STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN II. VY_32_INOVACE_07-16 STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN II. Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny. Kapilární jevy. Teplotní objemová roztažnost kapalin.

Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny Nalijeme-li do nádoby kapalinu, pozorujeme u stěny zakřivení povrchu. voda nebo líh ve sklenici vytváří dutý povrch, kapalina smáčí stěny.

F1 – síla, kterou působí na molekulu částice stěny nádoby Zakřivení povrchu je výsledkem silového působení částic stěny nádoby a částic kapaliny na částice, které se nachází na rozhraní tělesa a kapaliny. F1 – síla, kterou působí na molekulu částice stěny nádoby F2 – síla, kterou působí na molekulu v povrchové vrstvě molekuly kapaliny F1 F2 F F – výslednice sil F1, F2 směřuje ven z kapaliny, kapalina smáčí stěny.

rtuť ve sklenici vytváří vypuklý povrch, kapalina nesmáčí stěny. F1 F F2 Výslednice F směřuje dovnitř kapaliny

Pod zakřiveným povrchem kapaliny při stěnách nádoby, v kapilárách, u kapek a bublin vzniká v kapalině přídavný tlak , který je způsoben pružností povrchové vrstvy- kapilární tlak. pod dutým povrchem je tlak menší o hodnotu kapilárního tlaku pod vypuklým povrchem je tlak větší o hodnotu

Má-li povrch kapaliny tvar kulového vrchlíku, je hodnota kapilárního tlaku (kapky, bubliny s jedním povrchem) (bubliny se dvěma povrchy)

Kapilární jevy Kapilární elevace: Pozorujeme ji u kapalin, které smáčí stěny. V kapiláře zasunuté svisle do nádoby s kapalinou dojde k vzestupu hladiny vzhledem k volné hladině v nádobě. Příčinou je kapilární tlak pod zakřiveným povrchem. Pod dutým povrchem v kapiláře je tlak menší o hodnotu pk. Z rovnosti tlaků vyplývá: hρg = 2σ/r a pro výšku kapaliny v kapiláře platí: h

Pozorujeme ji u kapalin, které nesmáčí stěny. Kapilární deprese: Pozorujeme ji u kapalin, které nesmáčí stěny. V kapiláře zasunuté svisle do nádoby s kapalinou dojde k poklesu hladiny vzhledem k volné hladině v nádobě. h

TEPLOTNÍ OBJEMOVÁ ROZTAŽNOST KAPALIN U většiny kapalin se jejich objem s rostoucí teplotou zvyšuje. Pro malé teplotní intervaly za stálého tlaku platí: V = V1(1 + βΔt) V1 … počáteční objem kapaliny Δt … změna teploty β … teplotní součinitel objemové roztažnosti kapalin např. voda při 20°C β = 1,8·10-4 K-1

Se změnou teploty kapaliny se mění také její hustota: Výjimkou mezi kapalinami je voda. V intervalu 0 – 4°C se její objem zmenšuje, od 4°C se její objem zvyšuje. Hustota vody se tedy v intervalu 0 – 4°C zvyšuje a od teploty 4°C se snižuje. Tento jev se nazývá anomálie vody.

Graf závislosti objemu vody na teplotě 2 4 6 8 10 t/°C V

Autor DUM: Mgr. Sylva Divišová Autor obrázků: Mgr. Sylva Divišová Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Sylva Divišová Autor obrázků: Mgr. Sylva Divišová