VLIV VNĚJŠÍCH FAKTORŮ ÚVOD FYZIKÁLNÍ FAKTORY CHEMICKÉ FAKTORY
Rozvoj mikroorganismů rozhodující úroveň: minimum – optimum – maximum Úvod Rozvoj mikroorganismů rozhodující úroveň: minimum – optimum – maximum Omezení mikroorganismů - cidní (fungicidní, baktericidní) = usmrcení (např. koagulací bílkovin) - statický (bakteriostatický) = reverzibilní zabránění rozmnožování = blokace synthesy bílkovin - lytický (bakteriolytický) = rozpad buňky
- psychrofilové růst při 0°C Fyzikální faktory Teplota - psychrofilové růst při 0°C optimum cca 15°C nad 20(25)°C nerostou - mesofilové obvykle ne pod 10°C optimum 20-40°C (typické 25, 30, 37°C) - termofilové optimum 45-70°C - hypertermofilové růst při 70-90°C (1.sk.) 80-90°C (2.sk.) (výjimečně i výše) Vysoká teplota má často mikrobicidní vliv (využito pro sterilaci) Nižší teplota spíše vliv mikrobistatický (využito při skladování potravin)
- alkalofilové - optimum při pH > 8 - neutrofilové - optimum při pH 6-7 (8) (většina mikroorganismů) - acidofilové - optimum při pH < 6 (5) (např. thiobacily i pod 1) - acidorezistentní - optimum kolem pH 7,0 mohou přežívat i v kyselé oblasti (plísně např. i pod 3,5) Voda (vodní aktivita) - voda - nezbytná jako stavební součást a pro příjem živin vodní aktivita - aw - (dostupnost vody) rozhoduje o tom, zda prostředí bude kolonizováno; rozsah 0 – 1, běžná media 0,95; pod 0,6 mikroorganismy nerostou
Souvisí s koncentrací iontů: Osmotický tlak Souvisí s koncentrací iontů: - izotonické - hypotonické - hypertonické prostředí Hydrostatický tlak mikroorganismy relativně necitlivé Záření (ionizující a UV) ovlivňuje (poškozuje) DNA, zpočátku mutagenní charakter později mikrobicidní ionizující – tvorba volných radikálů UV – tvorba dimérů thyminu Oxidačně redukční potenciál – „EH“ měří se v mV aerobové vyžadují + anaerobové vyžadují – (obvykle < -40 mV, častěji -200 mV až -400 mV - metanogenní)
chemické látky prostředí - slouží jako živiny - negativní vliv Chemické faktory chemické látky prostředí - slouží jako živiny - negativní vliv MIC = minimální inhibiční koncentrace (objektivní měřítko účinnosti) Stanovení inhibiční zóny („antibiotický test“) (A) Dělení podle cíle působení: Antiseptika usmrtí či inhibují růst mikroorganismů, netoxické pro živé tkáně Desinfekce usmrtí mikroorganismy v neživém prostředí – cílené především na patogeny; pokud usmrtí všechny = sterilace (B) Dělení podle místa působení in vitro – vně živých organismů in vivo – uvnitř živých organismů chemoterapeutika (syntetická; antibiotika)
(C) Dělení podle mechanismu účinku: Denaturace bílkovin = ireverzibilní zásah způsobující koagulaci bílkovin Etylalkohol – koncentrace cca 60-85% kyseliny a zásady – změna pH; (anorganické i organické kyseliny) Blokáda a oxidace –SH a –NH2 skupin = tím poškození aminokyselin Příklady: Hg – výplachy, moření obilí (-SH) Ag – desinfekce vody Cu – proti řasám, houbám Oxidační látky – sloučeniny Cl, Br, I, KMnO4, kyslík (H2O2, O3), etylenoxid Alkylační – formaldehyd Fenol Působení na buněčné membrány = poškození celistvosti; interakce mezi proteiny a lipidy, poškození lipidů Detergenty – látky s afinitou k povrchům nejúčinnější kationtové odvozené od NH4+, (vodíky nahrazeny organickými radikály) = „kvarterní amonné soli“ - ajatin Ovlivnění biosynthes = látky, které blokují normální metabolismus např. podobné substrátu, koenzymu… (D) Dělení podle chemických charakteristik kyseliny, zásady, těžké kovy, oxidační látky,detergenty, alkoholy….