PLANETA ZEMĚ 3.planeta od Slunce s výrazně odlišnými vlastnostmi oproti ostatním palnetám: ideální velikost umožňuje dostatečnou gravitaci pro udržení atmosféry atmosféra chrání před dopadem kosmických těles, celkově otepluje Zemi (tzv.skleníkový efekt), působí jako médium pro přenos tepla a vlhkosti

obíhá kolem Slunce v dostatečné vzdálenosti (zachování vody nezbytné pro život) sklon zemské osy 23,5° k rovině oběhu kolem Slunce a přiměřeně dlouhé střídání dne a noci (1 otočení trvá 24h) zabraňuje přílišnému přehřátí nebo ochlazení polokoulí

výjimečné postavení v rámci Galaxie s dostatkem kovových prvků nezbytných pro magnetické pole (ochrana před částicovým zářením) a méně časté výbuchy hvězd, než v jiných částech Galaxie

Zobrazení Země Zjednodušené věrné (bez zkreslení tvarů a délek) znázornění Země představuje glóbus. Měřítko glóbu udává, kolikrát je model menší než skutečná Země. Jsou na něm patrné polohy oceánů a kontinentů, sklon zemské osy, která protíná severní a jižní pól.

Světová souš je tvořena 6 světadíly: Asie Amerika (Jižní, Severní) Afrika Antarktida Evropa Austrálie Světový oceán tvoří 4 ocány: Tichý Atlantský Indický Severní ledový

Orientace na Zemi Pro přesné určení libovolného místa na Zemi byla vytvořena pomyslná síť kružnic – poledníků a rovnoběžek Poledníky – kružnice od S k J protínající točny. Vyjadřujeme je ve stupních. Nultý a 180.poledník rozdělují Zemi na západní a východní polokouli (od 0°- 180°na Z je to západní, na V východní polokoule)

Rovnoběžky – kružnice kolem Země, které se od středu Země zmenšují směrem k pólům. Měří se ve stupních (0°- 90°). Největší rovnoběžka je rovník 0°, který rozděluje Zemi na severní a jižní polokouli.

Pohyby Země a jejich důsledky Země se otáčí kolem vlastní osy (od Z->V) jedno otočení trvá 24h (1den) střídá se tak den (na osvětlené části planety) a noc (na části Země, která je ve stínu)

Sklon zemské osy vůči rovině oběhu a oběh Země kolem Slunce způsobují pravidelně se střídající různou délku dne a noci během roku. Pouze na rovníku trvá dena noc stejně dlouho po celý rok (12h noc, 12h den).

2) Oběhem kolem Slunce a stálý sklon zemské osy způsobují, že severní a jižní polokoule se během roku střídají v naklonění ke Slunci. Na zemské polokoule tak dopadá různé množství slunečních paprsků (energie). Jedna otočka trvá 365 dní=1 rok. Na polokoulích se tedy střídají roční doby:

JARO: z pohledu sever. polokoule začíná 21. března JARO: z pohledu sever. polokoule začíná 21.března. Na celé planetě trvá den a noc 12h (jarní rovnodennost). Žádná polokoule není přikloněna ke Slunci, protože sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník. Na severní točně Slunce nezapadá, na jižním pólu nevyjde. LÉTO: začíná 21.června v den letního slunovratu, kdy paprsky slunce kulminují na obratníku raka. Severní polokoule dostává maximu záření od Slunce a je na ní nejdelší den. V oblastech od severního polárního kruhu k sev. pólu Slunce nezapadá (trvá polární den),kolem jižní točny trvá polární noc).

PODZIM: začíná 23.9., kdy se Země dostane podruhé během svého oběhu kolem Slunce do pozice, ve které není ani jedna polokoule přikloněna ke Slunci. Sluneční paprsky svítí kolmo na rovník, je podzimní rovnodennost. Na celé planetě trvá den i noc stejně dlouho. Na severní točně Slunce po půl roce zapadá, na jižním pólu po půl roce vychází. ZIMA: začíná 21.12. v den zimního slunovratu, severní polokoule je maximálně odkloněna od Slunce, dostává nejméně sluneční energie v roce a den na ní trvá nekratší dobu v roce.

Čtvero ročních období se střídá pouze v mírných zeměpisných šířkách (přibližně mezi 40°- 60°zem.š.). V oblastech kolem rovníku probíhá rok téměř beze změn klimatu (průměrná teplota kolem 28°C, každodenní srážky po poledni z kupovité bouřkové oblačnosti, ráno a k večeru jasno, velmi rychlý východ a západ Slunce kolmo na obzor).

V přechodných krajinách se střídají 2 roční doby: 1) kolem 40° zem.š.: horké suché léto a mírná deštivá zima 2) kolem hranice polárních kruhů: dlouhá chladná zima, krátké poměrně teplé léto

Místní a světový čas Během jasného dne můžeme pozorovat zdánlivý pohyb Slunce po obloze – od V na Z. Je způsoben rotací Země kolem vlastní osy (ne vlastním pohybem Slunce). V minulosti se tohoto jevu využívalo k určování času (tzv.sluneční čas neboli místní čas). Každý poledník a tedy různá místa na Zemi mají však rozdílný místní čas – Slunce tam vychází a zapadá v jiný okamžik.

S větší vzájemnou propojeností lidské sféry života (dopravní, informační...) na začátku minulého stol. bylo potřeba všechny místa s přibližně stejným místním časem časově sjednotit. Tak vzniklo na Zemi 24 různých časových pásem. 1 časové pásmo má velikost 1 h (to odpovídá 15° zeměpisné délky).

Od světového času (kolem 0° poledníku) směrem na Z se čas na jednotlivých časových pásmech po hodině ubírá, směrem na V se čas přičítá. Př: V Londýně je pravé poledne, v Brně, které leží 1 časové pásmo od Londýna směrem na V je už 13:00h, v New Yorku, který leží 5 časových pásem od Londýna směrem na Z je teprve 07:00h.

Překročením datové hranice, která probíhá přibližně na 180°poledníku se mění nejen čas, ale i datum – při přechodu ze Z polokoule na V se 1 den přičítá, při přechodu z V na Z se 1 den ubírá. Přesné hranice časových pásem jsou uvedeny v mapě časových pásem (viz. školní atlas).