděných formou tendrů. Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry. Obě strany se zároveň zavazují, že po uplynutí doby splatnosti proběhne reverzní transakce, v níž ČNB jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí ČNB poskytnutý kolaterál. Základní doba trvání těchto operací je stanovena na 14 dní, proto je z hlediska měnové politiky chápána jako klíčová dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba). V závislosti na predikci vývoje likvidity bankovního sektoru jsou čas od času prováděny i repo operace s dobou splatnosti kratší než 14 dní. Vzhledem k systémovému přebytku likvidity v bankovním sektoru slouží repo tendry především k odčerpávání likvidity. ČNB provádí repo tendry s tzv. variabilní sazbou. To znamená, že vyhlášená dvoutýdenní repo sazba slouží jako maximální limitní sazba, za kterou mohou být banky v repo tendru uspokojovány. Nabídky bank jsou vypořádány podle americké aukční procedury, tj. ČNB přijme přednostně nabídky požadující nejnižší úrokovou sazbu, a to až do výše predikovaného přebytku likvidity na daný den. V případě, že objem objednaný bankami přesáhne predikovaný přebytek likvidity, ČNB nabídky za nejvyšší sazby buď zcela odmítne nebo proporcionálně zkrátí. Repo tendr je obvykle prováděn třikrát týdně s vyhlášením kolem 9:30 hod. Banky mají možnost ve stanovené době předávat své objednávky, t.j. objem a požadovanou úrokovou sazbu. Minimální akceptovatelný objem je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč. Doplňkový měnový nástroj má podobu tříměsíčního repo tendru, v němž ČNB přijímá likviditu na období tří měsíců. Tříměsíční repo tendr opět probíhá podle americké aukční procedury (viz dvoutýdenní repo tendr). ČNB nemá v úmyslu tímto nástrojem vysílat na trh signály, a proto tříměsíční repo sazba používaná pro tento tendr není sazbou ČNB, nýbrž jde o sazbu peněžního trhu aktuální v době vypsání tendru. V současnosti se tento nástroj nevyužívá, poslední tříměsíční tendr byl vypsán v lednu 2001. Nástroje jemného ladění (devizové operace, operace s cennými papíry) používá ČNB ad hoc zejména v případech nečekaných krátkodobých výkyvů v likviditě trhu, kdy je ohrožena stabilita vývoje úrokových sazeb. Použití těchto nástrojů je v praxi spíše výjimečné. Automatické facility Automatické facility slouží k poskytování nebo ukládání likvidity přes noc (overnight, O/N). Protože se z hlediska bank jedná o permanentní možnost uložení resp. zapůjčení peněz, vytvářejí úrokové sazby uplatňované u těchto dvou facilit koridor, v němž se pohybují krátkodobé sazby na peněžním trhu (a také dvoutýdenní repo sazba). Depozitní facilita poskytuje bankám možnost uložit přes noc u ČNB bez zajištění svou přebytečnou likviditu. Banka má na přístup do depozitní facility nárok, pokud požádá o uzavření obchodu Odbor korunových a devizových intervencí ČNB nejpozději 15 minut před uzávěrkou účetního dne systému CERTIS. Minimální objem je 10 mil. Kč, částky nad touto hranicí jsou přijímány bez dalších omezení. Depozita jsou úročená diskontní sazbou. Diskontní sazba proto zpravidla představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. Marginální zápůjční facilita poskytuje bankám, které mají s ČNB uzavřenou rámcovou repo smlouvu, možnost vypůjčit si přes noc od ČNB formou repo operace likviditu. Banka má na přístup do zápůjční facility nárok, pokud požádá o uzavření obchodu Odbor korunových a devizových intervencí ČNB nejpozději 25 minut před uzávěrkou účetního dne systému CERTIS. Minimální objem je 10 mil. Kč, částky nad touto hranicí jsou poskytovány bez dalších omezení. Finanční prostředky v rámci této facility jsou úročeny lombardní sazbou. Vzhledem k trvalému přebytku likvidity je tato facilita bankami využívána minimálně. Lombardní sazba představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB je kdykoliv oprávněna z mimořádných měnově politických důvodů dočasně omezit nebo zcela pozastavit poskytování lombardních úvěrů.

Účinnost monetární politiky Uvedli jsme si, že cílem monetární politiky je zejména ovlivňování množství peněz v ekonomice a tím se snaží o stabilitu cenové hladiny. Konkrétně v ČR je cílem MP tzv. cílování inflace. Pokud centrální banka provádí expanzivní MP zvyšuje množství peněz v ekonomice. Problémem je, že tyto nové peníze obvykle způsobují v ekonomice inflační tlaky. Za určitých podmínek tomu však nemusí být. Pokud CB zvýší množství peněz v ekonomice a zároveň subjekty (zejména firmy) uvítají tuto dlouho očekávanou „finanční injekci“, neboť ji chtějí využít k plánovaným investicím, pak se tyto nové peníze „přelijí“ téměř výhradně do nárůstu produktu a inflační tlaky s tím spojené budou velice malé, případně žádné. Obvykle je důležité aby měly také subjekty pozitivní výhled (očekávání) do budoucna a byli tudíž ochotny peníze investovat a utrácet. Pokud tedy ekonomické subjekty další peníze nepotřebují a CB provede monetární expanzi, „přelijí“ se naopak tyto nové peníze téměř výhradně do nárůstu cenové hladiny. Stimulace ekonomiky expanzivní MP je obvykle vhodná, pokud se ekonomika dostane pod potenciální produkt.

Dodatek

Tvorba depozitních peněz (multiplikace depozit) Pojem multiplikace depozit vyjadřuje jev, kdy se díky bankovnímu systému vytvářejí v ekonomice z původní jednotky peněz další jednotky a dochází tedy k jejímu „rozmnožení“. Předpoklady: V ekonomice je centrální banka a více než jedna komerční banka Existuje systém částečných rezerv: Banky z primárních vkladů klientů určitou část nechávají jako rezervu (povinnou nebo dobrovolnou) a zbytek půjčují dalším klientům.

Tvorba depozitních peněz - příklad Komerční banky jsou povinny držet určitou výši povinných minimálních rezerv. Předpokládejme, že se komerčním bankám zvýší depozita (vklady klientů) o 1000 peněžních jednotek. Je-li sazba povinných minimálních rezerv PMR = 2%, potom zbývající část peněz, která přišla bance, tedy 980 se přemění v jakákoli aktiva (zde půjčky klientům). Aktiva Pasiva Rezervy 20 Depozita 1000 Půjčky 980 Celkem 1000 Celkem 1000 Po prvním stádiu tento proces pokračuje stejným způsobem. To znamená, že se celá část zapůjčených peněz (980) objeví v bankách (jakýchkoliv) jako depozita. I tady drží banky z depozit (980) povinné minimální rezervy (19,6) a zbytek mohou půjčit (960,4), jak je zobrazeno v tabulce. Rezervy 19,6 Depozita 980 Půjčky 960,4 Celkem 980 Celkem 980

Tvorba depozitních peněz - příklad Celý proces se zastaví vyčerpáním prvotního přírůstku peněz (1000) jeho „přelitím“ do rezerv (přírůstek rezerv), což vidíme v tabulce. Stádium Nová depozita Nové úvěry Nové rezervy 1 1 000 980 20 2 980 960,4 19,6 3 960,4 941,192 19,208 : : : : Celkem 50 000 49 000 1 000 Pro kontrolu přírůstku depozit můžeme využít vztah: D = 1/PMR * R kde PMR = 2% R = 1000 D = 1 / 0,02 * 1000 = 50 000 Nová depozita vzrostla o 50 tis. peněžních jednotek. Předpoklady fungování multiplikačního procesu: 1) neexistují přebytečné rezervy (dobrovolné, nad povinnými) 2) všechny peníze nabývají podoby bank. depozit (neunikají z bankovní soustavy jako hotovost do oběhu nebo do zahraničí) Na vkladech u bank se objevilo 50 000.

Multiplikace depozit a nabídka peněz Nabídku peněz tedy vytváří CB (první stupeň) a obchodní banky (druhý stupeň). Banka D Intenzita a účinnost multiplikace depozit (v určitém časovém období) Peněžní báze emitovaná Centrální bankou Depozitní peníze PMR Banka C CB Banka B Banka A Primární vklad Nabídka peněz =

Restrikce depozitních peněz Uvedený proces tvorby depozitních peněz funguje i v opačném směru, tj. jako multiplikovaná restrikce bankovních depozit (též destrukce, kontrakce). Jestliže např. centrální banka prodává vládní obligace v ceně 100, klesnou depozita bank v prvním stadiu o 100 a jejich rezervy centrální banka sníží též o 100 (to je hodnota prodaných obligací). Při rezervním poměru 10 % je však přípustný pokles rezerv pouze o 10, proto musí banky v prvním stádiu této restrikce bankovních depozit tyto rezervy doplnit (o 90) např. tím, že k tomu využijí splátek poskytnutých úvěrů nebo prodají část svých cenných papírů. Konečným důsledkem dalších stádií by byla restrikce celkové nabídky peněz v ekonomice o 1 000. Obdobné výsledky by mělo i zvýšení míry povinných minimálních rezerv.