Žabernatí (branchiata) Všechny druhy žabernatých řadíme pouze do jedné třídy - korýši

Korýši (crustacea) Primitivní vodní členovci Dýchají žábrami (výjimečně celým povrchem těla – buchanky) 2 páry tykadel, které vznikají přeměnou prvních dvou párů hlavových končetin Další 3 páry jsou přeměněny v kousací ústrojí – 1 pár kusadel = mandibuly, 2 páry čelistí = maxily Rozeklané končetiny na srostlé hlavohrudi a na zadečku Povrch těla kryje krunýř prostoupený vápenatými solemi

Gonochoristé s nepřímým vývojem ( larva – nauplius, u krabů – dokonalejší zoëa) Raci – přímý vývoj Tvoří podstatnou složku vodní biomasy s nesmírným významem pro život ve vodních ekosystémech

Nižší korýši Mezi nižší korýše řadíme žábronožky, lupenonožce, lasturnatky, klanonožce, kapřivce, svijonožce

A)Perloočky Hrotnatka obecná ( Daphnia pulex) Ze stran zploštělé tělo Přílbovitá hlava vybíhá na břišní straně v hrotitý výběžek Hruď s končetinami je ukrytá ve dvouchlopňové schránce Zadeček bez končetin je na břišní straně ohnutý pod hruď 1. pár tykadel = antenuly – malé, zakrnělé; funkce chemoreceptoru Rozvětvená tykadla = antény – přisedají po stranách hlavy; veslovací brvy, mohutná svalovina

Oko – nápadné, černě pigmentované Po stranách hlavy je malá pigmentová skvrna, která je zbytkem tzv. Naupliového oka larvy 5 párů lupenitých rozeklaných nožek s žaberními přívěsky na hrudi -slouží k filtraci mikroskopických planktonních organismů ( = bakterie, bičíkovci, jednobuněčné řasy, detritus) a jejich dopravě k ústnímu otvoru Pohyb nožek zajišťuje trvalý přísun potravy a prokysličené vody Na zadečku jsou 2 drápky a 2 podélné řady trnů, mezi nimiž vyúsťuje řitní otvor Hřbetní část zadečku má výrůstky, které uzavírají plodovou komůrku nacházející se mezi hřbetní stranou hrudi a skořápkou

V plodové komůrce se při partenogenetickém rozmnožování vyvíjejí zárodky a koncem léta efipia = oplozená vajíčka v obalech Partenogeneze = rozmnožování samiček bez účasti samečků, při níž vznikají z diploidních vajíček opět jen samičky Oplozená trvalá vajíčka jsou v obalech (efipiích), které je chrání před vyschnutím a vymrznutím Efipia lnou k peří vodních ptáků, dosedajících na hladinu Efipíí je na podzim obrovské množství, přečkají nepříznivé podmínky a na jaře se z nich uvolňují oplozená vajíčka, ze kterých vznikají samičky

Trávicí trubice – zelenohnědé zbarvení - začíná ústním otvorem se žvýkacím ústrojím - střevo prochází tělem přímo - v hlavové části do střeva ústí hepatopankreatická (slinivkojaterní) žláza Váčkovité srdce – ve hřbetní části hrudi za hlavou - jediný pár otvůrků = ostií Žebříčkovitá gangliová nervová soustava

B)Žábronožky = anostraca Ze stran zploštělí Velcí do 30mm Nesmírně odolná a životaschopná vajíčka Žábronožka sněžní (Chirocephalosis grubei)

C)Listonožky = notostraca Krycí plochý hřbetní štít Dravci, živící se vodními bezobratlými, drobnými pulci Vajíčka snášejí vyschnutí i vymrznutí Listonoh jarní, letní

D)Buchanky = copepoda Mořští planktonní korýši Ve vodních nádržích se vyskytují po celý rok Nemají skořápku Tělo tvořeno vejčitou hlavohrudí a úzkým článkovaným zadečkem bez končetin Dýchají celým povrchem těla Na hlavohrudi – nápadné mohutně vyvinuté antenuly se smyslovými brvami a jednoduchá naupliová očka Buchanka obecná (Cyclops strenuus) – samičky nesou po stranách zadečku 2 hroznovité váčky s vajíčky

Vznášivka obecná (Eudiaptomus vulgaris) – dlouhé antenuly Chlopek obecný (Ergasilus sieboldi) – oplozené samičky sají krev na žábrách ryb, jež oslabují a současně vytvářejí vstupní bránu druhotným plísňový onemocněním

E)Kapřivci = branchiura Ektoparaziti ryb, pulců Lupínkovitě zploštělé tělo, shora kryté hřbetním oválným štítkem Dýchají celým povrchem těla Kapřivec plochý (Argulus foliaceus)

Svijnožci jsou přisedlí mořští živočichové Např. Vilejš stvolnatý (Lepas anatifera)

Vyšší korýši Patří do tř. Rakovci Tělo kryto pevným krunýřem Tělo složené z 21 článků ( 6 čl. - hlava, 8 čl. - hruď, 7 čl. - zadeček) Končetiny i na zadečkových článcích

A)Rakovci Rak říční (astacus astacus), velký do 20 cm Olivově zelené tělo kryté kutikulárním krunýřem a rozlišeno na hlavohruď a zadeček Krunýř = karapax je na průřezu válcovitý a je zpevněn vápenatými solemi Krunýř vpředu vybíhá ve špičatý výběžek Krunýř raka omezuje v růstu, tak musí být během života několikrát svlékán Během svlékání nepřijímají potravu a bývají skryti v úkrytu do doby, než krunýř ztvrdne Svlékání je řízeno hormonem ekdysonem Rakůvky = čočkovitá vápencovitá tělíska v postranních výběžcích žaludku, z nichž rak v době svlékání doplňuje minerální soli pro inkrustaci krunýře

Hlava i hruď jsou s krunýřem srostlé nepohyblivě Hrudní články přirůstají pouze na hřbetní straně Lupínkovité žábry jsou uložené v dutině, která vzniká po stranách těla Zadeček je rovný, tvořený 7 články, které na sebe nasedají taškovitě tak, že v případě nebezpečí umožňují rychlé podsunutí zadečku pod tělo a únik do bezpečí Každý článek nese 1pár končetin = celkem 19párů Všechny končetiny jsou dvouvětvené

Ústní ústrojí → hltan → jícen → přední část žaludku ( silně chitizovaná stěna, která slouží dalšímu rozmělňování potravy) Do zadní části žaludku ústí slinivkojaterní žláza = hepatopankreas Žábry, kterými raci dýchají, jsou neustále omývány proudem okysličené vody, který vzniká vířením čelistních nožek Otevřená cévní soustava má vakovité srdce; hemolymfa je bezbarvá (obsahuje Cu) Gangliová nervová soustava žebříčkovitého typu Stopkaté oči Gonochoristé s přímým vývojem Samečkové dospívají ve 3. a samičky ve 4. roce

Samička klade až 200 vajíček, která si přilepuje k zadečkovým nožkám, kde se vyvíjí Značně vyvinuta regenerační schopnost Raci říční žijí v čistých a prokysličených tekoucích vodách; živí se rostl. Potravou, hmyzem, obojživelníky, potěrem; chráněni zákonem Rak kamenáč žije v horských potocích Rak bahenní Humři žijí při evropském pobřeží Atlantiku a Středozemního moře – mimořádně silná klepeta ( např. Humr evropský)

B)Krabi Mořští živočichové Hlavohruď se širokým a krátkým štítem a zadeček krátký a ohnutý pod hlavohruď Krab obecný (Carcinus maenas) Beruška vodní ( Asellus aquaticus) – dna stojatých, mírně tekoucích vod Pozoruhodný způsob suchozemského života (vzdušnicovité plíce) : stínka obecná, svinka obecná Stínka obecná (Porcellio scaber) – až 15mm, žijí ve sklepích, v tlejícím listí, pod kameny Svinka obecná ( Armadillidium vulgare) – sušší místa; silně vyklenuté tělo, které jí umožňuje svinout se do kuličky

Krevety a garnáti Tělo bez inkrustace a zploštělé ze stran Nevyvinutá klepeta Langusty – silně inkrustovaný krunýř Blešivec obecný (Gammarus pulex) -potrava pstruhů; bioindikátor kvality vody; lezou nebo skáčí na boku; doplňkové krmivo pro akvarijní rybky a kanáry

Vypracovala Nikola Mojžíšová; Septima 2010 Zdroj: Zoologie (Miroslav Papáček, Vlasta Matěnová, Josef Matěna, Tomáš Soldán) Biologie pro gymnázia ( Nakladatelství Olomouc)