Fiskální politika 12

O čem to bude? Minule Měnová politika Monetární expanze a restrikce Funkce centrální banky Dnes Fiskální politika Státní rozpočet Státní dluh

Fiskální politika Fiskální politiku provádí vláda, a to prostřednictvím příjmové a výdajové stránky veřejných rozpočtů (hlavní složkou je státní rozpočet). Cílem fiskální politiky je zajistit makroekonomickou stabilitu, tj. stabilní ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost, stabilní cenovou hladinu, vnější rovnováhu (tzv. magický čtyřúhelník).

Funkce rozpočtu Alokační (Soustřeďuje finanční prostředky k zabezpečení produkce veřejných statků jako je obrana, bezpečnost apod. a k řešení externalit.) Redistribuční, tj. přerozdělovací (Je nástrojem regulace nerovností v důchodech.) Stabilizační, tj. fiskální (Je využívána k usměrňování makroekonomického vývoje prostřednictvím příjmové i výdajové stránky státního rozpočtu.)

Veřejné finance Státní rozpočet (SR) Finance státních podniků (např. pošt, železnic, ČEZ apod.) Centrální finanční fondy (např. fond dopravy, bydlení, zdravotního pojištění aj.) Rozpočty obcí, měst a krajů Státní pokladna (shromažďuje příjmy a provádí výdaje SR)

Státní rozpočet „Státní rozpočet je celostátní bilance (rozvaha) předpokládaných příjmů a výdajů státu za jeden rok“

Příjmy státního rozpočtu Daně (přímé a nepřímé) Cla Sociální pojištění (důchodové, nemocenské, příspěvky na politiku zaměstnanosti atd.) Příjmy z dříve poskytnutých úvěrů, příjmy z pronájmu majetku apod. Příjmy z prodeje státního majetku (privatizace) Přijaté úvěry a emise státních obligací

Výdaje státního rozpočtu Sociální (sociální transfery vlády domácnostem) Vládní nákupy (běžné a investiční výdaje ve školství, zdravotnictví, ve veřejné správě, pro armádu, policii, soudy apod.) Transferové platby podnikům (subvence dopravy, zemědělství, bankovnictví, těžebního průmyslu, k podpoře exportu apod.) Splátky úvěrů a vyplácený úrok z veřejného dluhu

Výdaje státního rozpočtu (dle účelu) Sociální zabezpečení do ekonomiky (např. dotace podnikům aj.) na kulturu na školství na obranu a bezpečnost na zdravotnictví na státní správu a řízení na splácení státního dluhu

Daňová soustava ČR 1/2 I. Přímé daně: A. Daně z důchodu (příjmu) Fyzických osob Právnických osob B. Daně z majetku Daň z nemovitostí včetně půdy Daň z dědictví Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň silniční Daň k ochraně životního prostředí

Daňová soustava ČR 2/2 II. Nepřímé daně Daň spotřební z uhlovodíkových paliv a maziv z lihu a destilátů z piva a vína z tabáku a tabákových výrobků Daň z přidané hodnoty Cla (dovozní, vývozní, tranzitní)

Celkové daňové zatížení Souhrnným ukazatelem daňového zatížení v určité zemi je tzv. složená daňová kvóta, která vyjadřuje podíl celkových daňových výnosů (včetně příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) na HDP.

Deficit státního rozpočtu, státní dluh a veřejný dluh 1/2 Přebytek SR (aktivní saldo) vzniká při převaze příjmů státního rozpočtu nad výdaji. Deficit (schodek, pasivní saldo) SR je způsoben vyššími výdaji, než jsou příjmy. Státní dluh je součtem všech deficitů SR v minulosti. Veřejný dluh zahrnuje státní dluh a deficity rozpočtů orgánů místní správy. SR = státní rozpočet

Deficit státního rozpočtu, státní dluh a veřejný dluh 2/2 Deficit SR není možné obecně považovat za nežádoucí a vyrovnaný SR či jeho přebytek za pozitivní . Deficit SR a veřejný dluh, který vznikl v důsledku vyšších výdajů státu např. na urychlení výstavby infrastruktury (dálnic, bytů aj.), modernizaci a restrukturalizaci výroby, podporu exportu, vědy, vzdělání apod. vede k multiplikovanému růstu celé ekonomiky. SR = státní rozpočet

Nežádoucí důsledky veřejného dluhu Úspory odčerpávané vládou k financování vládních výdajů nemůže využít soukromý sektor k financování nákupu kapitálových statků (soukromý kapitál je nahrazován veřejným dluhem). Omezuje to ekonomický růst (podobně jako efekt vytěsňování). Musíme však vzít v úvahu, že řada výdajů vlády nebo transferů podnikům má investiční povahu.

Nástroje (formy) fiskální politiky Automatické (vestavěné) stabilizátory fungují samočinně (např. progresivní daňový systém vede v recesi s poklesem důchodu k poklesu míry zdanění, a tedy k poklesu C, ale současně se mění hodnota výdajového multiplikátoru, a tím i účinnost autonomních výdajů). Dále sem patří pojištění a podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky apod. Diskreční politika (fiskální politika s volným rozhodováním) je spojena s rozhodnutím vlády či parlamentu o použití určitého nástroje (např. vládní výdaje na investice do dálnic, změna daňových sazeb aj.).

Expanzivní fiskální politika V krátkém období vede expanzivní fiskální politika (např. snížení daní, růst výdajů) k posunu AD vpravo nahoru, k růstu reálného produktu Y, k poklesu nezaměstnanosti a k růstu cenové hladiny.

Expanzivní fiskální politika SRAS E2 E1 AD2 AD1 Y1 Y2 Y* Y

Dlouhodobý efekt fiskální expanze V případě dlouhodobé expanzivní fiskální politiky dochází k neustálému navracení zaměstnanosti na úroveň tzv. plné zaměstnanosti a produktu na úroveň Y*. Výsledkem je pouze růst cenové hladiny. S růstem cenové hladiny pracovníci požadují vyšší mzdy, rostou výrobní náklady (křivka SAS se posouvá vlevo nahoru, Y se vrací na Y*). Současně vzniká popř. narůstá rozpočtový deficitu.

Dlouhodobý efekt fiskální expanze LRAS E1 AD1 Y* Y P P2 E2 AD2

Restriktivní fiskální politika V krátkém období vede restriktivní fiskální politika (posun AD vlevo dolu) k poklesu reálného produktu Y, k růstu nezaměstnanosti a k poklesu cenové hladiny. Z hlediska dlouhého období dochází pouze k poklesu celkové cenové hladiny. (S růstem nezaměstnanosti klesají nominální mzdy, klesají náklady firem, křivka SAS se posouvá vpravo dolů, Y se vrací na Y*.)

Skutečný, strukturální a cyklický rozpočet (saldo) Skutečný rozpočet jsou skutečné naměřené příjmy, výdaje a saldo. Strukturální rozpočet jsou příjmy, výdaje a saldo za předpokladu tzv. plné zaměstnanosti (vyjadřuje opatření aktivní, diskreční fiskální politiky). Cyklický rozpočet = Skutečný rozpočet - strukturální rozpočet (vliv cyklického vývoje a působení automatických stabilizátorů na rozpočet) Skutečné saldo = Strukturální + Cyklické

Lafferova křivka Růst sazby t vede ke zpomalení růstu Y, a tím i ke zpomalení růstu daňového výnosu. Po překročení určité hranice (tzv. zakázaná zóna) vysoké zdanění odrazuje od ekonomické aktivity (investic, úspor a práce), vede k poklesu Y, a tím i k poklesu objemu vybraných daní. Pokles daňové sazby krátkodobě vede k poklesu sumy vybraných daní, ale dlouhodobě stimulací růstu Y vede k růstu daňového výnosu. Závislost mezi snižováním daňového zatížení a růstem daňových výnosů se v praxi nepotvrdila.

Lafferova křivka- závislost daňového výnosu na míře zdanění Daňový výnos míra zdanění (T) X 0 % 100 %

Problémy uplatňování fiskální politiky – vytěsňovací efekt Efekt vytěsňování spočívá v tom, že důsledky expanzivní fiskální politiky v podobě růstu nominálního produktu se projeví též na peněžním trhu v podobě růstu poptávky po penězích, a tedy i v růstu úrokové sazby. V důsledku růstu klesají i plánované výdaje (především I, ale i C, G financované úvěrem popř. čistý export při prosazení změny i do pohyblivých měnových kurzů). I = investice, G = výdaje státu, C = výdaje domácností

Úplný vytěsňovací efekt Předpokládáme peněžní trh s nulovou nebo nízkou citlivostí poptávky po penězích na úrokovou míru (křivka MD je vertikální nebo silně strmá). Růst cenové hladiny vede k růstu poptávky po penězích, a to má za následek silné zvýšení úrokové míry a pokles výdajů na úrokovou míru citlivých (poklesne podíl I a vzroste podíl G). Daný model předpokládá takový růst i, při kterém probíhá úplné nahrazení investic vládními nákupy (tzv. úplný vytěsňovací efekt). Růst G vede k růstu W a P, ale ve stejném rozsahu se W a P snižuje vlivem poklesu I. P se nezmění a AD zůstane ve své původní poloze. MD = poptávka

Problémy uplatňování fiskální politiky – časové zpoždění Časová zpoždění způsobují nejistotu v účincích fiskální politiky (např. při financování investiční výstavby z rozpočtu, při daňových reformách apod.). Fiskální expanze tak může začít působit až v době, kdy je recese již překonána a to povede k inflaci.

Fiskální politika v systému fixního měnového kurzu Růst G vede k růstu AD a produktu Y. Roste úroková míra i a příliv kapitálu. Růst poptávky po korunách tlačí na zhodnocování domácí měny . Centrální banka intervenuje. Nakupuje devizy a zvyšuje nabídku CZK. Roste peněžní zásoba, investice I a produkt Y. V systému fixního měnového kurzu je fiskální politika v malé otevřené ekonomice účinná.

Fiskální politika v systému flexibilního měnového kurzu Růst G vede k růstu AD a produktu Y. Roste úroková míra i a příliv kapitálu. Růst poptávky po korunách vede ke zhodnocování domácí měny. Centrální banka neintervenuje. Klesá export a roste import. Produkt klesá na výchozí úroveň. V systému flexibilního měnového kurzu je fiskální politika v malé otevřené ekonomice zcela neúčinná. G = výdaje vlády

Koordinace měnové a fiskální politiky (policy mix) Vychází z následujících kritérií: Makroekonomická regulace je zaměřena na ovlivňování AD, a to její stimulací, kdy je cílem růst zaměstnanosti a produktu nebo jeho omezování (v případě stlačování inflace). Např. účinnost fiskální expanzivní politiky může být zesílena expanzivní měnovou politikou. AD = agregátní poptávka

Koordinace měnové a fiskální politiky (policy mix) Makroekonomická regulace je zaměřena na strukturu produktu. (Např. při expanzivní politice měnová politika stimuluje výdaje citlivé na úrokovou sazbu, zejména I. Naopak fiskální politika se zaměřuje na růst úrokové sazby, a tím omezení výdajů.) Expanzivní měnová politika spolu s restriktivní fiskální politikou umožní pokles úrokové sazby, a tím i růst soukromých investičních výdajů.

Shrnutí 1/3 Cílem fiskální politiky je dosažení makroekonomické stability v podobě nízké míry nezaměstnanosti, stabilního růstu reálného produktu a stabilní cenové hladiny Deficit rozpočtu vzniká pokud výdaje převýší příjmy. Přebytek je naopak Deficity státního rozpočtu vedou k růstu stát. dluhu. Úroky z vládních dluhopisů vydaných na krytí stát. dluhu zpětně negativně působí na saldo stát. rozpočtu. Veřejné rozpočty v sobě vedle stát. rozpočtu zahrnují zejména rozpočty měst a obcí, rozpočty krajů, mimorozpočtových fondů a rozpočty zdravotních pojišťoven. 32

Shrnutí 2/3 Vestavěné stabilizátory automaticky zmírňují cyklické výkyvy ekonomiky. Vestavěnými stabilizátory jsou zejména podpory v nezaměstnanosti a progresivní míra zdanění. Progresivní míra zdanění znamená, že přírůstky příjmu jednotlivce jsou zdaňovány vyšší sazbou. Diskreční politika je politikou volného rozhodování vlády ohledně vládních výdajů a příjmů. Fiskální expanze povede v krátkém období k růstu reálného produktu, cenové hladiny a k poklesu nezaměstnanosti. Fiskální restrikce povede v krátkém období k poklesu reálného produktu, cenové hladiny a k růstu nezaměstnanosti. 33

Shrnutí 3/3 Skutečné saldo rozpočtu je dáno součtem strukturálního a cyklického salda rozpočtu. Strukturální saldo rozpočtu je dosaženo, pokud ekonomika pracuje na potenciálním produktu. Výše ovlivněna diskreční politikou. Cyklické saldo vzniká z důvodu cyklického kolísání ekonomiky. Jeho výše je ovlivněna působením vestavěných stabilizátorů. Lafferova křivka udává závislost daňového výnosu na míře zdanění. Daňový výnos roste pouze do určité výše míry zdanění. Vytěsňovací efekt znamená, že vládní výdaje prostřednictvím zvýšení úrokové míry vytlačují soukromé investice. 34