Obrázkový klíč k určování dřevin …pro účely monitoringu bobrů… J. Korbelová

…základní rozdělení STROMY KEŘE (větvení u země nebo těsně nad zemí) listnáče vstřícné pupeny - jasan, javor, jírovec střídavé pupeny - akát, bříza, buk, dub, habr, hrušeň, jabloň, jeřáb, jilm, lípa, olše, ořešák, pajasan, topol, vrba a rod Prunus (trnka, třešeň, střemcha apod.) jehličnany – smrk, borovice KEŘE (větvení u země nebo těsně nad zemí) vstřícné pupeny - bez, brslen, dřín, kalina, ptačí zob, svída, šeřík střídavé pupeny - hloh, líska, růže

LISTNÁČE – vstřícné pupeny Jasan Javor Jírovec

JASAN pupeny vstřícné (protistojné) černé nebo tm. hnědé pupeny kryté větším počtem šupin větvičky pod pupenem rozšířené listové jizvy se třemi až devíti stopami kůra zelenohnědá, bez lenticel, borka destičkovitě rozpukaná

JAVOR pupeny vstřícné (protistojné) úzké listové jizvy se třemi stopami pupeny: zelené (javor klen), červené (javor mléč, javor jasanolistý) hnědé (javor babyka) - mívá korkové lišty na větévkách j. klen j. mléč

…ten vypadá úplně jinak… j. babyka j. jasanolistý zelený, hnědý nebo fialový nádech větviček s voskovým povlakem NEZAMĚŇOVAT J. JASANOLISTÝ S PAJASANEM!!! …ten vypadá úplně jinak… může mít korkové lišty

JÍROVEC pupeny vstřícné (protistojné) velké černohnědé lepkavé pupeny listové jizvy se třemi až devíti stopami

LISTNÁČE – střídavé pupeny akát bříza buk dub habr hrušeň jabloň jeřáb jilm lípa olše ořešák pajasan topol vrba rod Prunus

AKÁT pupeny střídavé, skryté v listové jizvě pupeny mají párové trny pásy borky střechovitě vyvýšené větvičky tupě pětihranné, hladké, lesklé

BŘÍZA pupeny střídavé, kuželovité, zašpičatělé s větším počtem šupin, nejsou lepkavé, listové jizvy ledvinitého tvaru 3 listové stopy větvičky s bradavkovitými žlázkami kůra kmene je černo-bílá

BUK pupeny střídavé, rovné, vřetenovité, ostře špičaté malé listové jizvy s pěti stopami „cik cak“ větve, pupeny odstávají od větvičky větvičky bělavě až hnědavě plstnaté, lysé, bělavé lenticely borka hladká, světle šedá

DUB pupeny střídavé, vejčité, ostře zakončené, na konci nahloučené devět a více listových stop v listové jizvě mladé větvičky lysé a lesklé, tupě hranaté suché listy bývají na stromě i v zimě (dub zimní) hnědošedá kůra, bez lenticel, borka destičkovitě rozpukaná, v puklinách stejné barvy

HABR pupeny střídavé, protáhlé, kuželovité s četnými šupinami „cik cak“ větve, pupeny se přiklánějí k větvičce větvičky červenohnědé, lysé, bělavé lenticely kůra i borka zelenošedá, hladká, zvlněná

HRUŠEŇ pupeny střídavé, kuželovité, špičaté, lysé, tmavohnědé, s kolci (v podobě větévek s pupeny) větvičky lysé nebo téměř lysé, s lenticelami šedohnědá kůra bez lenticel, borka destičkovitě rozpukaná

JABLOŇ pupeny střídavé, vejčité až kuželovité, červenohnědé, nejsou špičaté, jsou hustě bíle plstnaté, s kolci úzce ledvinité listové jizvy se třemi listovými stopami větvičky tmavé, plstnaté

JEŘÁB pupeny střídavé, vejčité až kuželovité, zašpičatělé, stopka srpovité až ledvinité listové jizvy s 5 (j. ptačí) nebo 3 stopami j. ptačí j. muk j. břek

JILM pupeny střídavé, šupinaté, pupeny šikmo nad jizvou pupeny jsou malé a tupé až špičaté, nejsou lepkavé listové jizvy ledvinitého až srdčitého tvaru se třemi stopami lysé nebo žláznaté letorosty, ne chlupaté větvičky často s korkovými lištami

LÍPA pupeny střídavé, vejčité, tupé, hnědé nebo načervenalé listové jizvy se třemi (l. velkolistá) nebo pěti (l. malolistá) stopami větvičky žlutavé až tmavě červenohnědé, klikaté, lysé nebo jemně pýřité, s lenticelami kůra s podélnými lenticelami, borka pásovitě rozpukaná

OLŠE pupeny střídavé, stopkaté, oblé, vejčité, 2-3 šupiny listové jizvy ledvinité s pěti listovými stopami pupeny lysé+lepkavé (o.lepkavá) či pýřité+nelepkavé (o.šedá) větvičky lysé, oblé nebo trojhranné, s lenticelami kůra se žlutými čárk. lenticelami, borka destičkovitě rozpuk

OŘEŠÁK pupeny střídavé, velmi malé, světlejší hnědé až černohněhé, typický tvar listových jizev větvičky tlusté, lysé, lesklé, častěji plstnaté, mladé letorosty příčně přehrádkované pukliny v borce nažloutlé, borka pásovitě rozpukaná

PAJASAN pupeny střídavé, hnědé, menší, zaoblené větvičky hnědé, mladší žlutočerveně chlupaté, lenticely letorosty s hnědou přehrádkovanou dření borka v puklinách sv. žlutá, nepravidelně rozpukaná

TOPOL bílý pupeny střídavé, kuželovité, světle hnědé ml. větvičky bíle chlupaté, starší šedavé až zelenavé, lysé, okrouhlé lenticely, bíle plstnatý konec letorostu ledvninité listové jizvy se třemi stopami kůra hladká, bělošedá, s lenticelami charakteristického tvaru, borka nepravidelně rozpukaná

TOPOL osika pupeny střídavé, zelenavě hnědé až načervenalé, lesklé, málo lepkavé, málo pupenových šupin mladé větvičky tenké, oblé, lysé, starší šedé až černošedé, lesklé, se světlými lenticelami ledvninité listové jizvy se třemi stopami kůra hladká, zelenošedá, s lenticelami, borka nepravidelně rozpukaná

TOPOL černý pupeny střídavé, kuželovité, ostře špičaté, lesklé, lepkavé mladé větvičky světle žluté, lesklé, oblé, starší černošedé ledvninité listové jizvy se třemi až čtyřmi stopami načervenalé podélné lenticely, borka pásovitě rozpukaná (černý)

rod PRUNUS trnka pupeny střídavé, malé, vejčité, hnědé, hroznovitě nahloučené na kolcích, chlupaté pupenové šupiny tenké hranaté větvičky, jemně šedavě plstnaté, straší šedé, lysé, přeměněné v kolce, úhel 90° stromový nebo keřový druh

rod PRUNUS třešeň pupeny střídavé, malé, vejčité, lysé, s lepkavými šupinami, na konci mohou být nahloučené silnější červenohnědé větvičky, lesklé šedohnědá borka, kruhovitě v pásech odlupčivá

rod PRUNUS střemcha pupeny střídavé, velké, červenohnědé, kuželovité, ostré, na konci nahloučené větvičky černohnědé s nápadnými světlými lenticelami dále do rodu Prunus patří myrobalán („špendlíky“), švestka, višeň, broskvoň, meruňka, mandloň, bobkovišeň apod…

VRBY pupeny střídavé, spirálně postavené, výjimečně vstřícné, kryté jednou šupinou pupeny zelené, žluté až načervenalé, lysé nebo chlupaté

JEHLIČNANY SMRK BOROVICE

KEŘE – vstřícné pupeny Bez Brslen Dřín Kalina Ptačí zob Svída Šeřík

BEZ pupeny vstřícné, kulaté (b. červený) nebo špičaté (b. černý) listové jizvy zřetelné, srdčité dotýkají se listové jizvy se třemi (b. červený) až pěti stopami (b. černý) rezavohnědá (b. červený) nebo bílá (b. černý) dužina

BRSLEN pupeny vstřícné, zřetelné listové jizvy s jednou stopou, jizvy se nedotýkají větvičky čtyřhranné se 4 korkovými lištami (b.evropský) větvičky s bradavičkami (b. bradavičnatý)

DŘÍN pupeny vstřícné, chlupaté, kulaté, na stopkách listové jizvy malé se třemi stopami, dotýkají se větvičky čtyřhranné, zelené až načervenalé dužina není rezavohnědá Pozn. dřín patří „formulářově“ do stejné skupiny jako svída - zkratka SV…!

KALINA pupeny vstřícné, vejčité až podlouhlé listové jizvy se třemi až pěti stopami, dotýkají se větvičky tenké, lysé, hranaté, světle hnědé bílá dužina

PTAČÍ ZOB pupeny vstřícné, větvičky bez bradaviček a bez korkových lišt listové jizvy s jednou stopou, nedotýkají se

SVÍDA pupeny vstřícné, vejčité, postranní pupeny stopkaté, jemně plstnaté listové jizvy malé a úzké, se třemi stopami, dotýkají se větvičky krvavě červené nebo zelenočervené, hladké, oblé

ŠEŘÍK pupeny vstřícné, vejcovité, žlutozelené až červenohnědé, většinou 2 terminální pupeny půlkruhovité nespojené listové jizvy, nedotýkají se větvičky oblé, lysé, olivově zelené až žlutošedé

KEŘE – střídavé pupeny Hloh Líska Růže

HLOH pupeny střídavé, kužeovité, mírně hranaté, jednotlivě nebo po dvou u kolců listové jizvy půlměsíčité se třemi stopami kolce leskle šedozelené, maximálně 2 cm dlouhé větvičky tenké, zprohýbané, zelené až světle hnědé, lesklé s drobnými lenticelami; starší šedozelené až šedohnědé, lysé

LÍSKA pupeny dvouřadě střídavé, vejčité, zelenohnědé až hnědé, lesklé, lysé; pupenové šupiny na okraji brvité ledvinité rezavohnědé listové jizvy mladé větvičky na konci chlupaté, červenohnědé se světlými lenticelami

RŮŽE pupeny střídavé, drobné, vejčité, tupé nebo tupě špičaté mladé větvičky zelené, starší olivově hnědé nebo načervenalé, ostny zahnuté úzké listové jizvy tvaru V, se třemi listovými stopami

Použitá literatura Aas, G., Riedmiller, A. (2002): Kapesní atlas stromy. Slovart, Praha; 3. vydání; 255 stran. Hecker, U. (2009): Stromy a keře. Rebo Productions; 2. vydání; 238 stran. Martinovský, J., Pozděna, M. (1983): Klíč k určování stromů a keřů. SPN, Praha; 1. vydání; 207 stran. Pikula, J. et al. (2003): Stromové a keřové dřeviny lesů a volné krajiny České republiky. CERM. Brno; 1. vydání; 226 stran. Úradníček, L. (2004): Lesnická dendrologie II (Angiosper-mae). MZLU. Brno; 1. vydání; 127 stran. Větvička, V. (2008): Stromy a keře. Aventinum, Praha; 2. vydání; 288 stran. forografie: J. Korbel a různé internetové zdroje