Název: Vladislav II. Jagellonský Autor: Mgr. Eva Vondrková číslo: VY_32_INOVACE_19_20 Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768 Název: Vladislav II. Jagellonský Autor: Mgr. Eva Vondrková Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Předmět: Dějepis Ročník: 7. ročník
Metodický list - anotace: Didaktický učební materiál Vladislav II. Jagellonský slouží k vizuální podpoře výkladové části hodiny. Prezentaci uzavírají kontrolní otázky, jež vycházejí pouze z informací uvedených v prezentaci, proto neuvádím řešení správných odpovědí.
Vladislav Jagellonský Po smrti Jiřího z Poděbrad se českým králem stal Vladislav II. Jagellonský. Pocházel z polského katolického rodu Jagellonců, jeho otec byl Kazimír IV. Vládl od roku 1471 do roku 1516. Byl to slabý, nerozhodný král, vysloužil si přezdívku „Král Dobře,“ „Král Bene.“
Vladislavovy manželky Vladislav Jagellonský byl 3x ženatý. První sňatek uzavřel s Barborou Braniborskou z rodu Hohenzollernů. Druhou ženou se stala vdova Matyáše Korvína Beatrice Aragonská. Tento sňatek byl ovšem neplatný, protože Vladislav nebyl ještě rozvedený. Obě manželství zůstala bezdětná. Beatrice Aragonská a Matyáš Korvín
Třetí manželka se jmenovala Anna z Foix, s níž měl Vladislav 2 děti: Annu a Ludvíka. Krátce po porodu Ludvíka ovšem Anna zemřela. Vladislav uzavřel dynastickou smlouvu s císařem Maxmiliánem I. Habsburským. Jeho dcera Anna Jagellonská se provdá za císařova vnuka Ferdinanda Habsburského, Ludvík Jagellonský se ožení s císařovou vnučkou Marií Habsburskou. Anna z Foix
Dvojvládí Většina českých katolíků uznávala nadále Matyáše Korvína, zvoleného českým králem ještě za života Jiřího z Poděbrad. Vleklé boje byly ukončeny po jednáních v Brně a Olomouci – tzv. olomoucké dohody. Oba si ponechali titul krále, vláda byla rozdělena – Matyáš Korvín vládne na Moravě, Lužici a Slezsku, Vladislav II. Jagellonský panuje v Čechách.
Matyáš Korvín Hunyadi
VYSVĚTLI POJEM DEFENESTRACE. KDY DOŠLO K PRVNÍ PRAŽSKÉ DEFENESTRACI? 2. pražská defenestrace Vladislav Jagellonský byl katolík, ale české kališníky toleroval. V roce 1483 došlo ke krvavému střetnutí mezi katolíky a kališníky, katoličtí radní byli vyhozeni z okna, proto mluvíme o 2. pražské defenestraci. Náboženský mír byl uzavřen na sněmu v Kutné Hoře r. 1485 a kompaktáta byla prohlášena za základní zemský zákon. VYSVĚTLI POJEM DEFENESTRACE. KDY DOŠLO K PRVNÍ PRAŽSKÉ DEFENESTRACI?
Po smrti Matyáše Korvína (trpěl dnou, zemřel po mozkové mrtvici, neměl potomky) v roce 1490 vládl Vladislav na celém území Koruny české. Také se stal uherským králem, proto přesídlil do Budína, Prahu navštěvoval jen málokdy. Obě království byla spojena v soustátí (unii) pod vládou jednoho panovníka (až do roku 1918).
Vladislavské zřízení zemské Šlechta bohatla a sílila na úkor krále. Proto se šlechtě podařilo prosadit nový zákoník, který vydal r. 1500 Vladislav. Říká se mu Vladislavské zřízení zemské. Zákoník zbavil města práva hlasovat na sněmu spory mezi městy a šlechtou. Autorem této ústavy byl královský prokurátor Albrecht Rendl z Oušavy. Spory mezi šlechtou a městy byly vyřešeny až r. 1517 v tzv. Svatováclavské smlouvě – města mohla zasedat v zemském sněmu, šlechtě byly poskytnuty výsady v podnikání.
Utváření stavovské monarchie Český panovník byl ve svém rozhodování omezován názory stavovské reprezentace, tzn. zástupci pánů, rytířů a královských měst. stavovský stát PAMATUJ!!!!! Stavovská monarchie = panovník se dělí o moc ve státě se zástupci stavů – pánů, rytířů a měšťanů.
Vladislavova majestátní pečeť
ZOPAKUJ SI, CO VÍŠ O GOTICE!!! Jagellonská neboli pozdní gotika Vladislav Jagellonský začal s přestavbou Pražského hradu. Pozval do Prahy významného architekta Benedikta Rejta (psáno také Ried). ZOPAKUJ SI, CO VÍŠ O GOTICE!!!
Jeho dílem je např. Vladislavský sál Pražského hradu, chrám sv Jeho dílem je např. Vladislavský sál Pražského hradu, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, hrad Pernštejn, chrám v Lounech atd.
Chrám sv. Barbory Pernštejn
Kroužená klenba hlavní lodi chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře – Benedikt Rejt Významné stavby z Vladislavovy doby poznáme podle vyznačené iniciály králova jména W (polsky Wladislaw)
Ludvík Jagellonský Vladislav Jagellonský umírá r. 1516 na Budínském hradě. V době Vladislavovy smrti bylo Ludvíkovi 10 let, proto se mu přezdívalo „Ludvík Dítě.“
Kontrolní otázky Kdo vládl v českém království před Vladislavem Jagellonským? Jakou přezdívku si vysloužil Vladislav Jagellonský a proč? Vysvětli pojem Vladislavské zřízení zemské. Objasni pojem stavovská monarchie. Jakého vyznání byl Vladislav Jagellonský? Který umělecký sloh se u nás rozvíjel v jagellonské době? Co o něm víš? Jak souvisí tzv. olomoucké dohody s Matyášem Korvínem?
Zdroje - citace: ČORNEJ, Petr, Ivana ČORNEJOVÁ a František PARKAN. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2001, 160 s. ISBN 80-723-5152-4. HROCH, Miroslav. Dějepis: Středověk : Učebnice pro zákl. školy. 2., přeprac. vyd. Ilustrace Karel Zpěvák, Michal Skalník. Praha: SPN, 1991, 97 s. Učebnice pro základní školy. ISBN 80-042-5952-9. VYKOUPIL, Libor, Robert ANTONÍN a Marie FEJFUŠOVÁ. Dějepis: vzdělávací oblast Člověk a společnost. 1. vyd. Brno: Nová škola, 2008, 136 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-089-7. Strana 1, 2, 3: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Jagellonci [online]. c2013 [citováno 19. 05. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jagellonci&oldid=10312988> Strana 3, 9, 12: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Vladislav Jagellonský [online]. c2013 [citováno 19. 05. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladislav_Jagellonsk%C3%BD&oldid=10323830 Strana 4: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Beatrix Neapolská [online]. c2013 [citováno 19. 05. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Beatrix_Neapolsk%C3%A1&oldid=9914628> Strana 5: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Anna de Foix a Candale [online]. c2013 [citováno 19. 05. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anna_de_Foix_a_Candale&oldid=9852225> Strana 6, 7: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Matyáš Korvín [online]. c2013 [citováno 19. 05. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maty%C3%A1%C5%A1_Korv%C3%ADn&oldid=10220830 Strana 13, 14: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Benedikt Rejt [online]. c2013 [citováno 19. 05. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Benedikt_Rejt&oldid=10210600> Strana 15, 16: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Pernštejn (hrad) [online]. c2013 [citováno 19. 05. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pern%C5%A1tejn_(hrad)&oldid=10312616> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Chrám svaté Barbory [online]. c2013 [citováno 19. 05. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chr%C3%A1m_svat%C3%A9_Barbory&oldid=9916661> Strana 17: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Ludvík Jagellonský [online]. c2013 [citováno 19. 05. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ludv%C3%ADk_Jagellonsk%C3%BD&oldid=10289221>