NÁVRH CEMENTOBETONOVÉHO KRYTU

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Téma 5 Metody řešení desek, metoda sítí.
Advertisements

OBDÉLNÍKOVÝ PRŮŘEZ Prof. Ing. Milan Holický, DrSc.
Použitelnost Obvyklé mezní stavy použitelnosti betonových konstrukcí podle EC2: ·      mezní stav omezení napětí, ·      mezní stav trhlin, ·      mezní.
Zatížení obezdívek podzemních staveb
Zkoušení asfaltových směsí
Součinitel dotvarování a objemových změn
s dopravní infrastrukturou
TruTOPS BEND – ohýbání (ohraňování)
Smyk Prof.Ing. Milan Holický, DrSc. ČVUT, Šolínova 7, Praha 6
Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o.
Pevné látky a kapaliny.
MECHANIKA KOMPOZITNÍCH MATERIÁLŮ
18. Deformace pevného tělesa
Prostý beton - Uplatnění prostého betonu Charakteristické pevnosti
Notace napětí 2. ZÁKLADNÍ POJMY A VZTAHY Symetrie tenzoru,
OPTIMALIZACE NÁVRHU TUHÉ VOZOVKY
VODOROVNÉ ÚČINKY VOZIDEL NA VOZOVKU
NAVRHOVÁNÍ A POSOUZENÍ VOZOVEK
STANOVENÍ MODULU PRUŽNOSTI TLUMENÝM RÁZEM
Téma 3 Metody řešení stěn, metoda sítí.
Téma 7, modely podloží Úvod Winklerův model podloží
VOZOVKA A JEJÍ FUNKCE Základní pojmy Kluzná vrstva Obrusná vrstva KRYT
KLIMATICKÉ VLIVY A TEPLOTECHNICKÉ
PODLOŽÍ VOZOVKY A JEHO CHARAKTERISTIKY
Semestrální práce z předmětu ICB
Předpjatý beton Podstata předpjatého betonu Výslednice.
Smyková odolnost na protlačení
NK 1 – Konstrukce Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.,
Rezonanční metoda Moduly pružnosti
Použitelnost Obvyklé mezní stavy použitelnosti betonových konstrukcí podle EC2: ·      mezní stav omezení napětí, ·      mezní stav trhlin, ·      mezní.
Plošné konstrukce, nosné stěny
ANALÝZA KONSTRUKCÍ 7. přednáška.
Název operačního programu:
Tepelné vlastnosti dřeva
FEM model pohybu vlhkostního pole ve dřevě - rychlost navlhání dřeva
s dopravní infrastrukturou
Stacionární a nestacionární difuse.
Deformace pevného tělesa
Struktura a vlastnosti pevných látek
s dopravní infrastrukturou
Výtok otvorem, plnění a prázdnění nádob. Přepad vody, měrné přelivy.
Koaxiální (souosé) vedení
Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště
NK1 – Zdivo1.
Nelineární statická analýza komorových mostů
Technická mechanika Pružnost a pevnost Vnitřní statické účinky nosníků, Schwedlerovy věty 19 Ing. Martin Hendrych
Téma 5 ODM, deformační zatížení rovinných rámů
předpoklady: Klasická laminační teorie - předpoklady
ANALÝZA KONSTRUKCÍ 8. přednáška.
Vyšetřování stěn s otvory
Použitelnost Obvyklé mezní stavy použitelnosti betonových konstrukcí podle EC2: ·      mezní stav napětí z hlediska podmínek použitelnosti, ·      mezní.
Další úlohy pružnosti a pevnosti.
Technická mechanika Pružnost a pevnost Prostý smyk, Hookův zákon pro smyk, pevnostní a deformační rovnice, dovolené napětí ve smyku, stříhání materiálu.
Nelineární statická analýza komorových mostů
Návrh složení cementového betonu.
Nelineární analýza únosnosti předpjatých komorových mostů Numerická simulace s nelineárním materiálovým modelem Stavební fakulta ČVUT Praha Jiří Niewald,
Téma 12, modely podloží Úvod Winklerův model podloží
Měření zatížení protéz dolních končetin tenzometrickou soupravou.
Řešení poruchových oblastí příklady stěnových nosníků
Vypracoval: Ing. Roman Rázl
Lepené lamelové dřevo. Typy vazníků Posouzení GLULAM obecně Posouzení: – Napětí od ohybu v místě σ m,max – Napětí od ohybu ve vrcholu – Napětí v tahu.
Dilatace obkladu Ing. Miloslava Popenková, CSc. Úvod Princip návrhu dilatace obkladu musí vycházet z definic jednotlivých deformací ve stavebních konstrukcí,
7. STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK A KAPALIN
Fyzika kondenzovaného stavu
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_07-11
Příklad 6.
STATICKÉ ŘEŠENÍ OSTĚNÍ PODZEMNÍCH STAVEB
Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_07-05
Tenzometry Tenzometr je pasivní elektrotechnická součástka používaná k nepřímému měření deformace součásti, způsobené mechanickým napětím Fyzikální podstatou.
Transkript prezentace:

NÁVRH CEMENTOBETONOVÉHO KRYTU Při návrhu jsou rozhodující následující parametry: dopravní zatížení charakteristika betonu únosnost podkladového systému,spolupůsobení s podložím V cementobetonové desce vznikají napětí od jednak od dopravního zatížení a jednak od teplotních rozdílů.

Uvažují se 4 napětí: uprostřed desky na příčné hraně desky na podélné volné hraně desky na rohu desky Výsledné napětí v desce pro jednorázové zatížení: sz –napětí od zatížení s T,max – napětí od teplotního rozdílu Obvykle vychází tato hodnota největší na podélné hraně, ověřují se však i napětí na příčné hraně a v rohu.

Pro výpočet napětí od dopravního zatížení potřebujeme znát náhradní zatěžovací plochu. ae- délka větší poloosy zatěžovací elipsy P – zatížení na kolo návrhové nápravy pn- dotykový tlak A – konstanta, která pro poměr poloos ae:be=1:0.6 má hodnoty: pro dvojelipsu A=3770 pro elipsu A=1880 pro kruhovou plochu A=3140

Pro návrhovou nápravu je velikost delší poloosy zatěžovací elipsy ae=0.143 m. Při výpočtu napětí se nedosazuje do výpočtu prostý tlak kola na zatěžovací ploše pod pneumatikou, ale napětí v desce se počítá z ekvivalentního tlaku. Ekvivalentní tlak- tlak pomyslného jednoho kola, které má stejné huštění pneumatik jako skutečné vozidlo a které v desce vyvozuje stejné napětí jako skutečné vozidlo. Závisí především: - na rozměru , uspořádání a tlaku kola na únosnosti podkladu jakosti betonu tloušťce desky

Zjišťuje se pro různé postavení poloosy vozidla podle tzv. Picket-Rayových obrazců. Výsledky jsou zpracovány do grafů, z nichž je možno odečíst počet dílků plochy vlivu zakryté zatěžovací plochou návrhové nápravy pro hodnoty poměrů delší poloosy elipsy ae k poloměru relativní tuhosti l. EB- modul pružnosti betonu m- Poissonovo číslo(m=0.2) ke- ekvivalentní modul reakce celého podkladového systému

Napětí v desce na volné hraně : Mz- ohybový moment od zatížení působící na 1 m šířky desky sz- napětí v tahu za ohybu od zatížení působícího na spodní ploše desky pn – dotykový tlak h- tloušťka desky N po,pr- odečítá se z grafů Picket-Rayových obrazců

Grafy Pickett-Raya

Výpočet napětí (v tahu za ohybu) dle Westergaarda pro napětí od zatížení přenášeného jednou kruhovou plochou: Pro zatížení ve středu desky: Pro zatížení na okraji desky: Pro zatížení rohu desky:

Maximální součtové výsledné napětí vzniká na podélné volné hraně. Na příčné hraně je napětí od zatížení cca o 25% nižší než na hraně podélné, ale nastává tam větší únava. Střed desky a roh desky- obvykle je napětí menší, v rohu je přibližně poloviční ve srovnání s podélnou hranou. Pro roh desky a pro kruhovou dotykovou plochu lze použít přibližný vzorec dle Westergaarda:

s p,r- napětí od zatížení prostým tlakem P na rohu desky s kruhovou dotykovou plochou h - tloušťka desky a- poloměr dotykové plochy kola l – poloměr relativní hutnosti VÝPOČET NAPĚTÍ OD TEPLOTNÍCH ÚČINKŮ Vznikají v důsledku rozdílných teplot horní plochy a spodní plochy cementobetonového krytu – tento rozdíl může dosahovat až 10 °C (beton není dokonalý vodič tepla). Změna teploty v desce se vyjadřuje teplotním gradientem.

Během dne (povrch desky se ohřívá) je teplotní gradient DT větší než během noci (povrch se ochlazuje). Jestliže nemáme přesnější údaje, uvažuje se: při ochlazování povrchu desky DT=0.22 h při oteplování povrchu desky DT=0.66 h (h je tloušťka desky) Dochází k průhybu desky v důsledku rozdílných teplot na horním a dolním povrchu desky, vlákna na plochách jsou rozdílně dlouhé, vznikají tlaková resp. tahová napětí. + - - + neutrál ve dne v noci

Napětí od teplotních rozdílů pro podélnou hranu: Napětí od teplotních rozdílů pro příčnou hranu:

Napětí od teplotních rozdílů pro střed desky: Napětí od teplotních rozdílů pro roh desky:

ET - modul přetvárnosti při napětí od teplotního rozdílu a - koeficient teplotní roztažnosti cementobetonu, a=0.00012 cx,cy-koeficienty stanovené dle grafu v závislosti na poměrech Lx, Ly – délka a šířka desky lt-poloměr relativní tuhosti

Koeficienty cx,cy jsou závislé na poměru délky resp. šířky desky k její tuhosti, která je vyjádřena poloměrem relativní tuhosti desky (ten je v tomto funkcí modulu přetvárnosti betonu ET). Návrhový teplotní rozdíl DTn se určuje dle vztahu : pro kladný teplotní rozdíl: DTn=(18.6-0.6 Tm)+28(h-0.22) pro záporný teplotní rozdíl: -DTn=(8.7-0.3Tm)+11.3(h-0.22) DTn, -DTn – kladný resp. záporný teplotní rozdíl teplot obou povrchů desky s pravděpodobností výskytu 97% Tm- průměrná roční teplota vzduchu určená z dlouhodobého pozorování

POSOUZENÍ CEMENTOBETONOVÉHO KRYTU OD JEDNORÁZOVÉHO ZATÍŽENÍ Posouzení návrhu tloušťky desky s ohledem na jednorázové maximální namáhání se posuzuje podle okamžitého součinitele bezpečnosti. Pro výsledné maximální napětí musí platit: Ri,n- návrhová pevnost x1- okamžitý součinitel bezpečnosti , který závisí na skupině dopravního zatížení

skupina dopravního zatížení A,B:x1=1.1 skupina dopravního zatížení C,D:x1=1.05 Jestliže uvedená podmínka není splněna, je nutno návrh upravit zvětšením tloušťky desky nebo zvýšením návrhové pevnosti.