INTEGRACE KBT S JINÝMI PSYCHOTERAPEUTICKÝMI SMĚRY Ján Praško Psychiatrické centrum Praha 3. lékařská fakulta UK Centrum neuropsychiatrických studií

Jak se psychoterapie vyvinula Jak se psychoterapie vyvinula? Rituály, ceremoniály, transy šamani, léčebné chrámy v Řecku…

ROZDĚLENÍ PSYCHOTERAPEUTICKÝCH SMĚRŮ V současnosti existuje asi 440 různých psychoterapeutických směrů psychoanalýza a psychodynamické směry humanistické směry behaviorální a kognitivní směry transpersonální přístupy

Terapeuti obvykle pracují v rámci vlastních teoretických systémů, často až do té míry, že jsou slepí k alternativním teoriím a potenciálně účinnějším možnostem terapeutické intervence GOLDFRIEND 1982

KONTRAST A PROLÍNÁNÍ HISTORICKY kontrast mezi směry nutný pro tvoření nových idejí, překonání rigidity pohledů vzájemné prolínání nutné pro obohacení pohledu a tvorbu účinnějších přístupů KONTEXT: komplikovaná společnost, mnohočetnost lidských filosofii, prolínání kultur zdůraznění individuálních potřeb a volby pacientem tlak na zvýšení účinnosti terapie

BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE úspěšnost u jednoduchých fobií a poruch chování poruchy chování jsou v podstatě naučenými reakcemi maladaptivní chování se řídí zákony učení, jde tedy také pomocí učení změnit uspořádá-li terapeut vhodně podmínky, probíhá učení nebo odnaučování automaticky klasické či operantní podmiňování úspěšnost u jednoduchých fobií a poruch chování rigidita a mechanický simplifikovaný pohled neúspěch u složitější symptomatologie (deprese, poruchy osobnosti…) Hans J. Eysenck v moderní KBT zůstal důraz na přesnost, důkladnou analýzu A-B-C, měření systematická desenzibilizace, expoziční léčba přísné hodnocení výsledků léčby- kontrolované podmínky

KOGNITIVNÍ TERAPIE naše pocity a chování souvisí s tím, jak hodnotíme svět (co si o něm říkáme) maladaptivní vzorce chování a emoční reaktivity lze změnit pomocí korekce kognitivních procesů (automatické myšlenky, kognitivní omyly a kognitivní schémata) Aaron T. Beck „Člověka neznepokojují samotné věci, ale jeho mínění o nich“ (Epiktetos) na rozvoj maladaptivního chování mají vliv hlavně iracionální životní postoje (filosofie) aktivující událost → přesvědčení → důsledek pokud přimějeme pacienta, aby tyto iracionální postoje (přesvědčení) přehodnotil, jeho maladaptivní problémy vymizí Albert Ellis úspěšnost u afektivních a úzkostných poruch přeceňování kognitivních procesů nedostatečný důraz na terapeutický vztah, implicitní paměť a propracování emocionálních a vztahových problémů

NOVÉ TRENDY V KBT Práce s pacienty s poruchou osobnosti, somatoformními poruchami, závislými, psychotickými pacienty apod. přinesly nutnost dlouhodobé psychoterapie a změny v důrazech: terapeutický vztah motivační rozhovor vývoj jedince od dětství – vznik kognitivních a emocionálních schémat emocionální procesy interpersonální situaci existenciální otázky nové techniky (behaviorální experimenty, mindfullnes, změna postojů v imaginaci, hypnoze, práce s rolemi a hodnotami, narativní přístupy ….) TYTO POŽADAVKY PŘINESLY POTŘEBU ZAJÍMAT SE VÍCE O JINÉ PSYCHOTERAPEUTICKÉ SMĚRY A INTEGROVAT JEJICH PŘÍSTUPY DO KBT

INTEGRACE OČIMA KBT KBT vznikla integraci behaviorální a kognitivní školy V rámci KBT existují desítky „podškol“, některé z nich jsou velmi blízké jiným psychoterapeutickým směrům, např. Terapie orientovaná na schémata (Young) – z velké část paradigmata i postupy z Gestalterapie, Transakční analýzy a Psychodynamické psychoterapie Dialekticko – behaviorální terapie (Linehanová) – postupy krizové intervence, rodinné terapie, meditace Kognitivně analytická terapie (Rhyn) – integruje KBT s ego psychologii a vztahovou analýzou Kognitivně – interpersonální terapie (Benjaminová) – integruje přístupy KBT a interpersonální terapie ACT (Hayes) – integrace KBT se zenovými postoji a s existenciální psychoterapii

INTEGRACE OČIMA KBT Většina význačných představitelů hlavního proudu KBT (Borkovec, Dattilio, Leahy, Mahoney) sice netvoří „podškoly“, ale teoreticky i prakticky integruje zejména: rodinné psychoterapeutické přístupy, přístupy interpersonální psychoterapie, transakční analýzy a psychodynamické psychoterapie, i přístupy transpersonální psychoterapie (strategie nikoliv paradigma)

INTEGRACE V KBT v posledních 20 letech výrazná inovace a integrace pohledů i přístupů celé řady psychoterapeutických směrů do KBT integrace probíhá systematicky, nikoliv ad hoc dle momentální potřeby při integraci – důraz na racionalitu, testování paradigmat, ověření v experimentech

SOUČASNÁ KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE kognitivní terapie behaviorální terapie psychodynamické terapie skupinová psychoterapie ZDROJEM PSYCHICKÝCH PROBLÉMŮ JEDINCE JSOU JEHO JÁDROVÁ PŘESVĚDČENÍ A ZPŮSOB JEHO CHOVÁNÍ kognitivní psychologie rodinná terapie neurobiologie Franklova logoterapie krátkodobé psychoterapie Adleriánská psychoterapie interpersonální psychoterapie gestalt terapie humanistické/existenciální terapie Dattillio 2003

TERAPEUTICKÝ VZTAH podněcování k otevřenému sebeprojevování v bezpečné atmosféře akceptace pacienta důraz na kongruenci, otevřenost a empatii od direktivity k nedirektivnosti v průběhu terapie od zevní struktury i vnitřnímu strukturování

VÝVOJ JEDINCE OD DĚTSTVÍ A VLIV NA SOUČASTNÉ VZTAHY formativní zážitky z dětství – vytváření schémat nevědomé komponenty – implicitní paměť přenos do současných vztahů kognitivní a emocionální propracování schémat

TROJÚHELNÍK VZTAHŮ Moje Vztah k terapeutovi hodnota Aktuální vztahy závisí na tom, co si o mně myslí druzí Vztah k terapeutovi Aktuální vztahy Minulé vztahy

PRÁCE S EMOCIONÁLNÍMI PROCESY GESTALTERAPIE: zpřítomňování, celostní bezprostřední prožitek PSYCHODRAMA: Hraní rolí, psychodramatické přehrávání minulých, součastných i imaginárních situací TRANSPERSONÁLNÍ TERAPIE: meditace, mindfullness, práce s transy

INTERPERSONÁLNÍ SITUACE INTERPERSONÁLNÍ PSYCHOTERAPIE: funkční analýza zaměřená na vztahy u každého pacienta důraz na interpersonální situaci, role, změny v rolích RODINNÁ TERAPIE: práce s párem nebo celou rodinou terapeutické zásahy stále častěji orientovány na rodinu jako celek změna chování, zdravotního stavu, způsobu komunikace apod. jednoho člena rodiny může měnit i projevy zbývajících členů