SOPKY (VULKÁNY).

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Sopky Miloslav Klíma.
Advertisements

Registrační číslo projektu:
SOPEČNÁ ČINNOST. Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“
Sopky vulkanizmus.
Opakování Co je to litosféra? Co víš o litosférických deskách?
ZEMSKÁ KŮRA 1.
AMERIKA POVRCH.
Vypracovali: Matouš Švec Radim Švanda
Energie uvnitř planety Země
SOPEČNÁ ČINNOST Mgr. Helena Tlapáková.
… jen klikej a tiše zírej … Nyiragongo je jednou z osmi sopek nacházejících se v pohoří Virunga. Tyčí se do výšky 3470 metrů (podle jiných údajů 3465.
DRUHY ZEMĚTŘESENÍ (podle původu)
- zkoumá pohyby litosferických desek a jejich důsledky
Drdáková Káťulka & Hejná Věruška
Mapa zájmu - plány.
Základní škola Frýdek-Místek, Pionýrů 400
Sopečná činnost a sopky v ČR
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/
MAGMA A SOPEČNÁ ČINNOST
Jakékoliv další používání podléhá autorskému zákonu.
Sopečná činnost 1.divergentní desková rozhraní (středooceánské hřbety a kontinentální riftové zóny)  2. horké skvrny 3. konvergentní desková rozhraní.
Tsunami Josef Matouš.
* Magmatické horniny * Typy, rozdělení * Magma a typy magmatu.
Tsunami Radka Prokopová.
VULKANISNUS A ZEMĚTŘESENÍ
VZNIK A VÝVOJ LITOSFÉRY Vnitřní geologické děje
Schéma vzniku a průběhu
Sopky Sopky jsou nejviditelnějším projevem energetických procesů uvnitř planety Země a jsou také klíčem k poznání jejího vývoje, neboť vulkanická.
MAGMATISMUS.
ÚLOHA SOPEK PŘI FORMOVÁNÍ RELIÉFU ZEMĚ
Zemětřesení a sopečná činnost
Zemětřesení a vulkanismus
Sopečné jevy.
Sopečná činnost Jan Dušek.
Přírodní katastrofy Jitka Brabcová Miroslav Kottek.
Zemětřesení a sopečná činnost
Šablony GEOLOGIE 24. Vnitřní gelogické děje
David Hnátek A Radka Střihavková
Endogení geologické děje
Největší vulkanické katastrofy
Model rovnováhy počtu druhů na ostrově
Člověk a příroda Šárka Košťálová 8.B.
Činné sopky na světě.
LITOSFÉRA Obr. 1. LITOSFÉRA Litosféra je pevný obal Země Litosféra je pevný obal Země Tvoří j i : Tvoří j i : –z emská kůra –z emský plášť –z emské jádro.
Živelné pohromy Marie Konrádová, 5.A..
Sopečná činnost.
Sopky a sopečná činnost Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je David Mánek. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802–4785,
Litosféra a sopečná činnost Projekt: Mozaika funkční gramotnosti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.02/ ZEMĚPIS.
Sluneční soustava. Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým s, tedy sluneční soustava) je planetární systém hvězdy známé pod.
SOPEČNÁ ČINNOST Mgr. Michal Střeštík. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Anotace Název školy Gymnázium a Jazyková škola.
MARS 4.Planeta ve sluneční soustavě MARS 4.Planeta ve sluneční soustavě.
Anna Hanousková, Blanka Babincová, Lenka Brabcová 4.E
Název školy ZŠ a MŠ, Jilemnice, Komenského 103, příspěvková organizace
Příklady vulkanických hazardů spjatých s pliniovskými erupcemi (Mt
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu OPVK
VULKANISNUS SOPKY A ZEMĚTŘESENÍ Animace: SOPKY
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Sopky a sopečná činnost
Schéma vzniku a průběhu
VY_52_INOVACE_Z Šablona.
Nejčastější přírodní katastrofy
Digitální učební materiál:
METODICKÝ LIST PRO ZŠ Pro zpracování vzdělávacích materiálů (VM)v rámci projektu EU peníze školám Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt:
Fyzická geografie Zdeněk Máčka
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Vulkanické a tektonické tvary
VULKANISNUS A ZEMĚTŘESENÍ
Sopky a sopečná činnost
LITOSFÉRA sopečná činnost
Transkript prezentace:

SOPKY (VULKÁNY)

STAVBA SOPKY

podle typu sopečné činnosti: TYPY SOPEK podle typu sopečné činnosti: Explosivní (výbušné) sopky - při erupci se kráter roztrhne. Tyto sopky většinou leží pod úrovní okolního terénu. Takové sopky můžeme najít například v Německu, pochází z třetihor a dnes jsou jejich krátery většinou vyplněny vodou (maarová, kalderová jezera). kaldera

OBLAST S VULKANICKOU MINULOSTÍ

KALDEROVÉ (KRÁTEROVÉ ) JEZERO

Výlevné sopky - nejčastěji z nich vytéká řídká čedičová láva a mají široký a plochý sopečný kužel. Příklad takových sopek jsou třeba havajské sopky, které jsou spojeny v jedno obří těleso o průměru 100 km.

Smíšené sopky (stratovulkány) - se vyskytují nejčastěji a mají kuželovitý tvar. Příkladem takovéto sopky může být Vesuv v Itálii.

STRATOVULKÁN

TYPY SOPEK podle tvaru: Štítové sopky - mají širokou základnu a mírný spád, byly vytvořeny čedičovou lávou Sypané sopky - jsou tvořeny nasypanými vrstvy popela a lávy. Smíšené sopky (stratovulkány)

ŠTÍTOVÁ SOPKA

NEJVĚTŠÍ HORA SLUNEČNÍ SOUSTAVY NA POVRCHU MARSU OLYMPUS MONS Poloha: 18° s. š., 134° z. d Útvar: štítová sopka Výška: 27 km

SYPANÝ KUŽEL

OHNIVÝ KRUH DESKOVÁ ROZHRANÍ S AKTIVNÍ VULKANICKOU ČINNOSTÍ

DOPROVODNÁ SOPEČNÁ ČINNOST Exhalace sopečných plynů v těsné blízkosti činných vulkánů se označují jako fumaroly. Jejich teplota kolísá od 250 do 1000°C. Nižší teplotu mají postvulkanické exhalace H2S, CO2, SO2 a vodních par označované jako solfatary. chladné exhaláty CO2 se označují jako mofetty (SOOS).

FUMAROLY

SOLFATARY

MOFETY

GEJZÍRY

NIČIVÁ SÍLA VULKÁNŮ

PYROKLASTICKÝ MRAK

MOUNT PELÉE (1902)

VESUV – POMPEJE (79)

SOPEČNÝ POPEL

PŮDNÍ SESUVY

LAHAR

LAHAR

NEVADO DEL RUIZ (1985)

VYUŽITÍ VULKÁNŮ GEOTERMÁLNÍ ENERGIE

MINERÁLNÍ PRAMENY ZDRAVOTNICTVÍ, LÁZEŇSTVÍ

ZEMĚDĚLSTVÍ

Sopky a pozůstatky sopečné činnosti v ČR Komorní a Železná Hůrka Uhlířský vrch, Velký a Malý Roudný, Venušina sopka Doupovské hory Trosky Káčov Říp, Milešovka Karlovy Vary SOOS DÚ: Vyznačte je na mapě ČR, zjistěte jejich historii. (mapu máte k dispozici na webu BIOLOGIE v příloze MAPA, vytiskněte si ji, na druhou stranu napište zjištěné informace.)

ZAJÍMAVOSTI

Mezi největší sopečné výbuchy ve dvacátém století patří výbuchy sopek Svatá Helena (1980) a Pinatubo (1991)

10 největších sopečných výbuchů v dějinách Země Marek Zouzalík (18. 03 1. La Garita (Colorado, USA) Rok exploze: před 27,8 miliony let - Výška sopečného oblaku: 50 km Doba trvání erupce: týdny - VEI: 8 Sopka, někdy označovaná jako matka všech vulkánů, vytvořila pravděpodobně největší kráter na světě. V důsledku erupce, při které vyvrhla více než 4 800 kubických kilometrů magmatu, totiž vznikl kráter o průměru přibližně 3 600 lilometrů. Od této exploze již La Garita nevykazuje žádnou sopečnou činnost a zdá se, že již usnula na věky.  2. Yellowstone (USA) Rok exploze: před 640 tisíci let - Výška sopečného oblaku: 40 – 50 km Doba trvání erupce: týdny - VEI: 8 V průběhu posledních dvou miliónů let vybuchovala sopka Yellowstone, která dala jméno celé oblasti dnešního národního parku, s téměř železnou pravidelností každých 600 000 let. K poslední erupci došlo naposledy před 640 000 lety, ale v současné době se v Yellwstonském národním parku známky sopečné činnosti hrozivě zvyšují. Pokud by nyní vulkán skutečně explodoval, mělo by to pravděpodobně katastrofální následky nejen pro severoamerický kontinent, ale i pro celý svět. 3. Toba (Indonésie) Rok exploze: před 73 500 lety - Výška sopečného oblaku: 40 – 50 km Doba trvání erupce: týdny - VEI: 8 Tam, kde před více než 73 tisíci lety došlo k obrovskému sopečnému výbuchu je nyní turistická oblast, která přitahuje zájem mnoha návštěvníků. Jen občasné, celkem nevýrazné otřesy a obláčky kouře dávají tušit, že tento vulkán ještě zcela nevyhasl a že se kdykoliv může probudit k životu. V současné době se v prostoru původního kráteru vyskytuje několik malých aktivních sopek a podle odhadů seismologů by zde k další velké erupci mělo dojít přibližně za 300 000 let. 4. Oruanui (Nový Zéland) Rok exploze: před 26 500 lety - Výška sopečného oblaku: více než 50 km Doba trvání erupce: týdny - VEI: 8 Oblast kolem novozélandského jezera Taupo patřila vždy mezi vulkanicky nejaktivnější. Mohutné explozí Oruanui před 26 500 lety, kdy sopka vyvrhla přibližně 800 km krychlových lávy, předcházelo mnoho do jisté míry pravidelných menších výbuchů. Největší výbuch byl ale zároveň i jejím posledním. 5. Tambora (Indonésie) Rok exploze: 1815 - Výška sopečného oblaku: 44 km Doba trvání erupce: 6 dnů - VEI: 7 Masivnímu výbuchu a následnému zhroucení sopky Tambora předcházelo několik menších erupcí 10. – 11. dubna 1815. Následně vulkán vychrlil více než 150 kubických kilometrů magmatu. Katastrofa způsobila smrt 10 000 lidí, dalších 83 000 lidí zahynulo v důsledku zranění či hladu. Silný výbuch bylo možno slyšet ve vzdálenosti až 1 400 kilometrů. 

6. Taupo (Nový Zéland) Rok exploze: 180 n. l 6. Taupo (Nový Zéland) Rok exploze: 180 n.l. - Výška sopečného oblaku: 50 km Doba trvání erupce: hodiny - VEI: 6 - 7 Erupce sopky Taupo je pokládána v tichomořské oblasti za jeden z nejsilnějších sopečných výbuchů. V okruhu 50 kilometrů dosahovala vrstva sopečného popílku síly jednoho metru a ještě ve vzdálenosti 100 kilometrů od vulkánu pokrývalo zem 25 cm spadu. V kráteru sopky je nyní největší a nejkrásnější jezero Nového Zélandu.   7. Santorini (Řecko) Rok exploze: 1640 př.n.l - Výška sopečného oblaku: 35 km Doba trvání erupce: hodiny - VEI: 6 Mohutný výbuch vulkánu Santorini srovnal se zemí bohaté ekonomické a kulturní centrum Minoiské civilizace. Ještě dnes archeologové nacházejí pod vrstvou sopečného popílku poměrně velké množství zachovalých předmětů. Oblast je v současnosti jedním z nejoblíbenějších turistických míst. Naposledy se sopka „rozhněvala“ v roce 1950, od té doby Santorini spí a nezdá se, že by se měla v dohledné době probudit k životu. 8. Krakatoa (Indonésie) Rok exploze: 1883 - Výška sopečného oblaku: 36 km Doba trvání erupce: 24 hodin - VEI: 6 Erupce sopky Krakatoa patří mezi nejděsivější sopečné výbuchy nedávné minulosti. Exploze byla tak silná, že ji bylo slyšet až do vzdálenosti 3 800 kilometrů a spad sopečného popílku se objevil i v New Yorku. Výbuch vyvolal sérii přílivových vln které následně v  pobřežních městech na Jávě a Sumatře zavinily smrt více než 36 000 lidí. 9. Novarupta (USA) Rok exploze: 1912 - Výška sopečného oblaku: 40 km Doba trvání erupce: 60 hodin - VEI: 6 Již více než týden před explozí sopky Novarupta zmítalo celou oblastí velmi silné zemětřesení, které již samo o sobě nevěstilo nic dobrého. Erupce pak dokonala dílo zkázy, při němž bylo do ovzduší vyvrženo 21 kubických kilometrů sopečného materiálu a široké okolí zalila žhavá láva. Na monitorovaných místech sopky, kde vědci ještě v roce 1919 naměřili teplotu 645 stupňů je nyní teplota povrchu maximálně 90 stupňů Celsia, a zdá se tedy, že sopečná aktivita zde pomalu utichá. 10. Vesuv (Itálie) Rok exploze: 79 n.l. - Výška sopečného oblaku: 32 km Doba trvání erupce: 9 hodin - VEI: 5 Výbuch sopky, který zapříčinil mimo jiné i zkázu Pompejí, usmrtil přibližně 3 360 osob. Archeologové v zasažených městech nalezli řadu dokonale zkamenělých lidských těl, kterým zůstal v obličejích zachován výrazy hrůzy z posledních okamžiků života. V okolí této spící sopky dosahuje v současnosti hustota osídlení 20 000 až 30 000 obyvatel na kilometr čtverečný, a proto projevy jakékoliv vulkanické činnosti odborníci monitorují a pečlivě vyhodnocují.