Téma č.1: Základy obecné psychologie KKI/PSFA1 5.10.2009

Co je to psychologie?

Definice psychologie 1. Psychologie je „věda o lidské psychice.“ 2. Psychologie patří k vědám o člověku. Zkoumá psychiku, její působení a formování v životě člověka, v jeho činnostech a vývoji. 3. Psychologie je věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí.

Pojem psychologie PSYCHÉ (DUŠE) LOGOS (SLOVO) PSYCHOLOGIE

Psychologie - věda o člověku Při zkoumání si všímá především psychických jevů - fenoménů Co to jsou ty psychické jevy?

Psychické jevy: Informace o tom, co se děje v těle, okolí (funkce informativní) Orientace v prostředí a situaci (funkce orientační) Řízení, regulace pohybů, činností (fce regulační) Přizpůsobení, adaptace v situaci, vyrovnávání se s měnícími podmínkami (funkce adaptační)

Základní psychické jevy: Procesy Obsahy Stavy Procesy vedou ke vzniku psychických obsahů, na podkladě mentálních stavů

Psychické jevy -fenomény PROCESY vnímání,učení, paměť, imaginace, myšlení atd. vedou ke vzniku obsahů proměnlivé, rychlé mnohé mentální procesy probíhají mimo vědomí OBSAHY: vjemy, představy, sny, vzpomínky, vědomosti, myšlenky, přání, pocity Buď ve vědomí, nebo si je můžeme do vědomí vybavit MENTÁLNÍ STAVY (stavy vědomí)- relativně stabilní Dočasné – nálada, stav únavy, podrážděnosti atd. Trvalé – stálé podmínky psych. dění (úzkostnost)

Snění (proces) Sny (obsah) Vnímání (proces) Přání, city….. Vjem (obsah)

Co si spíše uvědomujeme procesy nebo obsahy???

Základní pojmy obecné psychologie Psychika Prožívání Chování Vědomí Nevědomí

Psychika ? Duševní život člověka. Lidská psychika je souhrn psychických jevů, které: jsou funkcí mozku formují se ve společnosti, zvláště působením výchovy umožňují člověku poznávat svět a působit na něj

Prožívání nepřetržitý tok psychických zážitků (obsahů) probíhá při různých stupních jasnosti vědomí (bdělost)… předmětem prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli.

Chování mimika, gestikulace, zvýšení krevního tlaku či tepová frekvence…… Chování lze pozorovat, zaznamenat, a měřit Volní (úmyslné, záměrné) – směřuje k určitému cíli, vědomá intence, záměr. Mimovolní (bezděčné) – nepodmíněné reflexy (slinění při příjmu potravy) či instinkty..

….vzájemná interakce Psychologie je věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Lidské chování Mentální procesy Tělesné dění

běžím Vidím … Zvýšený krevní tlak

Vědomí stav určité aktivace Bdělost (vigilance)- ..uvědomování si sama sebe, vlastního těla… Úroveň vigilance určuje luciditu (jasnost) vědomí Protipól - Bezvědomí, případně spánek, narkóza Somnolence, sopor, koma – kvantitativní poruchy vědomí, které se projevují podstatným snížením lucidity. Kóma – je stav hlubokého bezvědomí.

Změněné stavy vědomí Poruchové Ne patologické Delirantní stavy, narušení osobní identity, halucinace, bludy Ne patologické Spánek, relaxace, meditace, hypnotizme, excitace Společné charakteristiky změněných stavů vědomí: Kognitivní procesy jsou méně kritické. Změny v sebepojetí a vnímání. Oslabení řízení a inhibice chování.

Jak to začalo ? Vědecká metoda Kořeny Filozofie, fyziologie (oblasti biologie, zabývající se živými organismy) a lékařské vědě… pojetí náboženské (nadpřirozenost) a filosofické (rozum) Hippocrates (460 – 377 př.n.l.)…“.otec moderního lékařství“ – lidský mozek jako interpret vědomí… Římský lékař Galén (130 – 200 n.l.) - teorie temperamentu Mystika, fantazie, animismus… chování člověka je ovlivněno přírodou…. Existuje samostatná duše mimo tento svět ? Filozofická otázka Reflektuje vnímání skutečnou realitu ? Vědecká metoda

Vznik psychologie Samostatná vědecká disciplína 2. polovina 19. století Vznik psychologie Samostatná vědecká disciplína Vědecké, tj. experimentální metody v roce 1879 první psychologická laboratoř na světě… objektivně pozorovatelné jevy nezpochybnitelná fakta Wilhelm Wundt (1832-1920)

Cíle psychologie Popsat rozmanité projevy chování a duševního dění – metody:…pozorování, experiment.. Vysvětlit význam získaných údajů - psychologické teorie.. Předvídat lidské chování a prožívání - teorie kognitivního vývoje - psycholog Jean Piaget (1896 – 1980) Popsat Vysvětlit Předvídat

Hlavní psychologické směry - teorie Teoretická definice ….(soustava hypotéz…k objasnění…) Biologický přístup Behaviorální Psychodynamický Fenomenologický Kognitivní

Behavioristický přístup 1.Pol 20. stol – americký behaviorismus (J. B. Watson) EXTROSPEKCE - pozorování chování, objektivní měření… objektivně pozorovatelná a měřitelná fakta Předmět studia psychologie = studium chování. Liská mysl je černá skříňka (black box) Osobnost formuje především učení. Chování je určováno vnějšími vlivy odměny a tresty.

Klasické podmiňování PP - PR Ivan Pavlov Učení na základě důsledků chování Skinner Operační podmiňování spoj (vytváření asociací) mezi situací S a reakcí R (S-R – pozitivní posílení)

Psychodynamický přístup Psychoanalýza – Sigmund Freud (1856 – 1939) – princip determinismu. Duševní prožitky i projevy chování mají nevědomý motiv Něvědomí (sny, tajná přání) x vědomí - uvědomované duševní obsahy

Nevědomí Psychické obsahy a procesy probíhající mimo vědomí. Ovlivňují prožívání a chování. Podle teorie objektivních vztahů – obsahy nevědomí vznikají na základě zkušeností z interpersonálních vztahů

Modely lidské psychiky Topografický model 1900 3 vrstvy – nevědomí, předvědomí a vědomí. Vnější realita Vědomí Chrání vědomí před přívalem pudových sil z nevědomí. Cenzura, princip reality. Předvědomí Zdrojem psychické energie – sexuální pud, řídí se principem slasti. Usiluje o bezprostřední uspokojení. Pudová přání a vytěsněné obsahy. Nevědomí Myšlenky, vnímání Vzpomínky Strach…

Model struktury osobnosti Superego Nevědomý pocit viny, obsahuje svědomí, ideály. Větší část funguje mimo vědomí. Vzniká z Idu na základě interakcí s vnějším světem.

Gestalt (tvarová) psychologie Max Wertheimer (1880 – 1943), K. Kofka (1886 – 1914), W. Kohler (1887 – 1967) Holistické pojetí - Celek je více než jen suma částí. Podstatný je význam, uspořádání částí, jejich struktura, „tvar“ (Gestalt = tvar, útvar). Úkon náhlého pochopení – vhled - AHA fenomén

Kognitivní přístup Kognitivní psychologie v 50. a 60. letech v USA posléze i Evropa. Předmětem studia = mentální (poznávací) procesy. jak se učíme pamatujeme si minulost a plánujeme budoucnost jak uvažujeme rozhodujeme se užíváme jazyk

Fenomenologický přístup Filosoficky a humanisticky orientovaný směr. Předmětem studia je prožívání. Metoda – INTROSPEKCE. Předpokládá schopnost svobodné volby a zodpovědnost za osobní rozhodnutí. Existenciální analýza (daseinsanalýza) Humanistická psychologie

Dělení psychologických oborů Základní – teoretické Obecná psychologie – základní psychické procesy u duševně zdravého člověka. Vývojová psychologie – zkoumá jak se jedinec vyvíjí a mění v průběhu svého života. Psychologie osobnosti – studuje rozdíly mezi lidmi.. Sociální psychologie – zkoumá interakce mezi lidmi, které probíhají ve dvojicích i v sociálních skupinách.

Dělení psychologických oborů Praktické – aplikované řešení praktických problémů Klinická psychologie – diagnostika, léčení a společenské přizpůsobení osob s relativně závažnými psychickými potížemi a poruchami. Psychologie zdraví - Zabývá se diagnózou, léčením a prevencí různých onemocnění, zkoumá a podporuje zásady zdravého způsobu života. Poradenská psychologie – aplikovaná psychologie v poradnách pro rodinu (dříve manželské poradny), na úřadech práce, v pedagogicko-psychologických poradnách, případně v poradnách pro vysokoškoláky.

Dělení psychologických oborů Pedagogická psychologie – procesy učení a vyučování .. Psychologie práce – podmínky práce a jejich vlivem na pracovní výkon … Forenzní (soudní) psychologie – uplatnění v rámci soudního a vězeňského systému. Psychologie sportu – psychologickými prostředky se psychologové pokoušejí zlepšit výkony vrcholových sportovců.

Psychoterapie Ovlivňování a léčení některých duševních procesů a reakcí pomocí psychologických prostředků Cíl: ovlivnit nemocného, pomoci mu přizpůsobit se změněným podmínkám v jeho životě U nemocných: povzbuzení, podporování vůle uzdravit se, odstranění strachu z léčebného zákroku, přizpůsobení se nové situaci způsobené nemocí

Význam psychologie v praxi Poznávat lidi Působit na lidi Uspořádat věci a podmínky, ve kterých lidé žijí Lépe poznat sebe sama a využít toho k lepšímu způsobu učení a práci, k lepšímu porozumění s druhými lidmi, ke zdravějšímu a šťastnějšímu životu

Čití a vnímání

Čití Čití je proces získávání „syrových“ informací z vnějšího i vnitřního prostředí a jejich transformování do podoby nervových impulsů, které mozek dále využívá. Data zpracovaná mozkem tvoří základ pro naše vnímání okolního světa.

Čití Čití probíhá ve smyslových orgánech, analyzátorech, - skládají se z receptorů, dostředivého (aferentního) nervu a příslušné senzorické oblasti v mozku. Exteroreceptory – zrak, sluch, čich chuť a kožní smysly Interoreceptory – různé tělesné změny… Lidské smysly slouží ke schopnosti registrovat podněty z vnějšího i vnitřního prostředí. Senzorické orgány shromažďují materiál k dalšímu poznávání i cítění. Jsou mostem mezi vnějším světem a lidskou psychikou. Našich 5 smyslů: uši, nos, oči, jazyk a kůže jsou naše smyslové orgány, které přijímají informace o vnějším světě a vlastním těle a převádějí je nervstvem dál do mozku, aby je mohl posléze „přečíst“.

Vnímání Americký psycholog P.G. Zimbardo: „Vnímání je klíč, který nám otvírá dveře do okolního světa.“ Vnímání (percepce) – organizace a interpretace senzorických informací. Výsledkem procesu vnímání jsou vjemy. Interpretace a pochopení významu probíhá v lidském vědomí.

Vnímání Individuální rozdíly ve vnímání Každý člověk vnímá svět jedinečným, osobitým způsobem, což je způsobeno především rozdíly v sociálních zkušenostech a v individuální psychické organizaci, tedy v osobnosti daného jedince.

Děkuji za pozornost