M1: LESNICKÁ BOTANIKA SYSTÉM KAPRAĎOROSTŮ Autor modulu: Ing. Radim Církva

Systém kapraďorostů kapraďorosty dělíme do tří tříd na plavuně, přesličky a kapradiny Třída: plavuně stonek plný, nečlánkovaný, většinou plazivý a vidličnatě větvený asimilační listy jehlicovité a zelené výtrusnicové listy kopinaté, žluté, na líci mají výtrusnice a většinou uspořádané do výtrusných klasů na koncích vzpřímených stonků prokel se vyvíjí velmi dlouho (10 až 15 let) ASIMILAČNÍ LIST TROFOFYL VÝTRUSNICOVÝ LIST SPOROFYL VÝTRUSNÝ KLAS VÝTRUSNICE

Zástupci plavuní plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum) - až 1 m dlouhý, plazivý stonek, trofofyly s bílým vláskem - na konci vzpřímených větévek 2 až 3 dlouze stopkaté klasy - suché, minerálně chudé a kyselé půdy

plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) - až 1 m dlouhý, plazivý stonek, trofofyly nemají bílý vlásek - na konci vzpřímených větévek jeden přisedlý klas - vlhké a kyselé půdy, rašeliniště, podhůří až hory

vranec jedlový (Huperzia selago) žluté výtrusnice v paždí zelených listů na konci stonku, netvoří zřetelný výtrusný klas - do 30 cm přímý stonek, trofofyly i sporofyly jsou stejného tvaru - žluté výtrusnice v paždí zelených listů na konci stonku - vlhké a kyselé půdy v horách i nad horní hranici lesa

stonek dutý, článkovaný a přeslenitě větvený Třída: přesličky stonek dutý, článkovaný a přeslenitě větvený buňky pokožky zpevněny SiO₂ (využítí k čištění nádob) trofofyly drobné a šupinaté sporofyly štítkovité, šestiboké a na rubu vakovité výtrusnice výtrusné klasy se skládají ze sporofylů a jsou na konci stonku výtrusy kulovité se čtyřmi pentlicovitými mrštníky (hapterami) pohlavně rozlišené výtrusy se tak rozšiřují ve shlucích a následně dojde snadněji k oplození vaječné buňky lupenitý prokel je dvoudomý KLAS VÝTRUSY SPOROFYLY za vlhka za sucha

přeslička rolní (Equisetum arvense) b - má dva typy lodyh: a) jarní – vysoká do 20 cm, hnědá, nevětvená, zakončená klasem, později odumírá b) letní – do 50 cm, zelená, větvená, postranní větve jednoduché - světlomilná, lesní okraje, podél příkopů a často jako plevel na poli

přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) - má pouze jednu lodyhu, vysokou do 60 cm , je jedovatá - nejdříve je lodyha hnědá, nevětvená s výtrusným klasem - až opadne klas, lodyha zezelená a přeslenitě se rozvětví - postranní větve jsou bohatě větvené - stínomilná a vlhké půdy

stonek plný, nečlánkovaný, redukovaný na oddenek s kořeny Třída: kapradiny stonek plný, nečlánkovaný, redukovaný na oddenek s kořeny listy většinou trofosporofyly, v mládí spirálně svinuté později jsou listy velké, často 2 až 3 krát zpeřené výtrusnice na rubu nebo na okraji listů se seskupují v kupky kupky mohou být chráněny blanitou ostěrou po obvodu jsou výtrusnice opatřeny prstencem, umožňujícím roztržení výtrusnice a vyprášení výtrusů prokel je zelený, srdčitě lupenitý a oboupohlavní KUPKA VÝTRUSNIC VÝTRUSNICE VÝTRUSY OSTĚRA

kupka výtrusnic čepel listu je rozdělena v úkrojky trofosporofyly mladý list oddenek s kořeny

kapraď samec (Dryopteris filix-mas) - listy 1 m vysoké, 2 krát zpeřené - listový úkrojek na okraji jemně (vroubkovaně) zubatý - výtrusné kupky kryty ledvinitými ostěrami - minerálně středně bohaté až bohaté půdy s dobrým rozkladem humusu

kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana) - listy 1 m vysoké, 3 krát zpeřené, listový úkrojek osinkatě zubatý - dolní pár listových úkrojků je asymetrický (větší je ú. směřující k bázi) - výtrusné kupky kryty ledvinitými ostěrami - minerálně chudší až středně bohaté, vlhké až mokré půdy

papratka samičí (Athyrium filix-femina) - listy 1 m vysoké, 2 až 3 krát zpeřené, listový úkrojek zřetelně zubatý - výtrusné kupky kryty čárkovitými (podlouhlými) ostěrami - minerálně středně bohaté až bohaté půdy

hasivka orličí (Pteridium aquilinum) - největší naše kapradina, až 2 m vysoká, tvoří rozsáhlé porosty - cévní svazky na příčném řezu řapíku připomínají dvouhlavou orlici - světlezelené listy v obrysu trojboké, 2 až 3 krát zpeřené - výtrusnice na rubu listových úkrojků při jejich podvinutých okrajích - minerálně chudé a kyselé půdy s vrstvou surového humusu

žebrovice různolistá (Blechnum spicant) má dva druhy jednoduše zpeřených listů: asimilační – vnější, poléhavé do 30 cm, tmavozelené s širokými úkrojky výtrusnicové – vnitřní, vzpřímené do 50 cm, s výtrusy – úzké čárkovité lístky připomínají žebra zvířecí kostry - minerálně chudé, kyselé a vlhké půdy v horských smrčinách, rašeliniště

bukovinec osladičovitý (Phegopteris polypodioides) - listy do 40 cm vysoké, v obrysu trojúhelníkovité, jednoduše zpeřené - dolní pár listových úkrojků je zřetelně skloněný dolů - kupky výtrusnic okrouhlé, bez ostěr - minerálně středně bohaté a vlhké půdy s dobrým rozkladem humusu

osladič obecný (Polypodium vulgare) - do 40 cm, dlouze řapíkaté, peřenosečné, kožovité, tmavě zelené listy - kupky výtrusnic okrouhlé, bez ostěr - na skalách, balvanech, kamenitých a vlhkých půdách

jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium) - do 45 cm dlouhé, jazykovité, kožovité a celokrajné listy - kupky čárkovité - vápnité půdy, zahliněné suťové lesy, skalní štěrbiny - Moravský kras (Josefovské údolí), Macůška u Hranic, Trojačka u Hodslavic

Úkoly na příště 1. Vysvětlete pojmy výtrusnicový klas a výtrusnicová kupka? 2. Jakou funkci mají haptery u přesliček? 3. Která kapradina má funkčně rozlišené listy?