Věková období – jejich zvláštnosti Mgr. Vendula Baboučková

Ontogeneze = vývoj jedince od narození do smrti člení se na věkové etapy, pro které jsou charakteristické anatomické, fyziologické, psychologické a sociální zvláštnosti. Během ontogeneze se zvětšuje velikost těla i jeho částí a dochází k tzv. kvantitativním změnám, což nazýváme RŮSTEM (-končí v dospělosti). Kvalitativním změnám, které vedou ke zdokonalování fcí, nazýváme VÝVOJEM (-pokračuje po celý život).

Růst a vývoj Růst a vývoj jsou dva navzájem úzce související jevy, jejichž podstatou je dělení a rozmnožování buněk. Růstové a vývojové procesy jsou sice do značné míry naprogramovány geneticky, přesto však je rychlost těchto změn, nástup a intenzita jednotlivých růstových fází výsledkem integrace genetických a enviromentálních faktorů.

Vývojová období 1. prenatální - období od početí jedince až po narození jedince 2. rané dětství - od narození do 3 let dělení: novorozenec - od narození do 1 měsíce kojenec - od 1 měsíce do 1 roku batole - od 1 roku do 3 let 3. předškolní věk - od 3 let - 6 let 4. mladší školní věk - od 6 let - 11, 12 let

5. Starší školní věk - od 11, 12 let - 20 - 22 let -dělení: puberta (pubescent) - od 11, 12 let - 15 let adolescence (adolescent) - od 15 let - 20 - 22 let   6. dospělost - od 20 - 22 let - 65 let -dělení: časná dospělost - od 20 - 22 let - 31 let střední dospělost - od 31 let - 45 let pozdní dospělost - od 45 let - 65 let 7. stáří - od 65 let do smrti

Embryonální (nitroděložní) vývoj První 2 měsíce - vývoj jednotlivých orgánů Uplatňuje se především genetická výbava Zárodek citlivý na škodliviny zevního prostředí prostřednictvým organismu matky – výživa, alkoholismus, drogová závislost, kouření Morfologická poškození (tvarové změny) se projevují jako vývojové vady, patrné po porodu (např. vady srdce, poškození končetin, rozštěpové vady Od 3. měsíce – období fetální. Vytvořeny základy všech orgánů. V tomto období vznikají spíše růstové a vývojové retardace

Novorozenecké období Od porodu do konce 28. dne života Zralost novorozence se posuzuje dle hmotnosti a délky Charakteristické proporce: velká hlava, dlouhý trup a krátké končetiny Pohyby jsou dány automatismy a reflexní činnosti

LMD-lehká mozková dysfunkce Souhrnné označení pro celou řadu projevů dítěte na bázi strukturálních změn CNS, jež se odchylují od běžné normy, a jeví se jako nezvyklé a zvláštní (nápadně nerovnoměrný vývoj intelektových schopností, nápadnosti a poruchy v dynamice psychických procesů, hyperaktivita až hypoaktivita, nesoustředěnost, malá vytrvalost, impulsivita, překotnost, výkyvy nálad a duševní výkonnosti, tělesná neobratnost, poruchy vnímání aj.)

Současný moderní název je ADHD - Attention Deficit Hyperactivity Disorder - hyperaktivita spojená s poruchou pozornost, též je možno se setkat s názvem ADD - (Attention Deficit Disorders) - poruchy pozornosti. Příčiny - genetické vlivy - obtíže matky v těhotenství - nedostatek kyslíku při porodu - těžké porody - bezvědomí dítěte v raném dětství - traumata

Projevy LMD Dítě se projevuje jako neklidné, nepozorné, zlobivé. Nedokáže se delší dobu soustředit ani na hru ani na učení. Chce být za každou cenu středem pozornosti. Děti jsou velice impulsivní (dříve konají, než myslí) Některé nejsou schopné zvládat základní pravidla společenského chování. velký problém s rodinou, ve škole i s jejich vrstevníky. Z konfliktů pro ně pramení samé zklamání, děti se stahují do sebe či naopak se snaží na sebe strhnout pozornost negativním chováním.

DMO - Dětská mozková obrna  (DMO) představuje jakýkoli stupeň pohybového postižení (od málo patrného až po úplnou bezmocnost) a je podmíněna poškozením nezralého mozku během jeho vývoje. Projevuje se variabilními poruchami koordinace a síly svalové činnosti, tedy poruchami držení těla a jeho motoriky. patří mezi neuro-vývojová postižení motorického vývoje dítěte jež nastávají v důsledku postižení vývoje mozku během těhotenství, při porodu a v prvních měsících života. odborníci uvádějí, že DMO postihne 2 až 5 dětí z 1000, přitom u jednoho dítěte z tisíce se jedná o postižení závažné. Více jak polovina závažněji postižených pochází z vysoce rizikové skupiny nedonošených dětí, především jsou to novorozenci s váhou pod 1500 gramů

Příčiny vzniku DMO Získaná DMO : 10-20% dětí, je následkem poškození mozku v několika prvních měsících až letech života. Prvotní příčinou poškození mozku je často mozková infekce, jako je bakteriální meningitida (zánět mozkových blan) nebo virová encefalitida (zánět mozku); příčinou může být také mozkové poranění (při porodu, následkem pádu, dopravní nehody nebo týrání dítěte).    

Vrozená DMO: je přítomná již v okamžiku narození, byť nemusí být rozpoznána ještě po několik měsíců po porodu. V drtivé většině případů se příčinu vrozené DMO nepodaří zjistit Příčiny: Infekce během těhotenství, novorozenecká žloutenka, Rh inkompatibilita, nedostatek kyslíku v mozku nebo poranění hlavy novorozence při porodu, cévní mozkové příhody

Období kojenecké (do 1.roku) a batolivé (do 3.let) intenzivní růst a psychomotorický vývoj spontánní pohybovou aktivitu reguluje centrální nervový systém na podkladě reflexů dochází k propojení psychické a fyzické složky lokomočním projevem je KROK HRA-spontánní pohybová aktivita PA pro toto období: 75% doby bdění, dostatečný spontánní pohyb ve vhodném prostředí

Dochází také k tvarovým změnám páteře postupným vytvářením krční lordózy (okolo 3. měsíce), bederní lordózy (dítě se začíná stavět a pokoušet se o chůzi) a hrudní kyfózy (vytváří se nejpozději). Rozvíjí se nervová soustava, smyslové vnímání a pohybové schopnosti. odhalují se mentální, smyslové a tělesné vady ve 4. měsíci odhalení vrozené luxace kyčelního kloubu

Předškolní věk (3-6let) Pomalý a klidný růst a vývoj, dokončuje se vývoj hrubé a jemné motoriky Patrné individuální odlišnosti, počátky abstraktního myšlení Děti normomotorické 60% volného času v pohybu, děti hypermotorické 80% volného času v pohybu, děti hypomotorické 40% volného času v pohybu

Předškolní věk (3-6let) - pokračování Pokud PA není naplněna reaguje organismus adaptací (či maladaptací)-naplnění potřeby je nutné pro stimulaci růstu a vývoje Stimulace a adaptace vytváří podmínky pro fci orgánů+včasná prevence pro obezitu, diabetes, ischemickou chorobu srdeční, degenerativní změny pohybového aparátu a vertebrogenní obtíže

Předškolní věk (3-6let) - pokračování Nedostatečná a nesprávná stimulace – málo PA, nedostatečné dráždění CNS, jednotvárná statická činnost – patologická únava, lokální přetížení, změny ve svalových vláknech, obezita Nejčastější poruchy zdraví: záněty h. a d. dýchacích cest (chybný posturální stereotyp), dětské infekční nemoci, smyslové vady (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, šílhání, nedoslýchavost), růstové poruchy

Mladší (6-11) a starší školní věk(11-18) 1. období vytáhlosti, období plnosti Dokončuje se vývoj jemné motoriky, vzrůstá výkonnost svalstva Nerovnoměrnost v růstu kostí a svalstva-neohrabanost, pohyby nejsou dokonale přesné, nesoulad mezi percepcí a chtěným pohybem Časté vadné držení těla díky omezení PA (školní docházka), riziko obezity, cukrovka

PA všestranné, nevhodná raná specializace (svalové dysbalance, mikrotraumata) V pubertě se se projevují často poruchy páteře (chlapci až 5x častěji kyfóza, dívky skolióza), úrazy Možný náročný trénink pokud: je založen na všestrannosti, dítěti přináší radost a sebeuspokojení, dítě se dobře rozvíjí a prospívá, je zajištěno pravidelné lékařské sledování

Adolescence Zpomalení růstu, vývoj v pohybové oblasti, pohyby koordinované, dosažení vrcholu ve své fyzické kondici Organismus má vysoký stupeň formovatelnosti, tj. menším úsilím dosahuje většího efektu – rychlejší růst trénovanosti, roste svalová síla

Dospělost Růst tělesné výšky se zastavil, zvyšuje se hmotnost těla, osifikace kostí ukončena Rychlá myšlenková a pohybová pohotovost Vyšší fyziologická zdatnost – tělesná obratnost, nejkratší reaktivní doba Vrchol zdraví a síly 30 rok života-harmonie všech složek osobnosti, zakončení vývoje (evoluce), nastává involuce (stárnutí) Organismus se postupně opotřebovává, větší unavitelnost, delší regenerace PA je důležitá pro udržení dobrého zdravotního stavu, musí odpovídat věku a stimulovat org. harmonicky a všestranně

Stáří Změny v procesu stárnutí jsou ireverzibilní Snižuje se vitalita, zvyšuje se zranitelnost organismu, pokles fcí orgánů Snižuje se adaptace na vnější prostředí, ubývá svalová hmota, klesá schopnost regenerace Snižuje se respirační schopnost, výkonnost transportního systému, atrofické změny buněk Degenerativní artrotické změny kloubů, úbytek vápníku (osteoporóza)-riziko častějších fraktur PA-vhodně volená ZTV

Pravidelná PA a stárnutí Věk, motivace Dynamická složka – tělesná zátěž pozitivně ovlivňuje kardiovaskulární systém Hybný systém vyžaduje cílená cvičení na odstranění svalových disbalancí-správné posturální a dechové stereotypy Důležitý je pravidelný dlouhodobí pohybový režim