Rok 1848

Revoluční léta 1848 / 49 → série revolučních událostí v Evropě, které se navzájem ovlivňovaly Příčiny: Snaha odstranit relikty feudalismu Snaha změnit „zakonzervované“ politické uspořádání Snaha o sociálně spravedlivější společnost Růst národního cítění

Průběh revolučních událostí v Evropě Švýcarsko: 1847 – 48 občanská válka, vítězství městských kantonů Země nositelem pokroku, utavena na konfederativním liberálním principu Ústava z roku 1848 platná dodnes

Průběh revolučních událostí v Evropě Itálie: Leden 1848 povstání na Sicílii proti vládnoucím Bourbonům Rozšíření do Neapole Sardinské království válčí s Rakouskem (velitelem rak. armády Václav Radecký) Vznik republik – Toskánsko, Řím, Benátky Do března 1849 postupně všechna ohniska revoluce poražena → Itálie nebyla sjednocena, chyběl společný postup → Výrazné osobnosti - Giuseppe Mazzini a Giuseppe Garibaldi

Průběh revolučních událostí v Evropě Francie: Vznik opozice proti Ludvíkovi Filipovi Král zakazuje soukromé bankety – následuje tzv. únorová revoluce Ludvík Filip svržen, vyhlášena republika Vytvořena prozatímní vláda – zastoupeni i socialisté, zřízeny tzv. národní dílny Červen – povstání dělníků - potlačeno (poprvé v dějinách dělnictvo proti buržoazii) Prezidentem zvolen Ludvík Napoleon 1852 státní převrat – Ludvík se prohlašuje za císaře a vládne pod jménem do Napoleon III. do roku 1870

Průběh revolučních událostí v Evropě Německo: Rozdrobené, ohlas francouzských událostí, cílem sjednocení Povstání v Bádensku, Bavorsku, Sasku Březen - povstání rolníků, dělníků, ale i berlínských měšťanů Pruský král jmenuje liberální vládu Svolán německý sněm do Frankfurtu, diskutovány dvě koncepce: A) Velkoněmecká koncepce (idea) B) Maloněmecká koncepce (idea) Sněm nabídl korunu pruskému králi – ten ji od sněmu odmítl Potlačena povstání v Sasku a Porýní, sněm rozehnán Německo zůstalo roztříštěné

Průběh revolučních událostí v Evropě Velkoněmecká koncepce: vytvoření jednotného německého státu zahrnujícího i Rakousko a české země Maloněmecká koncepce: jednocení Německa pod vedením Pruska s vyloučením Rakouska

Průběh revolučních událostí v Evropě Rakousko: Mnohonárodnostní stát - Slované 17 mil., Němci 8 mil., Maďaři 5 mil. Absolutismus, feudální režim, nespokojenost dělníků, … Březen – povstání ve Vídni, Metternich odvolán, císař přislíbil ústavu a volby Květen 1848 - ve Vídni znovu vypukly nepokoje vláda byla nucena svolat ústavodárný říšský sněm Říjen 1848 – povstání proti vyslání vojska do Uher Vydána oktrojovaná ústava – brzy odvolána

Průběh revolučních událostí v Evropě České země: 11. 3. 1848 lidové shromáždění ve Svatováclavských lázních svolané radikály Přidávají se liberálové – vytvořen Národní výbor: požadavky občanské a národnostní poslány do Vídně Vznikají národní gardy 8. 4. 1848 Kabinetní list – odpověď císaře: příslib národnostní a jazykové rovnoprávnosti a svolání zemského sněmu – odpor Němců

Průběh revolučních událostí v Evropě České země: Duben 1848 Palackého dopis do Frankfurtu – odmítnutí velkoněmecké koncepce Červen 1848 Slovanský sjezd v Praze – zástupci habsburské monarchie, Polska, Ruska (Bakunin) → nedošlo ke shodě, pouze odmítnutí velkoněmecké koncepce V Praze generál Windischgrätz - v Celetné došlo ke srážce s vojáky → vypuknutí Pražského červnového povstání tzv. „Svatodušní bouře“ (12. - 18. 6. 1848) – barikády na starém městě, centrem odporu Klementinum Září 1848 – zrušeno poddanství za výkup Říjen 1848 – povstání ve Vídni (císař uprchl do Olomouce) Říjen 1848 – nastupuje mladý radikální František Josef I. Březen 1849 – rozehnán zákonodárný sněm v Kroměříži Oktrojovaná ústava – zachovává centralizovanou moc Květen 1849 – v Praze odhaleno povstání: ustanoven výjimečný stav až do roku 1853, zatýkání, soudy (Arnold, Sabina, Frič) – začíná Bachův absolutismus

Generál Windischgrätz

Alexandr Bach

Rakouská monarchie po roce 1848 1849 vydána oktrojovaná ústava 1851 tzv. silvestrovské patenty ruší ústavu a politická práva - Bach, František Josef I. 1855 konkordát s církví – opět vliv na školství a kulturu Zaveden živnostenský řád – rušení cechů, vznik živnostenské komory – rozvoj kapitalismu (Čechy, Dolní Rakousy) 1859 Rakousko prohrává krvavou bitvu U Solferina – odvolán ministr Bach 1860 vydává panovník Říjnový diplom – slibuje ústavu Únorová Schmerlingova ústava – centralistická, vyhovující německému obyvatelstvu: Exekutiva – panovník Zákonodárnou moc - říšská rada (panská a poslanecká sněmovna)

Rakouská monarchie po roce 1848 Pád absolutismu = rozvoj kultury Národní listy (Rieger, Palacký) 1859 - 1874 Riegerův slovník naučný Spolky: Sokol (Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner), Hlahol(Bedřich Smetana), Umělecká beseda 1864 Prozatímní divadlo

František Ladislav Rieger

Rakouská monarchie po roce 1848 Česká politika v 60. letech ve znamení pasivní rezistence polarizaci české politiky: zastánci pasivní rezistence = Staročeši (Palacký, Rieger) Mladočeši (Grégr, Sladkovský) - radikálně demokratické síly 1865 vychází Palackého spis „Idea státu Rakouského“ „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm!“

Rakouská monarchie po roce 1848 Prusko – rakouská válka (1866) Spor o rakouskou državu na severu Evropy – Holštýnsko (záminka) Skutečný důvod – válka o hegemonii v německém prostoru Spojenectví Pruska a Itálie – Rakousko nuceno válčit na dvou frontách 3. července 1866 bitva u Hradce Králové (u Sadové): Rakousko poraženo → Pražský mír: Rakousko vystupuje z Německého spolku, zachovává si celistvost, vzdává se Holštýnska Prusko zakládá Severoněmecký spolek – otevřena cesta ke sjednocení pod taktovkou Pruska

Rakouská monarchie po roce 1848 1867 Maďaři využívají oslabení Rakouska k vyhlášení Rakousko – Uherského vyrovnání: vznik dualismu (dvojstátí) společný panovník, zahr. Politika, finance, armáda Uhry vlastní ústavu, vládu, sněm Hranicí řeka Litava (Předlitavsko Zalitavsko)

Rakouská monarchie po roce 1848 Česká reakce na vyrovnání: Tábory lidu (Říp), příklon k panslavismu Převezení korunovačních klenot z Vídně do Prahy Pokus o rakousko – české vyrovnání: 1870 Fundamentální články – odmítnuto německými politiky

Rakouská monarchie po roce 1848 Politická situace v Čechách Mladočeši zakládají Národní stranu Svobodomyslnou Staročeši se 1878 vracejí do politiky – aplikují tzv. Drobečkovou politiku: podporují vládu (E. Taafe), očekávají drobné ústupky 1880 Stresmayerova jazyková nařízení: při jednání s úřady lze užívat vedle němčiny i češtinu 1882 rozdělena Pražská universita na českou a německou 1890 Staročeši prosazují tzv. Punktace - české země měly být rozděleny na dva správní celky, německý a česko-německý: obrovský odpor v Čechách – konec politického vlivu Staročechů

Rakouská monarchie po roce 1848 V devadesátých letech 19. století vzniklo několik stran: Již v roce 1878 vznikla sociálně demokratická strana agrární strana (Alfons Šťastný, Ant. Švehla) křesťansko - sociální strana (J. Šrámek; založení národně-socialistická strana (učitel Václav Klofáč) realistická strana (T. G. Masaryk) hnutí „Omladina“ (1894 konstruovaný proces s tímto hnutím, 67 lidí odsouzeno do vězení)

Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937)