Základy počítačové grafiky III

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Informační a komunikační technologie ročník Základy focení – základní pojmy Bohumil Bareš.
Advertisements

Referát č. 19 Počítačová grafika Lucie Březíková 4.C.
VY_32_INOVACE_09_ICT_529_Jnc
Základy fotografování kompozice snímku
Základy informatiky část 13
Digitální fotoaparát Ing. Zdeňka Javorková
Základní škola, Most, J. A. Komenského 474, p.o Most Základní škola, Most, J. A. Komenského 474, p.o Most Digitální učební materiál vytvořen.
JAK POŘÍDIT KVALITNÍ SNÍMKY PRO PROJEKTY V POZEMNÍ FOTOGRAMMETRII METODICKÝ NÁVOD
Ostříš 2010 Nastavení foťáku a jeho ovládání. Foťáky fotomobily - nejde nastavit skoro nic kompakty namiř a foť pokročilejší kompakty (ultrazoom, skoro.
Základy digitální fotografie
Popis produktu: Perfektní kombinace rychlosti a kvality, nový 15,1 Mpix CMOS snímač a obrazový procesor DIGIC 4 v kombinaci s vysokou kvalitou fotografií.
Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Projekt SIPVZ 2005.
MONITOR.
19. Počítačová grafika (získávání, úpravy a publikování fotografií, práce v rastrovém grafickém editoru)
Reguluje množství světla, které prochází objektivem fotoaparátu Značí se f Skládá se z řady čísel: f1 f 1,4 f2 f2,8 f4 f5,ž f8 f11 f16 f22 f32 f64.
Tato prezentace byla vytvořena
Základní škola a mateřská škola Bzenec Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Číslo a název šablony klíčové aktivity: III/2: využívání ICT – inovace Vypracoval/a:
Základní škola, Most, J. A. Komenského 474, p.o Most Základní škola, Most, J. A. Komenského 474, p.o Most Digitální učební materiál vytvořen.
Technické údaje. * Při výběru fotoaparátu máme možnost volit mezi velkým množstvím přístrojů. * Vodítkem při výběru toho pravého mohou být kromě ceny.
Fotografie je ve skutečnosti zachycení světla Světla musí být pro správnou fotografii správné množství Úskalí: ▫ světelné podmínky během dne mění ▫ je.
MT. Světlo a expozice  Množství světla dopadající na objekt Denní doba Počasí Černá/bílá Barvy Jas.
Optické přístroje Miroslav Andrle Petr Neugebauer.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_058 Název školyGymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 Autor Ing. Roman Bartoš Předmět Informatika.
počítačová grafika XI – jak fotografovat I
VY_32_INOVACE_FOTF11260ŠVA Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1,5 Peníze středním školám Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Rozvoj.
Rozptyl světla Rayleighův rozptyl Miroslav Blabla 9.A.
GRAFIKA A DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE
Stopařův průvodce digitální fotografií. Digitální fotoaparát se představuje digitální zrcadlovka, nejblíže klasice kompaktní fotoaparáty EVF: zrcadlovky.
Přehled a parametry digitálních fotoaparátů
Úvod do používání digitálního fotoaparátu
VY_32_INOVACE_09_ICT_527_Jnc
Mgr. Ivana Pechová Mimimum fotografa Mgr. Ivana Pechová
Digitální projektory. LCD (Liquid Crystal Display) DLP (Digital Light Processing)
Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“ Název školy Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Název.
Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_060 Název školyGymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 Autor Ing. Roman Bartoš Předmět Informatika.
VY_32_INOVACE_4.2.IVT4N,1,2.17/Če Gymn á zium, Český Tě ší n, př í spěvkov á organizace Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je.
Základní pojmy, základy teorie a praxe
GRAFIKA A DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE. 2 NĚCO O KOMPOZICI Kompozice, nebo-li česky skladba, je souhrn všech opatření, která děláme, aby snímek byl přehledný,
Vlastnosti digitálního fotoaparátu
Základní škola, Most, J. A. Komenského 474, p.o Most Základní škola, Most, J. A. Komenského 474, p.o Most Digitální učební materiál vytvořen.
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
POČÍTAČOVÁ GRAFIKA DIGITÁLNÍ FOTOAPARÁT 2 ING. BOHUSLAVA VITEKEROVÁ IKT MS Office
Správná odpověď? Opakování celkového učiva o Základní skladbě obrazu – kompozici obrazu.
Písemka. 01. pomocí minimálně 4 obrázků vysvětlete rozdíl mezi bitmapovou a vektorovou grafikou bitmapová grafika Vektorová grafika.
Digitální fotoaparáty Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuRozvoj žákovských kompetencí.
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Soňa Patočková Název šablonyIII/2.
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
Základy počítačové grafiky III
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
Rastrová grafika E4.
Počítačová grafika Maturitní otázka č. 19 Martin Ťažký.
Základy fotografování
Fotografování (3). Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené,
Ostatní fotografické potřeby 3. ročník Zbožíznalství.
OPTICKÉ PŘÍSTROJE Prezentace - youtubeyoutube Optické klamy Spočítej černé puntíky.
Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název DUM: Základní pojmy fotografa Číslo DUM: III/2/VT/2/3/44 Vzdělávací předmět: Pracovní výchova, Informatika.
Nastavení fotoaparátu (4). Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně.
Název školyZákladní škola a mateřská škola Libchavy Název a číslo projektu EU peníze pro ZŠ Libchavy CZ.1.07/1.4.00/ Číslo a název klíčové aktivityIII/2.
PIXLR − ONLINE GRAFICKÝ EDITOR (1) ANEB NEJLEPŠÍ VĚCI JSOU ZADARMO Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jaroslav Zavadil. Dostupné.
Základy úpravy digitální fotografie Úprava vyvážení bílé.
Základní škola a Mateřská škola generála Pattona Dýšina, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Jitka Křížková, MBA NÁZEV: VY_32_INOVACE_1B_04 TÉMA: VYNÁLEZY.
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název DUM: Vlastnosti světla
V hledáčku kompozice II.
KRAJINA ve fotografii „S krajinami je to jako s lidmi, nikdy je úplně nepoznáme.” Christian Morgenstern.
LCD monitor Nikola Kodetová\1.L.
Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název DUM: Základní pojmy fotografa
1) LIDSKÉ OKO AKOMODACE =děj vyklenování či zplošťování čočky – umožňuje zaostřování Oko je vyplněno kapalinou Rohovka je průhledná (vchod světla) Průchod.
V hledáčku kompozice II.
Transkript prezentace:

Základy počítačové grafiky III

Digitální fotoaparát

Digitální fotoaparát Kvalita digitálních fotoaparátů Snímač Optika Rychlost Ostření Zoom

Základní typy snímačů CCD – Charge Coupled Devices světlocitlivý senzor použití od roku 1981 CMOS – Complementary Metal Oxide Semiconductor použití od roku 1996 nižší kvalita obrazu menší citlivost menší rozlišení

Základní typy snímačů Super CCD Foveon X3 používají se od roku 2000 buňky senzoru jsou osmihranné větší ostrost obrazu kvalitnější barvy Foveon X3 používají se od roku 2002 pracují podobně jako film (3 polopropustné vrstvy) lepší ostrost

Používané paměťové karty CompactFlash (4-10 MB/s) SmartMedia (5 MB/s)

Používané paměťové karty Memory Stick PRO (2,5 MB/s) SD card (10 MB/s)

Používané paměťové karty Memory Stick Duo (2,5 MB/s) xD card (5 MB/s)

Velikost souboru dle rozlišení 2 Mpx 900 kB 3 Mpx 1,2 MB 4 Mpx 2 MB 5 Mpx 2,5 MB 6 Mpx 3,2 MB

Základy fotografování Stát se výborným fotografem vyžaduje nesporně talent a praxi, stát se dobrým fotografem může každý, kdo se seznámí se základními pravidly a dokáže je aplikovat v praxi.

Průběh fotografování Expozice Víme, že při stisknutí spouště fotoaparát vyfotí scénu před objektivem přístroje. Takzvaná uzávěrka na okamžik odkryje snímač, který zaznamená scénu před objektivem. Tomuto záznamu se říká expozice snímku. Přístroj pak sejmutý obraz uloží ve formě počítačového souboru na paměťovou kartu. Snímač musí dostat přesné množství světla Všechny, i ty nejmodernější snímače (podobně jako dříve filmy) jsou velmi citlivé na přesné množství světla, které jsou schopny správně zachytit. Neboli: jakmile je světla příliš mnoho, bude snímek světlý, bude obsahovat „vypálená“ místa (tj. plochy bílé barvy bez kresby), prostě nebude pěkný.  Pokud je naopak světla příliš málo, bude obrázek tmavý, nezřetelný a zašuměný, bude obsahovat černé plochy. Opět: nebude pěkný.

Clona a čas Čas je doba, na kterou uzávěrka odkryje snímací prvek Tato doba musí být tak dlouhá, aby na snímač dopadlo „přiměřené“ množství světla, ale tak krátká, aby snímek nebyl rozmazaný. Z těchto dvou jednoduchých zásad plyne vše ostatní. Čím je delší čas, tím více světla může při expozici dopadnout na snímač ve fotoaparátu a naopak. Dlouhý čas však může způsobit rozmazání snímku, protože při expozici s aparátem vždy trochu pohneme. Pamatujte: běžný rozumný čas je 1/100 vteřiny většina lidí udrží v ruce bez rozmazání čas 1/60 vteřiny, profesionálové i 1/30 pod 1/10 vteřiny již nikdo nerozmazaný obrázek z ruky nevyfotí – je třeba použít stativ sportovní záběry a např. zvířata v pohybu potřebují čas kratší než 1/250 vteřiny

Clona a čas Clona [f] udává (převráceně) velikost otvoru, kterým objektiv propouští světlo na snímač Clona udává poměr zachyceného světla k propuštěnému světlu ke snímači. Tedy clona 8 (přesněji 1:8) znamená, že ke snímači projde pouze 1/8 světla, které objektiv zachytí.  Clona se často označuje písmenem f. Pamatujte, že čím větší clona, tím více uzavřený objektiv a tím méně světla propouští. (To není zdaleka vždy špatně – viz dále.) Clona a čas společně určují množství světla při expozici Nastavení expozice vlastně znamená určení správné clony a správného času. Obojí určí automatika fotoaparátu v závislosti na osvětlení scény. Pokud se jí nepodaří určit použitelné hodnoty, zapne většinou sama blesk.

Špatná expozice Obrázek vlevo je přeexponovaný, obsahuje zcela bílá (tzv. vypálená) místa. Na tomto ukázkovém snímku je zřejmé, že světla bylo příliš málo a ani dlouhý čas a malá clona (f2) nezabránily jeho podexpozici, navíc dlouhý čas způsobil rozostření snímku. Bylo třeba zapnout blesk, ten však může způsobit červené oči a vykreslit za postavou nehezký stín

Hloubka ostrosti S větší clonou roste i hloubka ostrosti Vezměte jako fakt, že čím větší clona, tím je větší hloubka ostrosti snímku. Co to znamená? Malá hloubka ostrosti znamená, že popředí je ostré, ale předměty za ním jsou více či méně rozmazané. Čím je hloubka ostrosti menší, tím více jsou vzdálenější předměty rozmazané. Tedy pokud použijeme clonu f2, bude pouze jeden objekt ostrý, vše okolo bude mírně rozmazané. Velká hloubka ostrosti naopak znamená, že popředí i pozadí je ostré, zřetelné, celý snímek je rovnoměrně ostrý. Z toho plyne: za dobrých světelných podmínek (venku za dne) můžeme použít velkou clonu a tedy vše bude ostré, za zhoršených světelných podmínek (večer, v místnosti) je třeba použít malou clonu (a dlouhý čas) a proto hloubka ostrosti bude menší.

                                               Hloubka ostrosti Malá hloubka ostrosti Velká hloubka ostrosti

                                               Citlivost ISO Jednotka vyjadřující citlivost obrazového snímače na dopadající světlo Běžná citlivost je 100 nebo 200 ISO Vyšší citlivost požíváme za zhoršených světelných podmínek bohužel narůstá šum v obrazu

Měření expozice Měření expozice Již víme, že pro kvalitní snímek musí být správně nastavena kombinace clony a času. Dnešní digitální fotoaparáty si dokáží správné hodnoty změřit a nastavit samy, a to velmi kvalitně. Pozor si musíme dávat pouze v některých situacích. – Focení v místnosti s oknem v pozadí. Okno bude přesvětlené a fotografovaná osoba před ním skoro černá. – Focení na sněhové pokrývce. Fotoaparát dostane mnoho světla, uzavře clonu a případné objekty v popředí vyjdou opět nepřiměřeně tmavé. Dobrá rada: světlo má jít na objekt zepředu, nemělo by být za ním. Ideální je šikmé světlo, tj. ranní nebo večerní slunce (ale lepší je ranní).

Zaostření Automatické zaostření Podobně jako o expozici se většinou nemusíme starat ani o zaostření snímku. Po namáčknutí spouště přístroj sám správně zaostří a můžeme fotit. Fotoaparát porovnává kontrast částí snímku a podle určitého algoritmu provede zaostření, případně použije měření vzdálenosti infračerveným paprskem.

Motivové programy Focení s využitím motivových (kreativních) programů přináší často mnohem lepší snímky, než spoléhání se na automatický režim. K dispozici bývají minimálně tyto režimy focení: auto portrét krajina sport noc makro

Režim AUTO Fotoaparát nastaví vše sám na střední hodnoty. Univerzální režim, který využijeme, pokud se focením nechceme více zabývat. Za běžných světelných podmínek dává dobré výsledky.                                                       

Režim PORTRÉT Jeho využití je zřejmé z názvu. Jaká nastavení obsahuje? Fotoaparát nastaví hodně otevřenou clonu (např. f2.8) a krátký čas. Důsledkem je malá hloubka ostrosti a tedy mírně rozmazané pozadí. Postava na snímku je od pozadí opticky oddělena, což je dobře.                                                                                                              

Režim KRAJINA Jaká nastavení obsahuje tento režim? Fotoaparát nastaví co největší clonu (např. f11) s přihlédnutím k nejdelšímu za aktuálních světelných podmínek použitelnému času (např. 1/60). Výsledkem je vysoká hloubka ostrosti a tedy kompletně ostrý snímek, od popředí až po pozadí.                                                                                                                                                                     

Režim MAKRO Nastavení:                                                             Režim MAKRO Nastavení: Blízké objekty odrážejí málo světla, proto fotoaparát musí nastavit nízkou clonu. Důsledkem je velmi nízká hloubka ostrosti.

Celková kompozice obrazu Základem je naučit se vidět svět hledáčkem fotoaparátu, tím malým výřezem, který nám ze scény přístroj dovolí udělat. Naše oči nás totiž vlastně matou: automaticky vyberou předmět našeho zájmu a vše ostatní potlačí. Foťák ne: na snímku bude vše, co naše oči jakoby „nevidí“, tj. nejen krásný strom, ale také např. popelnice v jeho blízkosti.

Celková kompozice obrazu Tři základní zásady: 1. Snímek by měl mít ústřední motiv, který zdůrazníme jeho umístěním na snímku (viz dále). Důležitý je proto výběr stanoviště, často i malé poodstoupení může kompozici prospět.   2. Snímek by neměl obsahovat rušivé prvky (které naše oči dokáží potlačit). Je tedy potřeba učit se vidět, že naše dítě sice vypadá nádherně, ale za ním stojí dopravní značka, jejíž tyč mu bude na snímku jakoby vystupovat z hlavy. 3. Kromě portrétů je velmi důležité popředí, které posílí vyznění ústředního motivu (viz dále).

Umístění objektů, zlatý řez Pro umístění objektů platí několik základních pravidel: 1. Dominantní prvek by měl být jasně zřetelný, většinou hodně velký. Častou chybou je focení na dálku, kdy hlavní objekt (postava…) je na výsledném snímku sotva vidět. Je třeba jít blíže k objektu nebo použít ZOOM. 2. Dominantní prvek by neměl až na výjimky být uprostřed snímku, ale daleko lépe vyzní jeho umístění do 1/3 od kraje. Podobně při focení krajiny by rozhraní mezi krajinou a oblohou nemělo být uprostřed snímku. Buď zdůrazníme oblohu, nebo krajinu. (Středová kompozice je statická až nudná, někdy však má své opodstatnění.) 3. Pokud je na snímku vyjádřen pohyb, pohled nebo směřování, neměl by objekt „utíkat“ ven ze snímku, ale naopak směřovat do jeho středu.

Popředí snímku Při fotografování krajiny, architektury apod. je velmi důležité vkomponovat do záběru nějaký prvek, který dodá snímku hloubku, zlepší jeho prostorové vyznění a celý snímek oživí. Samostatná krajina většinou působí fádně a ploše. Velmi častou pomůckou jsou větvičky (nebo jiné objekty – oblouk mostu, okno, zajímavý strom apod.) v popředí, které obrázek zajímavě orámují a dodají mu plastičnost.

Pozadí snímku Většinou se soustředíme na ústřední prvek záběru. Důležité je také vidět, jaké je jeho pozadí. Opět platí pár zásad: 1. Není pozadí rušivé? Nepřevládá nad ústředním motivem? 2. Vypovídá pozadí něco bližšího o fotografovaném objektu? 3. Ladí pozadí s hlavním objektem barevně nebo je alespoň neutrální? 4. Je na pozadí obloha? Není šedá, fádní bez kresby? Pěkné obláčky výrazně vylepší hlavně snímky krajiny.                                                     

Pracujeme se světlem Již víme, že světlo by mělo dominantní objekt osvětlovat zepředu, nikdy nemá být slunce za ním. Osvětlení scény je velmi důležité, může snímek hodně zlepšit nebo také zcela zmařit. Pár zásad: 1. Světlo je lepší ráno a večer než v poledne, a to hlavně v létě. Nízko stojící slunce vytváří krásné stíny a pěkně zepředu osvětluje objekty. 2. Pozor na slunce nad hlavou, hlavně při fotografování osob. Lehce vzniknou nepěkné stíny pod nosem a bradou, navíc silné světlo přivírá oči. Je třeba raději přejít do stínu. 3. Světlo má různou tzv. teplotu v závislosti na jeho zdroji. Důsledkem je barevný nádech bílé barvy, který naše oko automaticky koriguje. I fotoaparát dnes obsahuje tzv. automatické vyvážení bílé, které by mělo odstranit nádech do červena při žárovkovém světle a do modra při osvětlení zářivkami.                                                      25