Jak se neztratit na moři? Zůstat doma Ladislav Sieger 2004

Navigace řeší úlohu určení naší polohy v prostoru (nejen na zemi) Jaké máme možnosti určit naši polohu vůči pozemským objektům na konci ulice zahneš doprava a je to přesně proti masně to je relativně snadné - orientační body vůči nám nemění svoji polohu v čase. Mnohdy ale nepoužitelné (na moři, v poušti, v jednotvárné krajině) určit naši polohu vůči nebeským objektům to je složitější, protože orientační body mění neustále svoji polohu v čase

Historické způsoby navigace hledání cesty podle pozemských orientačních bodů Vikingové - navigace podle Slunce, které nezapadá Columbus - drží směr pomocí kompasu a měří rychlost lodi XVIII. století - moderní éra vynález lodního chronometru používání sextantu pochopení nebeské mechaniky

Základní úloha současné navigace Určit zeměpisnou šířku (potřebuji změřit přesně úhel) zeměpisnou délku (potřebuji mít přesný čas)

Určení zeměpisné šířky pomocí Polárky Nutnost, přesné měření úhlu

Je to snadné

Umění navigace bylo životní nutností u ostrovních národů Micronesie čítá více jak 15 000 ostrovů

Pro jiné znamenala navigace možnost rozvoje obchodu Kamal začali používat arabští obchodníci pro orientaci velbloudích karavan v poušti

Jeho zdokonalením vznikla Jakubova hůl Kamal měl různé podoby. Jeho zdokonalením vznikla Jakubova hůl Vasco da Gama (1469-1524) pomocí Kamalu se dostal až do Indie

Jakubova hůl představovala už poměrně přesný nástroj na měření úhlu Umožňovala měřit úhly pouze na noční obloze, protože nebylo možné se dívat přímo do sluníčka

Odtud byl už jen krok k přesnému měření úhlů pomocí úhloměrné stupnice Od 16 do 18 století byl Astrolab nejpoužívanější navigační pomůckou (Astro - lab = chytač - hvězd) Autorství se připisuje Hipparchovi (150 let před Kristem). Evropa jej začala používat zhruba ve 13. století.

Použitím zrcadla a filtrů bylo možno přímo pozorovat Slunce. Zásadní zvrat - možnost navigovat i ve dne

Jak to vlastně pracuje

Přesnost navigace nebyla závratná Přesnost navigace nebyla závratná. Tomu odpovídala i přesnost námořních map. Z dnešního hlediska to bylo srovnatelné s přesnějšími náčrtky.

Kompas pomáhal udržovat směr (v Evropě od roku 1200 ?) Měření úhlu k Polárce, zeměpisnou šířku

Dnes hledáme adrenalinové sporty, kdysi to byla realita života Problém určení pozice na moři a tvorba přesných map světa byl zásadní. Dokud řešení tohoto problému nebylo nalezeno, musely vlády vynakládat značné finanční prostředky, které pokrývaly ztráty lodí. Proto některé začaly vypisovat ceny, nabízet odměny a penze těm matematikům a astronomům, kteří problém námořní navigace úspěšně vyřeší.

Rozvoj ekonomiky a souboj evropských velmocí byl svázán s ovládnutím oceánů a možností obchodu. Proto námořní navigaci byla věnována prvořadá pozornost V letech 1690 až 1707 se řada anglických lodí ztratila kvůli špatné navigaci. K nejvážnější tragédii došlo v roce 1707, kdy zahynulo 2000 lidí, když se potopily čtyři lodi u ostrovů Scilly během svého návratu do Anglie. Byl proto vyvíjen stále větší tlak na vyřešení problému měření zeměpisné délky. Neúspěchy v jeho řešení stály Anglii stále více peněz.

Určení zeměpisné délky dlouho naráželo na neexistenci přesných hodin. John Harrison (1693-1776) autor prvního chronometru. Za 5 měsíců se zpozdil o 15 sekund. Použil jej James Cook na svých cestách. Určení zeměpisné délky bylo možno provést pomocí kulminace slunce v pravé poledne.

Navigace a současnost Moderní námořní sextant GPS družicová navigace specielní „sextant“ používaný na kosmických lodích pro orientaci ve vesmíru