Život je jako cesta vlakem… Vlak „život“ Život je jako cesta vlakem… silvializ@hotmail.com

skládá se z nastupování a vystupování, bývá přeplněn nehodami, příjemnými překvapeními a někdy i hlubokým smutkem loučení a ztrát... silvializ@hotmail.com

s nimiž bychom nejraději zůstali po celou cestu : své rodiče.     Narozením do vlaku nasedáme, potkáváme tam ty nejbližší, s nimiž bychom nejraději zůstali po celou cestu : své rodiče. silvializ@hotmail.com

Oni na své stanici vystupují … Bohužel pravda je jiná. Oni na své stanici vystupují … Osvobozují nás od své lásky a také od té nenahraditelné vazby, kterou k nim cítíme. silvializ@hotmail.com

A zase pozorujeme, jak nastoupily jiné osoby, které se pro nás také stanou velmi důležitými.   silvializ@hotmail.com

Přicházejí naši sourozenci, přátelé i zázračné lásky silvializ@hotmail.com

Tímto vlakem cestují i ti, kteří se možná přišli jenom svézt.

Najdou se tací, kteří při cestování vyvolávají jen smutek... A též tací, kteří chodí po vlaku a kdykoliv jsou připraveni pomoci a potěšit.

po svém vystoupení zanechávají stálou vzpomínku... Jiní zase vystoupí Mnozí z nich po svém vystoupení zanechávají stálou vzpomínku... Jiní zase vystoupí tak nepozorovaně, že si ani neuvědomíme, že již své místo uvolnili.

Je zajímavé, že někdy cestující, které nejvíc milujeme, obsadili místa až v těch vagónech, které jsou od toho našeho nejdál. A potom musíme přežít naši cestu bez nich. A nebo se můžeme během své cesty rozhodnout opustit náš vagón a vypravit se tam k nim... silvializ@hotmail.com

Možná si už bohužel nebudeme moci sednout vedle nich, protože toto místo už bude obsazené někým jiným.   silvializ@hotmail.com

A tak absolvujme svou cestu teď a tady nejlépe, jak se dá. Nevadí; právě proto je tato cesta plná výzev, snů, fantazie, očekávaní a rozloučení... Ale nikdy návratů do stejné chvíle… A tak absolvujme svou cestu teď a tady nejlépe, jak se dá. silvializ@hotmail.com

Alespoň se pokusme navázat kontakt s každým cestujícím, a hledejme v nich ty nejlepší vlastnosti. silvializ@hotmail.com

V kterémkoliv momentě cesty mohou mluvit nesrozumitelně a my se jim budeme snažit nějak porozumět... silvializ@hotmail.com

Protože i nám se mnohokrát bude plést jazyk a budeme doufat, že se snad také najde někdo, kdo bude rozumět. silvializ@hotmail.com

na které stanici vystupujeme. Nevíme, kde vystupují naši společníci, Největší tajemství spočívá v tom, že se nikdy nedozvíme, na které stanici vystupujeme. Nevíme, kde vystupují naši společníci, a dokonce to neví ani ten, kdo má místo po našem boku.

Nevím, zda ve chvíli, kdy vystoupím z vlaku, pocítím nostalgii... Odloučit se od přátel, kteří se mnou cestu sdíleli, bude bolestné. Dovolit, aby mé děti zůstaly samy, bude velmi smutné. Ale držím se naděje, že jednou, až na to hlavní nádraží přijdu, uvidím ostatní přicházet s batohem, který při nastupovaní neměli.

že se batoh jejich pokladů zvětšoval Avšak myšlenka, že mám svůj podíl na tom, že se batoh jejich pokladů zvětšoval a stával se hodnotnějším, mne naplňuje štěstím.

náš pobyt v tomto vlaku byl klidný a hodný úsilí. Postarejme se o to, Učiňme všechno pro to, aby náš pobyt v tomto vlaku byl klidný a hodný úsilí. Postarejme se o to, aby až chvíle našeho vystupování přijde, ať na našem prázdném místě zůstane jen láska a milé vzpomínky pro ty, kteří v cestě ještě pokračují.

Je mi ctí s Tebou cestovat Děkuji Ti, že jsi v mém vlaku Děkuji Ti, že jsi v mém vlaku Je mi ctí s Tebou cestovat silvializ@hotmail.com

Přeju nám ŠŤASTNOU CESTU Přeju nám Přeju nám oběma ŠŤASTNOU CESTU silvializ@hotmail.com