Příčiny a důsledky rizikového zdravotního chování (obezita, kouření, alkohol); role státu Přednáška v panelu: Veřejné zdraví – legitimní politika nebo nová ideologie? (VŠE v Praze, 1. 11. 2011) Petr Houdek ©, Národohospodářská fakulta VŠE, Přírodovědecká fakulta UK

Proč mají dnes osobní rozhodnutí “větší dopad”? Ralph Keeney: Personal Decisions Are the Leading Cause of Death (2008)

Proč mají dnes osobní rozhodnutí “větší dopad”? Ralph Keeney: Personal Decisions Are the Leading Cause of Death (2008)

Umírání (+ ČR) Vůči počátku století, kdy byla úmrtnost dána především externími (infekčními) vlivy, v současnosti asi polovina předčasných úmrtí je v důsledku volby člověka (tj. jde o řízené sebevraždy). Poměr dospělých kuřáků se snížil z 26,1 % v 1993 na 24,3 % v roce 2008, jde stále o nadprůměrnou spotřebu v zemích OECD (23,3 %). Spotřeba alkoholu je v ČR jedna z největších na světě (12,1 l čistého alkoholu). Průměr OECD je 9,4 l. Míry obezity ve všech zemích OECD rostou (v ČR 17,1% v roce 2008). V USA 27,5 %, průměr OECD 14,1 % v 2008. S růstem spotřeby cigaret, alkoholu a rozšíření špatné diety roste prevalence nemocí jako cukrovka a nemoci oběhového systému, rakovina.

Nasycenost ano, přesycenost nikoliv Hans Waaler: Height, Weight and Mortality, The Norwegian Experience (1984)

Základní energetická rovnice Kalorie přijaté (složení, velikost a frekvence stravy) - kalorie užité (především intenzita a frekvence fyzické aktivity, doma či v zaměstnání) = BMI Kalorie užíváme na bazální metabolismus (cca 60%, závisí na pohlaví a váze), vlastní zpracování potravy (cca 10%), zbytek je užíván při fyzické (mentální) aktivitě.

Kalorie vydané

Kalorie vydané Ross Brownson et al.: Declining Rates of Physical Activity in the US: What Are the Contributors? (2005)

Kalorie přijaté David Culter et al.: Why Have Americans Become More Obese? (2003)

Obezita se stala (krátkodobě) levnější Ceny potravin rostly rychleji než CPI. Ceny potravin rostly pomaleji než CPI (za období relativně poklesly o 14%). Eric Finkelstein et al.: Economic Causes and Consequences of Obesity (2005)

… a ještě levnější (změna cen vůči roku 1978).

“Jíme očima, nikoliv žaludkem” Ti, kteří jedli ze sebe-se-doplňující misky, snědli o 73% více polévky. Neuvědomovali si, že snědli více (jak v množství, tak v kaloriích). Nepovažovali se za více syté. Většina lidí jí “dokud není talíř prázdný”, velikost porcí však setrvale roste. Lidé (až řádově) podceňují kolikrát se denně rozhodnou, zda-li něco sní. Brian Wansink et al.: Bottomless Bowls: Why Visual Cues of Portion Size May Influence Intake (2005)

“Jíme očima, nikoliv žaludkem” Brian Wansink et al.: Bottomless Bowls: Why Visual Cues of Portion Size May Influence Intake (2005)

Proč jedí lidé v současnosti příliš … Fakt, že sektoru diet/kontroly hmotnosti/plastické chirurgie setrvale rostou tržby, ukazuje, že lidé chtějí vážit méně. Mají však problémy se sebekontrolou Možnost využívání defaultních voleb a “nudgingu”. a zvažováním budoucích nákladů (jídlo okamžitě odměňuje, jeho zdravotní náklady se objeví se zpozděním desetiletí). Zdůraznit budoucí náklady v současnosti (resp. přinést výhody do součanosti), upravit ceny (dotovat zdravé, danit nezdravé).

Co s tím? (2 základní přístupy: agregátní a individualizovaný) Řešení vysokého krevního tlaku: snížit množství soli pro celkovou populaci (sebe-regulace potravinářského průmyslu?) nebo jen léčit osoby s vysokým krevním tlakem?

Obezita – řešení? Opatření na straně výdaje kalorií – jaká (?). V městech poskytujících kvalitní veřejnou přepravu, majících více cyklostesek a “veřejných” tělocvičen a pěších zón je nižší BMI. Zdanění potravin s vysokým obsahem cukru, soli, tuku (?). Snížení dotací na výrobu “nezdravých” potravin. Dotace na zeleninu/ovoce (?). Regulace potravinářského průmyslu (?). Značení potravin (?). Opatření na straně firem – minimalizovat náklady spjaté s nemocností zaměstnanců. Opatření na straně úhrad za zdravotní péči (vyšší pojistné, resp. odměny za zlepšení).

Tučné daně Vzor: Dánské danění potravin s více než 2,3% nasycených mastných kyselin (většina margarínů, másla, živočišných tuků a mléčných výrobků) = faktická daň na potraviny obsahující jakýkoliv tuk (většina potravin jsou tukové mixy). Návaznost na vyšší zdanění “nezdravých potravin”; v Dánsku se daní čokolády, zmrzlina, cukrovinky, slazené nápoje, atd. (podobně zavádí Maďarsko, připravuje Finsko, Irsko naopak opouští). Problém je v: selektivním zdanění, lidé obvykle dražší-nezdravou potravinu nahradí levnější-nezdravou potravinou, takže se denní příjem kalorií nezmění; a nízké cenové elasticitě (i při růstu cen nedochází k výraznému snížení spotřeby).

Boj proti obezitě New York (2006) – nutnost uvádět počet kalorií (tuku, soli) ve “fast food” restauracích. 80% spotřebitelů nedokáže kalkulovat “denní spotřebu kalorií”. Někteří spotřebitelé přeceňují obsah kalorií, při vyšší informovanosti budou proto spotřebovávat více. Problém kompenzační substituce: “dal-li jsem si salát, mohu si vzít více hranolek” (+ McDonalds saláty někdy obsahují více tuku než hamburger).

27% lidí se domnívá, že je informace o kaloriích ovlivní při spotřebě Brian Elbel et al.: Calorie Labeling And Food Choices: A First Look At The Effects On Low-Income People In New York City (2009)

27% lidí se domnívá, že je informace o kaloriích ovlivní při spotřebě – Ne!

Jde však o formu sdělení! 22 Jde však o formu sdělení! Traffic Light Rating* Nutrition Grade* C B A D F Expected Body Size* Item Apple Crisps Lays Baked Potato Chips York Peppermint Pattie Lays Classic Potato Chips Snickers candy bar Choc. Chip Cookie 2 pack Hostess apple pie Item Lays Classic Potato Chips Snickers candy bar York Peppermint Pattie Apple Crisps Choc. Chip Cookie 2 pack Lays Baked Potato Chips Hostess apple pie Calories 40 130 140 230 280 340 470 Značení “heuristikami” Nutriční stupně Očekávaná tloušťka Rating “dle semaforu” Řazení Kalorie *For someone who eats this snack routinely over time, based on nutrition experts’ recommendation of 200 calories per day for snacks or dessert (10% of a 2,000 calorie per day diet) *Based on nutrition experts’ recommendation of 200 calories per day for snacks or dessert (10% of a 2,000 calorie per day diet)

Jde však o formu sdělení! 23 Jde však o formu sdělení! Převzato z George Loewenstein et al. (průběžné výsledky studie).

Technologická změna potravinářského průmyslu a spotřební chování Větší sortiment potravin Především těch zpracovávaných! Častější konzumace potravin Přechod k vysoce kalorické/intenzivněji chutné stravě Větší spotřeba kalorií v jednom jídle David Culter et al.: Why Have Americans Become More Obese? (2003)

Regulace potravinářského sektoru a míry obezity David Culter et al.: Why Have Americans Become More Obese? (2003)

Firemní programy Katherine Baicker et al.: Workplace Wellness Programs Can Generate Savings (2010)

Zhubnou lidé kvůli téměř 300 USD měsíčně? Design 1 – akumulace financí a výplata po stanovení cíle (každý den investovali až 3 USD + dorovnání experimentátorem). Design 2 – loterie (1:100 100 USD, 1:10 10 USD), jíž se mohli účastnit, splnili-li cíl.

Zhubnou lidé kvůli téměř 300 USD měsíčně? Snížení krevního tlaku, cukru a tuků (cholesterolu) v krvi, snížení váhy o 5,5 kg (nicméně značný “efekt návratu” po skončení studie), nicméně vyústilo v 58% pokles výskytu cukrovky v následných 2,8 letech. Efekt významně podobný jako u chirurgických či farmakologických opatření, která jsou řádově dražší. Významná úloha “lítosti”. Leč, výsledky sázek na vlastní zhubnutí naznačují, že 80% lidí není schopno udržet dlouhodobě svou váhu pod určenou hranicí (kterou stanoví sami), i když mohou získat až 2500 dolarů a výsledek sázky je jen v jejich moci.

Alkohol (ČR a svět) WHO 2011: Global status report on alcohol and health

Alkohol v ČR WHO 2011: Global status report on alcohol and health

Alkohol svět WHO 2011: Global status report on alcohol and health

Alkohol WHO 2011: Global status report on alcohol and health

Co s tím? John Cawley, Christopher Ruhm: The Economics of Risky Health Behaviors (2011)

Co s tím? Jelikož spotřeba alkoholu reaguje na cenu, řešením nadměrné spotřeby jsou i daně (kupř. 1% nárůst daně sníží o 1% spotřebu alkoholu u mladých). Omezení prodeje (mládeži) v současné době spíše vyvolává přechod k jiným drogám. Problém možné orientace spotřebitelů na méně kvalitní alkohol (samovýroba) či pašování. Leč spotřeba obecně klesá a s ní i zneužívání dětí, pohlavní nemoci, absenérismus, sebevraždy, vraždy. Jelikož však existuje tendence k vyhledávání méně alkoholických tvrdých nápojů, může dojít k samovolnému snížení problému (?).

Kouření, nejčastější příčina vyhnutelné smrti Lidé v současnosti již kupř. přeceňují vliv kouření na rakovinu plic (10-20% v. 43%). Kuřáci však stále mají nadměrný optimismus v době svého dožití a podceňují svoje subjektivní riziko. Podobně jako u alkoholu, vyšší zdanění sice vyvolá pokles spotřeby, ale relativní nárůst spotřeby méně kvalitních statků (vyšší obsah dehtu). Účinné jsou úplné i lokalizované omezování prodeje/spotřeby. Úplný zákaz kouření tabáku (?).

Co s tím? John Cawley, Christopher Ruhm: The Economics of Risky Health Behaviors (2011)

Co s tím?

Kde to skončí?

Doba dožití není závislá na bohatství země (překročí-li určité minimum) … Richard Wilkinson, Kate Pickett: The Spirit Level (2009)

… ani na výdajích na zdravotnictví,

… je závislá na relativním srovnání (přes příjmy/bohatství) uvnitř země.

“A proto” více příjmově-nerovné společnosti mají větší úmrtnost.

Už jen kvůli vyšší obezitě a pracovnímu stresu.

Téměř všechny ukazatele týkající se zdraví jsou v nerovných společnostech vyšší. Míra psychiatrických onemocnění (vč. zneužívání drog) Doba dožití a novorozenecká úmrtnost Obezita Vzdělanost dětí Nechtěná těhotenství u mládeže Vraždy Poměr uvězněné populace Sociální mobilita

Samozřejmě lze řešit, kupř. farmakologicky