Vypracováno v rámci projektu „Zavádění ŠVP na gymnázium – projekt GOTIKA“ CZ.1.07/1.1.10/03.0007

Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře Stavitelé Matyáš Rejsek a Benedikt Rejt Rozdíl mezi gotikou vrcholovou a pozdní CHUDÝ,Vít,Gymnázium Jírovcova,1.B,2012

Matyáš Rejsek Narozen 1450 nebo 1445 nebo 1449 v Prostějově Zemřel 1.července 1506 v Kutné Hoře Uložen ve chrámu sv.Barbory Český sochař,stavitel,člen kamenického cechu,bakalář svobodných umění Od roku 1470 působil jako správce Týnské školy na Starém Městě Z jeho staveb je to především chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, kde se projevil jako tvůrčí architekt a navázal směle na mistra Jana, syna Petra Parléře, a na Petra Parléře.

Matyáš REJSEK - DÍLO Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře – pokračování v letech 1489 až do smrti 1506. Stavba byla zahájena již roku 1388 pravděpodobně Janem Parléřem, synem Petra Parléře. Prašná brána 1477-1483 za vlády krále Vladislava Jagellonského, dokončení až po roce 1592 Při pruském obléhání Prahy roku 1757 původní Rejskova výzdoba na Prašné bráně značně utrpěla a roku 1799 byla sejmuta. Obnoveno 1878-1886.

MATYÁŠ REJSEK – DALŠÍ DÍLO Baldachýn v pražském kostele Panny Marie před Týnem Kazatelny v kostele sv.Vavřince v Kaňku u Kutné Hory a v kostele sv.Bartoloměje v Rakovníku Několik domů v Praze a Kutné Hoře Socha Rolanda (Bruncvíka) na Karlově mostě Kamenná kašna v Kutné Hoře

Benedikt Rejt z Pístova Zvaný též Rieth,Ried,Reyd,Rotta,Reta,Beneš z Loun (zemřel v Lounech). 1454-1536 Český fortifikační stavitel a architekt, projektant německého původu. Povolán králem Vladislavem II. ze sousedního Saska. Činný převážně v Čechách, od roku 1489. Znalec techniky budování pevností. S jeho jménem je spjata velkorysá přestavba Pražského hradu (věž Daliborka a hradby se střeleckým ochozem lemující Zlatou uličku).

Benedikt REJT - DÍLO V jeho díle se poprvé objevily renesanční prvky Pražský hrad – věž Daliborka, hradby, Vladislavský sál, jezdecké schody, Ludvíkovo křídlo, projekt na dostavbu katedrály sv.Víta Čechy – renesanční palác na Blatné, návrh kostela sv.Mikuláše v Lounech, opevnění hradů Švihov a Blatná Pokračování stavby chrámu sv.Barbory v Kutné Hoře (od roku 1512).

SEZNAM LITERATURY Kolektiv autorů-Encyklopedie Larousse – umění a literatura Kolektiv autorů-Dějiny českých zemí v obrazech POCHE, Emanuel: Encyklopedie českého výtvarného umění,Praha,Academia,1975 VLČEK,Pavel a kol.-Encyklopedie architektů, stavitelů,zedníků a kameníků v Čechách, Academia, Praha 2004

Gotická architektura v česku Tři základní období gotické architektury: raná gotika, vrcholná gotika, pozdní gotika Nejvýznamnější stavby jsou svázány s činností královské (dvorní) huti, s činností předních šlechtických rodů (Rožmberkové, Pernštejnové) a se stavebními podniky nově zakládaných měst. Zpočátku byly významné vlivy cisterciáckých staveb a klasické francouzské gotiky, postupně vlivy umění saského a podunajského.

Nástup české vrcholné gotiky za václava II. Kolem roku 1290 jsou dosavadní hmotné stavby vystřídány stavbami s výrazným vertikalismem a hloubkovým rytmem. Okna se rozšiřují, dříve oblé laloky kružeb se zaostřují. Opěráky dosahují nahoru až k hlavní římse. Střední Evropa se stává centrem stavitelství cisterciáckého řádu (klášter ve Vyšším Brodě, Zlatá Koruna, Sedlec u Kutné Hory, Zbraslav a Staré Brno). Hrady (Bezděz,Kokořín), kostely.

Vrcholná gotika v době Karla a václava IV. Portály, plaménkové kružby, nové klenební vzorce. Mizí bazilikální stavby, rozšíření staveb síňových. Petr Parléř - budování nové katedrály na pražském hradě, Karlův most, Staroměstská mostecká věž, zahájení stavby katedrály v Kutné Hoře. Další stavby – pražské městské kostely, mimopražské městské kostely, klášterní stavby. Kostely byly trojlodní, dvoulodní a jednolodní, se síťovou klenbou. Hrady, domy.

Pozdní gotika v Čechách Rozkvět stavební činnosti za vlády Jagellonců. Vladislav II.Jagellonský se pustil do dostavby neobývaného pražského hradu – audienční síň, Stará sněmovna, Ludvíkovo křídlo, Jezdecké schody, Vladislavský sál s krouženou klenbou. Od roku 1512 dostavba chrámu sv.Barbory v Kutné Hoře.Další stavby: kamenné domy, kašna v Kutné Hoře, obranné systémy hradů Švihov, Rabí a Blatná. V čele hradní huti významní umělci z německých zemí, jako Hans Spiess a Benedikt Ried.

Charakteristické prvky pozdní České gotické architektury Sjednocení kostelního prostoru Složité klenby – hvězdová, sítová,sklípková či diamantová Plynulé rytmické obrazce. Významní představitelé: Matěj Rejsek, Benedikt Ried, Hanuš Spiess – např. hrad Křivoklát, Pražský hrad, Antonín Pilgram – např. portál brněnské radnice, Jakub Heilmann – např. děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě.

Seznam použité literatury BENEŠOVSKÁ, Klára, a kol. Velké dějiny zemí Koruny české. Architektura. Praha 2009  ISBN 978-80-7432-001-9 MACEK,Josef: Jagellonský věk v českých zemích  ISBN 80-200-0629-X STAŇKOVÁ,Jaroslava, VODĚRA,Svatopluk: Praha gotická a barokní, Praha – Academia, 2009 ISBN 80-200-0866-7