Klasicismus, osvícenství,preromantismus

Umění – klasicistní, preromantické Architektura Literatura – klasicistní, osvícenecká, preromantismus Klasicismus Osvícenství Preromantismus

Co vyjadřuje klasicismus? Jakou architekturu Vám následující stavby připomínají?

Titův oblouk, Forum Romanum, Řím, 1. století našeho letopočtu Znáte tuto stavbu? Titův oblouk, Forum Romanum, Řím, 1. století našeho letopočtu Zpět

Inspirace v triumfálních obloucích z dob antického Říma Vítězný oblouk - Paříž Inspirace v triumfálních obloucích z dob antického Říma Zpět

Do jakého období zařadíte tuto stavbu? Kostel Madeleine (sv. Magdalény) v Paříži, 18. století Zpět

Má Kapitol ještě jiný význam než název sídla amerického Kongresu? Bílý dům Kapitol Má Kapitol ještě jiný význam než název sídla amerického Kongresu? Zpět

Antonio Canova – Perseus Co inspirovalo autora? Znáte film Souboj Titánů? Připomíná Vám tato socha nějaké jiné dílo? Zpět

David – Přísaha Horatiu Zpět

David – Leonidas u Thermopyl Zpět

David - Napoleon

Ingres: Napoleon Bonaparte Zpět

Klasicismus Tento výraz je odvozený od latinského slova classis – vzorný, prvotřídní Rozvíjí se ve Francii již v 17. století Významněji ovlivňuje dějiny až v 18. století, někdy se zde používá název neoklasicismus Filosofem klasicismu byl René Descartes (Myslím, tedy jsem) – důraz na lidský rozum – tzv. racionalismus. Vyznačuje se důsledným návratem k antice a podrobným rozdělením umění na vysoké a nízké žánry, formy i náměty. Upřednostňuje urozené hrdiny, vznešené myšlenky, žánrovou čistotu (zákaz míšení žánrů a forem) a antické náměty. Za vysoký žánr je považována tragédie, óda, epos, sonet a poezie vůbec, k nízkým patří komedie, román, satira, bajka či píseň a próza. V dramatu je ideálem zákon trojí jednoty. Důraz na pravidla Zpět

Co požaduje autor v následujícím úryvku Ale my, kterým um pravidla stále pěje chceme, ať důvtipně snují se všechny děje a ať jen na jednom místě a v jednom dni jeden čin divadlo napětím naplní. Důraz na pravidla Zpět

Zpět

Co vyjadřuje osvícenství?

Jak byste charakterizovali následující postavu Jaký byl autorův přístup k vzdělání, svobodě a církvi Druhá představená naopak poslala každé jeptišce žíněnou košili i důtky a všem vzala Starý i Nový zákon. Mou chybou bylo, že jsem kajícnickou košili i důtky hodila do krbu, že jsem o tom řekla přítelkyním a některým poradila, aby to udělaly taky; třetí, že jsem si opatřila Starý a Nový zákon ; čtvrtou, že jsem nechtěla mít nic společného s náboženským sektářstvím a prohlásila jsem, že jsem křesťanka a ne jansenistka nebo molinistka; pátou chybou, že jsem přísně dodržovala klášterní řád, plnila všechno, co nařizoval, ale taky neudělala nic navíc, protože i to, co jsem musela, se mi zdálo dost kruté; na varhany jsem hrála jen ve svátek a nezpívala jsem než ve sboru, krátce nestrpěla jsem, aby se den co den zneužívalo mé ochoty a mého nadání. Pročetla jsem si několikrát stanovy řádu, až jsem je uměla zpaměti; když mi přikázaly něco, co tam nebylo jasně řečeno nebo co tam nebylo vůbec či co podle mého mínění stanovám odporovalo, neústupně jsem odmítala. Vzala jsem klášterní řád a prohlásila: „Tyto závazky jsem na sebe vzala, jiné však ne." Mé výstupy strhly i ostatní. To omezovalo moc dohližitelek, už s námi nemohly zacházet jako s otrokyněmi. Zpět

Osvícenství Osvícenci chtěli šířit osvětu, a proto se věnovali hlavně naučné tvorbě, filozofii a vědě. Ve vlastní tvorbě se nenechali svazovat přísnými pravidly klasicismu. Upřednostňovali rozum (ratio) a přísně vědecké metody poznání založené na pozorování a zkušenosti. Zpravidla odmítají církev, objevuje se tzv. deismus Filosofii tohoto období byli I. Kant, D. Diderot, Voltaire Zpět

Co vyjadřuje preromantismus?

Do jakého období byste zařadili tento obraz a proč Rembrant BAROKO Objevuje se opět šerosvit Zpět

Fracesco de Goya – „MÁJI“

Francisco de Goya Dona Francisca Sabasa Garcia

Jak byste charakterizovali následující postavu – introvert, či extravert Když tak uvážím, jak úzká je klec, která svírá všechny činorodé a poznávací síly člověka, že všechna činnost má jen jeden cíl: ukojit potřeby, které zase nemají jiného účelu než prodloužit naši ubohou existenci, a když si pak musím doznat, že všechno uklidnění v některých otázkách je jenom polosnovou rezignací, která pomalovává stěny vězení, ve kterém trčíme, pestrými postavami a jasnými prospekty: to všechno, Viléme, mi rdousí slovo v hrdle. Vracím se do sebe a nalézám tam celý svět. Ovšem že zase víc ve svých tuchách a temných touhách než ve výrazu a živoucí síle. A tu mi všechno před očima plyne, a usmívám se a sním si dál. Zpět

Jaká je myšlenka následujícího úryvku Lidé nejsou od přírody ani králi, ani velmoži, ani dvořany, ani boháči, všichni se rodí nazí a chudí, všichni podrobeni životním neštěstím, zármutkům, nehodám, potřebám, bolestem všeho druhu; konečně všichni jsou odsouzeni k smrti. To jest pravý stav člověka, z něhož není vyňat žádný smrtelník. Začnete tedy studovat v lidské přirozenosti to, co je od té přirozenosti neodlučitelné; to nejlépe působí pravou humanitu. Zpět

Preromantismus Pojem preromantismus se začal prosazovat až v roce 1924 Označuje umělecké tendence, které ohlašovaly blížící se romantismus (předpona pre- znamená před). Patří sem autoři, kteří byli dříve považováni za klasicisty nebo osvícence. V jejich tvorbě se ovšem projevuje zvýšený zájem o přírodu, city (sentimentalismus) nebo lidovou slovesnost (sběratelství, ohlasy). Jde především o francouzské spisovatele 2. poloviny 18. století jako Rousseau, Chateaubriand, Prévost a příslušníky německého hnutí Sturm und Drang. Protože je preromantismus dodatečně vytvořený pojem, žádný z uvedených autorů se k němu nemohl hlásit. Někteří odborníci ho proto nepoužívají a „preromantiky“ nadále řadí mezi klasicisty, osvícence nebo romantiky. Podobný problém nastal i v případě výtvarného umění. Zpět

Literatura Úvodní snímek –Elektronická učebnice literatury (dále jen EUL) Snímky 4-6, 9, 11, 12, 15, 16 čerpány z EUL Snímky 13, 19, 26 jsou zpracovány na základě EUL a Encyklopedie Diderot 2002 Snímky 14, 18, 24, 25 (ukázky) jsou převzaty z EUL Snímky 22, 23 – Pijoan, Dějiny umění 7, str. 254; Dějiny umění 8, str. 162, 163, 167 Snímek 23 – Božena Němcová – Encyklopedie Diderot 2002 Snímek 8, 10, 11 – Artopedia 2