Zpracovali: Marek Šach Tomáš Rous Martin Slabý Ondřej Mlíkovský Řecko-perské války Zpracovali: Marek Šach Tomáš Rous Martin Slabý Ondřej Mlíkovský

1. r. 490 př.n.l. - bitva u Marathonu Bitvy 1. r. 490 př.n.l. - bitva u Marathonu 2. r. 480 př.n.l. - bitva u Thermopyl 3. r. 480 př.n.l. - bitva u Salaminy 4. r. 479 př.n.l. - bitva u Platají

Řecká říše Perská říše

Perská říše Národnostním složením byla tato říše velmi pestrá, vládnoucím národem byli Peršané. Jádro Persie se nacházelo zhruba na území dnešního Iránu. Dokonalá státní správa, kterou vybudoval Dareios, zajišťovala jednotu říše. Ze všech ovládaných území plynuly do státní pokladny vysoké daně. Čím byla ovládaná země hospodářsky vyspělejší, tím vyšší příjmy měl perský král.

Řecké městské státy, které měly rozvinutou řemeslnou výrobu, sluly bohatstvím. Perský král Dareios zatoužil po tomto bohatství. Navíc balkánské Řecko netvořilo jednotný stát, ale bylo roztříštěno na množství malých městských států. Dareios se proto domníval, že Řekové nemají nejmenší naději na úspěšnou obranu proti jeho vojenské moci

Vojska: Mezi Řeky a Peršany byly rozdíly i ve výzbroji i ve způsobu vedení boje.

Řecký voják Řečtí těžkooděnci nosili na hlavě měděnou přilbu, tělo chránili pancířem a velkým štítem. Hlavní jejich zbraní bylo dlouhé kopí.

Řecké helmice

Řecké vojsko Při útoku byli seřazeni do pevně semknutých šiků, které měly obvykle 4 až 6 řad, někdy jich ale bylo i víc. Snažili se rozrazit řady nepřítele a přitom zachovat neporušenou vlastní linii.

Perské vojsko díky území, které Persie ovládala bylo velmi různorodé. Perští vojáci Perské vojsko díky území, které Persie ovládala bylo velmi různorodé. Většinou bylo seřazené podle jednotlivých území, odkud vojsko pocházelo.

„Nesmrtelní“ Stranou stál oddíl 10 000 elitních vojínů, tzv. „nesmrtelných“. Každý, kdo padl, byl ihned nahrazen jiným stejně zkušeným bojovníkem. Jejich počet zůstával stále stejný. Jejich kopí i oděv se blyštěly zlatem.

Perští vojáci jsou moderní i v současnosti

Perské loďstvo Na moři bylo 1207 trier (bojových lodí), které poskytli zkušení mořeplavci.

Peršané měli velmi zvláštní způsob počítání vojáků

Byla to skutečně velmi početná nepřátelská armáda. !!!!! Celkem byl napočítán 1 700 000 pěších bojovníků a 80 000 jízdních bojovníků. S námořníky, sluhy krále a šlechty a s čeledí to bylo více než 5 miliónů lidí. Byla to skutečně velmi početná nepřátelská armáda.

Bitva u Marathonu

Bitva u Marathonu: 12. září 490 př. n. l. Byla výsledkem Dareiova pokusu podrobit si vojenskou mocí evropské Řecko. Skončila porážkou Peršanů a završila první fázi řecko-perských válek.

20 000–30 000 mužů, v čele stáli Dátis a Artafernés. Invazní síly Peršanů: 20 000–30 000 mužů, v čele stáli Dátis a Artafernés. Armáda Athén: 10 000 – 11 000 mužů, velitelem byl Kallimachos, plán bitvy vypracoval Miltiadés

Řekové měli kvalitnější zbraně i brnění Zahájili bitvu prudkým útokem Výsledek byl pro Peršany tragický Během bitvy padlo 192 Řeků a zhruba 6400 Peršanů.

Řecký voják Feidipidés Běh z Marathonu do Atén Olympijská disciplína maratonský běh (maraton).

Bitva u Thermopyl

Roku 486 př.n.l. zemřel král Dáreios. Na jeho místo nastoupil Xerxés, jeho nejstarší syn. Rozhodl se zaútočit na Řecko po moři i po souši. Shromáždil přes tisíc lodí a sto tisíc mužů

Soutěsku u Thermopyl bránili Sparťané v jejich čele stál král Leonidas Mrzký zrádce Efialtés prozradil Peršanům kudy se dá thermopylská soutěska obejít Peršané napadli řecká vojska zezadu Leonidas dal povel k ústupu Sparťané odmítli ustoupit.

Král Leonidas padl hrdinnou smrtí Sparťané bojovali do posledního muže Na místě porážky jest vytesán nápis: „Poutníče, zvěstuj Lakedaimónským, že my tu mrtvi ležíme, jakož zákony kázaly nám!"

Současně se "suchozemskou" bitvou byly také bitvy na moři. 1. den zaútočili Peršané u ostrova Euboiu bitva trvala až do západu slunce

Bouře zničila mnoho perských lodí Druhý den večer se po těžkých bojích dala řecká flotila na ústup Xerxés sice zvítězil, ale ztratil 20 000 mužů a polovinu lodí oproti 4 000 řeckým mužům poraženým u Thermopylu

Bitva u Salamíny

Je to velmi významná bitva. Je to rozhodující bitva řecko-perských válek, zvítězilo řecké loďstvo nad perským. Řekům velel sparťan Eurybiadés, hlavní úlohu v přípravě bitvy ale sehrál Athéňan Themistoklés.

Athéňané požádali věštírnu v Delfách o věštbu Před bitvou Athéňané požádali věštírnu v Delfách o věštbu a v té se mimo jiné objevila slova o dřevěných hradbách: „Dopustí Zeus, že Heladě zůstanou dřevěné hradby, které nápory vydrží. Prospějí vám všem i dětem.“

Themistoklés však prosadil výklad, že rozhodující bude námořní boj (za dřevěné hradby považoval lodě).

Peršané mají 600 lodí a 300 000 mužů Průběh bitvy Řekové mají 200 lodí a 85 000 mužů Peršané mají 600 lodí a 300 000 mužů Peršané chtěli Řeky překvapit, ale jedna perská loď Řeky varovala

Peršanů zřejmě zemřelo tolik, protože jich většina neuměla plavat. Bitva trvala cca 7 hodin Polovina perského loďstva byla potopena nebo zajata, kdežto Řekové ztratili jen 40 lodí. Peršanů zřejmě zemřelo tolik, protože jich většina neuměla plavat. Peršané se snažili utéct, ale Řekové je dostihli a porazili.

Moře ovládlo athénské loďstvo. Následky bitvy Moře ovládlo athénské loďstvo. Vznikla athénská námořní říše, která se skládala z asi 100 městských států.

Bitva u Platají

I přes velké Salamínské vítězství nebyli Peršané zdaleka ještě zdoláni. Řekové místo, aby z Řecka vyhnali i zbylých 100 000 perských vojáků vrátili se oslavovat vítězství do svých měst.

Peršané začali opět dobývat řecká města a poslední kapka, která stačila k definitivnímu spojení řeckých městských států bylo dobytí a úplné zničení Athén.

Řekové Peršané

Velitelem Athéňanů byl Aristeides, za vedení celé armády byl však zodpovědný Sparťan Pausanius.

Řecká bojová linie měřila 5 km Na pravém křídle byla bráněna Sparťany a na levém Atéňany.

Řekové byli odhodláni raději zemřít než ustoupit

Sparťané se rozhodli vzít vše do vlastních rukou a začali se bez ohledu na vlastní ztráty probíjet do středu perské armády k Mardionově tělesné stráži. Pronikli až k jejímu veliteli a zabili ho. Tento fakt rozhodl celou bitvu, protože perské vojsko se v tu chvíli dalo na útěk.

Nyní však již byli Řekové poučeni z minulých chyb, takže Pešany z celého Řecka vyhnali.

Největším ziskem těchto válek byla získaná svoboda.

Roku 440 př.n.l. byl uzavřen mír, který potvrdil vítězství Řecka v řecko-perských válkách.

Řekové jsou na toto období hrdí.

Je to jediné období anticko- řeckých dějinách, kdy se řecké městské státy dokázaly spojit.

Díky tomuto vítězství se osvobodily malé řecké kolonie a řecké osady v blízkosti perských hranic.

Pravděpodobně největší zisk z řecko – perských válek měly Athény. Strach před perským nebezpečím donutil Řeky vytvořit tzv. Námořní spolek.

V té době se do čela Athén dostal vládce Periklés a 15 let byl i stratégem a vojenským velitelem.

Řecko v současnosti

Persie v současnosti

Děkuji za pozornost a přeji přijemný zbytek dne