Mezinárodní politická ekonomie Mgr. martin tománek

Blok II: Mezinárodní obchod

Struktura bloku Teorie mezinárodního obchodu Obchodní politika státu, překážky obchodu Světová obchodní organizace Databáze mezinárodního obchodu Globalizace (seminární četba)

Teorie mezinárodního obchodu

Merkantilisté Nevytvořili ucelenou školu ekonomického myšlení Západní Evropa od konce 16.století do druhé pol. 18.století, vznik merkantilismu souvisel s tehdejší koloniální expanzí evropských velmocí Základní myšlenka: aktivní obchodní bilance vede k čistému přílivu drahých kovů do domácí ekonomiky a přispívá tím ke zvyšování bohatství národa Národ může bohatnout na úkor ostatních národů, panovník by měl podporovat vývoz a omezovat dovoz Thomas Mun Stát nemusí mít aktivní obchodní bilanci se všemi státy, stačí mít celkovou aktivní obchodní bilanci Zdůrazňoval výhodnost reexportů

Merkantilismus Vyvrácen Davidem Humem a definitivně pak Adamem Smithem v jeho knize Bohatství národů z roku 1776 Praktické provádění – Francie za vlády Ludvíka XIV. Chyby v merkantilistickém myšlení: Peníze ve formě rezerv samy o sobě nezvyšují bohatství národa Obchod není hra s nulovým součtem  Merkantilisté nepochopili podstatu mezinárodní dělby práce a její význam pro tvorbu bohatství Čistý příliv drahých kovů vede k růstu cenové hladiny! Růst cenové hladiny vede postupně ke snižování cenové konkurenceschopnosti (Španělsko 16.století)

---------- Martin de Azpilcueta (1556) ---------- Merkantilismus „Zkušenost ukazuje, že ve Francii, kde je méně peněz než ve Španělsku, jsou chleba, látky i pracovní síla mnohem levnější, a že v samotném Španělsku byly v době, kdy tam bylo méně peněz, zboží a lidská práce nabízeny za menší cenu než po objevení Indie, od kdy byly kryty zlatem a stříbrem.“ ---------- Martin de Azpilcueta (1556) ---------- Většina vlád tím, že podporuje vývoz a omezuje dovoz, praktikuje v podstatě merkantilismus. Důsledné dodržování merkantilistických myšlenek by nutně vedlo k významnému omezení mezinárodního obchodu.

Klasická politická ekonomie a mezinárodní obchod Zakladatel skotský filozof Adam Smith  Pojednání o podstatě a původu bohatství národů Další významní představitelé: Thomas Robert Malthus, Jean Baptiste Say, David Ricardo, Nassau William Senior, John Stuart Mill Za myšlenky obsažené v díle Smith vděčil svým předchůdcům (např. David Hume), nicméně myšlenky systematizoval a provedl syntézu v logický celek

David Hume a teorie mezinárodního obchodu V eseji „O penězích“ formuloval principy tzv. kvantitativní teorie peněz:  Růst množství peněz v ekonomice v důsledku aktivní obchodní bilance povede zároveň k růstu cen, a tedy ke zhoršení cenové konkurenceschopnosti domácích podnikatelů. Výsledkem bude snižování salda obchodní bilance. Další eseje: Zahraniční obchod může být výhodný pro obě zúčastněné země. Země bránící se dovozu poškozuje zejména sama sebe.  Hume nepřímo formuloval princip absolutní výhody

Princip absolutní výhody Za autora je všeobecně považován zakladatel klasické politické ekonomie Adam Smith (1723-1790) Obchod probíhající na základě svobodné vůle zúčastněných je prospěšný pro všechny. Nejvýznamnějším příspěvkem k teorii mezinárodního obchodu – princip absolutních výhod Země by se měla specializovat na výrobu těch výrobků, které je schopna vyrábět levněji (za použití menšího množství práce) než ostatní země Zjednodušující předpoklady: svobodný obchod mezi zeměmi, nulové transakční náklady (dopravní náklady), pracovní teorie hodnoty,.. Princip absolutní výhody bývá demonstrován na jednoduchém příkladu dvou zemí a dvou výrobků A co rozvojová země, která nemusí disponovat žádnou absolutní výhodou v produkci zboží?

Princip komparativní výhody (David Ricardo) Situace, kdy země není schopna vyrábět žádný výrobek levněji než ostatní země, přesto se jí vyplatí, když se zapojí do mezinárodní dělby práce Princip komparativní výhody vyjadřuje, že každé zboží by mělo být produkováno v té zemi, která má nižší náklady obětované příležitosti (opportunity cost) v produkci dané komodity. Př. US i japonský pracovník vyprodukují jeden automobil měsíčně. Na druhou stranu, USA mají více úrodné půdy, americký pracovník vyprodukuje dvě tuny potravin měsíčně, japonský pouze tunu. Opportunity cost automobilu v USA jsou dvě tuny potravin a v Japonsku pouze 1 tuna potravin, Japonsko má komparativní výhodu v produkci automobilů

Princip komparativní výhody (David Ricardo) Japonsko by tedy mělo produkovat více automobilů, než kolik samo potřebuje, a exportovat určitou část do USA. Opačně USA s potravinami – export do Japonska. Skrze specializaci a obchod mohou mít obě země více potravin a automobilů. Mezinárodní obchod tedy není jako válka, ve které některé země vítězí, a jiné prohrávají. Obchod umožňuje, aby všechny země dosáhly vyšší prosperity.

Neoklasická ekonomie a mezinárodní obchod Zásadní změna oproti klasickým teoriím mezinárodního obchodu – zahrnutí kapitálu do modelu (do té doby pouze jeden výrobní faktor – práce) heckscherův a ohlinův model Model vychází z myšlenky, že země se liší svou relativní vybaveností výrobními faktory (práce, kapitál, ale i další – půda, lidský kapitál) V zemi, která je relativně hojněji vybavena kapitálem, bude kapitál relativně levnější, protože cena výrobních faktorů v zemi závisí podle neoklasiků na jejich relativní nabídce. Tato země by se tedy měla zaměřit na kapitálově náročné výrobky (budou relativně levnější). Země, která je naopak relativně lépe vybavena prací, se zaměří na výrobu pracovně náročných výrobků.

Neoklasická ekonomie a mezinárodní obchod heckscherův a ohlinův model - kritika Model v podstatě odsuzuje rozvojové země relativně lépe vybavené prací k trvalé orientaci na pracovně náročné výrobky, a tedy k trvalému zaostávání. Pro zemi s relativním nedostatkem kapitálu nemusí být v podmínkách současné vysoké mobility kapitálu problém kapitál dovézt.

Obchodní politika státu

Obchodní politika = soubor nástrojů, kterými vláda dané země ovlivňuje svůj zahraniční obchod Většina vlád se snaží podporovat vývoz a omezovat dovoz (de facto merkantilismus) Podpora vývozu: exportní dotace, zvýhodněné úvěry a pojištění (v ČR úvěrová pojišťovna EGAP) Omezování dovozu: cla a kvóty, často také dochází ke zneužívání jiných nástrojů – technické a zdravotní normy, certifikáty jakosti apod.

DOVOZNÍ CLO = nepřímá daň uvalená na dovoz zboží do země 2 funkce: Fiskální (příjmy rozpočtu) Ochrannou (ochrana domácích výrobců před zahraniční konkurencí) 2 základní typy cel: Specifické clo pevná částka, kterou dovozce musí zaplatit za každou dovezenou jednotku zboží Valorické clo (ad valorem) je stanoveno jako určité procento z hodnoty zboží (hodnotou se zpravidla rozumí tržní cena zboží)

VÝVOZNÍ CLO Vláda se prostřednictvím cla snaží získat část příjmů z vývozu dané komodity (zejména suroviny). Občas uvalováno na zboží, jehož je na domácím trhu nedostatek a hrozí tak růst ceny. Stupňování cel (tarriff escalation) Vývozní clo na zpracované zboží je nižší než clo na méně opracovanou podobu (podnět k přidané hodnotě a inovacím). Př. Argentina vývozní clo na slunečnicový olej 30 % clo pšenice 23 % nezpracované sojové boby 35 % bionafta 17,5 %

KVÓTY a další nástroje obchodní politiky Kvóta je kvantitativní omezení dovozu Vláda může podmínit dovoz určitého výrobku vydáním dovozní licence. Ty pak vydává pouze v omezeném počtu, aby dovoz dané komodity dosáhl předem stanovené hodnoty. Další nástroje OP: Exportní dotace, dobrovolná omezení vývozu, certifikáty jakosti, technické a zdravotní normy atp.  Všechny tyto nástroje snižují efektivitu fungování zahraničního obchodu a poškozují spotřebitele

Důsledky zavedení cel a kvót Zavede-li ekonomika clo, projeví se to růstem ceny na domácím trhu a poklesem spotřeby. Domácí výrobci si polepší, spotřebitelé pohorší a zvýší se příjmy státního rozpočtu. Vybrané clo však ve skutečnosti nese na svých bedrech plně domácí spotřebitel. Ekonomika jako celek na tom bude hůře. Velká ekonomika, která je schopna ovlivnit světovou cenu dané komodity, si může zavedením cla jako celek polepšit, protože clo částečně zaplatí dovozci. I velká ekonomika však čelí riziku použití odvetných opatření jinými zeměmi. Světová ekonomika jako celek si v důsledku zavedení cla či kvóty vždy pohorší, protože dochází ke ztrátám z neefektivnosti světové výroby a spotřeby.

Světová obchodní organizace (WTO)

Světová obchodní organizace Vytvořena 1995, nástupce GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu, General Agreement on Tariffs and Trade) dohoda mezi západními tržními ekonomika na konci WW2 Fórum pro vyjednávání s účelem snížení překážek obchodu GATT limitována pouze na obchod se zbožím, některé sektory měly dokonce výjimku (zemědělství, textil, oděvy) Uruguay 1995 – vytvořena Světová obchodní organizace (dnes 157 členů, zatím nejnovější člen Ruská federace 2012) Smyslem WTO je zabránit takovému nastavení obchodní politiky státu, které poškozuje další země. Expanze kompetencí, pokrývá nové oblasti  Obchod se službami, celní tarify v zemědělství, ochrana duševního vlastnictví (patenty, autorská práva, ochranné známky)

Dispute Settlement Mechanism (DSM) členský stát zastává názor, že jiný členský stát porušuje dohody WTO --> „dispute“ člen podávající stížnost předkládá „request for consultations“ GATT Panel expertů  zpráva  jednomyslné přijetí zprávy všemi členy GATT  požadavek na změnu chování a případně sankce Země mohly uplatnit veto! WTO Vyžaduje se souhlas všech k zablokování zprávy DMS mnohem efektivnější k řešení sporů

WTO plní extrémně důležitý úkol, ale není perfektní.. WTO udělala mnoho pro podporu mezinárodního obchodu, ale není perfektní... případ „shrimp-turtle“ (zrušení národního zákona) některé oblasti nepokrývá – pracovní standardy a práva otázka transparentnosti některé NGOs pohlížejí na mechanismus fungování organizace jako nedemokratický obavy z vlivu nadnárodních korporací, které mohou mít zájem na určitém výsledku sporu Dominance velkých zemí nad WTO? Jsou adekvátně zastoupeny malé a slabší země?

Přínos Světové obchodní organizace Bez pravidel WTO by: Velké státy byly schopné provádět obchodní politiku na úkor malých států. Slabé vlády byly schopné prosazovat politiku, ze které by měly užitek pouze ony a jejich „přátelé“. WTO přes své nedostatky chrání slabé země před velkými a silnými a rovněž slabé země před nimi samotnými. Přestože design WTO byl vytvořen bohatými zeměmi a dokonce korporacemi, největšími beneficienty mohou být právě rozvíjející se země.

Databáze mezinárodního obchodu

Klasifikace zahraničního obchodu Harmonizovaný systém (HS) Standardní klasifikace mezinárodního obchodu (SITC): Zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky Suroviny nepoživatelné a minerální paliva Chemické výrobky Polotovary a materiály Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží

Harmonizovaný systém (dvoumístné kódy) 01-05  Animal & Animal Products 06-15  Vegetable Products 16-24  Foodstuffs 25-27  Mineral Products 28-38  Chemicals & Allied Industries 39-40  Plastics / Rubbers 41-43  Raw Hides, Skins, Leather, & Furs 44-49  Wood & Wood Products 50-63  Textiles 64-67  Footwear / Headgear 68-71  Stone / Glass 72-83  Metals 84-85  Machinery / Electrical 86-89  Transportation 90-97  Miscellaneous 98-99  Service

Produkty (HS 2002, čtyřmístné kódy) Obchod Brazílie-Čína Tabulka: Podíl deseti největších exportů Brazílie do Číny na celkových exportech (2010) Produkty (HS 2002, čtyřmístné kódy) Podíl Železná ruda a koncentráty 43,4 Sójové boby (i drcené) 23,2 Ropné oleje 13,2 Dřevná buničina 3,0 Sójový olej 2,6 Třtinový nebo řepný cukr 1,7 Letadla a satelity 1,2 Tabák nezpracovaný 1,1 Feroslitiny Usně z hovězího dobytka, koní 0,7

Produkty (HS 2002, čtyřmístné kódy) Obchod Brazílie-Čína Tabulka: Podíl deseti největších exportů Číny do Brazílie na celkových exportech (2010) Produkty (HS 2002, čtyřmístné kódy) Podíl Výrobky s tekutými krystaly, optické přístroje 6,1 Elektrické přístroje pro telefonii 4,1 Klimatizační stroje 3,4 Počítače (části), kancelářské stroje 2,8 Stroje na automatické zpracování dat 2,5 Kufry, tašky, obaly z usně, fólií,.. 2,0 Antény a parabolické antény 1,8 El. integrované obvody, spínače,.. Majákové lodě, plovoucí bagry, jeřáby Televizní přijímače 1,7