FYLOGENEZE CHRUPU FYLOGENEZE MOZKU

Jedním z nejnápadnějších trendů v evoluci primátů je zkracování jejich čelisti Změna zavěšení obličeje pod mozkovnu = zvýšení drtící síly zubů Nejprimitivnější chrup mají hmyzožraví primáti - např. outloň, má 36 zubů - 2 řezáky, 1 špičák, 3 zuby třenové a 3 stoličky zubní vzorec = I2,C1,P3,M3 Malé řezáky, zbývající zuby jsou zesílené a vytažené do hrotů s ostrými hřebeny Živí se hmyzími kutikulami, které „krájí“ ostrými třenovými zuby

Mangabejové - africké opice se živí převážně ovocem a listy, květy nebo kůrou stromů Celkový počet zubů se u nich snížil na 32 - zubní vzorec I2,C1,P2,M3 je stejný jako u opic Starého světa a hominidů Musí ovoce před polknutím spíše rozdrtit - má čtyřhranné korunky stoliček, k ukousnutí slouží lopatkovitě rozšířené přední zuby Tvarové úpravy na zubech a čelisti si vynutily i úpravy úponu žvýkacích svalů - např. široký dozadu skloněný m. temporale

Jihoamerický vřešťan má zubní vzorec I2,C1,P3,M3 má malé řezáky, které používá jen k trhání listů, stoličky má široké jako stoličky plodožravých opic, navíc opatřené ostrými hřebeny, kterými drtí listy, velké špičáky odrážejí spíše sociální než potravní funkci. Je listožravý do jisté míry i plodožravý.

X zpracování potravy - vyústění v jedné evoluční linii k ranným Čelist moderního lidoopa má pravoúhlý tvar X Čelist člověka je spíše obloukovitá Lidoopi mají zužující se do ostří vytažené špičáky, které přečnívají okluzní rovinu zubů, samci je mají větší - výraz sexuálního dimorfismu. Sexuální dimorfismus existuje i u člověka, ale na chrupu se neprojevuje. Stisknutím čelistí u lidoopa dojde k zapadnutí špičáků do diastém a „uzamknutí“ čelisti. Teprve ztráta přečnívajících špičáků u některých miocénních hominoidů „odemkla“ čelist a dovolila pohyb čelisti do stran při zpracování potravy = nový adaptivní způsob zpracování potravy - vyústění v jedné evoluční linii k ranným hominidům

Složení a skladba zubní skloviny tloušťka zubní skloviny závisí na tom jak dlouho a jak rychle se ukládá rychlá a krátká fáze ukládání = tenká sklovina primitivní projev u hominoidů rychlé a dlouhodobé ukládání = evoluční pokrok - vytvoření silné skloviny - lidé a raní hominoidé Povrch zubů vypovídá o kontaktu s potravou raní hominidi - plodožravci ( jako šimpanz nebo orangutan) homo erectus - přechází na všežravost nebo masožravost

Ramapithek - lidské znaky : zubní parabolický oblouk špičáky malé nevystupující třenové zuby stejného tvaru a velikosti zkrácená čelist

Aegyptopithecus – egyptská „opice“ Měli dlouhé, ostré špičáky, které používali při trhání tuhých ovocných Slupek, ale i jako zbraní proti nepřátelům

Dendropithecus Má kratší tvář než aegyptopithecus

Lebka je už lidoopí, ale tělo nikoli. Jde o směsici struktur v různých evolučních stádiích – mozaikovitý vývoj. Je považován za lidoopa.

A. afarensis - přečnívající špičáky = sexuální dimorfismus X Australopithecus A. afarensis - přečnívající špičáky = sexuální dimorfismus X dva odlišné druhy australopitheců A. africanus, boisei, robustus - menší špičáky, rozšířené a zploštělé skoro jako zuby třenové, velké lopatkovité řezáky = plodožravost (stejný tvar řezáků mají vedle lidoopů i archaické formy homo erectus, dnes u některých obyvatel Havajského souostroví, Finů a u současných obyvatel Asie mongoloidního původu, u Indiánů.)

dolní čelist je bezbradá, při základně zašpičatělá = hominidní rys - mezi zuby neexistovala žádná mezera,

Homo habilis - žil zřejmě vedle australopitheca jako vývojová větev směřující k člověku. Zubní oblouk má tvar protáhlého U, začíná požívat masitou potravu ( částečně) Homo erectus - člověk heidelbergský - čelist téměř opičí, ale lidskýchrup, není vytvořen bradový výběžek, má parabolický zubní oblouk, zuby vedle sebe bez mezer, špičák nevyniká, třetí stolička je menší než obě předchozí, proměna „lidoopího“ zubního vzorce v „lidský“

Homo sap. neandrtalensis - různé typy klasický neandrtalec - mohutné stoličky,chybí bradový výběžek, mají lidský zubní vzorec,robusní postava, vysoká specializace, málo adaptivní

Fylogeneze mozku Ramapithecus - nepočítá se mezi předchůdce člověka, lidské znaky - podobné uspořádání zubů jako člověk, lidoopí znaky - žil v otevřených savanách,byl vegetarián, měl silné ustupující čelo a silné nadočnicové oblouky Kapacita mozku = 350 - 380 cm3

Měl silné žvýkací svaly Lebka aegyptopitheca Šípový hřeben (kýl) Měl silné žvýkací svaly Kruhové očnice Široké jařmové oblouky Protáhlý obličej

Australopithecus - očnice jsou postaveny frontálně, nos je opičí, utváření zevního ucha má tvar hominidní, stejně jako parabolický tvar zubního oblouku, bezbradá čelist při základně zašpičatělá Kapacita mozku = 300 - 600 cm3

Autralopithecus robustus

Spánkový žvýkací sval Jařmový oblouk Posun tylního otvoru

Homo habilis - nejstarší lidský vývojový stupeň klenutá mozkovna, začíná velký rozvoj mozku, kdy se vyrovnává evoluční předstih ruky, vyrábí dokonalejší nástroje ( abstraktní myšlení ?), požívá masitou a částečně rostlinnou potravu = změna výživy = změna látkové výměny a příliv nových složek potravy hlavně bílkovin Kapacita mozku = průměr 657 cm3

Homo erectus - klenutá mozkovna, mohutný nadočnicový val, nápadné postorbitální zúžení lebky, úzký chrup, není bradový výběžek, ostře zalomená tylní kost - tah šíjových svalů kapacita mozku = 775 - 1250 cm 3 silné čelisti, horní čelist vysunuta

Homo sap. neadertalensis - anteneandertálec - vysoká a úzká mozkovna, zaoblené tylní partie, obličejová část lebky je strmější kapacita mozku = 1 150 - 1 300 cm3 - protoneandertálec - klenutější čelo, zaoblenější týl, kapacita mozku = 1 400 - 1 450 cm3

klasický neandertálec – lebka má ploché temeno široký nosní otvor silné nadočnicové valy kapacita mozku = 1 350 - 1 700 cm3 naznačena brada

Homo sapiens sapiens lebka má jemnější rysy, obličejová čás je menší vzhledem k mozkovně, čelo je klenuté bez nadočnicového valu, týl je zaoblený, je vytvořena brada,chrup je drobnější, čelisti nevystupují. Kapacita mozku = 1 300 - 2 400 cm3 jsou vytvořeny procesy mastoidei

Evoluce mozku znamená změny v oblasti zrakové, pohybové a asociační lidské vnímání - počitky a vjemy se rozšiřují do představ a pojmů vědomí myšlení - logika, tvořivé myšlení symbolismus a komunikace Mozek primitivních primátů sebou nesl evoluční změny ve smyslu rozpínání mozkové kůry, které zahrnovalo redukci čichové oblasti ve prospěch oblasti zrakové a pohybové

Komunikace lidoopů a lidí Lidoopi se navzájem domlouvají - škála zvukových, zrakových, dotykových a čichových signálů. Jejich mozek se ale nevyvíjel souběžně s hlasivkami - mají pouze zárodky asociační oblasti pro jazyk, mají jinou stavbu hrtanu a dutiny ústní, nemají odpovídající nervová spojení Lidé mají k řeči dokonalá mluvidla, která se zřejmě vytvořila až u moderního člověka. Zmenšené čelisti a změna jejich umístění,přesné vyvážení lebky na páteři = přestavba hrtanu a jazyka a celého hlasivkového traktu. U lidí svírá jícen a průdušnice s podélnou osou dutiny ústní pravý úhel, tím se dostal hrtan s hlasivkami blíže k dutině ústní a ke kořeni jazyka. U lidoopů směřují obě trubice šikmo vzhůru a svírají s dutinou ústní tupý úhel.

Jedinečnost člověka nebyla závislá jen na pokroku ve výrobě nástrojů či manipulaci s nástroji, byla závislá na vývoji hláskového a cílevědomého jazyka a jeho aktivní složky - řeči. Byla to řeč, jež vedená myšlením, umožnila třídit pojmy, vytvářet modely a spojovat představy.