Husitství a husitské války Základní škola Kutná Hora, Kremnická 98 VY_32_INOVACE_1D.7.16 Husitství a husitské války Autor: Kateřina Vyčichlová Projekt Škola do života CZ.1.07/1.4.00/21.2699 Dějepis, 7. třída ZŠ Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost

Začátek válek Celé husitské hnutí vychází z učení Mistra Jana Husa a je právě rozhořčenou reakcí na jeho upálení a následně i na upálení Jeronýma Pražského. Celá situace se vyhrotila roku 1419, po kázání Jana Želivského vtrhli radikální husité na novoměstskou radnici a vyházeli konšely z oken (tzv. 1. pražská defenestrace). Tato událost je považována za počátek husitské revoluce.

Symbolem husitů byl kalich, který vyjadřoval přijímání oltářní svátosti pod obojí způsobou. Po mši se přijímala hostie (chléb) a víno, tedy tělo a krev Kristova. V Husově době přijímal víno pouze kněz. Ostatní lidé na bohoslužbě dostali pouze hostii. Husité obnovili původní podobu obřadu u všech věřících. Konaly se i poutě na hory, kterým kazatelé dávali biblická jména (Tábor, Oreb). Zde kněží kázali a přijímali podobojí.

Založení Tábora Husité toužili po spravedlivém uspořádání společnosti. Proto zakládají nové město, kde jsou si všichni rovni před bohem. Řídí se božími zákony. Je založen roku 1420 nad řekou Lužnice. Lidé se zde pokouší žít bez soukromého majetku. Na náměstí jsou kádě, kam při příchodu odevzdávají všechen svůj majetek. Město má své vojsko. Řídí ho čtyři hejtmané, jejichž úkolem je i cvičit vojsko. Jedním z hejtmanů je i Jan Žižka z Trocnova. Vypalovali dobyté kláštery a kostely, dopouštěli se obrazoborectví. Skutečná rovnost všech byl pouhý sen Jan Žižka z Trocnova odchází roku 1423.

V roce 1421 zemský sněm v Čáslavi (zástupci šlechty a měst) sesadili Zikmunda a zvolili si zemskou vládu (20 členů – 5 pánů, 8 zemanů, 7 zástupců měst). Také schválili čtyři artikuly pražské jako svůj program.

25. 3. 1420 - bitva u Sudoměře mezi rybníky Markovec a Škaredý 25.3.1420 - bitva u Sudoměře mezi rybníky Markovec a Škaredý. Husité vítězí. Poprvé použita vozová hradba. Protivníky zradil vlhký a kluzký povrch. 7.6.1424 - bitva u Malešova – přibližně 10 km od Kutné Hory. Husité vítězí, je to jedna z nejkrvavějších bitev v období husitství. 16.6.1426 - bitva u Ústí nad Labem. Husité vítězí nad německými žoldnéři a otevřeli si cestu ke vpádům do Saska, Durynska a Horní Lužice.

3. – 4.8. 1427 - bitva u Tachova husité vítězí pod vedením Prokopa Holého. 14.8.1431 - bitva u Domažlic. Protivník poražen téměř bez boje. Po ní začala jednání v Basileji. Protivníka vyplašil sborový zpěv husitů – Ktož sú boží bojovníci. 30.5.1434 bitva u Lipan – utrakvisticko-katolická koalice pod vedením Diviše Bořka z Miletínka drtivě porazila vojska sirotčího a táborského svazu. Prokop Holý zahynul. Je to ukončení válečného stavu v Zemích Koruny české.

Basilejská kompaktáta Jsou výsledky ujednání mezi basilejským koncilem a zástupci husitských Čech v roce 1436. Jejich nejdůležitějším bodem bylo přiznání nároku na přijímání z kalicha pro příslušníky českých husitů. Vyhlášena byla v Jihlavě. Potvrzení čtyř pražských artikulů.

Husitské zbraně Husitský bojový vůz – pojízdná hradba Řemdih – okovaná koule na dlouhém řetězu a na dřevěné násadě. Sudlice – sečná i bodná zbraň na dřevěné násadě Okovaný cep – cep s bodáky Palcát – krátká úderná zbraň, sloužila k boji zblízka Prak – pruh kůže, který se roztočil nad hlavou a ze kterého puštěním jednoho konce vyletí kámen (používala práčata – děti bojující v armádě) Houfnice – polní dělo

Čtyři artikuly pražské Artikuly = články Přijímání pod obojí způsobou Zbavit církev majetku, odebrat jí světskou moc Svobodně kázat slovo boží Smrtelné hříchy trestat u všech lidí stejně

Jan Želivský (1380 – 1422) Radikální husitský kněz. 30.7.1419 vedl průvod, který vyvrcholil pražskou defenestrací. Postupně ve svých rukách hromadil moc, likvidoval své odpůrce a v Praze měl takřka neomezenou moc. Vzniká proti němu opozice. Nakonec je zatčen a popraven.

Jan Žižka z Trocnova (1360 – 1424) Pocházel z Trocnova. Přišel o majetek, zbyl mu jen erb zemana. Mnoho let byl členem vojenských skupin jihočeských pánů. Roku 1411 se vrátil do Prahy a vstoupil do služeb Václava IV. Jako vůdce na sebe poprvé upozornil v bitvě u Sudoměře v roce1420. Byl do roku 1423 hejtmanem v Táboře. Umírá roku 1424 u Přibyslavi.

Prokop Holý (? – 1434) Po Žižkově smrti stál v čele husitů. Vzdělaný, vynikající taktik, skvělý charakter. Pocházel ze zámožné měšťanské rodiny. Vystudoval univerzitu, hodně cestoval. Poprvé velel v bitvě u Ústí nad Labem. Padl v bitvě u Lipan.

Jan Rokycana (1390 – 1471) Pocházel z rodiny rokycanského kováře. Stal se kazatelem. Patřil k umírněným. se stal arcibiskupem, nikdy nebyl potvrzen papežem. 1462 na něj byla uvalena klatba, byla zrušena kompaktáta.

Pojmy Utrakvisté – kališnická církev (církev husitů s přijímáním pod obojí způsobou). V čele arcibiskup Jan Rokycana. Kompaktáta – dohody mezi katolickou církví a umírněnými husity Táboři – označení skupiny husitů prosazujících radikální změny Pražané – umírněná skupina husitů (jádrem Nové Město pražské) Sirotci –polní vojsko po Žižkovi

Husitství a husitské vály Zápis Husitství a husitské vály Symbol - kalich Husité (kališníci, utrakvisté) 1419 první pražská defenestrace (Jan Želivský) 1420 založen Tábor 1421 bitva u Sudoměře (Jan Žižka z Trocnova) 1421 sněm v Čáslavi – čtyři artikuly pražské 1424 bitva u Malešova 1434 bitva u Lipan (padl Prokop Holý)

Přiřaďte správná jména k husitským zbraním: Halapartna Kosa Meč Cep Sudlice Řemdih Sekera Kropáč

Zakreslete na slepou mapu významné bitvy: u Domažlic u Lipan u Ústí nad Labem u Malešova

Metodické pokyny k prezentaci Jsou umístěny ve skrytém snímku. Autor: Mgr. Kateřina Vyčichlová Druhé pololetí, únor Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Klíčová slova: sedmý ročník, středověk, Lucemburkové, křížové výpravy, husité, Tábor, Žižka Tato prezentace seznamuje se základními informacemi o tom, co je to husitství, seznamuje s nejvýznamnějšími osobnostmi tohoto období a s výběrem bitev. Doporučuji připomenout i úlohu Zikmunda Lucemburského, kterému je věnována jedna samostatná prezentace. Bezesporu je i důležité žákům vysvětlit v čem jsou klady a v čem zápory celého husitského hnutí. Tato prezentace je vhodná i k samostudiu. Zopakování získaných poznatků je umocněno prací se slepou mapou a pracovním listem. Obojí je možné vytisknout. Prezentace obsahuje vnitřní hypertextové odkazy. Pod „smajlíky“ jsou skryty hypertextové odkazy s doplňujícím obrazovým materiálem. Použitá literatura: ČECHURA, J. a kol.: Dějepis pro 7. ročník ZŠ. 1. vyd. Praha: SPN, 2001. 136 s. ISBN 80-7235-022-1. MANDELOVÁ, H. a kol.: Dějiny středověku a počátků novověku. 1. vyd. Liberec: Dialog, 2002. 180s. ISBN 80-86218-82-1. kol. autorů: Dějepis 7: Učebnice pro ZŠ a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7238-558-4.