Název šablony: Inovace v přírodopisu 52/P19/ , Vrtišková Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Název výukového materiálu: Vnější geologické děje Autor: Mgr. Eva Vrtišková Předmět: Přírodopis Třída: IX. Tematický okruh: Pedosféra Téma: Půdy Druh výukového materiálu: prezentace Použití ICT: interaktivní tabule, prezentace v.ppt, interaktivita Didaktické, metodické poznámky (popis použití výukového materiálu ve výuce): Výklad seznamující žáky se vznikem půd, půdními typy a horizonty, upozorňuje na ochranu půd a nutnost o půdu pečovat. Použité zdroje: - Přírodopis, učebnice pro devátý ročník ZŠ a víceletá gymnázia FRAUS 2007, Plzeň. - Poznámky k učebnicím přírodopisu. Dostupné online z: Vlastní poznámky

Půdní obal Země

 Povrch pevnin pokrývá zvětralinový plášť, z něhož se postupně vytváří půda  Vznik půdy – složitý děj, na němž se podílejí půdotvorní činitelé = zvětráváním minerálů a hornin tvořících litosféru  Věda, která se zabývá zkoumáním vzniku, vývoje, vlastností, rozšíření půd a jejich ochranou se nazývá půdoznalství – pedologie

 1. Matečná hornina (substrát)  Svým nerostným složením určuje chemické složení půdy a tím živin v půdě (P, K, Ca, Mg)  Pískovce špatně zvětrávají (obs. jenom křemen), vytvářejí velmi tenké půdy  Sopečné horniny vytvářejí velké množství jílovitých minerálů a látky potřebné pro vegetaci  Půdy bohaté živinami vznikají na spraších a vápnitých jílech

 Kyselou reakci mají půdy vzniklé ze žuly a pískovce při dostatečné vlhkosti  Zásaditou reakci mají půdy vzniklé z vápenců, vápnitých jílů, spraší  Matečná hornina ovlivňuje i zrnitost půdy  Jílovité horniny – jílovité půdy  Pískovce, žuly, ruly, … – hlinité a písčité půdy  Štěrk, slepenec – kamenité půdy

 2. Utváření terénu (reliéf)  Plynulý vývoj půdy může probíhat jen v rovinách  Na svazích dochází k odnášení svrchních částí půdy – mělké půdy, zadržují málo vody  Na úpatí bývá půdy překryta svahovými usazeninami terasovitá úprava polí zabrání erozi a denudaci půdy  V údolí řek- mocné úrodné půdy

 3. Klima  Teplé oblasti: vysoká intenzita zvětrávání  Vznikají mocné, rudé půdy, mají málo humusu – vlhké podnebí (deště) způsobuje vyluhování látek potřebných pro růst  Tropické půdy se tak rychle vyčerpají  V oblastech kde: výpar > srážky – obohacení půdy při povrchu  Nejúrodnější jsou půdy středního klimatického pásu  V ČR kvalitní půdy

 4. Život  Rostliny, živočichové a zejména mikroorganismy přispívají svojí činností ke vzniku půd  Mikroorganismy vstupují do řady reakcí:  Vážou vzdušný dusík, uvolňují oxid uhličitý,zpracovávají fosforečnany  Vytvářejí slizovité látky – tmelí částečky půdy a tím brání erozi  Odumřelá těla obohacují půdu ústrojnými látkami – humus

 5. Podzemní voda  Pokud je hladina podzemní vody blízko pod povrchem – půda nasycená vodou  Nedostatek vzduchu- vytvářejí se sloučeniny zhoršující vlastnosti půdy  6. Člověk  Svou činností mění vlastnosti půdy : hnojení, meliorace, obdělávané půdy bez porostu – odplavení, zástavba zemědělské půdy, těžba surovin………..  7. Čas  Mladé půdy jsou tenké  Staré jsou hluboké s výraznými horizonty

 Půdy se liší svými vlastnostmi  Podle zrnitosti rozlišujeme půdní druhy  Půdy :  písčité  hlinité  jílovité  Mezi základními druhy jsou přechody: písčitohlinité, jílovitohlinité  Podle obsahu humusu …. půdní typy

 Další vlastnosti :  Struktura – schopnost shlukovat se v hrudky  Pórovitost – důležitá pro přístup vody a vzduchu  Sorbce půdy – schopnost poutat různé sloučeniny  pH půdy (neutrální, kyselé, zásadité)  Úrodnost půdy – přirozená x kulturní

Velikost částicDruh půdyvlastnosti 0,1-2mmPísčitá Lehká půda Obsahuje velké množství vody a vzduchu, snadno vysychá, živiny vyplavovány vodou 0,01-0,1mmHlinitá Středně těžká Dobře propustná pro vodu i vzduch, nejlépe obdělávatelná, nejúrodnější, nejvhodnější pro zemědělství Částice <0,01mmjíJílovitá Těžká půda Špatně propustné pro vodu i vzduch, neúrodná, při dešti mazlavá, těžko obdělávatelná

 Půdotvorné děje působí směrem od povrchu do hloubky nestejně rychle a nestejně účinně  V pokryvu sypké zvětraliny vznikají odlišné polohy = půdní horizonty  Společně vytvářejí půdní profil  např. černozem, podzolová půda, vápenatá půda …

 Nejsvrchnější polohu má horizont humusový  Dokonale zvětralé součástky, bohatý humusem  Pod humusovým je horizont vyluhovaný z něhož prostupující voda splavuje nerostné látky do horizontu obohacovaného

 Podle barvy a složení  Podle obsahu humusu –půdní typy  1. Černozemě  Velmi úrodné půdy  Hlavně v nížinách  Černá barva způsobena humusem  ( = směs organických látek vzniklých rozkladem odumřelých těl organismů)  Na spraších

 2. Hnědozem  V sousedství černozemí ve větších nadmořských výškách s vlhkým podnebím  Také částečně na spraších  Méně vyvinutý humusový horizont  Mírně kyselá půda  Úrodné půdy

 3. Hnědé půdy  Nejrozšířenější půdní typ v ČR  Středně těžké půdy  V různých nadmořských výškách s mírně teplým a vlhkým podnebím  Mají nízký obsah živin a kyselou reakci – musí se hnojit  Zemědělství

 4. Podzoly  Méně úrodné, kyselé půdy, ve vyšších polohách na chudších matečných horninách  Horské polohy nad 800 m pod smrkovými lesy

 Vápenaté půdy (např. Rendziny)  Na vápenatých horninách, na vápencích  Zásaditá reakce  Nivní půdy  Na štěrkovitých, písčitých a jílovitých naplaveninách v říčních údolích vysoká hladina podzemní vody – zamokřené půdy  Zúrodnění – snížením hladiny vody

 Půdu ohrožují  Plošná eroze  Hloubková eroze  Znečištění a kyselé deště  Používání těžké mechanizace výstavba  Nadměrné používání hnojiv a chemizace v zemědělství

 1. Činitelé podílející se na vzniku půd se nazývají ……………………………………  Půdy vznikají …………………………….  Humus vzniká:  a) rozkladem minerálů  b) rozkladem hornin  c) rozkladem odumřelých těl rostlin  Pro výživu rostlin má největší význam horizont …………..  Půda je tvořena  a) ústrojnými látkami  b) neústrojnými látkami  c) ústrojnými i neústrojnými látkami

 Půdní druh  Půdní typ  Množství humusu  Zrnitost půdy  Černozem  Písčitá půda  Hlinitá půda  Hnědá půda  Hlinitopísčitá půda  Hnědozem  Nivní půda  Podzol

 ozky.jpg ozky.jpg  geografie/pedosfera/Podzol.jpg geografie/pedosfera/Podzol.jpg  gif gif  gif gif  pg pg  jpg jpg  d0de7d1d80/p%C5%AFdn%C3%AD%20typy%20-%20hlinecko.jpg d0de7d1d80/p%C5%AFdn%C3%AD%20typy%20-%20hlinecko.jpg  0zaklady%20matur_html_m61f128d8.jpg 0zaklady%20matur_html_m61f128d8.jpg 