VYŠŠÍ ROSTLINY (Cormobionta) Lucie Ulrichová 4.B 2010

Oddělení Oddělení: Ryniofyty (Riniophyta) Oddělení: Mechorosty (Bryophyta) Oddělení: Plavuně (Lycopodiophyta) Oddělení: Přesličky (Equisetophyta) Oddělení: Kapradiny (Polypodiophyta) Rostliny lyginodendrové (Lyginodendrophyta) Cykasy (Cycadophyta) Jinany (Ginkgophyta) Jehličnyny (Pinophyta) Krytosemené (Magnoliophyta)

… Jsou to převážně autotrofní(druhotně též heterotrofní) eukaryotické organismy, které se vyvíjely jako součást zelené větve rostlin. Tělo vyšších rostlin (kormus) má soustavu vodivých a krycích pletiv.

Evoluce Vyvinuly se ze zelených řas pravděpodobně v cambriu, kdy zvyšující obsah kyslíku umožnil vznik ozonové vrstvy. Do té doby se vyvíjely jako vodní rostliny. Přechod k životu na souši dal vzniknout kořenům. Kořeny- rostlinu v zemi upevňují a současně z ní čerpají vodu s rozpuštěnými minerálními živinami. V nadzemních částech se vytvořila pletiva:

… pletiva: VODIVÁ pletiva: ZPEVŇOVACÍ pletiva: KRYCÍ

Ryniofyty (Rhyniophyta) Nejjednodušší známé vyšší rostliny, rostly v siluru a devonu. Vyskytovaly se v mělkých vodách a na bahnitých pobřežích. Tělo – tvořil jen stonek, jehož středem probíhal dřevostředný cévní svazek. Podzemní části měly funkci kořene a označují se jako rhizomoidy. Nadzemní části (mezomy) se vidličnatě větvily. Koncové části od rozvětvení k vrcholu stonku se označují jako telomy.

… Telomy byly: sterilní (s asimilační funkcí) fertilní (zakonč.výtrusnicemi) Ve výtrusnicích vznikaly meiózou haploidní nepohyblivé výtrusy (spory) – z nichž vyrůstaly haploidní gametofyty – nesoucí samčí a samičí pohlavní orgány. Spojením samčí pohl.hapl. buňky s hapl. pohl. samičí buňkou(vaječnou) = diploidní zygota – ze které vyrost diploidní sporofyt zakončený výtrusnicemi.

… Gametofyty a sporofyty se shodovaly velikostí i tvarem – šlo tedy o rodozměnu izomorfickou. Pro ryniofyty je příznačná rodozměna. Ryniofyty dosahovaly menšího keřovitého vzrůstu.

Mechorosty (Bryophyta) Jsou zelené výtrusné rostliny. Má převahu gametofyt nad sporofytem. Vývojově původnější zástupci mají lupenitou stélku Vývojově mladší mají stélku rozlišenou na příchytná vlákna (rhizoidy), lodyžku (kauloid) a lístky (fyloidy). Některé mají v kauloidu vodivé pletivo – provazce protáhlých buněk, které slouží na rozvádění živin a vody.

… Na gametofytu se tvoří samčí gametangia (pelatky antheridia) – zde se tvoří spermatozoidy a samičí gametangia (zárodečníky, archegonia) – zde je po jedné vaječné buňce. Oplození: probíhá ve vodním nebo vlhkém prostředí a z oplozené vaječné buňky(zygoty) vyrůstá sporofyt –představovaný štětem a tobolkou . Tobolka : ve které meiózou vznikají hapl. výtrusy – z nichž vyklíčí prvoklíček (protonema)

… Z prvoklíčku – se dále vyvine stélka. Do třídy játrovek (Marchantiopsida)patří: -hojně rozšířený druh porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha) – výtváří laločnaté dvoudomé gametofyty. Na samčích gametofytech vyrůstají samčí terče nesoucí na svrchní straně pelatky – v nichž se tvoří dvoubičíkaté spermatozoidy. Na samičích gametofytech vyrůstají hluboce laločnaté terče , na jejjichž spodní straně hrdlem dolů, visí zárodečníky.

… Z oplozené vaječné buňky se vyvine krátký štět s tobolkou. Játrovka – se rozmnožuje nepohlavně tělísky vznikajícími v pohárcích na gametofytech. Významnou třídou jsou mechy (Bryopsida) rostou zpravidla pospolitě a pokrývají celé velké plochy. Gametofyty : jsou bud- jednodomé - dvoudomé

… Našim nejběžnějším mechem je ploník (Polytrichum). Na vápenitých půdách roste rašeliník (Sphagum) Rostliny na bázi odumírají, na vrcholu stále dorůstají. Z odumřelých částí se vytvářejí vrstvy rašeliny. Lístky rašeliny obsahují buňky s chloroplasty(chlorocysty) – obklopené odumřelými buňkami s otvory ve stěnách(hyalocystami),které za sucha jsou vyplněny vzduchem, za deště vodou, kteoru také zadržují.

Význam Význam mechorostů je obrovský: Chrání půdu před erozí Ovlivňují vodohospodářský režim krajiny Poskytují rašelinu

Evoluce Evoluce : Jsou známe již z karbonu a od té doby nedoznaly ve své organizaci podstatných změn. Existuje domněnka, že je lze odvozovat od primitivních kapraďorostů.

Plavuně (Lycopodiophyta) Rostliny s převahou sporofytů nad gametofyty. Zástupcem u nás je plavuň vidlička (Lycopodium clavatum) – její sporofyt je vyvinut jako trvalá, vždy zelená bylina s tenkým vidličnatě větveným stonkem , z něhož vyrůstají adventivní kořeny. Stonek: je porostlý šroubovitě rozestavenými šídlovitými asimilačními lístky (trofofyly) .

… Některé větve stonku jsou vzpřímené ve spodní části hustě a v horní části řídce porostlé asimilačními lístky a ukončené klasem výtrusných lístků (sporofylů). Výtrusné lístky nesou na svrchní straně ledvinitou výtrusnici, ve které meiózou vznikají haploidní výtrusy. Z výtrusu vyklíčí jednodomý prokel (3 – 5 mm), představující gametofyt, nesoucí pelatky i zárodečníky.

… Z oplozené vaječné buňky vyroste nový sporofyt. Plavuně jsou chráněnými rostlinami. Výtrusů plavuně vidlačky se používá k přípravě zasýpacích prášků Evoluce: Vyvinuly se pravděpodobně z primitivní skupiny ryniofyt. Největšího rozšíření dosáhly v devonu a karbonu. Přežily jen typy bylinného vzrůstu.

Přesličky (Equisetophyta) Rostliny jsou bylinného vzrůstu. Představitel u nás: přeslička rolní (Equisetumarvense) – vytrvalá bylina, jejíž sporofyt přečkává v zemi plazivým článkovitým oddenkem. Z oddenků vyrůstají na jaře nezelené jarní lodyhy , zakončené výtrusným klasem. Později z oddenků vyrůstají jalové, zelené letní lodyhy.

… Asimilací vytvoří – zásobní látky, které jsou skladovány v oddenku a jsou potřebně pro vytvoření jarních lodyh v příštím roce. Výtrusné listy : štítkovité, na spodní straně nesou výtrusnice. Výtrusy: jsou opatřeny 4 vláhojevnými pentlicemi (hapterami) které se při změně vlhkosti vzájemně proplétají ve shluky. Gametofyt je dvoudomý Letní lodyhy se sbírají jako léčiva.

… V lesích - je hojná přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) Při březích rybníku – přeslička poříční (E.fluviatile) Všechny přesličky jsou mírně jedovaté a jsou účinné jako postřiky proti houbovým chorobám a roztočům rostlin místo chem. Přípravků.

Kapradiny (Polypodiophyta) Jsou byliny nebo dřeviny s nečlánkovaným, často zakrnělým a jen ve formě oddenku vyvinutým stonkem. Listy : složené, plní asimilační a výtrusnou funkci (trofosporofyty). Jedna z nejrozšířenějších kapradin: kapraď samec (Dryopteris filix- mas) – přetrvává v zemi plazivým oddenkem, hustě porostlým adventivními kořeny. Z oddenku- vyrůstají velké složené listy, nesoucí na rubu kupky výtrusnic, chráněných blanitými ostěrami.

… Stěna výtrusnic má prstenec nestejně ztlustlých buněk. Z výtrusů vyklíčí prokel srdčitého tvaru nesoucí pelatky i zárodečníky. Mezi známe druhy patří : papratka samičí(Athyrium filix – femina), hasivka orličí (Pteridium aquilinum), osladič obecný (Polypodium vulgare), žebrovice různolistá (Blechnum spicant) – rostoucí ve smrkových porostech vyšších poloh, listy výtrusné (sporofyty).

… nepulka vzplývavá (Salvinia natans) – bezkořenná vodní kapradina, vyskytující se vzácně na rybnících, hojně pěstovaná v akvaríich aj. Evoluce : pocházejí z některé skupiny ryniofyt. Jejich společným znakem je heteromorfní rodozměna. Gametofyt : vláknitá nebo lupenitá stélka (proklem)

Citace: Biologie pro Gymnázia – Jan Jelínek, Vladimír Zicháček, nakladatalství Olomouc http://www.guh.cz