MEZOPOTÁMIE 3 500 – 539 let př.n.l.

Periodizace dějin Mezopotámie Epocha sumerská 3 500 – 2 350 př.n.l. městské státy Ur, Uruk, Eridu, Lagaš, Kiš Epocha semitská 2 350 – 539 př.n.l. dynastie akkadská (Sargon I.)‏ říše starobabylonská (1792-1750, Chammurappi)‏ říše novoasyrská (9.st. př.n.l., Aššurbanipal, hlavní rozkvět)‏ říše novobabylonská (625 – 539 př.n.l., král Nabukadnezar) konec říše dobytím Babylonu Peršany v roce 539 př.n.l.

Podmínky: rozkládá se mezi řekami Eufratem a Tigridem (dnešní Irák)‏ závlahový systém Mezopotámie rozdrobena do malých městských států časté konflikty, které narušovaly politický i kulturní vývoj – celkově nižší úroveň nedostatek kamene

Architektura Paláce a chrámy na slunci sušené cihly a malta z hlíny dnes jen kopce suti tzv. telly na vyvýšeném místě (bůh sídlí na hoře, nad lidmi)‏ nevěřili v posmrtný život – nevznikly žádné monumentální hrobky

Zikkurat vznikl v novosumerském období odvozený od chrámu na vyvýšené plošině několik teras nad sebou, na vrcholu stál chrám, k němuž po stranách vedla schodiště nejstarší pocházejí již z doby okolo 3 000 let př. n. l. Babylonská věž zikkurat v Uru

Zikkurat v Uru

Zikkurat v Uru

Nejpřístupnější a zároveň nejstarší sumerské město se jmenovalo Ur Nejpřístupnější a zároveň nejstarší sumerské město se jmenovalo Ur. Leželo na březích laguny ústící do Perského zálivu a bylo ve 3. tisíciletí významným námořním přístavem, kterým procházel celý dovoz mědi. V polovině 3. tisíciletí ovládl Ur velkou část Sumeru. Nyní je celý v troskách a vládne mu mohutný zikkurat. Jinak se skládá jen z písečných dun, bludišť příkopů, zdí z nepálených cihel a úděsného ticha. Nic tu nepřipomíná život a ruch. Trosky Uru dokazují, že jsou skutečně troskami metropole: troskami výstavných chrámů a paláců, lidnatých ulic a mohutných opevnění. Uvnitř hradeb Uru bylo nejméně 8 chrámů, 6 rozlehlých paláců, několik pohřebišť a skladů obilí.

Města Nimrud, Ur, Uruk, Lagaš, Kiš, Eridu starobabylonské období – vykopávky měst pravidelné ulice, velké domy, svatyně novoasyrské období (1 000 – 612 př.n.l.)‏ za Aššurbanipala II. - Nimrud velké paláce, zdi obložené kamennými deskami s reliéfy vstup do paláce chráněn ohromnými figurami okřídlených býků s lidskou hlavou

Palác v Nimrudu

Nimrud

Nimrud

Lagaš

Ninive

Uruk

Uruk

Eridu Nejstarší chrám na světě 5. tisíciletí př.n.l.

Eridu v současnosti

Bagdad

Babylon

Babylon hlavní město novobabylonské říše 7. a 6. stol. př.n.l. mohutné hradby, vyztužené věžemi obrovský palác stěny třetího nádvoří, Ištařiny brány a procesní cesty k velkému zikkuratu byly pokryty dvoumetrovými obrazy lvů, býků a draků z glazovaných cihel

Babylon

Visuté zahrady Semiramidiny jeden z divů světa jediné místo, kde byl použit kámen

Babylon – visuté zahrady Semiramidiny

Babylonská věž svatyně boha Marduka 33 m vysoká podezdívka strana 250 m stála ještě kolem roku 458 př.n.l. (asi) svědek Hérodotos

Babylonská věž

Ištařina brána částečně zachovaná a zrekonstruovaná dnes v Pergamonském muzeu v Berlíně 6. stol. př.n.l. stavba na Procesní cestě zdobená reliéfy se zoomorfními náměty (posvátní hadi, draci, býci) z glazovaných cihel

Ištařina brána kopie Ištařiny brány detail

Detail Ištařiny brány - býk

Detail Ištařiny brány - býk

Drak z Ištařiny brány

Detail ornamentální výzdoba Ištařiny brány

Procesní cesta protínala Babylón, začínala u Ištařiny brány vedla až k velkému zikkuratu ústí cesty bylo zdobeno reliéfy – soubor 120 lvů

Palác Sargona II. v Chorsabádu impozantní dílo z doby asyrské nadvlády (8. st.př.n.l.)‏ 10 ha plochy celkem 209 síní a nádvoří býk s lidskou hlavou (má pět noh)‏

Sochařství a umělecké řemeslo

Sumerské období hl. lovecké a zemědělské výjevy na kamenných reliéfech plastiky okřídlených býků pečetní válečky – náboženské, přírodní i válečné náměty

Okřídlení býci

Okřídlení býci

Váleček

Uctívání boha Šamaše - váleček

Gilgameš bojuje s Enkidu - váleček

Dáma z Varky - (3 200 – 3 000 př.n.l.)‏ - jedna z nejstarších a nejkrásnějších soch - jemně provedená hlava ženy z bílého mramoru

Dáma z Varky

Váza z Varky

Plastiky

Votivní plastiky

Chamurappiho zákoník Chamurappi

Z královských hrobů v Uru zlatotepecké práce číše, helma, býčí hlavy ze strunných hudebních nástrojů

hudební nástroj

Kozlík schovaný v křoví

Pokrývka hlavy

Čelenka a náhrdelník

Standarta z Uru dva živcové panely v dřevěném rámu výjev válečný a mírový mozaika z perleti, červeného vápence, modrého lazuritu 2 600 – 2 400 př.n.l.

Standarta z Uru

Novosumerské období několik soch Gudey – kněze v postoji prosebníka stylizované do jednoduchých oblých tvarů

Gudea

Gudea

Písmo

Klínové písmo

Bedřich Hrozný rozluštil chetitské písmo zabýval se klínovým písmem

Asyrská abeceda

Tabulka klínového písma

Použitá literatura Kol.: Průvodce výtvarným uměním I – V. Praha 1994 Prokop,V.: Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov 2004 Mráz, B.: Dějiny výtvarné kultury 1.díl Černá, M.: Dějiny výtvarného umění. Praha 1996 Pijoan, J.: Dějiny umění 1. díl. Praha 1982 – 1990 Gombrich, E. H.:Příběh umění. Praha 1975 Zdroj obrázků: internet