Český stát za Přemyslovců 895 - 1306

Po zániku Velké Moravy se centrum politického života přesunulo do Čech, kde postupně vznikal pod vládou Přemyslovců, nejmocnějším rodem kmene Čechů, český stát.

kníže Bořivoj první historicky doložený kníže podporoval vládu knížete Svatopluka a stal se tak jeho Vladislavovým nástupcem v Čechách Čechy byly podřízeny Velké Moravě pro upevnění svého postavení se dal se na Svatoplukově dvoře i se svou manželkou, kněžnou Ludmilou, pokřtít Bořivoj nechal postavit první kamenné kostelíky v Čechách, jeden v Levém Hradci, druhý nad řekou Vltavou – v areálu dnešního pražského hradu

po Bořivojově smrti Čechy opět pod přímou vládou knížete Svatopluka až po jeho smrti se podařilo Přemyslovcům prosadit svou moc v Čechách zasloužili se o to Bořivojovi synové - Spytihněv I. a Vratislav I. k vytvoření jednotného českého státu přispěli především Bořivojovi vnuci - Václav a Boleslav I.

kníže Václav podle legend vzdělaný, obratný politik a diplomat za jeho vlády se upevňuje nejen české knížectví ale hlavně křesťanská víra spor s východofranským saským knížetem Jindřichem Ptáčníkem, změna politické orientace z bavorského Řezna na spojenectví se Saskem, odváděn tribut založení kostela sv. Víta se smířlivým postojem nesouhlasil jeho bratr Boleslav I, který prosazoval nezávislost českých knížat a zároveň sám toužil po moci dne 28. září 935 nechal Boleslav I. svého bratra na svém dvorci ve Staré Boleslavi zavraždit pro svou mučednickou smrt se stal Václav prvním českým světcem, památku jeho smrti si připomínáme každé 28. září státním svátkem

kníže Boleslav I. pro svou tvrdost a vraždu svého bratra nazýván Ukrutný ve skutečnosti šlo o velice schopného panovníka podmanil si všechna knížata kmene Čechů a tím dokončil sjednocení Čech přestal východofranskému králi odvádět poplatky zavedl daně raženy nejstarší české mince založení Vyšehradu úspěšná vláda Boleslava I. vedla k vytvoření jednotného státu

Svatá říše římská Počátkem 10. století se východofranská říše (dnešní Německo) rozpadla na několik samostatných knížectví Ota I, syn Jindřicha Ptáčníka, korunovaný r. 936, sjednotil knížectví na území dnešního Německa a vládl tak jednotnému celku usiloval o obnovu císařství byl korunován pro své země začal užívat názvu svatá říše římská snaha vytvořit v západní a střední Evropě tak silnou a mocnou říši, jakou byla starověká říše římská měli k ní patřit všechny evropské křesťanské země Ve skutečnosti k ní náležely pouze tyto státy:

kníže Boleslav II. Za vlády Boleslava II. ( Pobožný) zřízeno roku 973 biskupství v Praze (patron – sv. Václav) významné pro náboženskou nezávislost Čech významným biskupem byl Vojtěch z rodu Slavníkovců, který sídlil ve východních Čechách Vojtěch měl od počátku spory s knížetem Boleslavem II., důvodem byly především Vojtěchovi představy o ctnostném křesťanském životě Roku 995 nechal Boleslav II. vyvraždit všechny Slavníkovce Vojtěch tehdy nebyl přítomen, zahynul však při misii u Baltského moře rozšířil přemyslovskou vládu na oblast Moravy, Slezska, Slovenska a části Polska

rozbroje mezi Boleslavovými syny Boleslavem III rozbroje mezi Boleslavovými syny Boleslavem III., Oldřichem a Jaromírem, vedli k oslabení státu, kterého využili panovníci okolních říší a pokoušeli se jej ovládnout polský kníže Boleslav I. Chrabrý se zmocnil Moravy a připojil ji ke svému státu klid v zemi zavládl až od roku 1035, kdy na knížecí stolec usedl Oldřichův syn Břetislav I.

kníže Břetislav I. panoval 21 let, jeho vláda byla velice úspěšná získal zpátky Moravu obsazenou Polskem usiloval o založení arcibiskupství v Praze, přenesl ostatky sv. Vojtěcha z polského Hnězdna vyhlásil tzv. Břetislavovi dekrety (první známý český zákoník – proti pohanským zvyklostem) kvůli sporům mezi členy přemyslovského rodu o moc zavedl tzv. stařešinský řád – vláda nikoliv prvorozeného syna ale nejstaršího člena přemyslovského rodu dalším členům rodu náležela tzv. údělná knížectví na Moravě – Olomoucko, Brněnsko a Znojemsko

ani stařešinský řád ani rozdělení země však nepřinesly očekávaný klid po celé 11. a 12. století docházeli k porušování a velice krutými boji mezi Přemyslovci o vládu země tyto spory oslabovaly postavení českých knížat vůči okolním státům toho využívali především císařové ze svaté říše římské, chápali Čechy jako volnou součást své říše a vstupovali do vnitřních sporů schopná knížata z rodu Přemyslovců dokázala mnohdy spoluprací s císaři získat nejen nová území, ale i osobní prestiž

král Vratislav II. první český král Vratislav se ve sporu mezi papežem a císařem o vládu nad tehdejším křesťanským světem postavil na stranu císaře Jindřicha IV. Za podporu císaře byl Vratislav II. roku 1085 slavnostně korunován králem tento titul byl však udělen pouze jeho osobě bez nároku na dědičnost koruny

také kníže Vladislav II také kníže Vladislav II. získal za pomoc na druhém křižáckém tažení roku 1158 královský titul platný také pouze pro jeho osobu. dva synové Vladislava II. - Přemysl a Vladislav Jindřich - se dohodli na rozdělení moci Přemysl Otakar vládl jako český kníže, Vlastislav Jindřich jako markrabě moravský.

král Přemysl Otakar I. schopný politik a diplomat využil ve svůj prospěch spory mezi třemi uchazeči o trůn ve Svaté říši římské obratné a chytré manévrování mu vyneslo dědičný královský titul potvrdil ho roku 1212 nově zvolený německý král a pozdější císař Fridrich II. listinou zvaná Zlatá bula sicilská

Zlatá bula sicilská soubor tří navzájem provázaných listin Přemyslu Otakarovi I. ji 26. září 1212 vydal budoucí římský král Fridrich II. jako odměnu za podporu, již mu Přemysl poskytl v boji o říšskou královskou korunu název listiny je odvozen od pečeti, - bulla - pečeť bublinkovitého tvaru, která je k dokumentu přivěšena Fridrich II. jako král Sicílie disponoval tehdy pouze pečetí tohoto království obsahuje čestné povinnosti českého krále vůči římským panovníkům

Král Václav I. za jeho vlády byly otevřeny první doly na stříbro (Jihlava) sestra Anežka, již za života považována za svatou za dobročinné skutky svatořečena 1989 papežem Janem Pavlem II.

král Přemysl Otakar II. druhorozený syn Václava I. původně neměl nárok na trůn a měl se stát knězem dostalo se mu dobrého vzdělání po otcově smrti zvolen českým králem rozšířil ve 13. století území českého státu až k Jaderskému moři zemřel 26. srpna 1278 v bitvě na Moravském poli (blízko Vídně)

Přemyslův syn Václav II Přemyslův syn Václav II. byl ještě nezletilý, zastupoval ho poručník Ota Braniborský pět let po smrti krále Přemysla Otakara II. označují kronikáři za zlá léta.. Braniborský místo aby o zemi pečoval, staral se o vlastní zisk, jeho vojska drancovala zemi v zemi vypukl hladomor

král Václav II. odkryta nová naleziště stříbra v Kutné hoře zřízena mincovna - Vlašský dvůr zavedena také nová mince - pražský groš 1300 Václav II. korunován také polským králem Zisk polského království potvrdil svatbou s dcerou polského krále - Eliškou Rejčkou Pro svého syna získal roku 1301 také korunu uherskou.

král Václav III. vzdal se uherské koruny později ohrožena i jeho moc v Polsku Na výpravě do Polska byl 4. srpna 1306 zavražděn kým a proč není dodnes jasné neměl potomka, navíc byl posledním legitimním mužským příslušníkem přemyslovského rodu rod Přemyslovců vymřeli po meči