Postnatální růstové selhání navazující na intrauterinní růstovou retardaci (IUGR/SGA) Olga Lokvencová

Fyziologie dětského růstu V období od narození do ukončení růstu lze rozlišit tři období, která na sebe navazují a částečně se překrývají: Infantilní růstové období Dětské růstové období Pubertální růstové období Lebl, J. Zapletalová, S. Koloušková a spol. Dětská endokrinologie 2004, Edice Trendy soudobé pediatrie, svazek 3

Infantilní růstové období Začíná nitroděložně a pokračuje první dva roky po narození Rychlost růstu je nejvyšší z celého lidského života. Plod roste nejrychleji ve 2. trimestru Po narození rychlý růst pokračuje a zdravé dítě vyroste v 1. roce života obvykle kolem 25 cm, ve 2. roce asi 12 cm Na konci infantilního růstového období dítě dosahuje přibližně poloviny své budoucí dospělé výšky

Dětské růstové období Začíná koncem 1. roku života Mezi 2. rokem a počátkem puberty je růst dítěte poměrně klidný a plynulý. Růstová rychlost stále mírně klesá z 8 cm/rok (ve 3 letech) až na 5 cm/rok. Dětské růstové období přispívá k budoucí dospělé výšce člověka přibližně z 30%

Pubertální růstové období Trvá 4–5 let Přichází o 2 roky dříve u dívek než u chlapců. Je spojeno s pubertálním růstovým výšvihem. Vrcholí v roce před dosažením plné pohlavní zralosti. V tomto roce vyroste dívka v průměru 9 cm/rok, chlapec 10,3 cm/rok. Poté růstová rychlost klesá. Během tohoto růstového období vyroste mladý člověk o posledních přibližně 20% své konečné dospělé výšky.

Příčiny SGA Děti s SGA se rodí s nízkou porodní hmotností a/ nebo délkou vzhledem ke svému gestačnímu věku. Intrauterinní růstová retardace – IUGR je projevem selhání prenatální fáze infantilního růstového období. Růst plodu ovlivňují faktory zevní a vnitřní.

Některé faktory spojené s IUGR: Zevní faktory (ze strany matky) výživa matky, onemocnění matky, abusus alkoholu, drog, nikotinu častá těhotenství anomálie placenty, dělohy Vnitřní faktory (ze strany plodu) chromozomální aberace jiné genetické poruchy kongenitální anomálie infekce plodu

Růstový catch-up u dětí s SGA U většiny dětí s SGA probíhá fáze infantilního růstového období již fyziologicky. Objeví se u nich catch-up růst. Část z nich zaujme očekávané místo v percentilové síti tělesné délky již v prvních osmi měsících života, většina růstovou retardaci překoná do 2 let věku. 85 – 90 % dětí s SGA prožívá po narození časný růstový catch-up. Po vyrovnání tělesné délky s ostatními vrstevníky je jejich další růstová prognóza příznivá.

Výskyt SGA Přibližně 3% novorozenců se rodí s významně podprůměrnou porodní hmotností a nebo tělesnou délkou, která svědčí pro SGA. U 10 – 15% dětí s SGA se však časně postnatální catch-up růst nedostaví. Asi polovina jedinců zůstane malá i v dospělosti. Relativní riziko malé postavy je zvýšeno 7,1krát u dětí s nízkou porodní délkou a 5,2krát u dětí s nízkou porodní hmotností

Hormonální stav dětí s SGA Podle hypotéz je SGA provázeno relativní rezistencí na řadu hormonů, jako je růstový hormon, IGF-I a inzulín. Důsledkem této rezistence je nejenom postnatální růstové selhání, ale i zvýšené riziko metabolického syndromu zahrnujícího v dospělosti obezitu, diabetes mellitus 2. typu, hypertenzi a hyperlipidemii. Je prokázáno, že děti s SGA mají v mladém věku normální glukózovou toleranci, ale i signifikantně vyšší hladiny inzulínu a proinzulínu.

Psychosociální vývoj dětí s SGA V 1. roce života: Problémy s nechutenstvím, kalorický příjem je nedostatečný děti jsou více ohroženy hypoglykémií. Psychomotorický vývoj se jeví jako opožděný, což bývá spíše následkem nedostatečné hmotnosti a délky, proto vázne pohybová koordinace. V předškolním a školním věku u řady znaky lehké mozkové dysfunkce (důsledek prodělaných hypoglykémií v kojeneckém věku) Dominuje: psychomotorický neklid, vyšší únavnost, labilita, nižší tělesná výkonnost, vázne sociální vyzrávání. Intelekt normální. Někdy je výkonnost nepříznivě ovlivněna sociální nezralostí a menší tělesnou zdatností.. Rodina bývá vůči těmto dětem hyperprotektivní, okolí má na ně menší nároky a bludný kruh se uzavírá.

Ovlivnění růstu dětí s SGA Řada studií prokázala, že tělesná výška dětí s SGA bez catch-up růstu nepřesáhne v dospělosti 3. percentil – tj. důležité je použití růstového hormonu.

Vliv růstového hormonu na celkový vývoj dětí s SGA Výsledný efekt léčby růstovým hormonem je velmi ovlivněn včasným zahájením léčby maximum účinku růstového hormonu můžeme pozorovat do začátku puberty. Léčba by proto měla být zahájena ještě v předškolním věku. Léčba růstovým hormonem má příznivý vliv i na celkový psychický vývoj dítěte. Podávání růstového hormonu vede k nárůstu svalové hmoty a tím i zlepšení tělesné kondice

Metabolické účinky růstového hormonu u dětí s SGA Kostní zrání urychlení kostního zrání při léčbě růstovým hormonem je nevýrazné. Glycidový metabolismus během podávání růstového hormonu zůstávala glukózová tolerance v normě a nebyl zaznamenán žádný případ diabetes mellitus. Lipidový metabolismus a krevní tlak pacienti s SGA mají v dospělosti vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění. po zahájení léčby růstovým hormonem významně klesly hladiny celkového cholesterolu i LDL cholesterolu. růstový hormon příznivě působil i na krevní tlak.

Kritéria pro zahájení léčby přípravkem Genotropin u dětí s SGA Indikace Poruchy růstu (současná SDS růstu <-2,5 a upravená rodičovská směrodatná odchylka růstu <-1) u dětí malého vzrůstu, které se narodily malé na svůj gestační věk (SGA), s porodní váhou a/nebo délkou pod – 2SD, u kterých se nedostaví růstový výšvih /catch-up growth/ (HV SDS < 0 během posledního roku) do 4 let věku nebo později.

Kritéria pro zahájení léčby přípravkem Genotropin u dětí s SGA Dávkování : Doporučená dávka 0,035 mg/kg tělesné váhy denně ,dokud není dosaženo konečné výšky. Léčba by měla být ukončena po prvním roce, jestliže SDS rychlosti růstu je pod +1. Léčba by měla být ukončena, je-li rychlost růstu < 2 cm/rok, a kostní věk je > 14 let (dívky) nebo > 16 let (chlapci), což odpovídá uzávěru epifyzárních růstových štěrbin.