Národní soustava kvalifikací pro terciární vzdělávání Praha & Brno 2. A 4. prosince 2008

2 Národní rámec kvalifikací Národní soustava kvalifikací  Národní rámec kvalifikací (national qualification framework): Nástroj pro klasifikaci kvalifikací na základě souboru kritérií pro určité úrovně dosaženého vzdělání; cílem je integrovat a koordinovat národní dílčí soustavy kvalifikací a zlepšovat transparentnost, dostupnost, rozvoj a kvalitu kvalifikací ve vztahu k pracovnímu práce a občanské společnosti.  Národní soustava kvalifikací (national qualification system): Všechny aspekty činnosti členského státu v souvislosti s uznáváním vzdělávacích a jiných mechanismů, jež spojují vzdělávání a odbornou přípravu s pracovním trhem a občanskou společností. Patří sem i vypracování a implementace institucionálních pravidel a procesů souvisejících se zajišťováním kvality, hodnocením a udělováním kvalifikací. Národní soustava kvalifikací může být složena z několika dílčích soustav a může zahrnovat národní rámec kvalifikací.  Doporučení o EQF, 2008

3 Národní rámec a soustava kvalifikací pro terciární vzdělávání - do r nebo 2012  Zahrne oba existující rámce na evropské úrovni  Popíše a vytvoří rámec pro jednotlivé úrovně/cykly/stupně terciárního vzdělávání tak, aby byl patrný rozdíl mezi  postsekundárním a terciárním vzděláváním  mezi jednotlivými úrovněmi terciárního/ vysokoškolského vzdělání  Nabízí se i možnost zjemnění výstupních úrovní/stupňů terciárního/ vysokoškolského vzdělávání v rámci jednotlivých kvalifikačních úrovní.  Větší transparentnost podpoří  prostupnost studijních programů (vertikální i horizontální)  prostupnost i mezi jednotlivými sektory vzdělávání  V rámci NSK by měla být vyjasněna i vazba jednotlivých studijních programů na příslušné kvalifikace  Školy, které svoji studijní nabídku doplní i o tyto informace, se stanou srozumitelnější – přispěje k větší atraktivnosti  Nastolení rovnoprávné spolupráce se zaměstnavateli  Otevřou se nové možnosti uznávání v rámci celoživotního učení a validace neformálního vzdělávání a informálního učení

4 Národní soustava kvalifikací pro terciární vzdělávání – výsledky učení (1)  Důraz na výsledky učení – „learning outcomes“ může napomoci vyhodnocení toho, zda byla nedávná restrukturalizace provedena efektivně, zda se neučí totéž v několika studijních programech, zda programy vychovávají absolventy, kteří se dokáží dnes i do budoucna uplatnit na trhu práce  Na výsledky učení budou navázány kredity ECTS  zlepšení metodiky hodnocení kvality studijních programů.

5 Terminologie (1)  Kvalifikace (Qualification): Jakýkoli titul, diplom nebo jiné osvědčení vydané kompetentním orgánem dokládající úspěšné dokončení vysokoškolského studijního programu.Týká se jen úplných kvalifikací vysokoškolských úrovní. (Lisabonská úmluva, 1997) Jakýkoli titul, diplom nebo jiný certifikát vydaný kompetentním orgánem dokládající úspěšné dokončení uznaného studijního programu. Týká se jen úplných kvalifikací vysokoškolských úrovní. (Glossary of Tuning terms, 2006) Formální výsledek procesu hodnocení a validace, který se získává, když příslušný orgán stanoví, že jedinec dosáhl vzdělávacích výsledků podle daných standardů. (Doporučení o EQF, 2008)  Deskriptor přiřazený úrovni/cyklu (level descriptor): Obecné tvrzení, které charakterizuje, čeho student, který získá kvalifikaci příslušné úrovně/cyklu v Rámci kvalifikací typicky dosáhne (Návrh Průvodce ECTS 2008)  Výsledky učení (learning outcomes): Výroky o tom, co učící se zná, čemu rozumí a co je schopen vykonávat po ukončení procesu učení; jsou definovány jako znalosti, dovednosti a kompetence. (Doporučení o EQF, stejně i Návrh Průvodce ECTS 2008)

6 Terminologie (2)  Kredit (ECTS): Prostředek, který kvantifikuje hodnotu učení. Je založen na studijní (učební) zátěži, kterou student potřebuje, aby dosáhl očekávaných výsledků učení na dané úrovni. (Návrh Průvodce ECTS 2008)  „ Měna“ užívaná k měření pracovní zátěže studentů ve smyslu času požadovaného k dosažení určitých studijních výsledků. To umožňuje akademickým pracovníkům a studentům hodnotit kapacitu a úroveň studia, založenou na dosažení studijních výsledků a spojenou pracovní zátěž měřenou v čase. (Glossary of Tuning terms, 2006)  Přidělení/Rozdělení kreditů (Allocation of Credit): Proces, kterým je přiřazen počet kreditů kvalifikacím, programům nebo jejich částem (Návrh Průvodce ECTS 2008)  Udělení kreditu (Award of Credit) : Akt, kterým se udělí studentovi počet kreditů, který odpovídá části programu nebo celé kvalifikaci. Tímto je stvrzeno, že výsledky učení, kterých student dosáhl byly ohodnoceny a že student uspokojivě splnil požadavky kladené na část programu nebo celou kvalifikaci (Návrh Průvodce ECTS 2008)

7 Národní deskriptory pro kvalifikace terciárního vzdělávání  Informační funkce NSKTV - seznam/registr kvalifikací, kt. je možno získat v terciárním vzdělávání.  3 úrovně deskriptorů „Obecné“ (společné pro všechny obory terciárního vzdělávání na dané úrovni kvalifikace) – zahrnou  jak Dublinské deskriptory - zejména pro akademické účely  tak deskriptory použité v EQF  oba úhly pohledu - škol i praxe „Sektorové“ pro skupinu oborů terciárního vzdělávání v příslušné úrovni kvalifikace.  pracovní skupiny - možnost využít tzv. sektorové rady složené z reprezentativních zástupců zaměstnavatelů příslušného odvětví – (problémem je, že činnost sektorových rad končí a nový projekt dosud není) Na úrovni institucí – školy vyjdou ze „sektorových deskriptorů“- vytvořit deskriptory pro studijní programy – „Learning outcomes“  jakou kvalifikaci příp. jaké kvalifikace absolvent získal, a které úrovni NSK a úrovni EQF/zastřešujícího rámce pro EHEA získaná kvalifikace odpovídá, uvedou školy v dodatcích k diplomu

8 Možnosti  Školy budou samy definovat kvalifikaci, kterou si student složí z příslušných modulů /kurzů (i např. z různých fakult)  moduly (kurzy), které budou odběratelskou sférou uznány jako dílčí kvalifikace, mohou být zařazeny do NSKTV  VŠ rozdělí své programy na moduly a ponechají na zaměstnavatelích, zda a jak je využijí pro vytvoření nové kvalifikace  Moduly/kurzy, které nebudou uznány jako dílčí kvalifikace, budou sloužit pouze jako ucelené části studijního programu – vytvořeny v konsensu s aplikační sférou uznávány na trhu práce  Uchazeč o studium (certifikaci dosaženého vzdělání) přinese své portfolio (včetně výsledků neformálního vzdělávání či informálního učení) a instituce tyto výsledky vyhodnotí oproti výsledkům učení a kompetencím náležejícím k některému vhodnému modulu  určí, co je třeba doplnit dalším studiem, případně výsledky uzná  uchazeč bude studovat pouze to, co mu škola předepíše, nikoliv celý studijní program

9 Proč začít pracovat s výsledky učení? (1) z prezentace prof. Adama -  Pro návrh studijního programu a předmětů – výsledky učení-learning outcomes  pomáhají zajistit konzistenci výuky mezi studijními programy a předměty;  usnadňují návrh kurikula vyjasněním oblastí překryvů mezi studijními programy a předměty;  usnadňují přesnější stanovení klíčových cílů předmětů a programu a zjištění, jak na sebe jednotlivé komponenty navazují v rámci učebního postupu;  podtrhují vazby mezi vyučováním, učením a hodnocením;  podporují reflexi hodnocení,vývoj hodnotících kritérií a více účinné a variabilní hodnocení.

10 Proč začít pracovat s výsledky učení? (2) z prezentace prof. Adama -  Pro zajištění kvality výsledky učení- learning outcomes  zvyšují transparentnost a srovnatelnost standardů uvnitř i vně kvalifikačního stupně;  poskytují vyšší důvěryhodnost a využitelnost než tradiční popis kvalifikace;  hrají klíčovou roli jako referenční body při ustavování hodnotících standardů.

11 Proč začít pracovat s výsledky učení? (3) z prezentace prof. Adama -  Pro studenty výsledky učení-learning outcomes  poskytují úplný soubor informací o tom, čeho student dosáhne na konci úspěšného ukončení předmětu nebo studijního programu;  poskytuje jasnou informaci umožňující studentům volbu předmětu nebo studijního programu;  poskytuje jasnou informaci zaměstnavateli a jiným vysokoškolským institucím o obsahu a charakteristice dané kvalifikace..

12 Proč začít pracovat s výsledky učení? (4) z prezentace prof. Adama -  Výsledky učení-learning outcomes v oblasti mobilit  přispívají mobilitě studentů tím, že poskytují možnost uznávání jejich výsledků a kvalifikace;  zvyšují transparentnost kvalifikace;  zjednodušují přenos výsledků;  Výsledky učení-learning outcomes v oblasti celoživotního učení a dalšího vzdělávání  poskytují společný formát, který pomáhá podporovat celoživotní učení a  pomáhí při vytváření alternativních cest v daném i v jiných vzdělávacích systémech

13 Konkrétní možnosti zapojení  Rozvojový program pro r  Zmapovat současnou situaci, shromáždit utřídit informace a data  Dle zájmu fakult zajištění informačních seminářů a konzultací / i s dopadem na implementaci ECTS)  Bude-li podpora fakult  vytvoření pracovních skupin dle oborového zaměření  začít z rozpracováváním metodiky, která maximálně zjednoduší stále více se byrokratizující požadavky kladené na fakulty a napomůže vytvoření a zprostředkování atraktivnější nabídky pro naše i zahraniční studenty  Možnost využít projektu Bologna Experts  Individuální projekt národní – možnost zapojení od 2. poloviny 2010

14 Další informace  Tuning na nebo  dále na – sekce „soustavy kvalifikací“  - Národní seminář Bologna Experts věnovaný rámcům a soustavě kvalifikací  - „An introduction to learning outcomes“  - „Learning and writing learning outcomes“; dále odkazy na zdroje s Bloomovou taxonomií – viz dvojlist, který byl rozdán  uvod-do-diskuse.pdf - „Národní soustava kvalifikací pro terciární vzdělávání (Úvod do diskuse) uvod-do-diskuse.pdf  a na staránkách ENIC/NARIC: naric.net/index.aspx?s=n&r=ena&d=qfhttp:// naric.net/index.aspx?s=n&r=ena&d=qf  Děkuji vám za pozornost